Vinařská encyklopedie – V

Publikováno: 1. 9. 202127. 8. 2024 Autor: Lucie Proutníková

Ve vinařské encyklopedii najdete slovník vína – výklad definic, pojmů a odborných termínů spojených s vínem, pěstováním odrůd vinné révy, vinařskými oblastmi, vinařstvím a vinohradnictvím.

Václav (svatý) (cca 907–929), vinařský patron, pocházel z panovnického rodu Přemyslovců; syn Vratislava I. a Drahomíry; vnukem Bořivoje a Ludmily; starší bratr Boleslava I. Rozšířil pražské knížectví, v zahraniční politice se orientoval na Sasko; založil kostel sv. Víta na Pražském hradě. Od druhé poloviny 10. století byl uctíván jako svatý, od 11. století se stal patronem českých zemí a symbolem české státnosti. Svatováclavská tradice patří k nejstarším, svatováclavská kaple v chrámu sv. Víta na Hradčanech je posvátným místem českého národa. Na ikonografických dokladech bývá zachycen v knížecí čapce (o čtyřech zaoblených rozích, oddělených od sebe obloučkovými pásky s knoflíkem uprostřed a spodním lemem), ve zbroji, s mečem a štítem v ruce a s praporcem s orlicí. Se svatým Václavem bývá spojován rozkvět českého vinohradnictví a vinařství. Je mu připisován také vznik Svatováclavské vinice na Pražském hradě; ta byla obnovena v letech 2006–2008 (za vlády Václava III.). Jako křesťan produkoval, pochopitelně, zejména víno mešní pro bohoslužebné úkony. Pranostika: „Na Václava svatého bývá vína nového.“
Vady vína – Vady a nedostatky vína jsou chemicko-fyzikální procesy způsobené většinou špatnou hygienou a sanitací, nedoléváním nádob, špatným sířením vína. Tedy špatnou činností sklepmistra. Mezi vady a nedostatky vína patří hlavně: oxidáza, myšina, pachutě, zákaly, stařina (viz rovněž choroby vína).
Váha sudů je odlišná podle použitého dřeva a charakteru sudu. Sudy typu barrique jsou mnohem lehčí než běžné kvasné sudy, protože jejich původní určení bylo jako přepravka na víno. Běžné dubové sudy mají váhu v rozmezí: 50 litrů 15-20 kg, 100 litrů 25-30 kg, 200 litrů 30-45 kg, 300 litrů 50-60 kg, 500 litrů 70-90 kg, 700 litrů 110-140 kg.
Vaječný bílek – Tradiční čiřicí prostředek, kterým se z vína odstraňují negativně nabyté látky.
Valtické podzemí je systém propojených sklepů, renovovaných za účelem statického zpevnění a zachránění vinných sklepů z různých období budování (12. – 19. stol.). Sklepy jsou uzpůsobené pro vinařskou turistiku a je v nich nabízené převážně valtické víno.
Valtické vinné trhy (VVT) jsou nejstarší a nejprestižnější výstavou vína v ČR. Historie výstavnictví ve Valticích sahá až k roku 1856, kdy byla poprvé uspořádaná všeobecná zemědělská výstava, jejíž součástí byla rovněž výstava vína. V roce 1858 byla všeobecná výstava poprvé v jízdárně zámku a součástí bylo přes 2000 vzorků vína. Samostatná výstava vína, na které se i víno prodávalo byla ve Valticích pořádaná v roce 1909. V roce 1967 byla založená novodobá tradice Valtických vinných trhů, jako mezinárodní prodejní a kontraktační výstava vína, která trvá dosud.
