Kdo neochutnal Retsinu, nepoznal Řecko

Retsina – jedni ji nenávidí, druzí milují, někomu páchne, jiní jsou nadšení z její vůně a chuti po pryskyřici.

Retsina je ikonickým vínem Řecka. Vůně a chutě tohoto podmanivého vína jsou natolik typické a nezaměnitelné, že si je navždy zapamatuje snad každý, kdo Retsinu jednou ochutná.

O Retsině

Dalo by se říci, že kdo neochutnal Retsinu, tak nepoznal Řecko.

Dnes už světoznámá specialita řeckých vinařů se skutečně musí poprvé ochutnat přímo na místě činu – tedy někde v taverně či přímo u výrobce. První dojem je totiž tak strašlivý, že jenom autentické prostředí vám dovolí pokračovat v pití něčeho, co s vínem nemá v chuti ani ve vůni nic moc společného.

Při slepé degustaci na některé domácí výstavě vín by byl tento vzorek zcela určitě vyřazen. Přísně bráno nejde ani o víno, ale o určitý typ vína dochucovaného, jako je třeba vermut.

Retsina je totiž jedinečná tekoucí řecká specialita – víno, do nějž se přidává vonná pryskyřice.

Výroba Retsiny dnes představuje asi deset procent z celkové produkce vína v Řecku. V EU jí byla přiznána kategorie Tradicional Appellation, což je potvrzením původu a tradiční metody přípravy. V rámci Evropské unie je toto označení vymezeno pouze pro Retsinu. I proto je tak jedinečná.

Retsina se v drtivé většině připravuje jako bílé víno z 85 procent vinné odrůdy Savatiano Rhoditis s přídavkem piniové pryskyřice, jež pochází převážně z Atiky, Evie, Viotiky. Některé levnější Retsiny nemají označení původu a mohou být i víny směsnými z více oblastí. Nic to ale neubírá na jejich originalitě a chuti.

Retsina je citrónově žlutá, bez barviv a konzervačních látek, vůně je výrazně ovlivněna pryskyřicí, chuť je velmi neobvyklá.

Druhů Retsiny je několik:

• Boutaris
• C.A.I.R.
• Cambas
• Gaia
• Kourtakis
• Liokri
• Malamatinas
• Tsantalis
• Ad…

Kromě bílé existuje i Retsina rosé.

Hlavními pěstitelskými oblastmi jsou Atika, Boiotia a Euboia.

Toto víno není nijak extra drahé, láhev o objemu 0,5 litru zakoupíte v každé řecké samoobsluze už od cca 1,40 euro. Láhve mají většinou korunkový uzávěr.

V řeckých kavárnách, restauracích a tavernách je oblíbena jako aperitiv nebo se pije k meze, předkrmům z plněných hroznových listů, k olihním a různým salátům. Často se pije jako střik, avšak ředěna pouze vodou, nikdy ne sodou, ta by rozbila její unikátní chuť. A podává se vychlazená.

V Česku lze zakoupit Retsinu v mnoha eshopech, specializovaných prodejnách s vínem. Někdy také bývá k sehnání i v rámci řeckých týdnů i v běžných supermarketech.

Historie Retsiny

Řecké vinařské umění je nejstarší v Evropě a byli to právě Řekové, kteří vše naučili Římany. Ti poté rozšířili své znalosti při svých válečných taženích po celé Evropě.

Retsina sama proslavila řecké vinařství po celém světě. A jak už to bývá, Retsina vznikla svým způsobem náhodou.

Amfory v kterých bylo víno skladováno, bylo potřeba uchránit před přístupem vzduchu. Na to byla použita pryskyřice, kterou se utěsnily netěsnosti v nádobách s vínem. Aroma pryskyřice však ovlivnila ovlivnila chuť a vůni vína a Retsina byla na světě.

Historie vína Retsina je stará přes 3 tisíce let a sahá až do období antiky. Už tehdy zřejmě přišli Řekové na to, že víno se po přidání pryskyřice stane trvanlivějším a zároveň jim takto ochucené začalo asi i chutnat.

