Spotřební daň na alkohol je v Česku diskriminační

Spotřeba alkoholu je v Česku dlouhodobě vysoká, což naší zemi přináší velké společenské náklady. O alkoholu neplatí, že když ho hodně vypijeme, když zaujmeme v jeho spotřebě první místo na světě, tak že to bude něco, na co můžeme být hrdí, něco, v čem jsme na světové špičce, nejlepší na světě a něco, co si zaslouží uznání ostatních.

S alkoholem je to přesně naopak, čím více ho vypijeme, tím to pro nás bude nákladnější. A nejde jen o cenu samotného alkoholu, který je u nás velmi levný, ale zejména dopady na naše zdraví, náklady na léčbu chorob a onemocnění způsobených alkoholem a pak také na vliv konzumace alkoholu na délku našeho života.

Vysoká spotřeba alkoholu je něco, za co bychom se měli reálně stydět.

Ale žijeme v Evropě, kde je spotřeba alkoholu úplně největší na světě, a tak nemáme příliš srovnání, protože i v okolních zemích se prostě chlastá první liga.

Nastavení spotřební daně na alkohol

Spotřební daně mohou sloužit jako nástroj pro zvýšení ceny alkoholických nápojů, následnému snížení spotřeby alkoholických nápojů, a tedy i snížení společenské újmy způsobené konzumací alkoholu.

Česko jako země s nejvyšší konzumací alkoholu v EU zdaňuje tuto neřest nejenom málo, ale také nesystémově a celkově špatně.

Společenské náklady pití alkoholu zahrnující nejen léčbu souvisejících nemocí, ale i dopady na pracovní trh, sociální systém či kriminalitu se pohybují mezi 35 a 57 miliardami korun za rok. Ani zdaleka tedy nejsou pokryté výběrem spotřební daně z lihu, který je sotva poloviční.

Ale to je to nejmenší, faktem prostě je, že především jsou tyto náklady v různých oblastech opravdu nepřijatelně vysoké. Léčba nemocí spojených s alkoholem spolkne 2,5 procenta všech výdajů na zdravotní péči, popíjení zkracuje dobu dožití Čechů o celý jeden rok.

Osvěta a prevence pití alkoholu a také postupná změna společenského přístupu k alkoholu jsou správnou a důležitou cestou. Ovšem jedná se o velmi dlouhou cestu, běh na opravdu dlouhou trať.

Spotřební daň na alkohol je dosud v Česku vymáhána velmi nerovnoměrně, až by se dalo říci diskriminačně. Přitom stále pořád platí jednoduchá pravda – alkohol je jen jeden a pořád stejný.

Zdanění alkoholu spotřební daní

• Pokud rádi holdujete třeba whisky nebo koňaku, a nemusíte ani vypít příliš – stačí jedna sklenička večer, platíte spotřební daň zhruba na úrovni průměru EU. V této oblasti jsme tedy už světoví.

• Pokud si rádi dopřejete nějaké to pivo, platíte spotřební daň velmi malou, hodně pod průměrem v EU. Pití piva je tak mnohem levnější způsob jak se opít, než pokud si dáte sklenku koňaku.

• A pak zde máme vinaře a jejich lobby, na kterou jsou všechny daně krátké, přestože dvě třetiny v Česku prodávaných vín jsou prostě z dovozu. Alkohol bez daně je opravdový unikát. A nějaké řeči o podpoře vinařství jsou úplně mimo realitu, protože zde se nedaní výroba vína, ale spotřeba alkoholu. Takové nastavení spotřební daně je v zemi s velkým alkoholovým problémem zcela neobhajitelné a působí zemi každoroční kocovinu za desítky miliard.

Míra spotřeby alkoholu nepochybně má přímý vliv na zdraví Čechů a dobře nastavená spotřební daň má zcela nezpochybnitelné dopady na míru spotřeby alkoholu.

Cena alkoholu, ovlivněná spotřební daní, má velký vliv na jeho spotřebu. V bohatších zemích, kam patří i Česko, vede desetiprocentní zvýšení ceny daného alkoholu ke snížení spotřeby zhruba o pět procent u piva, o sedm procent u vína a o osm procent u tvrdého alkoholu.

