Prodeje tichého vína klesají, je potřeba inovovat

Nejen ve světě, ale i v Česku klesá spotřeba alkoholu a toto se týká také vína, respektive tichého vína. Tato situace je způsobena změnou chování konzumentů, ekonomickou situaci a také příklonem ke zdravějšímu životnímu stylu, a to zejména u mladší generace.

Tiché víno má u nás speciální status, protože to je jediný druh alkoholu, který nepodléhá spotřební dani. Obecně se pak mezi českými politiky čím dál tím více hovoří o nutnosti alkohol spolu s dalšími látkami spíše regulovat. Vinařský svaz nicméně ve své tiskové zprávě uvádí, že v důsledku ekonomické situace a změn v chování lidí v České republice vloni spotřeba vína poklesla o 8,4 procenta.

Vinařské odvětví se dle vinařského svazu s poklesem spotřeby potýká v důsledku ekonomické situace, změn spotřebitelského chování, klimatu i absence systémových politických rozhodnutí napříč Evropou. To vše má rovněž přímý dopad na pokles výsadby nových vinic a aktuálně dokonce propad výměry stávajících vinohradů.

Trh tichých vín vyvíjel se v roce 2023 vyvíjel negativně a navázal tak na klesající trend z předešlých let. Objem spotřeby domácností v roce 2023 klesl o 8,4 procenta a na rozdíl od většiny ostatních kategorií poklesla u tichých vín i průměrná cena o 7,5 procenta. Důvodem je výrazný pokles počtu kupujících a snížení nakoupeného objemu na domácnost o 2,7 procenta. Průměrná cena za 1 l se naopak zvýšila o 1 procento a tichá vína tak patří mezi kategorie s nejnižším nárůstem průměrné ceny, tvrdí vinaři.

Aktuální data o klesajících prodejích a spotřebě jen potvrzují naplnění negativních prognóz z posledních měsíců. Očekává se, že v letošním roce bude pokles prodejů ještě razantnější. Prodeje vína i spotřeba klesá i v dalších zemích EU.

Zdanění vína spotřební daní

Alkohol prostě škodí zdraví, ať už je v pivu, ve slivovici, nebo ve víně. A tak není důvod, aby se z něj neplatila spotřební daň, zejména v takových zemích jako je Česko, kde se dlouhodobě konzumuje nejvíce alkoholu na světě v přepočtu na jednoho obyvatele.

O možnosti zavést v Česku spotřební daň na takzvané tiché víno se hovořilo opakovaně, ale vždy to vyvolalo silný odpor domácích vinařů. Stejně tomu bylo i loni na jaře, kdy zdanění tichého vína doporučila vládě jako jednu z možností pro zlepšení stavu veřejných financí Národní ekonomická rada vlády (NERV). Vloni v květnu vláda oznámila, že daň na tichá vína v plánu na ozdravení veřejných financí zavádět nechce.

Od té doby se o dalším postupu vedou diskuze bez jasného výsledku. Pracovní skupina, která se tímto tématem znovu zabývá, v minulosti probírala několik variant. Patří k nim podle už dříve diskutovaná minimální cena za jednotku ethanolu v alkoholických nápojích nebo varianty sazby 23,40 koruny na litr, která nyní platí pro šumivá vína.

Jednání proběhla, ale nejsou zatím žádné finální jednotné závěry. Další kroky musí být připraveny ze strany správce daně, čili ministerstva financí, a musí být o nich rozhodnuto na politické úrovni, nikoliv na úrovni ministerstva zemědělství. Ovšem poslední dobou se stává výjimka ze zdanění vína společensky neudržitelnou.

Pokles spotřeby vína, obavy ze zavedení daně z tichého vína i klimatických změn vedou vinaře v Česku k opatrnosti. Vysazují méně vinic a méně jich i obnovují. V průzkumu mezi svými členy to zjistila Vinařská unie, která sdružuje 30 největších producentů vína v Česku.

Potýkáme se s klesající spotřebou tichých vín, rostoucími požadavky na ekologizaci vinic i nejistotou ohledně spotřební daně, kvůli kterým nevíme, co nás čeká. Náš obor je přitom extrémně citlivý na změny a vyžaduje pečlivé plánování na řadu let dopředu. Například u výsadby nových vinic, kdy vinař sklidí první hrozny po čtyřech letech, je v současnosti riziko tak vysoké, že ho většina vinařů nemůže podstoupit, uvádí VU.

Na druhou stranu v Poslanecké sněmovně sílí iniciativa něco dělat s alkoholem jako takovým. Skupina poslanců a poslankyň se chce v příštích měsících zaměřit na návrhy k případné regulaci alkoholu v Česku. Už se uskutečnila první pracovní setkání. Jako možná opatření zmínily třeba dvojí ověřování věku při nákupu.

Spotřeba alkoholu v Česku je vysoká

Podle výroční zprávy o alkoholu za loňský rok Česko patří mezi země s nejvyšší průměrnou spotřebou na obyvatele, v průměru je to deset litrů etanolu za rok.

Denně pije až desetina dospělých, rizikově pak popíjí téměř pětina Čechů a Češek. Podle odhadu lékařů má problém s alkoholem až 230 000 lidí. Podle předloňského výzkumu se opakovaně opila čtvrtina patnáctiletých. Zpráva uvádí, že alkohol v ČR stojí za šesti procenty úmrtí, připraví o život kolem 7000 lidí ročně. Kvůli nemocem způsobeným alkoholem končí každý rok v nemocnicích na 15.000 osob.

Zatížení tichého vína spotřební daní ano či ne?