Vavřinec (svatý) (latinsky Laurentius, kolem 230, Huesca, Španělsko – 258, Řím, Itálie) je jedním z nejuctívanějších raně křesťanských mučedníků v Římě, vinařský patron. Zemřel v roce 258 po Kristu, podle legendy byl pomalu upečen. Svatý Ambrož vyslovil názor, že oheň Boží lásky, který měl svatý Vavřinec v srdci, byl mnohem silnější než oheň, který pálil jeho tělo. Proto nepřemohl jeho vnitřní pokoj a lásku, s níž se na roštu modlil za obrácení Říma. Vedle této skutečnosti jsou mu do úst vkládána i slova, jejichž humor má svědčit o jeho vnitřní síle a přijímání mučednické smrti s radostí. Podle legendy na císaře Valeriana volal: „Dej mne obrátit! Z jedné strany jsem již upečen dost!“ Za jeho svátku 10. srpna začínají zrát hrozny, což je v lidové kultuře spjato s řadou pranostik: „Na svatého Vavřince slunečnost, vína hojnost“; „Jak Vavřinec uvaří, tak se víno zadaří“; „Je-li Vavřinec hodný, je i hrozen zrodný“ ad.
VDL – Obecná zkratka pro vin de liqueur, dolihované víno, do kterého se doplňuje alkohol ještě před zahájením kvašení.
VDQS – Běžná zkratka pro výraz vin délimité de qualité supérieure, což je systém řízení kvality o jeden stupeň nižší než AOC, nachází se však nad vin de table a vin de pays.
VDN – Doslova znamená „přírodně sladké víno“. Běžná zkratka pro vin doux naturel. Jde ve skutečnosti o dolihované víno, jako je např. Muscat de Beaumes, do kterého byl alkohol přidán během kvašení poté, co dosáhlo mezi 5 – 8 % alkoholu.
Vědro – Je to objemová míra používaná v minulosti, označující objem dřevěných sudů na víno. V různých oblastech se lišila např.:1 vědro rakouské 56,6 litrů; 1 vědro uherské 54,14; 1 vědro Würtenberk 300; 1 vědro moravské 56,5
Velký ročník, velký rok – Takto se označují významné roky, s výjimečnými povětrnostní podmínky, kdy jsou produkovány bohatší a plnější vína než obvykle. Může být ale také použit pro rok s výjimečně vysokou úrodou.
Vermouth – Jméno pochází z německého Wermut, což znamená pelyněk, který je základní složkou tohoto vína. První vzorky vyrobené v Německu v 16.století sloužili pouze místní spotřebě, první vermut na komerční úrovni nesl název Punt-é-Mes a vyrobil jej v roce 1786 Antonio Carpano z Turína. Tradiční italský vermut je červený a sladký, zatímco francouzský je bílý a suchý, v obou zemích se však vyrábějí oba styly. Je to všeobecné označení pro typ aromatizovaných vín. Původ vermutu je v severní Itálii, měl by se vyrábět z vín alkoholických, s nižším podílem kyselin, neutrálních. Vermut se fortifikuje macerátem ze směsi bylin (musí obsahovat pelyněk), alkoholem a případně zahuštěným moštem.
Vermut je všeobecné označení pro typ aromatizovaných vín. Původ vermutu je v severní Itálii, měl by se vyrábět z vín alkoholických, s nižším podílem kyselin, neutrálních. Vermut se fortifikuje macerátem ze směsi bylin (musí obsahovat pelyněk), alkoholem a případně zahuštěným moštem.
Vertikální degustace je termín pro ochutnávku vín od jednoho výrobce. Ochutnávají se vína různých odrůd, oblastí, či ročníků. Cílem ochutnávky je zjistit čím jsou vína podobná, nebo jak moc je rukopis sklepmistra spojuje.
Veuve Clicquot – Vdova Cliquotová je známá značka výrobce šampaňského šumivého vína. Barbe Nicole Ponsardiová se vdala za Phillipe Clicquota v roce 1798, ovdověla v r. 1805 a převzala řízení podniku na výrobu vína, firmu přejmenovala na Veuve Clicquot Ponsardin. Vdova Clicquotová vynalezla pupitr a remuage, od této doby probíhá v ležící láhvi, namísto ve stojící, jako dosud. Dvacet roků udržela vynález v tajnosti. Důstojníci ruských vojsk, která defilírovala v roce 1814 (údajně až 300 tis vojáků) na šampaňských pláních, aby demonstrovala Evropě i Světu svou sílu po bitvě u Lipska s Napoleonem (16.-19. 10. 1813), si tak oblíbili šumivé víno vdovy Clicquotové, že firma měla zajištěný odbyt na mnoho roků a mohla zmnohonásobit výrobu. Údajně 20 roků bylo víno vdovy Clicquotové vyvážené do carského Ruska. Od té doby je fi. Veuve Clicquot jedním z nejznámějších šampaňských domů, z nichž nejvýznamnější jsou neoficiálně nazývaní Grandes Marques, společnost je členem Unie šampaňských domů. V současné době je vlajkovou lodí společnosti La Grande Dame, cuvée vyrobené z hroznů z osmi vesnic Velkých Cru, ve kterých vdova Clicquotová původně vlastnila vinice.
