Pití alkoholu v Česku je nutné omezit, už včera bylo pozdě

Možná to asi znáte zejména ze zahraničí. V mnoha zemích vám třeba po desáté hodině večer žádný alkohol neprodají ani v supermarketu. Zkoušíte to obejít a když už ukecáte prodavače, stejně se prodej nepovede, protože provozovatel tak naprogramoval i scanner aby si zajistil dodržování tohoto zákonného nařízení, protože by jinak mohl snadno přijít o licenci na prodej u alkoholu.

U nás je to jiné, licence neexistují, pokuty jsou vzácnou výjimkou a tak, pokud zrovna nevypadáte na 10 let, nemáte s nákupem alkoholu žádný větší problém. Byznys je prostě byznys a zejména ve večerkách, kde je prodavač zároveň i majitelem to platí dvojnásob. Ale nejen tam.

A tak se nelze divit, že Česko vévodí celosvětovým žebříčkům v konzumaci alkoholu na osobu a rok. Třeba v konzumaci piva jsme dlouhodobě úplně první. A i když se spotřeba poslední dobou snižuje, stále s přehledem vedeme. Vypadá to jako super výkon, alespoň v něčem jsme první na světě. Ale je potřeb si uvědomit souvislosti, mezi které patří skutečnost, že si držíme celosvětově také první příčky v rakovině tlustého střeva a s rakovinou slinivky břišní jsme na tom jen o trochu lépe. A alkohol je vědecky prokázaný karcinogen. Souvislost je tedy zcela zřejmá.

Mnozí už pochopili, že to takto prostě dál nejde, a celou situaci je potřeba řešit.

Česká republika je z celosvětového hlediska poměrně vyspělá země, ovšem z hlediska spotřeby alkoholu patříme na samý chvost světa. Je potřeba si začít klást otázky, proč tomu tak je a co se s tím dá dělat. Chlast nás jako národ prostě likviduje.

Situace s alkoholem v Česku

Česko je prostě zemí pijáků alkoholu.

Dlouho jsme byli v počtu vypitého alkoholu na prvním místě, teď se pohybujeme na třetím místě mezi světovou špičkou. Máme velký problém u teenagerů, naše spotřeba alkoholu patří k nejhorším v Evropě. Spotřeba alkoholu jde sice stále pomalu dolů, protože mladí lidé preferují už jiné zájmy a díky tomu se pije méně. Ale pořád zůstáváme na předních místech.

Celkem v České republice je cca 800 tisíc lidí, kteří pravidelně pijí nadměrné dávky alkoholu. Zdravotní a sociální dopady jsou samozřejmě významné. Uvádí se, že nás to celou společnost stojí na nákladech kolem 50 až 60 miliard ročně, které by jinak nemusely být vůbec vynaloženy a mohly být investovány někam jinam, ať už v rámci zdravotnictví, nebo od výzkumu chorob.

Problém je závažný zejména u náctiletých. Ukazuje se, že počty těch, kteří pravidelně užívají vyšší dávky alkoholu před šestnáctým rokem, korelují se vznikem závislostí na čemkoliv – i na nelegálních látkách. Uvádí se, že u takových lidí je až osmkrát vyšší riziko. Mluvíme přitom o přibližně 20 procentech dětí.

Podle sociologických výzkumů má 95 procent dětí první zkušenost s alkoholem už ve 13 letech, většinou ho dostanou od rodičů nebo příbuzných. Je potřeba posunout věk první zkušenosti s alkoholem za šestnáctý rok. A zavést celospolečenskou diskusi o tom, jaká jsou rizika, pokud nastane konzumace alkoholu příliš brzy.

Je to opravdu významný problém. Několik tisíc dětí ročně kvůli tomu končí na JIPkách, což je přibližně dvacetkrát více, než kolik dětí končí na JIP v důsledku například kouření marihuany.

7000 lidí ročně umírá na následky dlouhodobého pití alkoholu. Jsou to obrovská čísla, která s sebou nesou rakoviny a cirhózy jater, srdeční onemocnění, ale jsou zde i sociální náklady, jako je třeba často ztráta zaměstnání v předdůchodovém věku, kvůli konzumaci alkoholu v pracovní době.

Jak snížit dostupnost alkoholu

Metody jakými to lze udělat jsou celosvětově známé, roky prověřené a zejména opravdu funkční. Není potřeba vymýšlet nic nového, vše již funguje v zahraničí.

Jedná se především o:

1. Vyšší ceny za alkohol

Možné změny se dotýkají vyššího zdanění alkoholu⁠⁠⁠⁠⁠⁠ a tím jeho zdražení.

