Není to tak dávno, co bylo růžové víno doménou výhradně žen a pak mužů, kterým s líbí jiní muži. Heterosexuálové si ho téměř neobjednávali a považovali ho za nějakou vyteplenou variantu běžných vín. Mnoho lidí se také domnívalo, že je to nějaký vinný koktejl, ve kterém je namícháno červené víno společně s bílým (což někdy skutečně je).

Ty doby jsou ale dnes definitivně pryč. Růžové víno se etablovalo na našem trhu a pijí ho téměř všichni. Mnoho spotřebitelů pak tato vína vyhledává jako lehká letní vína a důvěrně je nazývá jako růžovky. Svojí růžovou variantu má v Česku tolik oblíbené prosecco.

Jak růžová vína vlastně chutnají

Základní chuť růžových vín je svěží a velmi příjemná.

V chuti můžeme rozpoznat čerstvé ovoce, zejména citrusy a žlutý meloun, dále pak květiny, ale i různé druhy zeleniny, například celer. Zde záleží především na tom, z jakých hroznů révy vinné bylo vyrobeno.

Mohou to být také jahody, případně jahodový jogurt, ale i medový meloun, pomeranče a jejich kůra či třešně a višně. Vždy je však primární u těchto vín příjemná a ovocitá svěžest.

Jak se vyrábí růžové víno

Růžové víno je někde mezi bílým a červeným. A podle toho vypadá i způsob výroby.

Jsou k tomu potřeba modré hrozny, protože modré hrozny mají ve svých slupkách dostatek barviv, což u bílých ani červených odrůd révy vinné není.

Běžná výroba růžového vína je tak podobná tomu, jak se vyrábí vína bílá, ale probíhá z modrých odrůd s různou, a to spíše kratší dobou macerace typickou pro růžová vína.

Macerování

Macerování je nejčastější metodou jak vyrobit růžové víno.

Hrozny révy vinné se vylisují a ponechají se na slupkách. Při výrobě červeného vína trvá macerace obvykle po celou dobu kvašení. U růžových vín se šťáva odděluje od slupek dříve, než příliš ztmavne.

U růžových vín trvá pouze několik hodin. To si určuje sám vinař podle toho jak výraznou barvu má víno mít. U světlejších odrůd to může trvat až 24 hodin. U tmavších odrůd červeného vína trvá tento proces jen několik málo hodin. Zatímco některá červená vína kvasí na slupkách červených hroznů i několik týdnů, růžová vína jsou tónována do růžových odstínů jen několik hodin, zpravidla čtyři až šest. S trochou nadsázky bychom mohli růžové víno vyrobené touto metodou nazvat jako červené víno light.

Tímto způsobem se obvykle vyrábí červené víno. To znamená, že pro uvolnění barviv musí proběhnout tzv. macerace. To je proces, při kterém jsou slupky v kontaktu s moštem. Při výrobě červených vín tento proces trvá i dlouhé týdny. Proto mají pak výraznou barvu a taky třísloviny.

Tato metoda je považována mnohými za tu jedinou správnou a originální pro výrobu růžového vína.

Blending (mísení, míchání, kupáž)

Milovníci a konzumenti whisky to jistě znají – různé druhy se smíchají dohromady a vznikne blended whisky, která chutná vždy stejně, jak jsou konzumenti zvyklí. A stejné je to i u růžových vín.

Tato metoda je primárně typická zejména pro výrobu šumivých vín, která se touto metodou běžně vyrábějí. U nás se příliš nepoužívá. Není to nic jiného než míchání bílých a červených vín dohromady. U tichých vín tato metoda úplně běžná není, přesto existují tichá růžová vína, která se touto metodou vyrábějí.

Používá se při výrobě růžového francouzského šampaňského, ale i italských růžových perlivých vín a také slavného italského perlivého vína prosecco.

Při výrobě se provádí kupáž (míchání) bílého a červeného vína, přičemž červené složky je velmi málo, jen okolo 5 % – 15%.

Saignée, tedy krvácení

Nejde o nic brutálního, jen název trefně vystihuje metodu výroby vína.

Tato metoda se u nás vůbec nepoužívá a je typická zejména například pro americké vinaře vyrábějící intenzivní červená vína. Metoda saignée umožňuje získat jedny z nejkvalitnějších růžových vín. Vína vyrobená metodou saignée jsou obvykle mnohem tmavší než vína vyrobená metodou macerace a také mnohem pikantnější.

Hrozny červeného vína se sbírají v době, kdy jsou optimálně zralé pro výrobu červeného vína. Hrozny jsou na sebe v lisu natlačeny a tím odtéká lehce zabarvená šťáva. Ještě před kvašením se pomocí gravitace nechá odtéct asi 10 % šťávy. Pokud by byly slupky pomlety, bylo by ve víně moc hořčin. Proto je vykrvácení neboli samotok mnohem šetrnější výrobní metoda. Po krátké době jež činí od dvou hodin do dvou dnů se část šťávy oddělí. Saignée růžové víno pak dokončí kvašení samo. Pro červené víno pak zbyde větší podíl slupek na množství zbylé šťávy, díky čemuž je výsledné červené víno bohatší a intenzivnější. Primární funkcí této výrobní metody je zvýšit koncentraci červených vín.

Ale zde jde o těch prvních 10% šťávy, která během prvních několika hodin tzv. odkrvácí a je zachycena do jiné nádoby. Z této šťávy se pak dál vyrobí růžové víno. První vyteklá šťáva neboli saignée (v překladu samotok) se pak nechá zkvasit na růžové víno.

Růžové víno je u této výrobní metody pouze vedlejším produktem výroby červených vín, které jsou zde primárním produktem. Tento způsob výroby tak ještě více zintenzivní chuť červeného vína.

Vin gris

Vin gris bychom mohli přeložit jako šedé víno.

Tato metoda se používá při výrobě jen lehce růžového, až téměř bílého vína z červených hroznů. Při metodě Vin gris se tak používá jen velmi krátká doba macerace. Tento způsob výroby růžového vína je typický pro lehčí červené odrůdy révy vinné.

O růžových vínech

Vinař má při výrobě růžových vín plnou kontrolu nad barvou vína a odstraní slupky červených hroznů, tedy zdroj červeného barviva, až když víno dosáhne podle něj té správné barvy. Krátká macerace dává vzniknout svěžím vínům lehčího charakteru a výraznější chuti. Díky tomu se růžová vína chlubí celou škálou barevných odstínů.

Takový výrobní postup propůjčuje růžovým vínům žádanou svěžest, kterou od růžového vína jeho konzumenti očekávají. Barva vína je také určena cukernatostí použitých hroznů. Čím intenzivnější je, tím je barva vína spíše hnědá, než růžová.

Dříve i červená vína měla celkem nevýraznou barvu a vypadala spíš jako dnešní vína růžová. Růžová vína mají svůj původ ve starověkém Řecku, v období antiky, cca 600 let před naším letopočtem se rozšířila po moři do francouzského přístavu Marseille a pak dále po kontinentě.

Odrůdy typické pro výrobu růžových vín

• Tempranillo
• Syrah
• Merlot
• Pinot noir
• Malbec
• Frankovka
• Ad.