Zmínka o vínech v Bibli

Historie vinařství začíná konstatováním

„Noe . . . přistoupil k tomu, aby vysadil vinici.“ (1Mo 9:20) Melchisedek, král Salemu, přinesl před Abrahama „chléb a víno“. To dokazuje, že hrozny se v zemi Kanaán pěstovaly už před rokem 1933 př. n. l. (1Mo 14:18) Egyptské nápisy líčí vinobraní a šlapání vinných lisů ve druhém tisíciletí př. n. l.; v té době měl faraón své oficiální číšníky. (1Mo 40:9–13, 20–23) Egyptská výroba vína však utrpěla těžkou ránu, když Jehova „hubil jejich révu“ krupobitím. (Ža 78:47; 105:33)

Zvědové, kteří vstoupili do Zaslíbené země, „země . . . révy a fíků a granátových jablek,“ přinesli z říčního údolí Eškol hrozen tak velký, že ho museli nést dva muži na tyči mezi sebou. (5Mo 8:8; 4Mo 13:20, 23, 26) Vinné hrozny z tohoto kraje prý běžně váží 4,5 až 5,5 kg. Byl zaznamenán hrozen, který vážil 12 kg, a ještě jiný, který vážil více než 20 kg.

Jiné vinařské kraje, o nichž se Bible zmiňuje, jsou kromě říčního údolí Eškol také En-gedi u Mrtvého moře (Pís 1:14), Šekem (Sd 9:26, 27), Šilo (Sd 21:20, 21) a za Jordánem Sibma, Chešbon a Eleale. (Iz 16:7–10; Jer 48:32)

Prorocké použití. Když Jákob žehnal Judovi, měla jeho slova prorocký význam: „Uváže svého dorostlého osla k révě [lag·geʹfen] a potomka své vlastní oslice k vybrané révě [welas·so·re·qahʹ] a jistě své oblečení vypere ve víně a svůj oděv v krvi hroznů. Jeho oči jsou tmavě rudé od vína.“ (1Mo 49:8–12) Hebrejské slovo so·re·qahʹ označuje červenou révu, která přináší nejbohatší a nejvybranější plody. (Srovnej Iz 5:2; Jer 2:21, kde se vyskytuje příbuzný výraz so·reqʹ.)

Pisatelé Bible se o vinné révě zmiňují často, protože lidé ji dobře znali. Ježíš mluvil o vinicích a hroznech při mnoha příležitostech. Vinice rodící hojnost ovoce byly známkou Jehovova požehnání. (3Mo 26:5; Ag 2:19; Ze 8:12; Mal 3:11; Ža 128:3) Výraz „sedět každý pod svou révou a pod svým fíkovníkem“ se stal příslovečným rčením navozujícím představu míru a bezpečí. (1Kr 4:25; 2Kr 18:31; Iz 36:16; Mi 4:4; Ze 3:10)

Chelbonské víno Ezekiel 27:18 /dodával jej Damašek do Týru/ Místo, jež se proslavilo svým výborným vínem, které bylo v Tyru velmi ceněno. Chelbon se obvykle ztotožňuje s dnešní vesnicí Chalbun, která leží asi 20 km na SSZ od Damašku. Ve starověku dostával víno z Chelbonu nejen Tyros, ale také Asýrie, Babylónie a Persie.

Královské víno Ester 7:1,2 /Víno se podávalo ve zlatých pohárech* a každý pohár byl jedinečný. Královské víno teklo proudem, tak jak se slušelo na krále./

Libanonská vína Ozeáš 14:7 Nejlepší vína!

Víno z Káně Jan 2:3-10 První zázrak J. K.

Víno pro JK na kůle (kyselé víno, zoctovatělé) Matouš 27:48 Ingredience, které se do vína přidávaly, aby nápoj konzervovaly, dodaly mu léčivé účinky anebo dokonce aby zakryly nevábné pachutě. Klejopryskyřice získávaná z kadidlovníku, rovněž známá pod biblickým názvem olibanum, má silné protizánětlivé účinky a takové víno přinášelo úlevu.  (přidávala se mandragora, koriandr, římský kmín, pepř, kopr, aloe, sena, ožanka, máta, šalvěj, tymián a pelyněk) Mramorový prach coby primitivní desinfekce, doplňovalo se obvykle medem, sušeným ovocem a dokonce i solí či slanou mořskou vodou, potaš vyrobená z popela tvrdého dřeva.

V tomto kontextu dostává text v Přísloví trochu jiný smysl. Přísloví 23:31, 32 o jednom (konkrétním ročníku vína) praví: „V závěru kousne jako had a uštkne jako zmije“.
Znečišťující víno: Daniel 1:8 (víno které nechtěli pít.)

