Vinařská encyklopedie – B

Publikováno: Autor:

Ve vinařské encyklopedii najdete slovník vína – výklad definic, pojmů a odborných termínů spojených s vínem, pěstováním odrůd vinné révy, vinařskými oblastmi, vinařstvím a vinohradnictvím.

  • Bacchus – řecky Dionýsos, Antický bůh úrody a vína, syn lidské Semelé a boha Dia. Báje mu připisují objevení révy. Zeus při Semelině smrti zachránil její plod tím, že si jej nechal zašít do vlastního boku, kde ho donosil. Dionýsos byl veselý a dovádivý bůh /česky-třeštící/, jehož družina šířila po všech krajích bezstarostnost, smích a veselí. Oslavy Bakcha a vína (bakchanálie) se v císařském Římě změnily v divoké orgie, takže byly zakázány.
  • Baco Noir je odrůda révy vinné modré barvy, která se rozšířila ve střední Evropě po zasáhnutí vinic mšičkou révokazem po r. 1890 (mšička révokaz zasáhla Evropu ve 2. pol. 19. stol.). Původně je Baco Noir francouzský přímoplodý, rezistentní hybrid, kříženec Folle Blanche x riparia Grand Glabre (šlechtitel Francois Bacon 1865–1947, z města Belus v jihozápadní Francii v blízkosti oblasti Armagnaců). V ČR není odrůda zapsána ve Státní odrůdové knize. Na Moravě se říká této odrůdě Bago, pěstuje se na mnoha pergolách u domů a sklepů pro svou nenáročnost a odolnost proti chorobám.
  • Badacsony – městečko na Balatonu a zároveň známá vinařská oblast. Badacsonská skála je celé dny rozpalována sluncem, takže i v noci jsou hrozny zahřívány vyzařujícím teplem. Proto jsou vína z této oblasti tak lahodná.
  • Bakchanálie – ve starověkém Římě se oslavy boha Dionýsa většinou k večeru zvrhly v sexuální nevázanosti a pitky. Nejdříve začaly oslavy pokojným průvodem v němž ženy (bakchantky) nesly obří falus v koši zakrytém plody, jako hlavní symbol síly a plodnosti. Večer se oslava boha Dionýsa proměnila v mystérium, provázené sexuální nevázaností – orgiemi, v okamžiku kdy se falus přinesený v koši odhalil. Když ani vážené manželky římských patricijů nedokázaly udržet večer při slavnosti vášně na uzdě, staly se oslavy boha Dionýsa terčem kritiky. Proto přijal senát r. 186 př. n. l. na svou dobu vcelku přísné opatření (senatus consultum de Bacanalibus). Nařízení bylo kontrolováno úřady a hříšníci přísně trestáni. (Livius kniha XXXIX)
  • Bakchantky – spolek moravských vinařek. Působí v ČR, Jižní Morava. Ustanoven byl zakládací listinou 14.6.2002. Dne 5.8.2005 se stal oficiálně občanským sdružením a je zaregistrován MV v Praze. Spolek funguje na základě stanov. Cílem Spolku moravských vinařek je osvěta a propagace moravských vín, sebevzdělávání ve vinařství a vinohradnictví, prosazování žen v tradičních vinařských oborech i oborech souvisejících. Více o spolku najdete na www.bakchantky.cz. Bakchantky byly také ženy doprovázející boha Dionýsa při slavnostech vína. Ve starověkém Římě kult boha Dionýsa splýval s kultem boha Bakcha (Bakchus).
  • Baker Helena – propagátorka vína, novinářka, spisovatelka, degustátorka, překladatelka vinařské literatury, jediným absolventem londýnské akademie Wine and Spirit Education Trust v ČR. Angažuje v dámských vinařských zájmových sdruženích, je členkou spolku Bakchantky a spoluzakladatelkou spolku Dámy vína. Jako degustátorka se účastňuje mnoha světových soutěží vína a získala nejedno ocenění.
  • Balthazar -název jedné z nadměrných velikostí lahví na víno o objemu 12 litrů.
  • Ban de Vendage – Oficiální regionální zahájení sbírání hroznů nejnovějšího ročníku.
  • Barbero – Značka italských vermutů stojících těsně za světovými špičkami nápojů tohoto typu.
  • Bärenblut – Bulharské červené víno (Medvědí krev )tmavé barvy a poměrně plné chuti, zdůrazněné vyšším obsahem zbytkového cukru.
  • Barilla – typ dřevěného sudu na víno používaný v nedávné minulosti v Itálii a Řecku o objemu 64,4 litrů.