Vieilles vignes – termín používaný na etiketě francouzských vín. Znamená víno ze starých ušlechtilých keřů vinné révy. Vína ze starých keřů bývají mnohem minerálnější a robustnější. Rovněž se projevuje mnohem více terroir. Obdoba u nás je „víno starých vinic“. V Německu se používá podobný termín „Alte Reben“. Jak ve Francii, tak v Německu není určeno žádnou normou, jak staré musí být keře, aby šlo tento termín uvádět na etiketě. Zvykem, kdy se tento termín uvádí nejdříve, je stáří vinice min. 30 roků.
Vigneron – Dělník zaměstnaný ve vinici.
Vin de café – Víno prodávající se v kavárnách.
Vin de cru – termín pro vína z určitých, přesně specifikovaných vinic se zaručeně vysokou kvalitou ve Francii. Systém Cru je pro mimo francouzské milovníky vína, ale i pro Francouze, relativně složitý, má tu nevýhodu, že neplatí pro všechny vinařské oblasti a navíc může mít v různých oblastech různou podobu.
Vin de glace – Francouzky ledové víno
Vin de paille – Francouzsky slámové víno
Vin de pays (VdP) – Klasifikace zemského vína ve venkovském stylu, která je o jeden stupeň nad vin de table (víno stolní) a jeden stupeň pod VdQS. Pay je francouzský výraz pro „země“. Jsou obdobou zemských vín v ČR. Nebo raději obráceně, naše zemská vína jsou obdobou VdP. Hovoří se o nich jako o vínech vesnického charakteru, ve smyslu nižší kvality. Prakticky se jedná o mezistupeň mezi VdT a AOC. Samozřejmě pokud pomineme málo využívaný stupeň VDQS. Mezi víny se dle francouzských odborníků skrývá velké množství vín špičkové kvality za mnohdy velmi nízké ceny. Velká skupina enologů se shodne, že vína VdP předčí mnohá vína apelační. VdP se dělí na tři kategorie – pásmová (omezuje se někdy jen na jednu obec), departementální (zahrnující celý departement) a regionální (zahrnuje více než jeden departement). Tato vína mají šarm vesnických vín, zastupují duši určité oblasti a jsou spojena se specifickými charakteristikami jedné nebo více odrůd révy. Často jsou vyrobena jen z jedné odrůdy a ta je deklarovaná na etiketě. Z celkové produkce vína ve Francii se jich vyrábí cca 14 – 15 %.
Vin de table – Stolní víno. Jedná se o nejnižší úroveň vín. Doslova „víno stolní“. Vin de table (francouzsky), Vino da tavola (italsky), Vino de mesa (španělsky). Tento výraz se používá k označování nejnižší úrovně vín ve Francii a na etiketách není povoleno uvádět ani odrůdu, ani oblast původu vínu. Víno pravděpodobně sestává z různých odrůd z několika oblastí, které bylo zcelené ve velkém, za účelem získat víno konzistentního charakteru nebo bez něj, jak to zkrátka vyjde
Vin jaune – Slavné žluté víno s medovou barvou z oblasti Jura. Toto je slavné „žluté víno“ z oblasti Jura. Své jméno získalo podle medové zlaté barvy, která je výsledkem záměrné oxidace pod vrstvou floru podobného floru vznikajícího při výrobě vín Sherry. Víno je podobné vyzrálému Fino Sherry s tím rozdílem, že není dolihované.