Domněnek, proč a jak se pryskyřice do vína dostala je několik:

• Původně prý byly sudy zhotovovány z borovicového dřeva, které pryskyřici do vína pouštělo a že později si na tu chuť Řekové prostě zvykli.
• Další verze praví, že se pryskyřice do sudů odjakživa přidávala kvůli konzervaci.
• Další názor je, že smůlu do sudů začali přidávat Turci, aby Řekům zkazili radost z vína. Řekové prý prvopočáteční nechuť překonali a později jim doslova zachutnalo.

Při archeologických vykopávkách byly nalezeny hliněné amfory z doby bronzové, které vykazují zbytky vína a pryskyřice. Víno v nich totiž bylo zazátkováno – zapečetěno právě tou pryskyřicí. Tento zvyk z antických dob – uzavírat amfory s vínem pomocí pryskyřice, která chránila víno před účinkem vzduchu se uchoval až do dnešních časů, kdy se piniová pryskyřice přidává do vína již během kvašení.

Výroba Retsiny

Víno s názvem Retsina může být vyrobeno pouze v Řecku.

Řečtí vinaři pochopili, že jediná cesta k úspěchu je cesta kvality, proto je i Retsina čím dál kvalitnější a dá se říci, že si získává nové příznivce a pomalu se zbavuje své nálepky nepříliš kvalitního vína. Dříve nebylo vyjímkou, že se ze špatného vína vyrobila Retsina. 

Při její výrobě přitom záleží nejen na kvalitě vína jako základního produktu, ale i na kvalitě pryskyřice.

V rámci EU se Řekům podařilo získat pro Retsinu označení víno přírodní, ač by správně měla mít označení víno aromatizované. Dnes se totiž nezískává příchuť pryskyřice klasickým způsobem, naopak se pryskyřice přidává už během kvašení.

Přidáním malého množství borovicové pryskyřice během fermentace získává víno Retsina (tj. víno s pryskyřicí) svou jedinečnou chuť a zároveň to umožňuje uvolnění ovocné příchutě jednotlivých odrůd révy.

Dle posledního nařízení rady (ES) 479/2008 je Retsina charakterizovaná takto:

„Retsinou“ se rozumí víno, které bylo vyrobeno výhradně na zeměpisném území Řecka z hroznového moštu ošetřeného pryskyřicí z borovice halepské (Pinus halepensis Mill.).

Tuto pryskyřici lze použít pouze k výrobě vína „Retsina“ za podmínek stanovených v platných řeckých předpisech.

Retsina je víno převážně bílé, můžeme najít i růžové varianty. Bílá vína se vyrábí především z odrůd Savatiana a Rhoditis, růžová Retsina se vyrábí většinou z odrůdy Xinomavro.

Konzumace Retsiny

• Podává se ideálně při 8 – 10 °C.
• Nejlépe v malé sklenici ve tvaru tulipánu pro mladá bílá vína.

Je to chuť Řecka v lahvi.

Používá se jako aperitiv, hodí se k salátům, rybám a v podstatě je to víno, které zkrátka patří  k řecké kuchyni.

Vyznačuje se zářivě žlutou barvou, plnou chutí a bohatým lehce dřevitým aroma. Je skvělým doplňkem ke středomořské kuchyni.

Moderní Retsina je svěží, lehká, citrusová a má nezaměnitelný pryskyřičný charakter. Má plnou a jemnou chuť s příjemnou kyselinkou a nádherným závěrem.

Retsina patří na letní stůl plný oliv, fety, grilované chobotnice, tzatziki, pečených brambor s rozmarýnem nebo gyrosu.

Skvěle doprovází středomořská jídla, mořské plody, ryby, bílé maso, drůbež a řecký salát „choriatiki“, neboli venkovský, se sýrem feta a rajčaty.

Retsina se pije jen tak, s vodou jako vinný střik, někteří si jí zalévají kolou.

Retsinu máte možnost ochutnat třeba právě na dovolené v Řecku. Nejlépe při siestě nebo navečer na terase u moře, třeba na Chalkidiky ve Stavrosu a dalších řeckých destinacích.