Spotřeba alkoholu v Česku rozhodně neklesá

Každý den nebo obden u nás pije alkohol téměř 20 procent populace starší 15 let. Zhruba 2,5 procenta populace v Česku trvale abstinuje, dalších deset procent populace pije alkohol ve zcela zanedbatelném množství.

Na osobu a rok u nás průměrně připadá zhruba 9 litru čistého alkoholu (100% ethanolu) – dle statistik z roku 2022.

Průměrná spotřeba alkoholu na osobu přitom každoročně mírně, ale setrvale o několik desetin litru roste. Nadměrné pití alkoholu alespoň jednou týdně a častěji se u nás týká téměř 17ti procent uživatelů. Konzumentů s vysokým rizikem je u nás přes 13 procent. Problémových pijanů pak sedm procent.

V Česku pije pravidelně nějaký alkoholický nápoj čtvrtina mužské populace a přes 10 procent té ženské. Podstatně vyšší procento osob konzumuje alkohol alespoň jednou za týden. Více než polovina mužů uvedla, že vypije nějaký alkoholický nápoj alespoň jednou do týdne. Ženy se jednou týdně napijí alkoholu ve 30ti procentech.

Pití alkoholu má silný vztah ke kouření tabáku. Mezi umírněnými konzumenty alkoholu je 27 procent kuřáků, tedy přibližně jako v celé populaci. Avšak mezi rizikově a škodlivě pijícími je kuřáků více než 50 procent.

Mezi odborníky panuje názor, že kouření, rizikové pití, nezdravé složení stravy a další faktory jako například nedostatek pohybu mají přímou souvislost se vznikem civilizačních chorob a a nádorových onemocnění.

Podle odborníků se četnost pití alkoholických nápojů u Čechů v posledních letech nijak výrazně nezměnila a je srovnatelná s předchozími lety.

Pije se vše – pivo, víno, likéry, destiláty i koktejly

Nebude žádným překvapením, že k nejkonzumovanějšímu nápoji u nás patří pivo. Popíjí ho více než třetina uživatelů alkoholu, a to převážně mužů. Nejvíce pijanů piva je ve věkové kategorii 45 až 64 a osob se základním nebo středním vzděláním. Podíl pivařů na venkově je srovnatelný s podílem pivařů ve městech.

Druhým nejčastěji užívaným alkoholickým nápojem je víno. Pijí ho více ženy, muži pak v necelých 16ti procentech. Ve srovnání s pivem užívá víno také více mladších lidí. Nejvíce pak ve věkové kategorii 25 až 44 let, o něco více ve městech než na vesnici. Zatímco pivo pijí častěji lidé s nižším vzděláním, tak u vína je to naopak. Vínu dává přednost více osob s vysokoškolským vzděláním.

Větší rozdíly mezi konzumenty jsou patrné u destilátů s týdenní i častější frekvencí pití. Ty užívá až dvanáct procent populace, přičemž 18 procent mužů a 7 procent žen. Na venkově pak 16 a ve městě jedenáct procent. Výrazně více je mezi konzumenty alkoholu lidí se základním nebo středním vzděláním oproti vysokoškolákům.

Umírněné versus rizikové pití alkoholu

Umírněné versus rizikové pití alkoholu dle WHO a OECD

• Světová zdravotnická organizace (WHO)
• Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD)

Dle WHO a OECD se za umírněné pití považuje denní příjem alkoholu do 40 g u mužů a 20 g u žen. Za rizikové pití pak denní příjem od 40 do 60 g pro muže a 20 až 40 g u žen. Škodlivé pití je pak definováno denní spotřebou více než 60 g u mužů a 40 g u žen.

V této souvislosti je však třeba upozornit na to, že limity bezpečné spotřeby alkoholu nejsou jednotné a to ani v Evropě.

Obsah alkoholu není možné odhadovat ani z počtu vypitých skleniček. Každý druh alkoholického nápoje obsahuje rozdílné množství etanolu. Pro příklad nápoj s obsahem 10 g čistého alkoholu odpovídá jednomu malému panáku tvrdého alkoholu, malému 10° pivu či 1 dcl vína.

Nebezpečné nárazové pití

Na problémy s alkoholem ukazuje podle odborníků i nadměrná konzumace alkoholu během příležitostné události. Může to být jakákoliv oslava či společenská akce spojená s konzumací alkoholu. Na této akci se někteří jedinci, kteří buď alkohol nekonzumují vůbec, nebo jen v malém množství dokáží opít i do němoty.

Navíc časté pití nadměrného množství alkoholu je spojeno i s dalšími riziky jako jsou dopravní nehody, násilná a kriminální činnost. V Česku se podle výsledků studie může častá nadměrná konzumace alkoholu týkat až 16 procent osob.

České protialkoholní záchytné stanice si tak v žádném případě nemohou stěžovat na nedostatek klientů a mnohé z nich v některých dnech fungují na hranici své kapacity. Jejich pracovníci se také nemusí obávat ztráty zaměstnání, protože práce s opilými lidi patří k těm nejnáročnějším.

Podnapilí lidé se často dopouštějí výtržností na veřejnosti již předtím, než je policisté dovezou na záchytnou stanici. Jde nejčastěji o rvačky, veřejné pohoršení i agresivitu při ošetření v nemocnici, což, jak potvrzují zdravotníci, není ničím výjimečným. Zkušenosti s agresivitou opilých lidí mají i pracovníci záchranných zdravotnických služeb.