Alkoholová smrskflace – Nižší obsahu alkoholu v lahvích

Víte, co je to smrskflace?

Smrskflace (z angl. shrinkflation) je skrytá forma inflace. Jedná se o snižování velikosti či množství produktu, přičemž jeho následná cena zůstává nezměněna, nebo se zvyšuje jen mírně. Anglický výraz je složeninou slov shrink (smrštit se) + inflace.

Smrskflace bývá často spojena se skimpflací, typicky např. u tatranek (změna gramáže, ceny i složení). Při zachování vzhledu a velikosti obalu (např. pytlíků) obchodník předpokládá, že zákazník si změny v gramáži nevšimne. Tato praktika neodporuje zákonům.

Skimpflace (z angl. skimp – škudlit; česky volně překládáno jako šuntflace) je záludnější forma tvorby vyššího zisku v potravinářském průmyslu. Při šuntflaci dochází ke změně složení výrobku, kdy jsou dražší složky produktu nahrazeny levnějšími nebo je jich méně (např. maso, oříšky, kakao), přičemž cena výrobku se nesnižuje. Výrobce rovněž prodává pod stejnou značkou v totožném obalu produkt, jehož složení je v jednotlivých zemích EU odlišné. Není neobvyklé, že cena nejhoršího výrobku je nejvyšší. Vzhledem k tomu, že výrobce je povinen složení výrobku na obalech uvádět a zákazníkovi je známo, nejedná se o falšování potravin.

Pokud hovoříme o lihovinách, tak nejčastější formou smrskflace je snižování obsahu alkoholu v láhvi.

Skrytá forma inflace, lidově řečeno „smrskflace“. V alkoholických nápojích ubývá alkoholu, s výjimkou vína, ale cena je stejná nebo spíš roste. Výrobci a prodejci lihovin reagují na prudké zvyšování daně z lihu. A také jim pomáhá rostoucí zájem o nízkoalkoholické pití.

Historicky se u nás celé spektrum lihovin prodávalo nejčastěji kolem 40 procent alkoholu. Dnes se to pohybuje kolem 38 procent, zákonem stanovené minimum je u některých 37,5%.

Letitý trend snižování obsahu lihu v nápojích graduje. Češi po vzoru z ciziny stále víc preferují nižší „volume“. Likérky s tím ale vyrukovaly už před lety v reakci na zvyšování lihové daně. Smrskflace se stala módou.

Fernet

Není to nic nového, už před lety se začal vyrábět například Fernet Stock citrus, který obsahoval pouze 27% alkoholu a maloobchodní cena byla stejná jako u běžného fernetu, který tehdy ještě obsahoval 40% alkoholu. Dnes je to již jen 38% alkoholu u běžného fernetu.

Ale to není vše, Fernet Stock nově prodává i fernet s názvem Standard, který obsahuje pouze 30% alkoholu a aby se dobře prodával, je nabízen i různě ochucený, například hruška nebo máta.

Becherovka

Becherovka už před lety – v roce 2008 uvedla na trh Becherovku lemond, s obsahem alkoholu pouze 20%, avšak cena zůstala původní. Výrobce měl pak z každé takové prodané láhve mnohem větší zisk, než z prodeje klasické Becherovky, ze které musel odvést téměř dvojnásobnou spotřební daň z lihu (38% vs. 20%).

Nyní Becherovka nově nabízí další, nejčastěji ovocné a kořeněné příchutě, s obsahem alkoholu pouze 20%. Avšak opět za stejnou cenu jako originál.

Např. Becherovka Grapefruit & Hops se 20 procenty alkoholu. 

Tradiční destiláty

U tradičních lihových nápojů typu rumu, whisky, vodky a podobně nelze snižovat obsah alkoholu pod stanovenou mez. Ale kde to norma umožní, tam už to výrobci udělali. 

Případně z etikety jen vypustili slovo „rum“, přidali příchuť, nejčastěji vanilku, či jiné koření, sladký karamel a snížili obsah alkoholu na 32 nebo 30 procent. 

Už to tedy není rum, ale „elixír“, „spiced“, „salted caramel“, „vanilla“, apod. Láhve jsou však identické jako u rumů té samé značky a i etikety bývají téměř k nerozeznání od skutečných rumů. A mnoho spotřebitelů se stále domnívá, že se o rumy jedná a kupují je v domnění, že kupují rum.

Tuzemák

Tak tohle je doslova džungle. Tuzemáky technicky nejsou žádné rumy, jsou to likéry, tedy zastudena ochucený potravinářský líh, do kterého se nalije sirup s příchutí a poté se vše naředí vodou dle výrobcem stanovené lihovitosti.