Vin mousseux – Jedná se o levný produkt nízké kvality šumivých vín. Tento výraz znamená doslovně „šumivé víno“ bez jakéhokoli údaje o kvalitě. Jelikož však všechna špičková vína ve Francii užívají jiných názvů, znamená tento termín ve všech případech levný produkt nízké kvality.
Vin ordinaire – Doslova „obyčejné víno“. Tento výraz bývá nejčastěji používán k označení francouzských vin de table (stolních vín), i když může být použit ve smyslu zlehčujícím k označení vína z jakékoli země.
Vin santo (Svaté víno) je italskou obdobou vín typu Sherry. Jeho původ je v Toskánsku, ale vyrábí se v celé střední Itálii a mnohde i v severní. Většinou se vyrábí z bílých odrůd Trebbiano a Malvasie. Pokud je vyrobeno z modrých odrůd např. Sangiovese, je na etiketě doplňující údaj Occhio di Pernice (Koroptví oko). Technologie výroby vína je v první fázi podobná jako u slámového vína. Po vykvašení se vínem naplní do poloviny malé sudy a dají se pod střechu (půdní prostor zvaný vinsantaium), kde v teple přes léto dojde k druhotnému kvašení. Po dvou až šesti letech je doba zrání ukončena. Střídáním letních a zimních teplot získá víno výrazné ořechové, meruňkové, medové, kořenité a květinové vůně, jimiž je typické. Doba zrání zároveň určuje rozdílné typy vín dle DOC. Finální alkohol u tohoto typu vín je od 16 – 19%.
Vinař je osoba zabývající se výrobou vína a v širším pojmu (u malých a středních výrobců) též pěstováním révy vinné. Větší podniky mají specializace rozdělené mezi více pracovníků.
Vinaři Valtice je zájmové sdružení valtických vinařů zaměřené hlavně na výstavnictví a propagaci vína. Sdružení bylo založeno v r. 1999. Pravidelně pořádá Svěcení vína ve Valticích, Mikulášský košt archivních vín, Valtický košt, další naučné a poznávací akce pro vinaře. Celý název sdružení valtických vinařů je Vinaři Valtice 2000, název byl zjevně ovlivněný blížícím se miléniem.
Vinárna je v širším pojmu restaurant, kde se k jídlu podává jako hlavní nápoj víno. Do vinárny chodí řada návštěvníků mnohokrát pouze za vínem. Od vináren se očekává větší výběr vín než v běžném restaurantu, intimnější prostředí, stylová hudba a vyškolení číšníci – someliéři.
Vinařská agroturistika je specializovaná činnost vinařských farem na poskytování služeb turistům vyhledávajících ne jenom konzumaci vína, ale všechny činnosti kolem pěstování hroznů, výroby vína, degustování vína apod..
Vinařská akademie – byla založená v roce 1996 jako občanské sdružení. V tzv. Klubu Vinařské akademie je registrováno přes 100 členů z řad výrobců vína, gastronomie a konzumentů vína. Hlavní činností je pořádání kurzů, seminářů, vinařských akcí a podpora vinné kultury. Sídlo Vinařské akademie je ve Vinařském domě na náměstí ve Valticích.
Vinařská obec je obec nebo městská část statutárního města, v jejímž katastru se nachází jedna nebo více viničních tratí. Vinařskou obec stanoví Ministerstvo zemědělství na základě geografické polohy, svažitosti, půdně klimatických vlastností a historických údajů, záznamů a poznatků. Seznam vinařských obcí je uveden v prováděcí vyhlášce (324/2004 Sb.) vinařského zákona.
Vinařská oblast je území menší než území členského státu EU /např. v ČR jsou dvě oblasti – Čechy a Morava/ a skládá se z vinařských podoblastí. Vinařskou podoblast tvoří vinařské obce, na jejichž území jsou stanoveny viniční tratě nebo jejich části.
Vinařská podoblast je území členského státu EU menší než vinařská oblast vymezená Ministerstvem zemědělství na základě geografické polohy, svažitosti, půdně klimatických vlastností a historických údajů, záznamů a poznatků. Vinařskou podoblast tvoří jednotlivé vinařské obce a viniční tratě. V České republice jsou podoblasti: Čechy – Mělnická, Litoměřická, Morava – Mikulovská, Znojemská, Velkopavlovická, Slovácká.
