Češi a jejich vysoká závislost na alkoholu

Publikováno: Autor:

Dnes to opravdu nebude veselé čtení – závislost na alkoholu je český celospolečenský problém.

Abyste si udělali přesnou představu, ve světě je průměrně za téměř 3 % mortality alkohol, respektive jeho nadměrná konzumace.

V ČR je to ale téměř dvakrát tolik. Je to přes 5 % a trend je i nadále vzestupný. Tedy podíl alkoholu na nemocnosti, invaliditě a úmrtnosti stále vzrůstá.

Závislost na alkoholu, cigaretách a dalších drogách je v České republice vysoká. Češi si ve srovnání s jinými zeměmi dlouhodobě udržují přední příčky v jejich spotřebě. Podle statistik závislost na alkoholu ohrožuje až milion Čechů. Na prvních příčkách mezi evropskými zeměmi je Česko i ve spotřebě alkoholu u mladistvých.

V Česku se spotřeba čistého alkoholu mírně zvýšila a směřuje k 15ti litrům na osobu za rok. Tím je výrazně nad průměrem evropského regionu, který je 9,8 litrů na osobu za rok, dle Světové zdravotnické organizace (WHO).

Závislost konzumentů na alkoholu v ČR:
  • 70 % abstinující a umírnění konzumenti
  • 15 % rizikové pití – konzumenti s nižším rizikem
  • 8 % škodlivé pití – konzumenti s vysokým rizikem
  • 7 % problémoví konzumenti vč. závislých

Ze statistik o globálním užívání alkoholu a dopadech na zdraví vyplývá, že téměř 70 % české mládeže má za poslední měsíc zkušenost s těžkou opilostí, což je ten vůbec nejškodlivější možný způsob konzumace alkoholu. Prostě za večer pijete, dokud se udržíte na nohou a vaše tělo se s tím musí vypořádat.

Konzumace a závislost na alkoholu ve světě

Alkohol je ale problém celosvětový. Podle prohlášení Světové zdravotnické organizace (WHO) je alkohol osmým nejvýznamnějším faktorem úmrtnosti (v USA dokonce třetím).

Pozitivní zpráva je, že dochází k výraznému poklesu spotřeby alkoholu u mladistvých. Odborníci nemají pro tento pozitivní trend žádné vysvětlení. Ozývají se hlasy, že jednou z příčin může být i nástup nových technologií. Mladiství tráví svůj volný čas raději na telefonu a na sociálních sítích než pitím alkoholu.

Závislost na alkoholu stojí společnost desítky miliard korun

Podle aktuální analýzy Institutu pro zdravotní ekonomiku – iHETA a Centra ekonomických a tržních analýz – CETA tvoří celospolečenské náklady způsobené konzumací alkoholu kolem 60ti miliard korun ročně.

Nejvyšší náklady jsou z důvodu ztráty zaměstnání a snížení produktivity práce, druhou položkou jsou zdravotní náklady. Zdravotní pojišťovny stojí každoročně konzumace alkoholu téměř 13 miliard korun, a to jen v hlavních diagnózách.

Další náklady způsobené konzumací alkoholu vznikají kriminální činností [6,3 mld. Korun], dopravními nehodami (4,4 mld. Kč), požáry (988 mil. Kč), náklady na prevenci (739 mil. Kč) a jiné.

Největší náklady zdravotních pojišťoven vzniklé následkem konzumace alkoholu

  • Nespecifické onemocnění jater [3,4 mld. Kč]
  • Syndrom alkoholové závislosti [1,6 mld. Kč]
  • Léčba vysokého tlaku [1,35 mld. Kč]
  • Alkoholické onemocnění jater [1,29 mld. Kč]
  • Chronická pankreatitida [zánět slinivky břišní] [1,18 mld. Kč]
  • Intoxikace, nadměrné užití alkoholu [1,15 mld. Kč]
  • Kolorektální karcinom, respektive rakovina tlustého střeva a konečníku [824 mil. Kč] a karcinom prsu [566 mil. Kč].

Neefektivní rozdělování finančních prostředků

Vláda ČR aktuálně pracuje na Národní strategii prevence a snižování škod spojených se závislostním chováním pro roky 2019-2027. Oficiálně by měla být zveřejněna v květnu letošního roku. Již nyní má ale své kritiky.

Za nešťastné považují odborníci i alokaci finančních prostředků určených na prevenci. Podle nich například Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy [MŠMT] ukládá povinnost na každé škole zřídit metodika prevence. Škola ho zřídí a tím si často splní pouze svou povinnost a veškerá činnost tím končí.

Nejlépe fungují lokální projekty za přítomnosti několika odborných hráčů, tedy pedagoga, místního zastupitele, policie. Nejméně účinné jsou programy zaměřené na mládež ve smyslu provádění intervenci v rámci školní výuky.

Nejúčinnější opatření ke snížení konzumace alkoholu

  • Zákaz nebo omezení reklamy na alkohol. Reklama zvyšuje pravděpodobnost první konzumace u mladistvých o 30 %. U všech ostatních pak až o 40 %.
  • Zvýšení zdanění alkoholu. Zvýšení ceny alkoholu o 10 % vede ke snížení konzumace piva o 1,7 %, vína o 3,0 % a tvrdého alkoholu o 2,9 %. Při zvýšení ceny alkoholu o 10 % je poté konzumace snížena o 4,4 %.
  • Identifikace problémového konzumenta a stručná rada [případně pomoc] od praktického lékaře, lékárníka v lékárně či prostřednictvím elektronického upozornění. 
  • Zvýšení kontrol policií alkoholu za volantem. Okamžité odebrání řidičského průkazu při nadlimitní konzumaci alkoholu. Osvětové programy o škodlivosti alkoholu za volantem.
  • Farmakologické intervence, hrazení acamprosatu, naltrexonu a nalmefenu z prostředků veřejného zdravotního pojištění. Opatření mají nízké náklady a jsou zároveň velmi účinné při léčbě alkoholismu. Zdravotní pojišťovny budou mít zprvu mírně vyšší náklady, ale vlivem účinnější léčby alkoholismu následně uspoří v jiných segmentech zdravotní péče např. hospitalizace či léčba komplikací spojených s alkoholem
  • Osvětové programy o škodlivosti alkoholu za volantem.
  • Omezení prodejní doby alkoholu. Opatření, které prokazatelně vede ke snížení konzumace alkoholu, nehodovosti na silnicích, zranění a násilí.
  • Údaj o kalorické hodnotě alkoholického nápoje na etiketě. Mnoho konzumentů může být překvapeno, že dvě 10° piva mají přibližně stejnou energetickou hodnotu jako 100 gramů čokolády.