Zaměříme se pouze na nejznámější značku – Božkov:

• Božkov Originál – 37,5%
• Božkov Tradiční – 35%
• Božkov Černý – 33%
• Božkov Bílý – 30%
• Božkov Bílý kokosový – 30%
• Božkov Speciál kávový – 30%
• Božkov Speciál mandlový – 30%
• Božkov Speciál lískový oříšek – 30%
• Božkov Speciál medový – 30%
• Božkov Spiced – 30%
• Božkov Standard – 30%

Příchutě a barvy od sebe asi každý snadno pozná, ovšem víte v čem se konkrétně liší tuzemák Originál, Tradiční a Standard? Etikety mají prakticky identické – na všech je plachetnice, i barva etiket je stejná. Rozdíl je zejména v malém nápisu a pak také v obsahu alkoholu, 37,5%, vs. 35%, vs. 30%. Výrobce dokonce nakopíroval na svém webu ke všem produktům stejný popisek i s chybným označením.

V praxi pak bývá nejčastěji jeden z nich tzv. v akci a ostatní se prodávají za plnou cenu, resp. neprodávají, protože cenový rozdíl oproti tomu v akci bývá značný. Láhve bývají téměř identické, jsou vyskládány v regále vedle sebe a tak není výjimkou, že je spousta zákazníků nakoupí za plnou cenu omylem a ani to v objemu ostatního nákupu nepostřehne.

Proč se to děje

Zákazník si to žádá a výrobce ušetří na dani. Úplným trhákem, zejména mezi mladými, jsou míchané drinky v plechovce, rumy, vodky a další lihoviny s limonádou a obsahem čtyři až pět procent.

Ovšem negativum snižování obsahu alkoholu v lahvích je oslabování chuti nápojů, je to stejné, jako když naředíte 100% pomerančový džus vodou, chuť už nebude tak intenzivní.

Výrobci hledají logickou cestu, jak při rostoucí spotřební dani z alkoholu ušetřit, a do toho dochází ke generační obměně konzumentů destilátů a likérů. Mladší generaci konzumentů v nápoji víc zajímá příchuť než obsah alkoholu. Zájem o méně alkoholické lihoviny a likéry mezi těmito konzumenty dále roste.

Snižování obsahu alkoholu nastalo už před lety jako reakce na to, že stát začal výrazně zvyšovat sazbu. Přidal se k tomu ale spotřebitelský trend, lidé obecně pijí alkoholu méně a stále rostoucí jsou tedy nápoje s jeho nižším obsahem.

Pokles spotřeby alkoholu v lihovinách má logicky výrazný dopad do inkasa spotřební daně z lihu. Na rozdíl od piva, kde se daň u nás počítá poněkud nelogicky podle stupňovitosti, a od vína, které není zdaněno vůbec, se daň z lihu počítá vyloženě z toho, kolik která láhev obsahuje čistého alkoholu.

Spotřební daň z lihu 2025

Spotřební daň z alkoholu u nás poslední dobou každoročně roste, ovšem pouze selektivně.

Vůbec se to netýká piva nebo šumivého vína, kde zůstává beze změny, u tichého vína či například ciderů se žádná spotřební daň z alkoholu vůbec neplatí.

Naopak u lihovin, tedy likérů a destilátů je už teď vyšší, než v sousedních zemích, například v Německu, Rakousku a také mnohem vyšší, než například v Itálii. Daňové rozdíly se pohybují cca kolem 30%. Velké daňové rozdíly mezi státy vytvářejí společně s otevřenými hranicemi vhodné podmínky pro pašování alkoholu z jedné země do druhé.

Dalším specifikem je, že v ČR se z této spotřební daně z lihu platí ještě 21% dph. Platí se tedy daň z daně. A tak každé zvýšení spotřební daně je tedy ještě umocněno následným zvýšením dph.

Vývoj spotřební daně z lihu

Rok	Meziroční zvýšení spotřební daně	Daň z litru 100% alkoholu v Kč
2023	0	322,50
2024	10%	355
2025	10%	391
2026	5%	410,50

Aktuální výše spotřební daně z lihu 2025

Objem láhve alkoholu v litrech	Daň v Kč – obsah alkoholu 37%	Daň v Kč – obsah alkoholu 55%
0,05	7,23	10,75
0,5	72,34	107,53
0,7	101,27	150,54
1	144,67	215,05