  • Barolo – červené italské cuvée z oblasti Piemont. Známé svým dýmovým charakterem, základem je odrůda Nebbiolo.
  • Barrique – Je dubový sud o objemu 225 l (tato velikost má optimální poměr styku vína se dřevem) původně z Bordeaux. Používají se duby evropské nebo americké s výraznějším charakterem. Ve všech případech se jedná o dub bílý z rodu Genus Quercus. Z Evropy se nejčastěji používají duby francouzské, které se dále dělí podle místa původu dřeva, například na Troncais, Allier nebo Limousin. Při zrání v malých dubových sudech dochází k látkové výměně mezi vínem a dřevem, při které víno absorbuje řadu látek (laktony, aldehydy nebo třísloviny), které ovlivňují jeho budoucí chuť a charakterem. Barrikové sudy se však nepoužívají pouze pro to, aby se do vína dostal tón vanilky, ale hlavně z důvodů zrání v přirozeném prostředí. Víno se může nechat na kvasnicích, které víno chrání a udržují tak jeho přirozenou rovnováhu. Sudy typu barrique se používají ke zrání vína pouze třikrát. Poté se z nich stávají jen obaly, jejichž potenciál je vyčerpaný a nemají vínu co předat.
  • Bartoloměj – svatý Bartoloměj (1. století) je apoštol a evangelista, patron vinařů. Tradičně mu bývá připisováno přisuzováno takzvané Bartolomějovo apokryfní evangelium. Šířil víru na Arabském poloostrově a v nynějším Turecku. V maloasijské Frýgii se potkal s apoštolem Filipem, navštívil Lykaonii (kraj kolem města Konya) a putoval dále na východ až do Velké Arménie. Podle legendy měl arménský král Polimeus dceru, která byla kvůli své obrovské zuřivosti spoutána řetězy. Bartoloměj králi slíbil, že ve jménu Ježíše Krista jeho dceru uzdraví, jestliže on přijme křesťanskou víru. Král svolil, načež Bartoloměj se nad nebohou pomodlil a zbavil ji zlého ducha. Tento zázrak způsobil veliké podivení, a král i celý jeho dvůr i obyvatelé dvanácti měst uvěřili v Ježíše Krista. Tím však Bartoloměj proti sobě popudil pohanské kněze, kteří na něj poštvali králova bratra Astyagese, zarytého pohana, který ho úkladně zajal, uvěznil a krutě mučil; nakonec byl Bartoloměj odsouzen k tzv. perskému trestu smrti: nejprve byl stažen z kůže a posléze ukřižován hlavou dolů. Jeho atributy jsou bílý plášť, kniha, svitek, stažená kůže přes ruku ad.; stal se patronem sedláků, krejčích, pastevců, vinařů, koželuhů, vazačů knih, řezníků, horníků, pekařů, obuvníků, obchodníků s olejem, sýrem a solí i lékařů.
  • Barva vína – Je závislá na odrůdě a mnoha biologických, pěstitelských i zpracovatelských faktorech. Mladá vína mívají barvu světlejší, starší bílá vína jsou sytější, žlutá až zlatavá, červená získávají hnědavý nádech. Nízká barva je označení pro příliš světlou barvu vína (např. vyrobeného z nedostatečně vyzrálých hroznů nebo vína nedobře ošetřovaného), která neodpovídá smyslovým požadavkům. Vysoká barva je naopak příliš sytá, tmavá, rovněž neodpovídající smyslovým požadavkům. Stará vína mívají vždy vyšší barvu, u mladých vín může např. nahnědlá barva ukazovat na onemocnění vína viz. hnědnutí vína. Barva vína je měřítkem pro posuzování odrůdovosti, způsobu výroby, stáří, zdravotního stavu vína apod. Nejlépe se posuzuje v prostupujícím denním světle.
  • Barvířka – Pojem barvířka se označuje modrá odrůda révy vinné, jejíž bobule hroznů obsahují červeně zbarvenou dužninu i šťávu. Ostatní modré odrůdy mají šťávu bobulí bezbarvou a jen slupku modrou. Vína barvířek slouží k lepšímu zabarvení slabě červených vín v horších ročnících.
  • Batonáž (z franc. batonage) – Technologická operace při školení vína, kdy sklepmistr ponechá nějakou dobu víno na středním kalu z odumřelých kvasinek. Vínem se musí po celou dobu míchat a musí v něm zůstat aktivní kvasinky a mikrobi (při otevření nádoby uniká oxid uhličitý). Do vína by se neměl přidávat oxid siřičitý. Vína po školení jsou plná, tělnatá, vhodná k delší archivaci.
