Jak vybrat v obchodě kvalitní víno

Vybrat si v supermarketu víno není úplně jednoduchá záležitost, zejména pro toho, kdo víno běžně moc nepije, ve vínech se vůbec neorientuje a nemá žádnou oblíbenou značku.

Stojíte před regálem a přemýšlíte, které víno koupit a podle čeho se orientovat.

Lidé se při výběru vín nejčastěji orientují:

• podle ceny
• podle barvy vína
• podle balení
• pestré etikety
• tvaru láhve
• známosti značky
• typu uzávěru

Výběr vína podle jeho barvy

Červené, růžové, nebo bílé? O chuti vína nám mnohé napoví už jeho barva.

Obecně platí, že:

• červená vína jsou obvykle těžší, silnější a hodí se zejména k masu,
• růžová vína (rosé) jsou osvěžující, lehká a nejlépe k nim sednou ryby nebo zelenina,
• bílá vína s výraznou kyselinkou si nejvíce vychutnáte s bílým masem, mořskými plody nebo sýry.

Pokud máte rádi červená vína tuzemská, tedy zejména z Moravy, vyhněte se supermarketu a raději na ně zajděte do vinotéky.

Při výběru červeného v běžném obchodě budete mít větší jistotu, když dáte přednost spíše zahraničním vínům z teplejších regionů. Vyzkoušejte vína z Itálie, Řecka, Španělska, Argentiny, Austrálie nebo třeba Chile či Kalifornie.

Výběr vína podle obsahu zbytkového cukru

Sladké, nebo suché?

Sladkost vína nejvíce ovlivňuje tzv. zbytkový cukr – cukr, který ve víně zůstává po ukončení procesu výroby, tedy kvašení.

Podle množství zbytkového cukru vína dělíme na:

• suchá se zbytkovým cukrem do 4 gramů na litr,
• polosuchá se zbytkovým cukrem do 12 gramů na litr,
• polosladká se zbytkovým cukrem do 45 gramů na litr
• sladká se zbytkovým cukrem nad 45 gramů na litr.

Nikde není dáno, která sladkost je vhodná. Každému vyhovuje něco jiného.

Pokud kupujete například víno na večírek a neznáte chutě hostů, vybírejte polosuchá a polosladká – je to univerzální volba pro většinu konzumentů vín.

Někdo raději upřednostní suchá vína, ve kterých vyniká kyselinka, zatímco příležitostní konzumenti častěji sahají po vínech sladších, která jsou pro ně chuťově příjemnější.

Výběr vína podle přívlastku

Krom zbytkového cukru se u vín měří také přírodní cukernatost, tedy množství cukru, které v sobě šťáva má hned po pomletí a vylisování – ještě před tím, než vůbec začne kvasit.

Podle množství přírodního cukru vína dělíme na:

• kabinet s přírodní cukernatostí nejméně 190 g cukru na litr
• pozdní sběr s přírodní cukernatostí nejméně 210 g cukru na litr
• výběr z hroznů s přírodní cukernatostí nejméně 240 g cukru na litr
• výběr z bobulí s přírodní cukernatostí nejméně 270 g cukru na litr
• slámová a ledová vína s přírodní cukernatostí nejméně 270 g cukru na litr
• výběr z cibéb s přírodní cukernatostí nejméně 320 g cukru na litr

Šťáva po vylisování prochází procesem kvašení, takže přírodní cukr se postupně mění na alkohol a cukru ubývá. I tak ale platí, že vína kabinet jsou přirozeně suchá, zatímco ledová a slámová vína přirozeně sladká. Pokud například v obchodě narazíte na sladký kabinet, znamená to, že má málo alkoholu – anebo jej vinař dosladil cukrem a ani jedno z toho nechcete.

Výběr vína podle kvality

O samotné kvalitě vína pak hodně napovídá značení na etiketě. Vína z tohoto pohledu dělíme na

• stolní, nejméně kvalitní vína z jakýchkoliv hroznů v EU, vhodná spíše na vaření
• zemská, vyrobená z hroznů v České republice, které lze míchat z více druhů – stačí, když se každý druh podílí alespoň 15 %
• jakostní, která lze míchat z více druhů hroznů, maximálně však ze tří a jeden se musí podílet nejméně 85 %
• jakostní přívlastková, u kterých máte navíc jistotu, že je vinař uměle nedoslazoval

Přívlastková vína ale potřebují certifikaci, která je pro menší vinaře nákladná a tak je pro mnoho vinařů jednodušší certifikaci nepodstupovat a víno raději prodat s označením nižší kvality, než jaké by jinak odpovídalo svojí kvalitou.

To je také tip na výborný poměr cena/kvalita. Ovšem taková vína v supermarketu nenajdete – ty zásobují velké vinařské podniky, tato vína budou prodávat zejména menší vinotéky.

Etiketa – vše co tam nenajdete je důležité

Při výběru vína vás musí zajímat i množství informací na etiketě – čím více je na ní informací, tím lepší víno pravděpodobně držíte v ruce. Měli byste na ní najít například označení odrůdy, údaje o zbytkovém cukru, identifikaci původu, ročník sklizně nebo údaje o alergenech.

Jistým vodítkem pro výběr kvalitního vína je samozřejmě i jeho cena, kvalitní vína něco stojí. Na druhou stranu jsou zase vína u kterých platíte zejména za známou značku a kvalitu lze považovat pouze za průměrnou.

Mezi vinaři také platí pořekadlo, že čím větší bizár na etiketě, tím horší víno v láhvi.

I vinaři jsou jen obchodníci a pokud jejich víno nezaujme konzumenty svojí kvalitou, musí je zaujmout něčím jiným, tedy zejména etiketou. Proto například etikety s kočičkami a pejsky a jinými roztomilými motivy jsou snadné rozpoznávací znamení, čemu se při nákupu vína vyhnout. Taková vína si nejspíše koupí nějací školáci, kterým je jedno, po čem se opijí.