Alkohol by neměl být dostupný dospívajícímu člověku s běžným kapesným od rodičů tak, aby se mohl několikrát za měsíc opít. Alkohol by měl být taky dražší než nealkoholické nápoje a to poměrně výrazně.

Významnou roli ve spotřebě hraje právě cena, tedy i výška spotřební daně. Platí pravidlo, že čím je alkohol levnější, tím více se ho prodá a tím více problémů společnosti působí.

Zatížení alkoholu vyšší spotřební daní by také státu vyneslo více peněz do státního rozpočtu. Část z nich by mohla být využita na terapeutické programy na podporu odvykání závislostí.

V restauraci je ale často pivo ve srovnatelném objemu levnější než voda. Jsou přitom země, které jsou sice bohaté, ale tři piva v nich stojí opravdu hodně peněz. Pokud ta opatření chce společnost dělat, tohle je osvědčená metoda, která platí po celém světě.

Například u cigaret tvoří více než dvě třetiny ceny spotřební daň. Alkoholické nápoje jsou ale velmi různorodé, nabízí se otázka, jestli by se daň z alkoholu neměla odvíjet od procenta alkoholu v nápoji. Toto opatření by z hlediska trhu bylo nejspravedlivější a motivovalo by výrobce k větší produkci nízkoalkoholických a tedy levnějších nápojů.

Zcela zásadně by se snížila frekvence užívání alkoholu. To je zcela zřejmé z dostupných dat, a zahraničních zkušeností. Takový návrh musí ovšem odpovídat situaci v České republice. Vždycky se totiž zároveň bojuje s černým trhem, pro který by to byl impuls.

2. Omezení reklamy na alkohol

Reklamy na alkohol v televizi by se měly omezit zákonem pouze na noční hodiny, kdy teenageři zpravidla televizi nesledují. Je potřeba udělat nějaké časové omezení –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ aby reklamy na alkohol neběžely v době, kdy se na televizi koukají děti.

Rovněž tak lze omezit reklamy na alkohol pouze na místa prodeje, jako je tomu u cigaret a tabákových výrobků. Zmizely by tak reklamy na alkohol na venkovních billboardech a posterech.

3. Omezení prodeje alkoholu v nočních hodinách

Jiná debata je zase o tom, kde všude se prodává alkohol a do kdy. V mnoha vyspělých zemích se alkohol prostě po desáté hodině vůbec neprodává, respektive je zakázán jeho prodej mezi 22 -06 hodin. A v mnoha zemích zase nekoupíte alkohol v neděli a ve státní svátky.

Je také otázka, zda se mají prodávat třeba jednotlivě balené panáky alkoholu na čerpacích stanicích, něco jiného je prodat láhev a něco jiného pak panáka.

4. Přísnější tresty za prodej alkoholu mladistvým

I když se situace poslední dobou v prodeji alkoholu mladistvým mírně zlepšila, stále se nedaří dodržování pravidel vymáhat. Mohlo by pomoct, pokud by za porušení byla možnost nejen vysoké pokuty, ale také odebrání oprávnění k prodeji alkoholu. Bohužel u nás něco jako oprávnění, nebo licence k prodeji alkoholu není vůbec zavedeno a alkohol tak může prodávat prakticky každý, kdo chce. Pokud by se tak stalo, byla by hrozba jeho ztráty velice účinným odrazujícím faktorem.

Častá prostupnost není jenom v barech klubech a restauracích nebo malých soukromých večerkách, ale i v řetězcích, kde jsou prodavačky odměňované za rychlost a výši tržeb. Občas tak nechtějí řešit prodej alkoholu mladistvým a s tím spojené zdržení v rychlosti prodeje.

Závěr

Omezení spotřeby alkoholu je v akčním plánu, který schválila vláda loni v dubnu. Ale je nutné dodat, že některé změny budou prosazovat velmi těžko – nejsou totiž politicky populární. A v naší zemi se prakticky neustále blíží nějaké volby. A tak je pro mnoho politiků mnohem pohodlnější nedělat vůbec nic.

Regulace ale nejsou všechno. Vždycky musí být dobře nastavena nějaká záchranná síť pomoci, která ovšem u alkoholu zatím příliš dobře nefunguje. Síť pomoci je špatně nastavená, je malá a hlavně neobsahuje typy intervencí, které zachycují lidi včas. A to je naprosto zásadní, je to jeden z důvodů, proč máme takové množství pijanů.

Lidé pomoc prostě sami nevyhledávají včas. Lidé si v průměru chodí říct o pomoc o 15 až 20 let později než by měli, tedy v době, kdy už jsou po dlouhá léta těžce závislí na alkoholu a ten na jejich zdraví již napáchal nevratné škody.