  • Beaujolais – Vinařská oblast v jižním Burgundsku s 18 000 hektary vinohradů a s produkcí asi 750 000 hl vína za rok. Vína z této oblasti jsou poměrně lehčí, avšak velmi příjemná. Pod označením BEAUJOLAIS se dodává i na náš trh červené víno velmi dobré kvality, vyráběné z průměrné odrůdy Gamay, která právě v oblasti Beaujolais dosahuje zvláště dobré jakosti.
  • Bednářství – řemeslný obor jehož náplní je zhotovovat, opravovat a okovávat dřevěné obaly, hlavně bedny a sudy.
  • Beerenauslese – Německý výraz – výběr z bobulí. Kategorie německých vín QmP, která se řadí nad Auslese, ale pod Trockenbeerenauslese a jsou vyrobená z botrytických hroznů. Toto víno má více delikátnosti a elegance než jakákoli jiná intenzivně sladká vína s možnou výjimkou vína ledového.
  • Bělošpičák – starobylý název pro odrůdu Veltlínské zelené na Moravě.
  • Bentonit – Jemný jíl obsahující vulkanický popel zvaný montmorillonit, což je vodnatý křemičitan hlinitý, který se používá jako čiřící prostředek.
  • Bereich – Vinařský distrikt v Německu (oblast) zahrnující menší viniční tratě. Bereich (oblast) sám je součástí oblasti Anbaugebiet (pěstitelské oblasti).
  • Bergland – vinařský termín (opak weinland) pro souhrnnou vinařskou oblast v tzv. nevinařských spolkových zemích v Rakousku. Celková plocha vinic v Berglandu je v současné době  237 ha, z toho Korutany 170 ha, Oberösterreich 45 ha, Salzburg 7 ha, Tirol 5 ha, Vorarlberg 10 ha. Historicky se v těchto územích réva vinná pěstovala, např. ve 14 – 16 stol. dokonce vinařství vzkvétalo, potom došlo ke změně klimatu, rozmachu levného piva a réva na dlouhá staletí odtud zmizela. V posledních desetiletích dochází k příjemné renesanci vinařství, zejména v Korutanech.
  • Bezcukerný extrakt – celkový extrakt ve víně po odečtení zbytkových zkvasitelných cukrů.
  • Bez těla – Víno s nedostatkem extraktu, opak tělnatého vína. Nemusí však být zcela prázdné, bezduché.
  • Bezduché víno – Víno postrádající ducha, tj. víno bez vůně, s nedostatečným množstvím alkoholu, bez extraktu, zkrátka ploché, nezanechávají žádný dojem.
  • Běžný ročník –  Rok produkce relativně lehkého vína. Není to žádný velký ročník, ale také nikoli nezbytně vyloženě špatný.
  • Bezvýrazné víno – Víno, kterému chybí odrůdový nebo jakýkoliv jiný výraz-víno bez dostatku vonných látek i extraktu. Stojí o něco výše než bezduché víno.
  • Bikavér – Maďarské červené víno (Byčí krev) vzniklé zcelením kadarky, frankovky a burgundského modrého. Nejznámější je bikavér z okolí města Eger – chutné extraktivní víno s jemnou tříslovinou.
  • Bílé víno – Je údaj o barvě vína při označování barvy vína dle vinařského zákona. Označuje se tak víno vyrobené z odrůd určených pro výrobu bílých vín, zapsaných ve Státní odrůdové knize. V severních vinařských oblastech se vyrábí bílé víno v poměru k červenému cca 7/3. Technologií výroby bílého vína je velká řada, od bílých, tichých, suchých až po šumivé nebo speciální a likérová vína atd. Rmut při výrobě bílého vína se většinou nenakváší, ale co nejdříve se lisuje.
  • Bio-dynamický – Při výrobě vín bio-dynamickým způsobem se réva pěstuje bez pomoci chemických nebo syntetických postřiků či hnojiv a kvašení probíhá s přírodními kvasinkami a s minimálním použitím filtrace, oxidu siřičitého a chaptalizace.