Vinařský obzor je odborný měsíčník pro vinohradnictví, sklepní hospodářství, obchod vínem, vinařskou gastronomii a určitými tématy také pro širší vinařskou veřejnost. Tradiční vinohradnická témata jsou zastoupena šlechtěním révy vinné a školkařstvím, agrotechnikou, výživou a ochranou, ekologií vinohradnictví a vinohradnickou geografií. Ze sklepního hospodářství je to zpracování hroznů a moštů, kvašení a ošetřování mladých vín, školení a filtrace, lahvování a obaly, dále výroba speciálních vín a výroba sektů. Z obecnějších vinařských témat se čtenáři dozví o vinařství na internetu, obchodu vínem doma i v zahraničí, víně v gastronomii, historii, kultuře a nebo např. i o vinařské legislativě. Vyhledávané jsou redakční testy vín v obchodních sítích nebo testy vinoték, vináren a restaurací z hlediska vinařského. Samozřejmostí je množství reportáží z vinařských akcí a také stručné zprávy z vinařského dění a novinek doma i ve světě. Byla obnovena také rubrika představování malých a středních vinařských firem.
Vinařský zákon č. 115/1995 Sb. je prvním novodobým vydaným zákonem od r. 1907 upravujícím pěstování hroznů a výrobu vína na území Čech a Moravy. Zákon byl novelizován z důvodů přejímání legislativy ES zákonem č. 216/2000 Sb. a zákonem č. 321/2004 Sb., který je v současné době v platnosti. Ve světě existují prakticky jenom dva systémy vinařských zákonů. V severních vinařských státech včetně ČR je zaveden systém „germánský“, založený na měření cukernatosti hroznů při sběru (viz jakostní třídy). V ostatních státech je zaveden tzv. „románský“ systém vinařského zákona neboli apelační, který je založený na kontrole původu hroznů a kontrole regulace úrody.
Vinařství – Vinařství zahrnuje zpracování hroznů, drtí, rmutů nebo vína povolenými technologickými postupy na víno optimální kvality, které může být po odpovídajícím zatřídění a označení uvedeno do oběhu. Vinař je pěstitelem révy a současně i výrobcem vína, nebo jenom výrobcem vína v případě, že nakupuje hrozny od vinohradníka a zabývá se pouze jejich zpracováním.
Vincenc (svatý) ze Zaragozy (Huesca, Aragonie, Španělsko – 22. 1. 304, Valencie, Španělsko) je španělský jáhn a světec, patron vinařů. Narodil se v rodině římských úředníků v Aragonii, jež byla tehdy římskou provincií. Vstoupil do učení k biskupovi Valeriánovi v Zaragoze. Valerián ho vysvětil na jáhna a určil svým pomocníkem. V období pronásledování křesťanů římským císařem Diocletianem (vládl 284–305) byli na pokyn místodržitele Daciána Valerián i Vincenc zatčeni. Vincenc byl při výsleších mučen na skřipci, bylo mu trháno maso, nakonec byl též pečen na rožni. Zemřel ve vězení, jeho tělo zatížené mlýnským kamenem bylo hozeno do moře. Vincencovy ostatky, které prý přece jen vyplavaly, jsou dnes uložené v Římě, v kostele sv. Vincence a Anastázie. Ve spojení s jeho svátkem 22. ledna otevírali moravští vinaři sklepy a aby si zajistili bohatou úrodu, pohostili prvního okolo jdoucího člověka zdarma: „Slunce-li na sv. Vincence svítí, budeme hojnost žita i vína míti.“
Vinea – nealkoholický nápoj vinné chuti, vyráběný od r. 1974 ve Vinařských závodech Pezinok na Slovensku. Recept na Vineu sestavil pro Vinařské závody Pezinok v r. 1973 doc. ing. Ján Farkaš na objednávku ministerstva zemědělství, cílem bylo vyrábět v tehdejší ČSSR konkurenceschopný nealkoholický nápoj proti Coca-Cole. Složení limonády Vinea z r. 1974 bylo následující – macerát z výlisků Müller Thurgau 30%, voda, cukr 7%, kyselina citronová, aroma (macerát) z květu černého bezu. Výrobek byl pasterovaný a v poslední fázi sycený CO₂. Pro velký úspěch a ohlas se začal vyvážet do USA a na domácím trhu vznikl nedostatek.
