Izraelské vinařské oblasti

Vinařské oblasti v Izraeli

Největšími vinařskými oblastmi v Izraeli byly ještě před několika lety Samaří a Samson. Svůj význam si především díky existenci některých zajímavých projektů zachovávají i v současnosti, rozlohou vinic a produkcí hroznů je ale v poslední době předčila Galilea. Svůj návrat mezi vinařské regiony zažívá po několika tisících letech také poušť Negev. Iniciativa k využívání nových či staronových lokalit pro vinařský průmysl vychází zpravidla od jednotlivých výrobců. V Izraeli existuje pět vinařských regionů:

• – Galilea
• – Samaří
• – Samson
• – Judské kopce
• – poušť Negev

Ty byly vymezeny v 60. letech 20. století ještě před ohromným kvantitativním a především kvalitativním posunem izraelského vinařství. Tyto oblasti jsou pro potřeby zeměpisného označování vína respektovány příslušnými autoritami EU, USA atd. Jednotlivé oblasti dělí Izraelci už především pro svou potřebu na menší podoblasti.

Galilea – Horní Galilea, Dolní Galilea, Golanské výšiny

Tento region zahrnuje sever Izraele a Golanské výšiny. Pro zajímavost se sluší dodat, že historická Galilea pokračuje směrem do jižního Libanonu, kde také leží pravá Kána, kde měl Ježíš proměnit vodu na víno. Většina vinařství využívá hroznů z Galileje pro svá přední vína (First Label, Flag Ship) a tzv. rezervy. Oblast se během relativně krátké doby stala kvalitativně předním vinařským regionem Izraele. Galileu charakterizují vysoké polohy a specifické půdní a klimatické poměry. Na Golanských výšinách dominuje podklad sopečného původu, v Horní Galileji je mnohde půda vápenitá a štěrkovitá. Území má ve srovnání se zbytkem Izraele více vláhy a v zimě i sněhové srážky.

Samaří – Pohoří Carmel, Samařské kopce, Šaronská planina

Region představuje co do vinařského průmyslu cenné dědictví po iniciativách barona Edmonda de Rothschild. Charakterizuje jej horské pásmo Carmel a blízkost středomořského pobřeží. Hlavní koncentrace vinic a některých vinařských podniků je v okolí města Zichron Jaakov, které je jedním ze sídel podniku Carmel a kterému se přezdívá hlavní město izraelského vinařství. Jeho historické centrum připomíná městečka v Bordeaux. Dalším centrem je Binyamina, kde sídlí rovněž stejnojmenný vinařský podnik. Půdy v oblasti jsou středně těžké, klima typicky středomořské, tedy s teplými léty a relativně vlhkými zimami.

Samson – Centrální pobřežní planina, Judská nížina, Judské podhůří

Region pojmenovaný po biblickém hrdinovi tvoří především pobřežní plošina Dan a Judská nížina se zaoblenými kopečky. Mnoho vinic vinařství Carmel a Barkan leží právě v tomto regionu, Carmel má v Rishon le Zion rovněž svůj hlavní závod. V Ramle původně sídlilo vinařství Segal. Půdy jsou poblíž moře písčité, vyskytuje se tu i železito vápenitá terra rosa. Dále k horám je podloží vápencové a kamenité, ale také jílovité a hlinité. I tato oblast je dědictvím po baronu Edmondu de Rothschildovi. Klima je středomořské, v létě velmi horké, zimy jsou mírné.

Judské kopce – Jeruzalém, Guš Ecijón, Jatirský les

Zatím relativně málo rozvinutý vinařský region, rozkládající se v okolí Jeruzaléma. Vinice rostou v úzkých údolích nebo na malých terasách. Jsou vysázeny západně  od Jeruzaléma a přes hory se táhnou k Jatirskému lesu na severní hranici pouště Negev. Půdy jsou tu mělké, kamenité a vysychavé. Dny jsou velmi horké, noci na kopích chladné, nejvyšší polohy v zimě zažívají sněhovou pokrývku. Klima přechází ze suchého ke středomořskému.

Negev – Ramat Arad, Negevská vysočina

V biblických dobách byl Negev populární oblastí pro pěstování vína. Dnes se nové vinice vysazují především na kopcích sverovýchodního s středního Negevu. Výsadby v tomto vyprahlém regionu jsou zprvu závislé na závlahových systémech. Tratě jsou položeny i 600 m n.m., kde jsou výrazné rozdíly mezi teplotami ve dne a v noci. První z větších vinařství, které realizovalo výsadby v Negevu, byl Carmel. Tishbi má vinice ve Sde Boker, Barkan v kráteru Mitzpe Ramon. Půdy jsou v Negevu písčité až sprašovité, klima suché a horké. Sucho a nízká vlhkost jsou prevencí proti šíření chorob. V Izraeli odkryli 1500 let staré vinařství. V komplexu, který se nachází ve městě Javne, jižně od Tel Avivu, našli pět lisů na víno, sklady, pece, v nichž se vypalovaly hliněné skladovací nádoby, a desetitisíce keramických úlomků. Javne bylo v byzantském období vinařskou velmocí. Badatelé odhadují, že zařízení mohlo ročně vyprodukovat asi dva miliony litrů vína. Víno bylo známé jako gazské víno a vyváželo se do širokého okolí.

Bylo to lehké bílé výběrové víno, které se vyváželo do mnoha zemí po celém Středozemí. Víno se mimo jiné vyváželo do Egypta, Turecka, Řecka a možná také do Itálie. Víno v té době nebylo jen důležitým zbožím pro export a zdrojem potěšení, ale také významným zdrojem živin a bezpečnou alternativou k vodě, která byla často kontaminovaná.