  • Biodynamické víno – vyrobeno podle zásad „Listiny kvality“ sdružení výrobců biodynamického vína. Průkopníkem a zakladatelem biodynamického zemědělství byl Rudolf Steiner (nar. 1861 v Kraljevici v dnešním Chorvatsku). Neúnavným současným propagátorem biodynamiky ve vinohradnictví a způsobu výroby vína je Nicolas Joly, majitel vinařství Coulée de Serrant, v údolí řeky Loiry. Hlavními zásadami biodynamického způsobu výroby hroznů a vína je návrat do minulosti cca před 150 – 200 roky. Největší důraz je kladený na nepoužívání chemických prostředků v ochraně révy vinné, nepoužívání umělých hnojiv, exogenních kvasinek, syntetických přípravků atd. Z dalších zvláštností tohoto směru je uznávání a využívání přírodních (kosmických) energetických sil a eliminování energetických sil vytvořených člověkem, při výrobě hroznů a vína. Biodynamika jako všeobecný směr v zemědělství, byl schválen francouzským parlamentem v r. 1987, značka Déméter ekologických potravin je celosvětově chráněna. Z pohledu zdravosti produktu je biodynamické víno bezesporu vínem s nejmenším podílem chemických látek.
  • Bio region – Velká klimatická oblast Země, v níž se vyskytuje jednotný typ vegetace.
  • Bio víno – Víno při jehož pěstování a produkci se musí dodržovat podmínky, které jsou v České republice stanoveny zákonem o ekologickém zemědělství. Výsledkem je zcela přírodní ekologicky čisté víno. Vinař, který splňuje přísné podmínky získá certifikát od organizace, která kontroluje dodržování těchto podmínek – Kontroly ekologického zemědělství (KEZ o.p.s.). Biovíno je značeno grafickým znakem BIO s textem produkt ekologického zemědělství. Tento znak u nás mohou užívat celkem 3 pěstitelé vína (stav k 1.1.2005), proto se jedná o opravdu vzácná přírodní vína. Pěstují se většinou odrůdy, které jsou méně náchylné k plísním, a tudíž se nemusí ani nesmí na vinicích chemicky ošetřovat. V ekologických vinicích se nepoužívají průmyslová hnojiva, herbicidy k tlumení plevelů ani pesticidy proti škůdcům. Ty jsou nahrazovány dravými roztoči, slunéčky, škvory, lunčíky a osiky. Proti plísňovým a houbovým onemocněním je možné révu ošetřit přirozeně se rozkládajícími přípravky na bázi síry a mědi (Cu do 3 kg/ha/rok). Plevele se likvidují pouze mechanicky. Pro produkci kvalitních hroznů je využíváno přirozené úrodnosti půdy podpořenou řezem na jeden tažeň, podlomem, prosvětlováním a redukcí úrody. Živiny se dodávají zapracováním rostlinných zbytků do půdy, škůdci se likvidují mechanicky – vhodným obděláváním. Proti hnilobám hroznů si lze přát pouze suché a slunné počasí v září a říjnu a nebo je možné použít málo účinný bakteriální přípravek Ibefungin.
  • Biskvit – Žádoucí aspekt buketu nacházející se v některých šampaňských, zejména dobře vyzrálých, dále ve směskách s převládajícím vínem Pinot Noir (šampaňská, v jejichž cuvée převládá víno Chardonnay, má sklon k aspektu toastovému).
  • Bitter – Typ dezertního kořeněného vína. Vyrábí se z červených vín a jeho barva je od jasně červené (např. Cinzano bitter) až do červenohnědé (např. Isra bitter). Chuť vína je výrazná, hořko sladká s převládající hořkostí. Bittery různých firem se chuťově velice liší. Bitter se pije převážně jako aperitiv.
  • Blanc de blancs – Tento výraz doslova znamená „bílé z bílých“ a popisuje bílé víno vyrobené bílých hroznů. Tento výraz je často, nikoli však výlučně používán pro šumivá vína.
  • Blanc de noirs – Tento výraz doslova znamená „bílé z černých“ a popisuje bílé víno vyrobené z černých, v našem názvosloví tedy z modrých hroznů. Tento výraz je často, ne však výlučně používán pro šumivá vína. V novém světě obvykle mívají tato vína nádech do růžova, často se příliš nelišící od plně vyzrálých růžových, ale klasické víno blanc de noirs by mělo být tak bílé, jak je jen bez použití umělých prostředků možné.
  • Blanquette de Limoux – nazývalo se tak původní šumivé víno vyráběné v jihozápadní Francii (Languedoc – Rousillon) prokazatelně již roku 1530, tedy dávno před tím než páter Dom Perignon (1639 – 1715) náhodou objevil technologii druhotného kvašení v láhvi (zde se prameny různí, jiné tvrdí, že působil v oblasti Limoux a technologii druhotného kvašení přivezl do Chgampagne). Netiché víno uměli vyrábět již ve starověkém Římě (i v oblasti Blanquette de Limoux, které bylo součástí impéria). V dnešní době jsou tyto starověké metody uplatňované např. při výrobě perlivého vína Pet – nat. Kdo první v historii použil druhotné kvašení v láhvi se ale neví. V dnešní době se z vinic v Limoux vyrábí šumivé víno Crémant de Limoux a Limoux. Šumivé víno  Crémant de Limoux se vyrábí na rozdíl od šampaňských vín z bílých odrůd Mauzac, Chardonnay blanc a Chenin blanc, primární víno musí zrát v dubovém sudu. Stejný název Blanquette de Limeux nese i jedno z prvních AOC ve Francii.
