Ač by se mohlo zdát, že Česká republika je opravdová chmelařská velmoc, tak v praxi se pěstování chmele v České republice zaměřuje především na kvalitu, nikoliv na kvantitu a tak se zde chmel pěstuje pouze ve třech oblastech vymezených zákonem.

Jedná se o tyto oblasti:

• Žatecká chmelařská oblast
• Úštěcká chmelařská oblast
• Tršická chmelařská oblast

Oblasti pěstování chmele

Žatecká oblast

Patří k nejstarším a největším chmelařským oblastem.

Zahrnuje okresy Louny, Rakovník, Chomutov, Kladno, Rokycany. V této oblasti se nacházejí dvě známé chmelařské polohy, Podlesí a Údolí Zlatého potoka, kde jsou obzvlášť příznivé půdní podmínky pro pěstování chmele.

Základem jedinečnosti chmele v Žatecké oblasti jsou specifické přírodní podmínky. Tato oblast je od severozápadu chráněna Krušnými horami, Doupovskými vrchy a Českým středohořím, které vytvářejí tzv. dešťový stín. Přestože zde průměrný roční úhrn srážek představuje pouze okolo 450 mm, je rozložení srážek pro vývoj chmele příznivé. Průměrná roční teplota je 8 – 9°C , v průběhu vegetace pak 14-16°C.

Pokud jde o půdy, jsou zde zejména permské červenky, ale i lehčí opukové půdy. Chmelnice jsou zde v nadmořské výšce 200 – 500 m n.m. Kombinace průměrných srážek, teplot, půdních profilů, nadmořské výšky a světla jsou v Žatecké chmelařské oblasti typické a jedinečné.

Úštěcká oblast

Nese jméno podle města Úštěk.

Zahrnuje okresy Litoměřice, Mělník a Česká Lípa. V této oblasti se nachází chmelařská poloha Polepská Blata, kde se produkuje nejlepší chmel, jak ve výnosu, tak v kvalitě. V 18. století zde došlo k odvodnění bývalých mokřin a tím ke vzniku kvalitní půdy pro výsaz chmele.

Základem jedinečnosti zdejšího chmele jsou specifické přírodní podmínky. Úštěcko bezprostředně sousedí se žateckou oblastí. Má nejnižší nadmořskou výšku 147 m. n. m. od povodí Labe až 450 m. n. m. v úpatí Sedla. Na sever se od Labe zvedá terénní vlna, kterou přerušuje Liběšický a Úštěcký potok. Dále se terén zvedá a dosahuje až k Českému středohoří. K jihu klesá terén do údolí Vltavy, směrem na západ do údolí Ohře.

V celé oblasti se vyskytují půdy hnědozemního typu, okrajově půdy černozemního typu. Mezi Úštěkem a Litoměřicemi jsou půdy, které vznikly na křídových slínech. Roční úhrn srážek je v průměru 489 mm, ve vegetačním období kolem 284 mm. Průměrná teplota za vegetační období je 15oC.

Tršická oblast

Je nejmladší a rovněž zdejší chmel vděčí za svou jedinečnost i místním podmínkám.

Tršicko spadá do mírně teplé klimatické oblasti, která je vhodná k intenzivnímu zemědělskému obdělávání. Tršická chmelařská oblast má většinu půd čtvrtohorního původu, částečně i třetihorního původu.

Převládají hnědozemě a mírně podzolované půdy. Vyskytují se zde hluboké hlinité půdy středně těžké, s dobrým fyzikálním stavem a půdy těžší jílovitohlinité, převážně hnědozemního a částečně černozemního typu. Dlouhodobý teplotní průměr za vegetační období je v Tršicích 15°C. Roční úhrn srážek je 600-650 mm. Většina chmelnic je vysázena v nadmořské výšce 260-300 m. n. m.