Spotřební daně a trendy v konzumaci alkoholu 2026

Publikováno: Autor:

S novým rokem se dají očekávat změny ve spotřebních daních u některých druhů alkoholu a potažmo také v cenách alkoholických nápojů, alespoň některých. Ovšem změny se nebudou týkat pouze cen, ale i složení nápojů.

Pojďme se zde tedy shrnout vše co je již známo a co se dá očekávat.

Změna spotřební daně

Tvrdý alkohol – destiláty a likéry

Zde patří k nejprodávanějším především tuzemák (což je technicky likér) a vodka (patří mezi destiláty).

Spotřební daň v současné době (rok 2025) činí 391 Kč za 1 litr 100 % alkoholu (etanolu, lihu).

Za poslední dva roky se zvedala vždy o 10 %.

  • Rok 2024 + 10 %.
  • Rok 2025 + 10 %.

Od roku 2026 se tato daň zvyšuje o dalších 5 %, tedy konkrétně o 19,55 Kč a bude tak činit 410,55 Kč za 1 litr 100 % alkoholu.

I když se může zvýšení daně o 5% zdát jako nepodstatné, nesmíme zapomínat, že je zde také ještě DPH 21 %, která se počítá i ze spotřební daně (platí se zde tedy daň z daně).

Pokud tedy započítáme i DPH, bude již rozdíl v ceně trochu výraznější. 473,11 Kč vs. 496,77 Kč. Rozdíl tedy činí 23,70 za litr 100 % alkoholu. Ovšem výše DPH samozřejmě závisí až na konečné prodejní ceně dané lihoviny.

Nutno také dodat, že zdanění, respektive konečná cena tvrdého alkoholu je už teď, tedy před zvýšením daně, vyšší něž v okolních zemích, resp. například v Německu, nebo Itálii. Po zvýšení spotřební daně se tento rozdíl ještě prohloubí. Je všeobecně známo, že výrazné rozdíly ve zdanění alkoholu mezi sousedními zeměmi aktivují černý trh s alkoholem, jeho pašování a nelegální výrobu a další s tím spojeném kriminální jevy, jako je například boj o území mezi zločineckými gangy.

Praktické příklady výpočtu daně

Spotřební daň nejvíce ovlivňuje cenu levného alkoholu, kde tvoří podstatnou část jeho prodejní ceny.

V této kategorii mezi sebou supermarkety soutěží, kdo nabídne nižší letákovou cenu, protože zde nejde v zásadě primárně o zisk.

Podobné akční nabídky slouží pouze k nalákání zákazníků, kteří si přijdou do obchodu pro levnou vodku či tuzemák a když už budou nakupovat, tak prodejce doufá, že si také přihodí do nákupního košíku nějaké dražší prémiové produkty, na kterých mají prodejci poměrně vysoké marže a tak i na těchto zákaznících stejně v konečném důsledku vydělají.

U prémiových destilátů a likérů se naopak těch pár desítek korun v rozdílné spotřební dani snadno ztratí v jejich vysoké marži, kterou si za jejich prodej obchodníci účtují.

Rovněž tak hospody, bary, kavárny a restaurace mají na alkoholu poměrně vysoké marže a tak nelze očekávat nějaké významné zdražení, a pokud k němu dojte, tak nikoliv z důvodu zvýšení spotřební daně.

Rok 2025

V letošním roce se v akcích obchodních řetězců dala koupit vodka či tuzemák o objemu 0,5 litru, s obsahem alkoholu 37,5 % za akčních 99,90 Kč.

Pojďme si rozklíčovat z čeho se tato cena skládá:

Spotřební daň z alkoholu – tedy 391 x 0,5 x 0,375 – v tomto případě tedy činí 73,31 Kč

Daň z přidané hodnoty – tedy 21 % – v tomto případě tedy 17,34 Kč.

Pokud tedy obě daně sečteme – 73,31 + 17,34 = 90,65 Kč

Pokud si tedy koupíte v letošním roce v akci tuzemák či vodku za 99,90, prodejce odvede státu na daních 90,65 Kč a zbyde mu 9,25 Kč, které musí pokrýt výrobu alkoholického nápoje, obal, dopravu, zisk, marži prodejce, ad. Sami asi vidíte, že je to zcela nereálné a prodejní cena je prakticky dumpingová.

Rok 2026

Porovnáváme opět vodku či tuzemák z obchodních řetězců o objemu 0,5 litru, s obsahem alkoholu 37,5 % za akčních 99,90 Kč.

Spotřební daň z alkoholu – tedy 410,55 x 0,5 x 0,375 – v tomto případě tedy bude činit 76,98 Kč

Daň z přidané hodnoty – tedy 21 % se nemění – v tomto případě tedy činí stále 17,34 Kč.

Pokud tedy obě daně sečteme – 76,98 + 17,34 = 94,32 Kč

Pokud si tedy koupíte v příštím roce v akci tuzemák či vodku za 99,90, prodejce odvede státu na daních 94,32 Kč a zbyde mu 5.58 Kč, které musí pokrýt výrobu alkoholického nápoje, obal, dopravu, zisk, marži prodejce, ad. Sami asi vidíte, že to bude i v příštím roce zcela nereálné, a lze očekávat, že podobných akčních nabídek bude ubývat a bude jich jako šafránu.