  • Blauburger – modrá moštová odrůda, zapsaná ve Státní odrůdové knize ČR v r. 2011. Jejím původem je Rakousko. Šlechtitelem odrůdy byl Dr. Friedrich Zweigelt ve Spolkovém ústavu pro vinařství a ovocnářství v Klosterneuburgu v r. 1923, je to kříženec Modrý Portugal x Frankovka. Blauburger je rozšířený poměrně i v Maďarsku, kde je například uznaný do klasického maďarského cuvée zn. Egri Bikavér (býčí krev), ve kterém jinak převládá Kékfrankos (Frankovka). U nás je milovníky vína Blauburger mnohdy zaměňován s odrůdou Rulandské modré, která se v Rakousku nazývá Blauburgunder. V Rakousku se Blauburger pěstuje na téměř tisíci hektarech, dává víno intenzivní barvy, vysokých extraktů, ve vůni i chuti má jemný kabernetový charakter, převládá bobulové ovoce, při dobré vyzrálosti borůvky a ostružiny. Velmi vhodný k barikování a archivaci. Plné zralosti dosahuje počátkem října.
  • Blaue Zweigeltrebe – rakouský název odrůdy Zweigeltrebe. Zkráceně se v Rakousku nazývá Zweigelt.
  • Blauer Portugieser – povolené synonymum odrůdy Modrý Portugal, dle Státní odrůdové knihy ČR pro označování názvu vína na etiketě.
  • Blaufränkisch – povolené synonymum v ČR pro označování modré moštové odrůdy Frankovka na etiketách lahví, viz. heslo Státní odrůdová kniha.
  • Blesková pasterizace – Sterilizační technologie, kterou nezaměňujte s plnou pasterizací. Sestává z vystavení vína teplotě kolem 80 °C na dobu mezi 30-60 sekundami.
  • Bobule – nejdůležitější složkou hroznu pro výrobu vína. Skládá se z částí: třapina (stopečka), páteř bobule, dužnina (také dužina), pecičky (semeno), slupka. Narušením slupky bobule vytéká samovolně, nebo lisováním mošt, ze kterého kvašením vzniká víno. Při výrobě červeného vína probíhá kvašení moštu spolu se slupkou a ostatními částmi bobule (rmut). Zbytky bobulí po fermentaci, nebo lisování se nazývají matoliny, dají se dále zpracovávat bezezbytkovou technologií. Běžně se vyrábí např. hroznový olej (pecičkový) a grappa, úplný zbytek se buď granuluje jako krmivo, nebo se používá jako palivo. Část názvu (synonymum) odrůdy révy vinné je většinou odvozeno od barvy vyzrálých bobulí. Červené, modré, bílé, zelené, šedé, žluté apod.. Bílé víno se dá vyrobit ze všech odrůd a barev hroznů s výjimkou tzv. barvířek.  Červené víno z odrůd modrých a černých.
  • Bobulový výběr – víno s přívlastkem, vyšší kategorie než výběr, znamená výběr jednotlivých zralých bobulí hroznů, ve Francii rovněž nazýván tri.
  • Bocksbeutel je typ skleněné láhve na víno používaný v německé oblasti, nebo pod názvem Cantile v italské, řecké a portugalské oblasti. Je to láhev s krátkým hrdlem, zploštělá, ale vypouklého tvaru, s elipsovitým dnem a elipsovitým průřezem v místě největšího vyklenutí láhve: poměr mezi hlavní a vedlejší osou elipsovitého průřezu = přibližně 2:1; poměr mezi výškou klenutého trupu láhve a délkou válcovitého hrdla láhve = přibližně 2,5:1.
  • Bodega – španělský ekvivalent pro sklep nebo vinařskou firmu.
  • Bohaté víno -opulentní, vyvážené, harmonické víno s dlouhým dozníváním.
