Fenomén lowcost a nízkonákladové cestování 2/2
Správná logistika
Dalším charakteristickým rysem lowcostů je rychlá výměna cestujících – nástup a výstup, naložení a vyložení bagáže a tankování stíhají za cca 30 minut. Tato skutečnost jim opět umožňuje za den absolvovat více letů, než je tomu u běžných aerolinek. Vše je spočítáno na minuty a mnohdy se používá levnější a rychlejší řešení, které je ale pro pasažéry méně komfortní.
Až na výjimky se nepoužívají nástupní tubusy, protože je to zdlouhavé a pro aerolinky drahé. Pasažéry raději dopravují k letadlům a terminálům autobusy, či na menších letištích chodí pěšky. A třeba takový Ryanair používá k nástupu a výstupu pasažérů vlastní schody, které jsou integrovány přímo do letadla. Ušetří tak za pronájem těch, co nabízí letiště. Že při tom pasažéři občas zmoknou? Když chtějí létat levně, musí to prostě akceptovat.
DIY – do it yourself (udělej si sám)
Lidská práce je drahá a tak jsou zákazníci lowcostů vedeni k tomu, aby si vše zařídili online a sami, což aerolinky nic navíc nestojí. Pokud pasažéři potřebují asistenci personálu, už si za to budou muset připlatit.
Můžete si tak online zakoupit letenku i další služby, online se sami odbavit, na letišti využít automatické přepážky na odbavení zavazadel, a s prvním zaměstnancem aerolinky tak přijdete do styku až přímo v letadle.
Pokud jste ale oldschool, nejste zrovna počítačově gramotní, jste zvyklí vyřizovat záležitosti osobně na pepážce, či po telefonu, čekají vás nemalé poplatky. Telefonní linky jsou většinou placené a hodně drahé a jen za check-in na přepážce zaplatíte běžně kolem 50 euro za každý let.
Aerolinky tímto způsobem opět šetří náklady, protože za pronájem přepážek musí letišti platit. V tomto případě, kdy se drtivá část pasažérů odbaví sama, jich potřebují méně, což samozřejmě znamená nižší náklady.
Každý pasažér není ziskový, ale v budoucnu být může…
Jedině na pasažérovi který s vámi neletí nemůžete nic vydělat. Přesně tímto způsobem lowcosty uvažují.
A skutečně existují pasažéři, které aerolinka dotuje. Aktuálně činí například odletová taxa na ruzyňském letišti cca 680 Kč, je to částka, kterou letiště inkasuje od aerolinky za každého odbaveného pasažéra, který s ní z Prahy odlétá. Pokud vám tedy aerolinka prodá letenku za v minulém díle tohoto článku uvedených 13 euro (cca 320 Kč), musí za vás doplatit dalších cca 360 Kč letišti a k tomu vás ještě na své náklady, tedy zcela zdarma, dopravit do cílové destinace.
Vypadá to jako charita, ale není. Je to tvrdý byznys, ve kterém účtované poplatky ani zdaleka neodpovídají nákladům. Ceny jsou stanoveny tak, aby byl celý systém ziskový a aerolinka vydělávala. Pokud poletíte třeba s partnerkou na líbánky, ani nebudete chtít každý sedět samostatně a budete tak muset za každou osobu zaplatit několik set korun jen za sedačky vedle sebe a platí se za každý segment a každý let zvlášť, přestože zrovna toto pro aerolinku prakticky nepředstavuje žádný náklad. Je to ale zdroj zisku, který zase pomáhá dotovat cenu letenek pro ty, na kterých aerolinka prozatím nevydělává. Pokud tedy letíte v dvou, po cestě máte například jeden přestup a poletíte i zpět, znamená to pro vás tento poplatek zaplatit celkem 8x.
Stejný obchodní model praktikují i řetězce supermarketů, kdy některé zboží, typicky například banány nebo základní pečivo prodávají i pod náklady jako lákadlo do letáků a spoléhají na to, že si občas do nákupního košíku přihodí někdo například značkový prací prášek, šampon, Haribo, Nutelu, Milku, apod, což je zboží, které je u nás oproti západním trhům, značně předražené. A řetězce tak stejně vydělají.