Víno

Na tiché víno není doposud uplatňována žádná spotřební daň. Z tohoto důvodu se jedná o nejlevněji dostupný alkohol na českém trhu, čemuž odpovídá i složení jeho konzumentů, kteří se v nejnižší cenové kategorii rekrutují z alkoholiků na okraji společnosti a na alkoholu závislých bezdomovců.

Podle programového prohlášení nové populistické vlády má toto nulové zdanění platit i nadále. Navzdory varování adiktologů a odborníků na daně i alkohol.

Vláda také uvažuje, že opět umožní daňově uznat láhev vína do 500 Kč jako dárek, což předcházející vláda zrušila.

Daňové zvýhodnění vína zrušila v roce 2023 předchozí vláda v rámci konsolidačního balíčku. Do té doby bylo možné od roku 2005 uplatňovat tiché víno jako daňově uznatelný propagační dar do hodnoty 500 korun. Víno bylo přitom jediným alkoholickým nápojem, na který se tato výjimka vztahovala. 

Zdanění šumivého víno se nijak nemění.

Pivo

Výrok „Vláda, která zdraží pivo, padne“ je slavný citát spojený s dobrým vojákem Švejkem, který ho sice neříká v knize, ale jako lidová moudrost, která vystihuje českou povahu a odpor k zdražování základních (a pro Čechy drahocenných) věcí, jako je pivo. Tento citát se často používá v souvislosti s českou politikou, kde se zdražování piva tradičně vnímá jako nepopulární krok, i když jde spíše o symbol než o doslovnou předpověď pádu vlády. 

I když je to populární myšlenka, samotný Švejk ji v knize nepronesl, ale stala se součástí „švejkovského“ odkazu o české nátuře.  Pivo je v Česku kulturní fenomén, a proto zdražování piva rezonuje s veřejností a je vnímáno jako politicky citlivá záležitost. 

U piva se zdanění nijak nemění.

A nelze očekávat, že by se k němu nová populistická vláda během svého mandátu odhodlala.

V Česku tak i nadále zůstane cena piva jako jedna z nejnižších na světě. Samozřejmě to platí pro maloobchod. V barech a hospodách pak prodejní cena piva příliš nesouvisí s jeho nákupní cenou, ale platí se zde za službu.

Cigarety

Spotřební daň se u cigaret zvedá o 5 %, což činí nárůst koncové ceny o cca 5-6 Kč na jedné krabičce.

Trendy v konzumaci alkoholu v roce 2026

Letošním trendem, který bude zcela jistě pokračovat je snižování konzumace alkoholu, a to zejména u mladší generace, která se snaží pod vlivem různých internetových influencerů žít zdravějším a aktivnějším způsobem života, s nímž se vysoká konzumace alkoholu neslučuje.

Tomuto trendu se budou muset přizpůsobit i majitelé různých podniků, barů, hospod i kaváren. Zde se očekává rozšíření nabídky nízkoalkoholických a nealkoholických nápojů typu kombucha, apod.

Hitem také budou různé formy radlerů a nealkoholických piv.

Dalším trendem je snižování obsahu alkoholu v destilátech a likérech, což je trend, který bude pokračovat i v příštím roce.

Snižování obsahu alkoholu u likérů a destilátů

S tímto trendem se také můžeme setkávat už několik let.

Zde se protínají dva základní faktory:

  • Výrobci se snaží ušetřit na spotřební dani z lihu.
  • Spotřebitelé vytvářejí poptávku po nápojích s nižším obsahem alkoholu.

A týká se to prakticky vše druhů likérů a destilátů:

  • Fernet – dříve existoval klasický a poté citrus se sníženým obsahem alkoholu (27 %), dnes již seženete tzv fernet standart se 30 % alkoholu.
  • Vodka – kromě vodek s obsahem alkoholu 37,5 % a více se běžně také prodávají vodky s obsahem alkoholu pouhých 30 % a to platí jak pro levnější značky tu Hanácká vodka, tak i pro dražší značky typu Finlandia. U ochucených variant je nižší obsah alkoholu prakticky normou. Takové vodky se ovšem nemohou nazývat vodka a tak používají jiné názvy – extra jemná, trendy, botanical, ad.
  • Whisky – zde je ze zákona minimální obsah alkoholu 40 %. Výrobci si s tím ale umí poradit – nabídnou vám variantu honey, tedy s medem, která již technicky není whisky, ale likér na bázi whisky a tak může obsahovat třeba pouze 30 %, nebo 35 % alkoholu. Cena je zpravidla identická jako u whisky a tak výrobce ušetří u těchto likérů na spotřební dani.
  • Rumy – zde platí úplně to samé co whisky. Minimální obsah alkoholu je u rumů 37,5 %. Ovšem běžně se vyrábí 35 % nebo dokonce 30 %. Takové nápoje se však již nejmenují rum, ale třtinový destilát, popřípadě likér na bázi rumu, apod.
  • Likéry – zde je asi nejčastějším příkladem náš český tuzemák, technicky se jedná o likér, kde je potravinářský líh smíchán s ochuceným sirupem a poté naředěn vodou. Běžně seženete tuzemák s obsahem alkoholu 30 % s označením jako standart či tradiční.
  • Becherovka – ani Becherovka už není co bývala, již dříve uvedla na trh variantu lemond s nižším obsahem alkoholu a nyní jsou v prodeji také její další citrusové varianty s 20 % lihu. Cena se od klasické plnotučné verze ovšem nijak neliší.