  • Bohemia Sekt – název vinohradnicko-vinařské skupiny v České republice se sídlem ve Starém Plzenci, zároveň je názvem značky šumivých a perlivých vín. Uskupení je největším výrobcem vín v České republice, patří také mezi významné výrobce lihovin. Vznik firmy ve Starém Plzenci se datuje od roku 1942. První šumivé víno se objevilo na trhu pod názvem Black Widow, vzápětí začala výroba Château Radyně. Na přelomu čtyřicátých a padesátých let zde dočasně působil francouzský odborník Louis Girardot, který předával českým kolegům svoje zkušenosti z výroby šampaňského vína. Od roku 1953 se firma začala specializovat na produkci šumivých vín. Objem výroby pak zvolna stoupal až do roku 1970, kdy došlo k prudkému nárůstu výroby. Na trhu sektů se objevila nová, velmi ambiciózní značka Bohemia Sekt, jejíž prodeje zanedlouho po uvedení na trh pokořily hranici jednoho milionu litrů za rok. 1. ledna 1991 vznikl delimitací ze státního podniku České vinařské závody Praha samostatný právní subjekt, který získal v červenci 1995 název BOHEMIA SEKT, a.s. Společnost si v průběhu let vybudoval na jižní Moravě surovinové zázemí prostřednictvím vlastních vinic i smluvních dodavatelů hroznů. Výraznou osobností společnosti Bohemia Sekt byl Ing. Josef Vozdecký, který stál u jejího zrodu a jako generální ředitel ji řídil od r. 1992 do r. 2011. V novém miléniu stoupla výroba vína mnohonásobně a dlouhodobě se pohybuje kolem hranice 20 mil. lahví ročně. V současnosti je společnost Bohemia Sekt ve vlastnictví  německé Henkell Freixenet, nyní (2022) z čerstvě oddělené Geschwister Oetker Beteiligungen v držení Alfreda, Ferdinanda a Julie Oetkerových, dětí Rudolfa-Augusta Oetkera z jeho třetího manželství. Bohemia Sekt je nejoblíbenější tuzemskou značkou sektů a největším výrobcem vína v ČR absolutně. V rámci uskupení, které se tvořilo od r. 1998, se vyrábí ještě několik milionů lahví tichého vína. Uskupení v současné době (2014) tvoří společnosti Bohemia Sekt, a. s., Víno Mikulov, a. s., Révovin Velké Bílovice, s. r. o., Českomoravské vinné sklepy, s. r. o. Bohemia Sekt SK, s. r. o., Zemědělská společnost Pálava, s. r. o., Českomoravská vinařská společnost, a. s. Praha a Bzenecká vinohradnická společnost, s. r. o.
  • Bonus Eventus – sdružení 5 rodinných vinařských farem z Hrušek a Nového Poddvorova založená v roce 2001. Každý z výrobců vlastní své technologické zařízení pro výrobu vína a vinice. Vyrobené víno společně prezentují a zajišťují mu reklamu, jen nejlepší odsouhlasená vína všemi členy mohou být prodávána pod etiketou Bonus Eventus.
  • Bota – velký sud na Sherry s kapacitou mezi 600-650 litry.
  • Botrytické hrozny – doslovný překlad „plesnivé hrozny“, ale výraz se všeobecně používá pro hrozny napadené plísní.
  • Botrytický buket – charakteristický pro vína vyrobená z hroznů napadených ušlechtilou plísní Botrytis cinerea. U takových vín je potlačena odrůdovost a spolu se zbytkovými cukry, které většinou ve víně jsou, má víno nezaměnitelný projev.
  • Botrytis – Druhový výraz pro plíseň; často však bývá používán jako zkratka pro termín botrytis cinerea.
  • Botrytis cinerea – Vědecky přesný název pro ušlechtilou plíseň, jedinou plíseň, která je vinaři vítána, zejména v oblastech s produkcí sladkých vín. Její zásluhou se vyrábějí největší sladká vína na světě. V Německu se označuje jako Edelfäule, v Jižní Africe jako Edelkeur.
  • Botrytický buket – Je charakteristický pro vína vyrobená z hroznů napadených ušlechtilou hnilobou Botryotinia fuckeliana. U takových vín je potlačena odrůdovost a spolu se zbytkovými cukry, které většinou ve víně jsou, má víno nezaměnitelný projev.
  • Bouquet – Označení pro jakostní vína s přívlastkem neboli predikátní vína v Německu a v Rakousku, která se nesmí doslazovat řepným cukrem (dle obsahu přírodního cukruse dělí na Kabinett, Spätlese, Auslese, Beerenauslese, Trockenbeerenauslese, Ausbruch a Eiswein).
  • Bourgeois – Cru Bourgeois je klasifikace bordeauxského chäteau pod klasifikaci Cru Classé.