Vinařská lobby argumentuje, že zdanění vína spotřební daní bude spojeno s vysokými náklady na technické zabezpečení – celní sklady a také tím, že v okolních zemích s vinařskou tradicí se spotřební daň z tichého vína neplatí.

Ovšem tento argument je trochu lichý, protože spotřební daň se platí na daném trhu a platí jí tam všichni, kdo tam své výrobky nabízejí. pokud tedy český či moravský vinař bude vyvážet svá vína například do Francie, nebo Rakouska, budou se na něj vztahovat tamní předpisy a pokud tam spotřební daň z vína nevybírají, ani on jí nebude muset platit.

A to samozřejmě platí i naopak. V Česku se na prodeji vín podílí domácí vína cca pouze jednou třetinou, dvě třetiny vín se dováží ze zahraničí a spotřební daň, pokud bude u nás zavedena se bude vztahovat i na tento import. Jinými slovy – dvě třetiny této daně budou platit zahraniční subjekty, nikoliv čeští či moravští vinaři. Respektive daň je již zahrnuta v koncové maloobchodní ceně a platí jí tak vždy kupující.

Pokud vinaři chtějí navýšit prodeje, musí inovovat

Víno už dávno není jen víno tak jak ho známe. I do vína totiž ve velkém promlouvá marketing a trendy, které se obecně v naší společnosti objevují. Vína se dnes vyrábějí v kvalitě bio. Do vína promlouvají influenceři, vegani, autentisté a mnoho dalších stylů.

Tradiční styl vína

Běžnému vínu, které dneska pijeme nejčastěji se obecně říká konvenční víno. Jde o víno vyrobené soudobou moderní technologií. Tedy lisované moderními pneumatickými lisy, kvašené moderní metodou řízené teploty kvašení. I přesto, že kvalitní konvenční vína využívají jen zlomek dovoleného množství přidané síry, tak síru jako stabilizátor prostě využívají. Tato vína jsou považována za klasiku.

Víno bez přidané síry

Oxid siřičitý u vína plní roli tzv. konzervantu nebo stabilizátoru. Zejména důležitý je u levnějších sladších vín, která mají tendenci se díky přítomnosti vyššího obsahu cukru znovu rozkvasit.

Důležitým faktem, který je nutné si uvědomit je, že ve víně se objevují dva typy síry. Síra volná a vázaná. Množství volné síry se ve víně dá ovlivnit. Síra vázaná už ale ovlivnit jinak nejde jelikož je navázaná na různé další molekuly, které se ve víně objevují.

Vína bez přidané síry musí být suchá a musí být vyrobena z opravdu velmi pečlivě přebraných hroznů. Které musí být zdravé, bez plísní a dalších případných chorob. Obecně tedy vína bez přidané síry hledejte mezi tzv. autentickými vinaři, kteří si zakládají na velmi řemeslné práci ve vinicích. Díky tomu jsou schopni tvořit i vína bez přidaných siřičitanů.

Veganská vína

Dalším trendem jsou veganská vína. Ta obecně nebývají nijak zvláštně odlišná v chuti nebo třeba i přístupu ve sklepě. Zásadní rozdíl je ve způsobu ochrany vinic, který je zajišťován přípravky a hnojivy založenými na jiné než živočišné bázi.

Autentická vína

Vyrábět autentická vína znamená následovat určitou filosofii. V České republice funguje Spolek naturálních vinařů, který má svou chartu. Každý vinař v tomto spolku ji musí následovat. Obecně tak autentisté dávají větší důraz na práci ve vinici, kde si zakazují využívat jakákoliv syntetická hnojiva. To samé platí dále ve sklepě.

Autentická vína se vyznačují výraznou chutí která je přímo ovlivněna výrobními postupy, které autentičtí vinaři využívají. Ve zkratce se dá říct, že vína chutnají výraznějším, plnějším dojmem a nejsou natolik postavena na primárním, svěžím aromatu.

Biodynamická vína

Autentická vína jsou v podstatě vína biodynamická. Jen bez certifikace biodynamického zemědělství. Jinými slovy jde o vína, jejichž výroba se řídí jinými pravidly. Autentická a biodynamická vína mají společné to, že nepoužívají přípravky na syntetické bázi. Ovšem vína s biodynamickou certifikací najdete spíše u větších výrobců. V rámci charty Spolku naturálních vinařů hledejte spíš mikro výrobce.

Marketingová vína

Marketingová vína jsou vína postavená na jménech známých akcí nebo značek, které propagují influenceři. Některá z nich nedosahují výjimečných kvalit, jsou vlastně spíše podprůměrná, ale díky propagaci, reklamní show a silnému marketingu se výborně prodávají a kolikrát i za poměrně vysoké ceny.

Jedná se například o francouzské Beaujolais, nebo naše Svatomartinské víno.

Nealkoholická a nízkoalkoholická vína a nápoje na bázi vína

Vinaři prostě musí přijít s nějakým novým výrobkem, který zaujme a osloví novou mladší generaci spotřebitelů, aby si vychovali novou klientelu, která si na klasická vína, stejná, které pijí jejich rodiče nezvykla a považují je za nemoderní nápoj. Tato generace se často orientuje na nápoje s nižším obsahem alkoholu a přiklání se ke zdravějšímu životnímu stylu.

Může se jednat o vína nealkoholická, ze kterých by ani nebylo nutné platit spotřební daň, pokud by byla zavedena. další možností jsou nízkoalkoholické moderní nápoje na bázi vína, například něco jako cider, nebo oblíbená limonáda Vinea s trochou přidaného alkoholu.