Pro zisk se přece podniká, aerolinka není žádná charita
A jak si třeba za loňský rok vedl takový Ryanair? Posuďte sami:
Největší evropská letecká společnost oznámila dosud nejvyšší zisk v historii firmy. Celá skupina Ryanair Holdings v uplynulém finančním roce končícím v březnu vydělala 1,92 miliardy eur (47,4 miliardy korun), meziročně jde o navýšení o 34 procent.
Irská společnost ukazuje, že v Evropě aktuálně nemá konkurenci nejen svojí velikostí, ale ani ziskovostí. Při 184 milionech cestujících loni vydělala na každém pasažérovi v průměru 10,43 eur, průměrně firma vydělávala přes 5 milionů eur denně.
Výrazně rychlejší růst zisku než počet cestujících a tržeb (cestující + 9 %, tržby + 25 %) navíc ukazuje, že firmě se daří prodávat dražší letenky než v minulých letech. Výnosy firmy stouply na 13,44 miliard eur. Ryanair tak hospodaří s nevídanou marží v oboru: rentabilita tržeb dosahuje 14 %. Firma má na účtech přes 3,8 miliardy eur.
K rekordním výsledkům došlo i přes to, že firma má méně letadel, než plánovala. Boeing má skluz s dodávkami nových strojů, do července firmě bude oproti plánu chybět 23 letadel. Ryanair letos očekává nárůst počtu cestujících až k hranici 200 milionů. Ryanair má aktuálně ve flotile celkem 584 letadel.
Se ziskem 10,43 eur na let a pasažéra se dá říci, že vydělávat se dá i po kapkách, pokud si ovšem dokážete zařídit pořádný slejvák.
Závěr
O lowcostech se dá říci, že je všichni nesnáší, nadávají na ně, ale každý s nimi létá. Zákazníci a pasažéři se rozčilují nad vysokými poplatky, které jim nedávají smysl a tyto aerolinky pravidelně obsazují spodní příčky v žebříčcích oblíbenosti a zákaznické vstřícnosti.
Ale kdo si přečte přepravní podmínky a umí se zorientovat, ten bývá většinou spokojen, protože dostane za své peníze přesně to, co si objednal. A je srozuměn s tím, že pokud něco opomene, bude za to muset dodatečně a dost zaplatit.
Kdo si potrpí na kvalitu služeb a chce být hýčkán má i v lowcostu tu možnost. Může si zakoupit sedačku s větším prostorem pro nohy, prioritní nástup do letadla, několik odbavených zavazadel, na palubě si pak může dopřát teplé i studené jídlo, tiché i šumivé víno, kávu, dezert a třeba i pivo, koktejl a pár panáků a bude také spokojen. Správný obchodník přece dokáže něco nabídnout každému zákazníkovi.
Lowcosty způsobily doslova revoluci v letecké dopravě. Agresivní cenotvorbou odsunuly tradiční aerolinky do nezájmu. Ty tak byly také nuceny převzít stejný obchodní model, protože vedle cen lowcostů, kde si můžete letenku pořídit za pár stovek, vypadaly jejich tarify v řádech tisíců jako z jiného světa. Některé aerolinky, jako například naše kdysi slavné ČSA, souboj s lowcosty předem vzdaly. Vše ještě více umocňovala prohlášení představitelů lowcostů, kteří mnohdy v médiích tvrdili úplné nesmysly, například o přepravě pasažéru vestoje, taková prohlášení jim ale zajistila obrovskou publicitu a vlastně reklamu zadarmo.
Možná asi sami cítíte, že tento obchodní model není zrovna příznivý pro životní prostředí a mnoho lidí lowcosty létá nikoliv proto, že někam aktuálně potřebují zrovna cestovat, ale třeba jen z rozmaru, proto, že je třeba letenka do Říma vyjde levněji, než jet na výlet vlakem z Prahy do Pardubic. A takový Řím vám jako turistovi nabídne mnohem více, než nějaké Pardubice. Jsou známy i případy, kdy lidé létají několikrát týdně třeba do Londýna za prací jen proto, že je to vyjde mnohem levněji, než pronájem bytu v Londýně.
Nedá se tak očekávat, že by tento model měl příliš dlouhé trvání, na to je to vše moc enviromentálně negativní. Dá se tak očekávat nějaká změna legislativy minimálně v Evropě, kde se momentálně prodávají ty úplně nejlevnější letenky na světě. Může to být například stanovená minimální cena letenky, speciální daň na letenky, apod. Létejte a užívejte si, dokud to jde…
Všechny díly