  • Bouvierův hrozen – bílá moštová i stolní odrůda révy vinné. Odrůda se pěstuje v Maďarsku, Rakousku, Německu, Slovinsku a na Slovensku, např. v Burgenlandu na výměře přes 200 ha. Ač její původ sahá do hluboké minulosti, byla odrůda zejména po révokazové kalamitě zapomenuta a kolem roku 1900 ji začal rozšiřovat Klotar Bouvier, když keře s touto odrůdou objevil ve vinici své usedlosti v obci Hercegovščak u města Gornja Radgona (v bývalém Steirmarku, dnes Slovinsko). Odtud ji rozšířil zejména do Maďarska a Burgenlandu. V Česku se odrůda pěstuje na několika hektarech, v portfoliu odrůd má Bouvierův hrozen např. Vinařství Sedlecká vína, Chateau Valtice, Rodinné vinařství Glosovi, Znovín aj..
  • Bowle – Osvěžující nápoj připravovaný z ovoce, přírodního vína, šumivého vína a likéru nebo destilátu. Ovoce se má nechat vyluhovat v likéru alespoň 3 hodiny, čím však déle, tím lépe. Bowli připravujeme ve skleněné nádobě s víkem (terina), doslazujeme cukrem a sekt přidáváme těsně před podáváním. Chceme-li mít bowli méně alkoholickou, můžeme šumivé víno nahradit sodovou vodou. Bowli podáváme vždy chlazenou a naléváme ji do sklenice sběračkou, nejlépe skleněnou.
  • Brandy – vinný destilát, označení je všeobecné na celém světě. Název pochází z holandského „brandewijn“ – pálenka z vína. Může se vyrábět i z ovocných vín, ale musí to být uvedeno na etiketě jako např. Cherry Brandy – z višňového vína atd.. Jedním z největších výrobců brandy je Jihoafrická republika.
  • Břidličná příchuť vína – Buclaté víno je víno lahodné, plné, dostatečně alkoholické a extraktivní, jehož máme plná ústa. Je však poněkud lehčí než tělnaté.
  • Brut – Francouzský výraz normálně vyhrazený pro šumivá vína, doslova však tento termín znamená „surový“ nebo „absolutně suchý“. Nicméně i ta nejsušší vína obsahují něco málo zbytkového cukru.
  • Brut Natur – Šumivá vína s obsahem do 3 g/l zbytkového cukru. Mezinárodní označení je Naturherb (zvláště tvrdé).
  • Brut zéro extra – Suché víno nebo také ultra brut, extra brut nebo brut sauvage – je termín, kterým se popisuje šumivé víno bez přidaného cukru v dozáži.
  • Bublinky – vázaný CO2 v šumivém vínu se uvolňují třením molekul oxidu uhličitého o molekuly prachu, které vniknou do vína z okolního prostředí. Na objev přišel známý francouzský bublinkolog prof. Gérard Liger-Belair z Université de Reims Champagne-Ardenne (URCA). Nebýt prachu, nebyly by šumivá vína. Každé šumivé víno obsahuje rozpuštěný oxid uhličitý, k vytvoření bublinek je zapotřebí, aby došlo k určitému  tření molekul CO2 – musí se třít tím správným způsobem, dá-li se to tak nazvat. Až donedávna se mělo za to, že potřebný odpor byl vyvoláván drobnými vadami vnitřního povrchu vinné sklenice – domněnka, která vedla nejednoho znalce k poškrábání dna své oblíbené šampusky diamantem, aby bublinky stoupaly k hladině dvojnásobnou rychlostí. Ukázalo se však, že k poškozování vašeho kvalitního skla není žádný důvod; bublinky ve skutečnosti vznikají vzájemným působením rozpuštěného CO2 a mikroskopických částic prachu. Nežijete-li tedy v naprosto bezprašném prostředí, pak se bublinky po nalití vždy objeví. Neméně zajímavým závěrem bylo zkoumání chování bublinek v používaných typech sklenic na sekt, tedy flétna versus mělký kalich (česká šampuska), jehož tvar i velikost vznikl údajně kopírovaním prsu Marie Antoinety. Výsledek zněl jednoznačně pro používání typu flétna pro mnohem pomalejší ztrátu bublinek a tedy delšího  zážitku při ochutnávání sektu.
  • Budhova ruka – Buddhova ruka je varianta citrusu pocházející z Východu. Toto ovoce, jehož silná kůra je bohatá na esenciální oleje, je velmi aromatické a není tak hořké jako jiné druhy citrusů. Díky svému aroma a jemné chuti je velmi žádáno do koktejlů, kterým dodává delikátní nádech exotiky. Vzhled citrusu je velmi neobvyklý, neboť je rozdělen do tvarů připomínajících lidské prsty. V buddhistických chrámech se užívá jako náboženská obětina. Podle legendy dává Buddha přednost těm plodům, které mají tvar dlaně se sevřenými prsty, jakožto symbol modlitby.
