Marsala – Fortifikované víno ze Sicílie

Marsala je další slavné dezertní víno. Sice není až tak známá, jako třeba portské, sherry, nebo Madeira. Ale rozhodně je stejně kvalitní a chuťově neméně zajímavá.

Společným jmenovatelem uvedených dezertních vín je jižní Evropa jako místo původu a jejich výroby.

Marsala a její výroba

Sicilská Marsala je nejčastěji kupáží sicilských odrůd révy vinné – Catarratto, Grillo a Inzolia a Damaschino. Marsala je dolihována vinným destilátem – brandy.

Marsala se stejně jako portské, sherry a Madeira vyrábí metodou fortifikace, což v praxi znamená, že jejich kvašení je zastaveno přidáním čistého destilátu. Ve vínech tím pádem zůstává vyšší zbytkový cukr a díky přidání i alkohol. Takto vyrobená vína pak dokázala vydržet bez ztráty kvality dlouhou cestu po moři až k anglickým zákazníkům.

Marsala se vyrábí na Sicílii, kde má vinařství prastarou tradici. Ostrov totiž poskytuje pro pěstování vinné révy skvělé podmínky a město Marsala je považováno za hlavní centrum produkce vína v západní části Sicílie.

Marsala může být vyrobena až z deseti odrůd vinné révy, včetně tradičních Grillo a Inzolia a modernější odrůdy Catarratto, a také ze sicilských specialit Pignatello, Nerello Mascalese a Damaschino. Jediná odrůda na seznamu, která se pěstuje i mimo Sicílii, je Nero d’Avola.

V roce 1969 sicilská Marsala získala chráněné označení původu DOC – jako druhá apelace na Sicílii (hned po DOC Etna), takže se může vyrábět jen z hroznů rostoucích kolem stejnojmenného městečka Marsala na západě Sicílie.

Jak chutná Marsala

Vůně a chutě Marsaly se v závislosti od její barvy, obsahu zbytkového cukru a délce zrání pohybují od záplavy ovoce – meruněk, červených a černých bobulí, přes sušené ovoce (meruňky, rozinky, fíky), vanilku a karamel až k výrazným kořenitým a tabákovým tónům.

Historie Marsaly

Angličané si oblíbili jihoevropská fortifikovaná vína především z politických důvodů.

Napjaté vztahy mezi Anglií a Francií v 16. století vedly k omezení dovozu francouzských vín na britské ostrovy. Toho využili Španělé a zrušili vývozní daň na víno, čímž si zajistili odbyt svého sherry na anglickém trhu.

Za vlády královny Alžběty ovšem vztahy se Španělskem ochladly a s nimi i dovoz vína do Anglie.

Když Sir Francis Drake v roce 1587 obsadil přístav Cádiz, měl mimo jiné jeden cíl – dovézt domů sherry. To se mu také podařilo. Drake si odvezl 2.900 sudů tohoto fortifikovaného vína. Tehdy se pití sherry stalo anglickou národní zvyklostí.

Marsalu poprvé vyrobil obchodník s vínem z Liverpoolu John Woodhouse (Old John) v roce 1773. Náhodou přistál na sicilských březích, a protože nechtěl odjet s prázdnou, pokusil se napodobit výrobu sherry fortifikací místního vína.

A Marsala se tak dostala do Anglie

Dělení Marsaly

Marsala se rozlišuje podle barvy, sladkosti a délky zrání v sudech. 

Marsala podle barvy:

• Oro je zlatavá a vyrábí se jen z bílých odrůd. 
• Ambra je jantarová, přičemž svou barvu získává z přidaného moštu. 
• Rubino se vyrábí z modrých sicilských odrůd.

Marsala podle sladkosti:

• Secco – suché (obsahuje max. 40 g zbytkového cukru na litr)
• Semisecco – polosladké (40–100 g/l)
• Dolce – sladké (100 g/l) 

Marsala podle délky zrání v sudech:

• Fine – zraje nejkratší dobu, většinou méně než rok. 
• Superiore – v sudech leží minimálně 2 roky.
• Superiore Riserva – v sudech zraje minimálně 4 roky.
• Verine/Soleras – tato prémiová vína zrají v sudech nejméně 5 let.
• Vergine/Soleras Riserva – ultra prémiová varianta, v sudech zrají minimálně 10 let.

Legendy z historie Marsaly

Marsalu si oblíbil admirál Horatio Nelson. Přisuzoval jí léčebné účinky a používal ji pro osvěžení posádky. Sám také vlastnil vinice na Sicílii, dostal je od krále Obou Sicílií jako poděkování za ochranu proti Napoleonovi. A dokonce přesvědčil admiralitu, aby se Marsala nalévala jako oficiální vítězný přípitek, takže se jich za Nelsona pro válečné loďstvo ročně objednávalo na 500 sudů.

V roce 1805 po bitvě u Trafalgaru, kde zahynul, byl admirál naložen do sudu s Marsalou, aby bylo jeho tělo uchováno během plavby zpět domů. Traduje se, že námořníci oslavující slavnou porážku francouzsko-španělského loďstva, postupně upíjeli i ze sudu se svým vojevůdcem, až celý obsah vypili. Ale může to být i legenda.

Osud hrdinného admirála, který zemřel zrovna ve chvíli, kdy mu kapitán lodi HMS Victory u Trafalgaru přišel gratulovat k velkému námořnímu vítězství nad Napoleonem, připomíná etiketa suché Marsaly Horatio – Superiore – Ambra. Toto suché víno jantarové barvy má ve vůni tóny sicilských fíků a v chuti jemné náznaky sušených meruněk a vanilky.

V roce 1860 se Giuseppe Garibaldi se svou tisícovkou vojáků vylodili na březích Sicílie a připili si, čím jiným než Marsalou. V té době už byla jeho velká láska Anita na onom světě, ale příběh jejich velké lásky nepřestává udivovat svět a inspirovat umělce k tvorbě. Anita byla mladá, krásná a odvážná žena, která hrdinně následovala svého muže do mnohých bitev, a v mezi tím mu ještě porodila čtyři děti.

Anitě Garibaldi a všem stejně odvážným ženám, které se nebojí riskovat pro své blízké, je věnována sladká jantarová Marsala Superiore s růží na etiketě. Nalijte si ji do sklenky a nechte rozvonět její medové tóny, na patře vás pak polaská plná chuť sušených meruněk.

Konzumace Marsaly

• Marsala se nejčastěji konzumuje samotná. Podává se při pokojové teplotě nebo vychlazená. Hodí se překvapivě i jako aperitiv nebo ke zrajícím sýrům, pečenému nebo vařenému masu. Také jako digestiv.
• Koktejly z Marsaly na způsob punče nebo nápoje sangría, kdy se Marsala kombinuje se sodou, ovocem, citrónovou šťávou a džusem. Marsalu lze také použít do všech koktejlů kam patří fortifikované víno.
• Marsala se také využívá v gastronomi – krém Zabaione z Marsaly, smetany a jahod jako dezert, nebo oblíbené kuře na Marsale.