Obsah alkoholu, legislativa a výše spotřební daně u lihovin
V tomto článku se budeme zabývat čistě lihovinami, tedy likéry a destiláty, nikoliv kvašenými alkoholickými nápoji, pivem a vínem.
Alkohol a daně
- V souvislosti s lihovinami a se nejčastěji hovoří o spotřební dani, její výše činí v letošním roce 391 Kč za každý litr 100% lihu v nápoji.
- Z lihovin se pak samozřejmě ještě platí také daň z přidané hodnoty, která v letošním roce činí 21%.
Rozebereme si to na příkladu:
Tuzemák o objemu 0,5 l a obsahu alkoholu 37,5 % s prodejní cenou 130 korun.
- Spotřební daň činí 73,30 korun.
- DPH činí 22,60 korun.
- Zbývá tedy 34,10 korun a to je částka, která zahrnuje výrobní a distribuční náklady a také marži prodejce.
Jak sami vidíte, stát si z každé prodané láhve alkoholu bere na daních poměrně podstatnou částku, která zejména u levnějších druhů alkoholu tvoří podstatnou částku jejich prodejní ceny.
Pokud by chtěl výrobce či prodejce pro sebe větší marži a tedy i zisk z každé prodané láhve, musel by jí zdražit. To je ale problematické, protože na trhu je, minimálně v oblasti prodeje alkoholu, vysoce konkurenční prostředí a tak každá koruna navíc v prodejní ceně se okamžitě projeví propadem prodejů daného produktu a naopak navýšením prodeje konkurenčního levnějšího produktu.
Zde je potřeba vážit doslova na lékárnických váhách, protože nemá smysl prodávat velké množství alkoholu s minimální marží a na druhou stranu zase nemá smysl prodávat jen pár lahví s vysokou marží. A v této branži konkurence nikdy nespí.
Výrobci i prodejci lihovin tak neustále hledají možnosti jak snižovat výrobní náklady. A pokud hovoříme o legální výrobě alkoholu, zbývá zde pouze jediná možnost a to snížit spotřební daň, a to lze pouze tím způsobem, že se sníží obsah alkoholu v nápoji.
Ovšem i zde jsou jasně legislativně nastavené limity, které je nutné zachovat.
Minimální povinný obsah alkoholu
Evropská unie má jasně danou legislativu, která mj. stanoví minimální obsah alkoholu pro jednotlivé druhy alkoholu, lihovin, respektive destilátů a likérů. Pokud by například rum obsahoval méně než 37,5 % alkoholu, už by nemohl nést označení rum.
V tomto případě vše upravuje legislativa EU 2019/787:
- U whisky či whiskey stanovuje minimální obsah alkoholu 40 %.
- U rumu, vodky a ginu stanovuje minimální obsah alkoholu 37,5 %.
A takto je legislativně definován prakticky každý druh lihoviny.
Více se dočtete zde:
Výše spotřební daně z lihu
Pro rok 2025 činí výše spotřební daně 391 Kč za litr 100 % lihu.
| Objem láhve (litry) | Obsah alkoholu (procenta) | Výše spotřební dně z lihu (Kč) |
| 0,5 | 37,5 | 73,30 |
| 0,5 | 38 | 74,30 |
| 0,5 | 38,5 | 75,25 |
| 0,5 | 39 | 76,25 |
| 0,5 | 39,5 | 77,20 |
| 0,5 | 40 | 78,20 |
| 0,7 | 37,5 | 102,60 |
| 0,7 | 38 | 104 |
| 0,7 | 38,5 | 105,40 |
| 0,7 | 39 | 106,70 |
| 0,7 | 39,5 | 108,10 |
| 0,7 | 40 | 109,50 |
| 1 | 37,5 | 146,60 |
| 1 | 38 | 148,60 |
| 1 | 38,5 | 150,50 |
| 1 | 39 | 152,50 |
| 1 | 39,5 | 154,40 |
| 1 | 40 | 156,40 |
| 0,5 | 15 | 29,30 |
| 0,5 | 20 | 39,10 |
| 0,5 | 25 | 48,90 |
| 0,5 | 30 | 58,65 |
| 0,5 | 35 | 68,40 |
Závěr
Jak je tedy vidět v tabulce výše, každé procento alkoholu v láhvi lihoviny zvyšuje spotřební daň a tím také prodejní cenu každé láhve.
Toto se u dražších druhů lihovin, jako jsou koňaky, sběratelské edice whisky a rumů prakticky ztratí, protože zde se jejich prodejní cena pohybuje ve vyšších stokorunách, případně nižších tisících korun. Spotřební daň za líh tak tvoří jen malý zlomek jejich prodejní ceny.
Na opačné čísti tržního spektra se pak pohybují lihoviny jako je tuzemák, výčepní lihovina, apod., kde spotřební daň tvoří třeba polovinu jejich ceny.
Zde je u lihovin o objemu 0,5 litru a minimálním povinném obsahu alkoholu, tedy 37,5 % a obsahem alkoholu 40% rozdíl ve spotřební dani cca 5 Kč, který se pak ještě zvětší, když se do něj následně ještě promítne sazba spotřební daně.
A každá koruna, kterou výrobce a potažmo prodejce alkoholu ušetří na spotřební dani znamená snížení prodejní ceny. V praxi tak rozdíl v konečné ceně každé láhve, i pár korun rozhoduje u těch nejlevnějších lihovin o tom, zda si jí spotřebitel koupí a zda zůstane pouze u jedné láhve, či jich koupí více.
Z tohoto důvodu výrobci obsah alkoholu v lihovinách cíleně snižují i pod legislativní mez. Takové lihoviny se pak už musí nazývat jinak, ale to není pro výrobce problém.
A tak se tyto lihoviny nazývají různě, v případě rumů to bývá nejčastěji:
- rumový elixír
- rumový nektar
- rumový likér
- espresso
- coffee
- honey
- spiced
- ginger
- dark
- black
Nutno dodat, že taková lihovina nemusí nutně chutnat vůbec špatně, chuť může být doslova excelentní, ale rum to podle platné legislativy není a pokud by to tak výrobce, či prodejce nazýval, byl by to podvod a záměrné uvádění spotřebitelů v omyl.
Čtěte pozorně etikety, ať víte, co si vlastně kupujete. Už jen proto, že v regále jsou rumy a nerumy umístěny hned vedle sebe a na první pohled, tedy bez zkoumání etikety rozdíl není snadno poznat.