Vinho regional je termín pro označení kategorie stolních vín pocházejících z Portugalska. Dle nařízení Komise (ES) č. 753/2002. Viz též Vinařský zákon.
Vinné kaly – Vinné kaly jsou pevné usazeniny v nádobách po kvašení nebo školení vín a oddělené součásti po filtraci či odstředění vína.
Vinice – Vinicí se rozumí pozemek, případně pozemky, jednoho pěstitele o celkové výměře větší než 10 arů osázený trvalým porostem révy, jemuž Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský přidělil na základě písemné žádosti registrační číslo pozemku. Někdy se rozeznává pojmenování vinice pro pozemek na rovině a vinohrad pro pozemek na svahu.
Viniční trať – Viniční trať je soubor pozemků nebo částí pozemků tvořících souvislý celek, které splňují předpoklady pro pěstování révy vinné z hlediska zeměpisné polohy, svažitosti, délky oslunění a půdně-klimatických podmínek.
Vinifikace – Vinifikace se označuje proces výroby vína. Proces zpracování menších množství hroznů z pokusných parcel nebo jednotlivých keřů na víno nazýváme mikrovinifikací.
Vinifikátor je stroj ve kterém nakváší rmut z modrých hroznů. Vinifikátory jsou uzavřené nádoby pracující s malým přetlakem tak, aby bylo zajištěno reduktivní prostředí. Míchání rmutu a rozbíjení matolinového klobouku je ve vinifikátoru zajištěno různými způsoby, buď kontinuálně nebo v určitých intervalech.
Vinitaly je největší italskou a jednou z největších světových výstav vín. Veletrh byl založený v roce 1967 jako „Italské dny vína“ a v roce 1971 byl přejmenovaný na „Vinitaly – Mezinárodní vinařská výstava“. Ve stejném roce se Vinitaly stala plnohodnotnou obchodní výstavou, která vystavovala vína z celé Itálie a Světa, na výstavě lze zhlédnout také vybavení a produkty používané pro vinařství. Konají se rovněž gastronomické doprovodné akce. Své národní stánky zde mají silné vinařské státy. Výstava je 4-denní a koná se ve Veroně. Adresa: Viale del Lavoro, 8, 37135 Verona VR, Itálie. Na výstavě je od r. 2017 (51. ročník) vydávaný průvodce s názvem 5StarWines, který podrobně popisuje výběr nejlepších vín z Itálie a z celého světa. 5StarWines je prvním mezinárodně uznávaným průvodcem vínem, který vydává vinařský veletrh.
Vinjak je značkový vinný destilát vyráběný ve státech bývalé Jugoslávie. Termín vinjak je zde vnímaný všeobecně jako název pro vinný destilát. Místně se vyrábí vinjaky po značkami, například Cezar od firmy Badel, ve slavonské Požeze i u nás dříve známý Baron Trenk atd..
Vinná kyselina je jednou z nejdůležitějších kyselin ve víně. Spolu s kyselinou jablečnou tvoří největší podíl kyselin v moštu. Výhodou je, že kyselinu vinnou nespotřebovávají kvasinky ani mikrobi. Při kvašení se pouze část kyseliny vinné vysráží ve formě vinného kamene (0,5 – 1,5 g*l^-1 ). V dobrém slunečném roce je v hroznech větší podíl kyseliny vinné. Ve špatném naopak kyseliny jablečné, která se dá odbourat pomocí mikrobů tzv. jablečno-mléčnou fermentací. Kyselina vinná se stanovuje ve víně titrací louhem.
Vinná réva (Vitis vinifera) je liánovitá rostlina patřící do čeledě révovitých (Viticeae). Hlavním odrůdovým znakem jsou různě zbarvená plodenství (viz. hrozny). Vznikla z divokých forem cca. ve 3 tis. př. n . l. (viz. původ vína). Plody révy vinné – hrozny – jsou rozdělované na stolní a moštové hrozny.