  • Buket – Je to odborné pojmenování vůně vína, souboru jednotlivých vůní, které se ve vyzrálém víně spojují ve složitější vůni. Vinaři rozlišují primární buket, což jsou vůně obsažené již v hroznu a sekundární buket, tj. vůně získané při výrobě vína. V průběhu kvašení a těsně po jeho skončení má víno tzv. kvasný buket (voní po kvasnicích), vyškolené víno získává ležením tzv. ležácký buket. Vůně získané při zrání vína v láhvi se někdy označují jako terciální buket. Čím je víno starší, tím je primární buket méně postřehnutelný. U zralých kvalitních vín se však tento buket ležením ještě zvýrazní, zejména u aromatických odrůd. Hlavními složkami buketních látek jsou karbonylové sloučeniny (acetaldehyd, formaldehyd, vanilín, volné i esterifikované alkoholy a estery karboxylových kyselin-mravenčí, octové, máselné, valérové aj.). Na tvorbu buketních látek spolupůsobí i dusíkaté látky (bílkoviny, aminokyseliny). Optimální teplota pro vnímání vůně vína je 20°C, bílé víno však své vonné krásy otevře již při 12°C. Tento výraz by měl být skutečně používán pro kombinaci vůní, které lze přímo vztáhnout na zrání vína v láhvi – takže „aroma“ pro hrozny a „buket“ pro láhev. Není však vždy možné používat tyto výrazy jejich nejčistším smyslu, proto jsou výrazy aroma a buket často chápány jako synonymní.
  • Buketní víno – Víno bohaté na aromatické látky.
  • Burčák – Bouřlivě kvasicí hroznový mošt se zbytkem nezkvašeného cukru. Jedná se o okamžitý stav kvasícího moštu, kdy jsou v rovnováze alkohol, kyseliny a cukry. V Burčáku je obsaženo od 1,5 do 5 % alkoholu – maximálně 3/5 celkového obsahu alkoholu. Burčák je bouřlivě kvasící mošt, který je kalný, má špinavě bílou až nahnědlou barvu, svěží hroznovou vůni a chuť. Je to lahodný, osvěžující nápoj, avšak nebezpečný, protože se příliš lehce pije. Nejlepší je když obsahuje okolo 6 % alkoholu. Bouřlivě kvasící mošt, který má min. 1% skutečného obsahu alkoholu a max. 3/5 celkového obsahu alkoholu. Je kalný, má špinavě bílou až nahnědlou barvu, svěží hroznovou vůni a chuť. Pití burčáku je středoevropskou specialitou, pije se jen v ČR, na Slovensku a v Rakousku. Smí se prodávat pouze v období od 15. srpna do 30. listopadu.
  • Burčákomat – terminus technicus pro zařízení určené k prodeji chlazeného burčáku. V podstatě jde o nerezovou nádrž vybavenou samostatným chlazením o objemu cca 600 litrů. Název i celý systém distribuce chlazeného burčáku vynalezl Ing. Jindřich Sobota z Vinařství Chateau Lednice, které celý systém nechalo patentovat. Vynález byl představen 10. září 2010 u příležitosti Valtického dýňobraní. Jde o systém dopravy a distribuce burčáku v latentním stavu na prodejní místa v ČR tak, aby si zákazník sám burčák doma dodělal do stavu, který mu chutná nejlépe. V r. 2010 nesly nádoby název www.burcaky.cz. Později název Burčákomat. V roce 2013 vyvstaly spory o tom, zda se může prodávat částečně zkvašený mošt z nádoby, která nese název „Burčákomat“. Tyto nápisy musela společnost Burčákomat Vinařství Valtice s.r.o., provozující burčákomaty na příkaz SZPI odstranit. Pro rok 2014 zvolila společnost název, pro prodejní nádoby s  částečně zkvašeným moštem, „Bobulák“. V případě, že se prodává mošt s původem na Moravě, nese název „Burčák“
  • Bzenecká lipka – značka vína, kterou si nechal zaregistrovat Leopold Skála z bzeneckého vinařského družstva v roce 1931. Název vznikl podle lidového označení pro Ryzlink rýnský, čili Lipka. Součástí tehdejší kombinované známky byla kresba lípy od Adolfa Kašpara. Značkové víno Bzenecká lipka obsahuje víno odrůdy Ryzlink rýnský, není to cuvée. Současným držitelem slovní známky Bzenecká lipka je Bohemia Sekt, Českomoravská vinařská akciová společnost.

Všechny díly