V 19. století otiskl anglický satirický časopis Punch nelichotivou epizodu o popíjení anglického vína, které potřebuje čtyři osoby: jednu oběť, další dva, kteří ji budou držet a čtvrtého, kdo onomu nešťastníkovi nalije víno přímo do hrdla. I u nás máme pro velmi kyselá vína označení jako tříchlapská či punčochová. Tříchlapské víno se lije pijákovi přímo do hrdla, zatímco dva jej drží. A když si nalijete punčochové víno na punčochy, všechny oka a dírky se zaručeně stáhnou.

Víno z ůdolí Eškol 4.Moj 13:21-24 Když přišli do údolí* Eškol, uřízli tam větev s jedním hroznem vína, který museli nést na tyči dva muži. Vinná réva v Eškolu, víno z Kanaánu, byla nejlepší. Egyptské záznamy svědčí o tom, že i faraónové dováželi víno z Kanaánu.

Červené víno Sorek Izajáš 5:2 V díle Encyclopaedia Judaica je uvedeno, že izraelští pěstitelé dávali přednost těm druhům vinné révy, které plodily tmavo červené hroznové víno, známé pod jménem Sorek. Zmínka u Izajáše se patrně týká právě tohoto druhu révy. Sorek (Nachal Sorek; doslova „potok Sorek“, na dolním toku nazýván arabsky Vádí Rubin) je jeden z největších vodních toků v oblasti Judských hor v Izraeli. V Knize soudců (16:4) je zmíněn jako hranice mezi Pelištejci a Izraelity (kmenem Dan).

Jiný výklad je, že „sorek“ znamená „jedinečné víno“, což odkazuje k vínu, které se v této oblasti pěstuje.
Sorek byl místem, kde žila Delila a rovněž místem, kde se poprvé setkala se Samsonem. Jedná se rovněž o místo, kde ho přiměla, aby jí prozradil tajemství své síly, a kde byl nakonec zajat Pelištejci:„ Pak se Samson odebral do Gazy…Potom se zamiloval do ženy v Hroznovém úvalu. Jmenovala se Delila. 

Vinice: V knize The Natural History of the Bible se uvádí, že „slunečná kamenitá úbočí s lehkou štěrkovitou půdou, vysoká teplota v létě a rychlé odvodňování půdy po zimních deštích — to vše jsou činitele, díky kterým jsou [v Palestině] mimořádně příznivé podmínky pro vinařství.“ Izajáš uvedl, že na některých vybraných místech bylo až tisíc révových keřů. (Izajáš 7:23) Cena jednoho keře až 1ks stříbra. Vinice se často vysazovaly na horských svazích. … Bylo zvykem obehnat vinice plotem nebo zdí (4Mo 22:24; Př 24:30, 31) a také stavět chýše a strážní věže (Iz 1:8; 5:2) na ochranu vinice před zloději a škodnou, například před liškami a divokými kanci. (Ža 80:8, 13; Pís 2:15)

Zlořečené víno. V Bibli se často izraelský dům přirovnává k vinici – důkaz jak si vína máme vážit!
Izajáš 5:10 výnos tehdejších zlořečených vinic: Na deseti akrech (4ha)vinice se urodí jen jeden bat (22 l) vína.

Průměrně se ve světě vyrobí cca 4,3 hl vína z 10ti tun hroznů. U nás se sklidí 5 tun z ha a ha má 4 500 hlav. Z jednoho keře 1 až 2kg hroznů. 

Ve Španělsku 1 100 hlav na ha, Kalifornie 3 500 a ve Francii až 6 000 hlav na 1ha. Rekordmany v počtu keřů na hektar ve vinici, jsou některé staré vinohrady na Mosele a Saar, pocházející ještě z doby před mechanizací. Jsou osázeny až 12 000 révovými keři na hektar a jsou doposud funkční. Na začátku minulého století, kdy byly vinice ještě obdělávány za pomocí koňů a mezků, bylo na jednom hektaru často až 20 000 keřů. A v antice Římané dokonce sázeli až 35 000 keřů do hektaru. 

Vinařský zákon říká že u jakostního vína nesmí překročit 14tun na ha, u přívlastkových 12t/h (jinak je to jen stolní nebo zemské víno). Optimální výnos je 6tun na 1ha. Takže 2 až 10 tun na ha. Kvalitní hrozno  2t na ha. Ideální výnos pro výrobu kvalitního vína v podmínkách naší vinice je v průměru 1,5 kg hroznů na jednu hlavu. Tzn., že z jednoho keře vyrobíme jednu láhev vína. Z každé 1 tuny hroznového vína se může vyrobit cca 720 lahví. To znamená 7200 celých hroznů. Pokud máte vinohrad, který vyprodukuje 1-2 tuny, jste schopni vyrobit 720-1440 lahví vína. Vinařství Kolby z 1 tuny vyrobí 833 lahví. Vinař Springer vyrobí z jedné hlavy 1 l vína. Výnosy známých oblastí: Sauternes 25 hl/ha, Bordeaux 50 hl/ha, Champagne 80 hl/ha. (3 – 6 tisíc hlav na ha, zahuštěná výsadba je 10 000 hlav na ha, Francie 12 000).