Japonci mají ke konzumaci alkoholu veskrze kladný vztah. V zemi vycházejícího slunce je opravdu těžké být abstinent. Japonci alkoholem zahánějí pracovní stres a po práci je zvykem v barech tužit pracovní kolektiv. Kdo se neúčastní, mezi ostatní příliš nezapadne.

Pitky jsou to opravdu divoké a mnohdy doslova do němoty, kdy usínají s hlavou na stole. Ráno ovšem musí být v práci přesně na čas a fit a tak se přes noc musí stihnout dát dohromady. K tou nejčastěji slouží kapslové hotely v centrech měst.

Na druhou stranu některým Japoncům (a i dalším Asiatům) chybí enzym na rozkládání alkoholu, a proto jim stačí i malé množství alkoholu k tomu, aby změnili barvu obličeje na červenou a byli velmi rychle opilí.

Zjednodušeně řečeno, v roce 1981 vědci dospěli svými výzkumy k podloženým závěrům, že většině Asiatů (více než 50%, někde se uvádí až 70%) z Dálného východu chybí enzym ALDH2, který se stará o štěpení alkoholu v játrech.

Aldehyddehydrogenáza, která odbourává v játrech alkohol ho nerozkládá na látky, které tělu tolik neškodí a dostává se do krevního oběhu jako jed. Doslova, protože acetaldehyd je reaktivní sloučenina, která způsobuje zrychlení tepu, červenání kůže, zúžení cév uvnitř těla a rozšiřuje povrchové cévy.

Co se v Japonsku pije

Japonské pivo je jasná jednička

Pivo se v Japonsku často pije na začátek večeře. První společný přípitek Kampai! zazní ode všech se sklenicí piva v ruce. Japonské pivo je dcerou českého piva, vyrábí se podle zákona Pure law – tedy ze základních čtyř surovin: chmele, sladu, vody a kvasinek. Nejstarším výrobcem piva je firma Kirin ve městě Takasaki, které je sesterským městem naší Plzně. Výrobním způsobům se Kirin opravdu učil v Plzni a byl také prvním dovozcem českého piva do Japonska.

Nejpopulárnějším druhem piva je Asahi Supper Dry, které je nejoblíbenější právě u mladé generace. Specialitou, kterou se toto pivo prosadilo, bylo to, že se čepuje do vymrazených pivních sklenic.

V Japonsku jsou také velmi populární minipivovary, z nichž velkou část do Japonska vyvážela Česká Republika. Protože v Japonsku neexistoval studijní obor kvasné chemie, velké množství českých sládků jezdilo do Japonska učit vařit pivo malé pivovary.

Zajímavostí také je, že Japonci a jejich pivovar Asahi vlastní Plzeňský prazdroj.

Japonské destiláty ctí tradice

Co se lihovin týče, velmi populární je japonská whisky, která dosahuje prvotřídní kvality. Pije se hlavně na ostrovech Honšú a Hokkaidó.

Na jihu, na ostrově Kjúšú, se naopak hojně popíjí shōchū (šóčú), což je pálenka z rýže.

Na souostroví Okinawa se pije pálenka z rýže awamori. Tento destilát má 25 až 43 % alkoholu a připravuje se ze speciální dlouhozrnné rýže, která se naočkuje houbou koji (kropidlák rýžový).

Jedním z druhů awamori je habushu, které se vyrábí naložením hada Habu do pálenky awamori. Habu je chřestýšovitý had, který se vyskytuje právě na Okinawě, často u města Naha.

Awamori se pije s ledem a zapíjí se studenou vodou.

V Japonsku je víno na vzestupu

V poslední době se v Japonsku také pije víno, a to jak dovážené, tak i japonské provenience.

Hrozny se pěstují v odrůdách Kóšú, Chardonnay, Sauvignon a Merlot. Podle legendy se první víno v Japonsku vyrobilo ve městě Katsunuma v roce 718. Vinná réva v této oblasti byla typu Vitis coignetiae a jako taková není typickou surovinou pro výrobu vína

Japonské sake je doma v útlumu ale export roste

Tradičním japonských alkoholickým nápojem je sake, které se vyrábí z rýže a rýžových kvasinek. 

Rýže, ze které se saké vyrábí, se do nedávna z Japonska nesměla vyvážet, a proto se sake vyrábělo pouze v Japonsku a v japonských továrnách v USA. V současné době se ale vývoz uvolnil, a tak se první továrny na sake objevily i v Evropě, jmenovitě ve Francii.

Konzumace sake v Japonsku klesá, a to díky tomu, že roste konzumace jiných alkoholických nápojů – hlavně vína a piva. Mnozí tradiční japonští výrobci sake proto touží po vývozu svého produktu do Evropy. Japonci starší generace konzumaci sake zůstávají věrni a mladí Japonci dávají přednost pivu.

Spotřeba saké v Japonsku výrazně klesá z mnoha důvodů. Patří k nim rostoucí rozmanitost výběru alkoholu a kopírování západní spotřebitelské kultury.

Pověsti saké na japonském trhu také uškodily i levnější nekvalitní verze s řadou přísad, které způsobovaly kocovinu. Více než 1100 výrobcům saké v Japonsku ale svitla naděje, kterou je vytrvalý zájem o saké v zahraničí. Tam prodej roste už dvanáctým rokem za sebou a dostal se na nový rekord, 

Sake má obvykle 15 až 17 procent alkoholu a je označováno za japonský národní nápoj. Přesto je dnes nejprodávanějším alkoholickým nápojem v zemi pivo. Prodej saké také snižuje rostoucí obliba pálenky šóčú, ale i whisky, vína a míchaných alkoholických a nealkoholických nápojů nazývaných highball.

Čísla ukazují, že pokles zájmu o saké je celkem značný. V období let 1973 až 2020 domácí prodej podle statistik dokonce klesl o 75 procent. Svaz japonských pivovarů uvedl, že poptávka na domácím trhu se za posledních deset let snížila o 30 procent. Nicméně podle asociace výrobců saké a šóčú se v posledním roce vyvezlo saké za rekordních 40,2 miliardy jenů (6,5 miliardy korun).

Za růstem obliby sake v zahraničí stojí rostoucí obliba japonských jídel a kultury. Výrobci také pokračují v úspěšné politice zaměřené na vývoz některých svých nejlepších lahví.

Kromě toho, že se výrobci při vývozu nápoje zaměřují na kvalitu, upravují také receptury, aby zvýšili hladinu přirozených kyselin v saké a mírně snížili obsah alkoholu tak, aby saké chutnalo více jako víno. Cílem je, aby si nápoj více oblíbili milovníci vína, ale také aby se lépe kombinoval s bohatšími, tučnějšími a často mléčnými západními jídly.

Prodeji kvalitního saké v zahraničí pomohla i pandemie covidu-19. Spotřebitelé v době, kdy zůstávali doma, zkoumali nové produkty a kategorie alkoholu. Lehčí a ovocnější saké je to, co je teď na mezinárodním trhu s alkoholem in.