Výrazem třísloviny byly původně označovány látky schopné vyčistit živočišné kůže. Třísloviny mají trpkou, svíravou nebo hořkou chuť. Třísloviny mají i protibakteriální a protivirový účinek, podporují tvorbu žaludečních šťáv a napomáhají tak trávení, brzdí zánětlivé procesy v žaludku a ve střevech, napomáhají k zástavě dělení rakovinných buněk, při zevním použití na kůži a sliznici mají stahující, protizánětlivý a antibakteriální účinek. Při reakci tříslovin s bílkovinami dochází ke vzniku sloučenin odolných proti proteolytickým enzymům. Třísloviny se v lékařství používají jako účinné látky při onemocněních trávicího traktu, při omrzlinách, kožních poraněních, popáleninách, při průjmech, krváceních, mají detoxikační účinky při otravách těžkými kovy a některými alkaloidy. Také pomáhají proti nadměrnému pocení a zmírňují působení některých jedů. Třísloviny mají příznivý vliv na krevní oběh, při pravidelné konzumaci také na prevenci srdečních chorob a infarktu.

Třísloviny, nazývané též taniny jsou rostlinné fenolické sloučeniny, chemicky nejednotné přírodní rostlinné látky vysokomolekulární povahy, dobře rozpustné ve vodě i lihu. V přírodě se třísloviny hojně vyskytují v kůrách stromů (smrk, kaštan, dub), čaji, ovoci (trnky, ostružiny, borůvky, brusinky, jahody, granátové jablko, vlašský ořech, bobule vinné révy) a v listech yzopu, tymiánu a šalvěje. Třísloviny srážejí bílkoviny a alkaloidy v roztocích, oxidací tmavnou a mění se v látky fyziologicky neúčinné. Obecně třísloviny urychlují hojení kůže, regeneraci nové tkáně, chrání rostliny proti parazitům, před houbami a hmyzem. Třísloviny s největší pravděpodobností poskytují rostlině ochranu pouze v jistém stádiu vývoje, poté se buď odbourávají nebo ukládají v kůře, dřevě nebo listech.

Třísloviny obsažené ve víně

Třísloviny, jako fenolické látky, se přirozeně vyskytují také ve víně. Třísloviny ve víně jsou organickou kombinací kyseliny tříslové a glukózy, pocházejí ze slupek, stopek a zrníček hroznů vinné révy a dávají vínu svíravou hořkost a trpkou chuť.

Třísloviny ovlivňují barvu, jiskru i chuť vína. Třísloviny se vyskytují více v červených vínech než v bílých. Třísloviny pomáhají zrání vína, řídí jeho vývoj a chrání víno proti parazitům. Třísloviny z hroznů lze rozdělit na zralé a nezralé, z nichž ty zralé jsou velmi žádoucí. Při optimálním vyvážení se oba typy vzájemně propojují v harmonii chutě. Nevyzrálé třísloviny jsou nerozpustné ve vodě a zůstanou drsné bez ohledu na stáří vína. Vyzrálé třísloviny jsou rozpustné, poddajné a vymizí se zráním vína. Vyzrálé třísloviny stárnutím ve víně zjemní a oživí celkovou harmonii chutě. Obsah tříslovin hraje důležitou roli při výběru vína ve vztahu k podávaným pokrmům. Obsah tříslovin je v různých odrůdách hroznů odlišný. Podíl této látky ve víně závisí na typu hroznů. Čím silnější slupka odrůdy jako například Cabernet Sauvignon, tím větší podíl tříslovin a větší potenciál pro zrání. V průběhu času se struktura výskytu tříslovin mění v procesu polymerace, až se nakonec třísloviny usadí na dně láhve jako vyšší molekulární komplexy.

Třísloviny hrají klíčovou konzervační roli při proměně červeného vína v průběhu času a jeho schopnosti vyzrát.

Dělení tříslovin

• Hydrolyzovatelné třísloviny (taniny) jsou polymery flavonových jednotek a skládají se z cukru, na který je navázáno několik monomerních skupin kyseliny gallové esterifikací. Tyto taniny se využívají v lékařství a pro čeření vín a ovocných šťáv.
• Kondenzované třísloviny (taniny) mají vyšší molekulovou hmotnost a jsou využívány ke zpracování kůží, k výrobě různých syntetických tříslovin na bázi polykondenzátů formaldehydu s pyrokatecholem nebo se sulfonovaným naftalenem. Využívá se jejich reakce s bílkovinami (srážení při čeření; reakce s bílkovinami kůže – kolagenem).