Důležité je i nastavení systému zdanění. Při zdražení jen jednoho druhu alkoholických nápojů má spotřeba tendenci přesouvat se nejen k jiným, levnějším značkám téhož nápoje, ale i k méně zdaněným formám alkoholu.

Společenským zájmem je také nižší spotřební daň na alkohol, či úplné osvobození od spotřební daně u malých výrobců alkoholu a to jak výrobců piva, tak i vinařů.

Společensky žádoucím cílem také je, aby došlo ke znatelnému zvýšení koncových cen zejména levného alkoholu, u něhož spotřební daň tvoří významnější složku ceny.

Co se v Česku vlastně pije za alkohol?

• Konzumace alkoholu v pivu v posledních 10 letech mírně klesá.
• Konzumace alkoholu ve formě lihovin mírně klesá, či spíše stagnuje.
• Konzumace alkoholu ve víně vytrvale roste.

Konzumace alkoholu z více jak jedné pětiny pochází ze spotřeby vína a zároveň 93 % vypitého vína u nás je tiché víno, tedy víno osvobozené od spotřební daně. Výsledkem je, že jedna pětina vypitého alkoholu u nás není zatížena spotřební daní.

Je tedy zjevné, že má-li mít spotřební daň z lihu nejen rozpočtový, ale i širší společensko-ekonomický efekt a smysl, je česká nulová spotřební daň na tiché víno zcela neudržitelný koncept.

Argumentem je podpora českých vinařů. Avšak vzhledem k faktu, že 70 % vína spotřebovaného u nás je z dovozu, jedná se spíše o podporu zahraničních vinařů. Obzvlášť profitují dovozci levných vín, která pocházejí převážně z Maďarska, Španělska a Slovenska.

Největší problémy ve zdanění alkoholu

• Nulová spotřební daň na tiché víno a cider.
• Nízká spotřební daň na alkohol v pivu
• Žádná valorizace spotřebních daní na alkohol, což má za následek její pokles v celkové ceně alkoholického nápoje.

Voice populi

• Alkohol má i další stránky, mimo jiné zdraví nás lidí a náklady spojené s léčením důsledků nadměrného pití. Zdravotní péče není zadarmo, i když si to hodně lidí myslí. Takže omezení spotřeby, nikoliv zákaz, je určitě namístě.
• Spotřeba alkoholu by se měla omezit, ale jak vidno, probíhá to přirozenou cestou, tak je lepší nějaké radikální zásahy nedělat. To ale neznamená problém vůbec neřešit. Častější kontroly zaměstnanců a řidičů na silnicích by vůbec neškodily, stejně tak přísnější postupy v případě odhalení.
• Kompletní zákaz reklamy na alkohol a osvětová kampaň. Finální rozhodnutí, zda pít, či nepít, případně jak moc pít, ať si udělá každý sám za sebe.
• Někde se nasává pravidelně a ne zrovna málo. Reklama na alkohol by se měla zakázat úplně. A nechápu, proč se musí vyrábět tzv. dětské šampaňské. Už to v dětech vzbuzuje dojem, že konzumace alkoholu je nedílnou součástí jejich života.
• Když má člověk skoncovat s jakoukoli závislostí, musí se k tomu rozhodnout sám a mít pevnou vůli, Žádná omezení a restrikce ho k tomu nedonutí.
• Zdražení alkoholu by asi bylo namístě, zákazy a omezení jsou nesmysl. Prostě lahváč stojí pořád stejné peníze jako před deseti až 15 lety a v poměru třeba k průměrné mzdě nebo důchodu je to neskutečně levné. V hospodách to tak samozřejmě není, proto když dnes jedete parkem i malým okresním městem a kolem obchoďáků, večerky atd. a je to samý alkoholik na lavičce.
• Alkohol není nutné neomezovat. Ten za nic nemůže. Jenom stačí povolit jeho prodej pouze ve speciálních prodejnách, které by nesměly být v nákupním středisku.
• Nápad s vyšším zdaněním alkoholu je opravdu povedený, protože by to dopadlo přesně jako s cigaretami. Výběr daně by se v důsledku snížil, protože by si lidé jezdili pro alkohol do zahraničí, nedej bože by se zase rozjel černý trh s lihem a měli bychom na krku další otrávené metylalkoholem.