Vinný destilát je všeobecné označení pro produkt pálený z vína. Označuje se podle oblastí, případně chráněných známek různými názvy, např. Congnac, Armaňak, Vinjak, vínovice, brandy, Metaxa, Pliska, grappa, gruziňák, aj…
Vinný kámen (hydrogenvinan draselný) – Způsobuje krystalický zákal v láhvi která je vystavena nízké nebo mínusové teplotě. Není na závadu v chuti ani ve vůni, jde pouze o vadu na kráse. Nejintenzivněji se vysráží vinný kámen při kvašení moštu na stěnách nádob, ze kterých se odstraňuje jen s obtížemi. Vinný kámen je surovina pro výrobu kyseliny vinné.
Víno (řec. oinos, lat. vinum) je alkoholický nápoj vzniklý kvašením moštu nebo rmutu z hroznů révy vinné. Označením „víno“ se podle zákonu nesmí značit alkoholické nápoje vyrobené z jiné suroviny než hroznů révy vinné. O původu vína se vedou spory, v našem prostoru se prokazatelně réva vinná pěstovala v době pobytu římských vojáků na Moravě. Výrobu vína ve všech vyspělých vinařských státech upravují poměrně přísné zákonné normy (vinařský zákon).
Vino de la tierra je termín pro označení kategorie stolních vín pocházejících ze Španělska. Dle nařízení Komise (ES) č. 753/2002. Viz též Vinařský zákon.
Víno dlouhé – Víno které cítíme ještě dlouho po polknutí
Víno dolihované – Dolihování čistým alkoholem (obvykle velmi silnou hroznovou pálenkou v rozsahu od 77 % do 98 %) se může provádět buď před kvašením (jak se to provádí ve firmách Ratafia de Champagne a Pineau des Charentes), během kvašení (jako Port a Muscat de Beaumes de Venise) nebo po kvašení (jako u vína Sherry)
Víno elegantní – Pojem vyznačuje vína stylová, delikátní
Vino Frizzante – Perlivé víno, mezinárodní označení je i Perlwein.
Víno hřejivé – Červené víno s vyšším procentem alkoholu
Víno krátké – Víno které po polknutí v ústech rychle zmizí
Víno originální certifikace – Víno originální certifikace (VOC)-odpovídá požadavkům jakostního vína, ale nepodléhá státnímu zatřiďování SZPI. Vyrábí se pouze z odrůd typických pro danou oblast. Zatřiďování provádí sdružení vinařů – producent musí být členem sdužení.
Víno parfémované – Víno s příjemně vonícím buketem
Víno tvrdé – Víno s nadbytkem tříslovin
Víno z integrované produkce – je způsob výroby vína kontrolovaný Svazem integrované produkce. Je to kompromisní způsob mezi neomezeným vinohradnictvím (tzv. chemickým) a ekologickým, vyrábějícím biovíno. Rozdíl mezi neomezeným způsobem a IP je v eliminování dávek chem. přípravků do vinic na základě: prognózování chorob, používání povolených přípravků, upřednostňování přípravků na bázi elementární síry a mědi a biologických prostředků, ochranu provést až na základě vyhodnocení prahu hospodářské škodlivosti na révě atd. Při výrobě vína se nesmí používat např. plastové nádoby a jiné, jinak běžné postupy. Cílem tohoto směru je eliminovat používání povolených chemických prostředků na minimum, v co největší míře využívat přirozené odolnosti révy vinné a biologických prostředků. hlediska zdravosti má víno z integrované produkce mnohem méně chemických. reziduí, než víno vyrobené z hroznů v klasickém vinohradnictví.
Vino-lok je název pro nově používaný typ skleněné zátky. Celoskleněná zátka kloboukovitého tvaru je utěsněna v hrdle láhve silikonovým kroužkem, výhodou je možnost zátku znovu použít a bezproblémově uzavřít rozpitou láhev. Nevýhodou je neprodyšnost uzávěru a problémy s vnitřní stěnou hrdla láhve, na jejíž přesnost jsou kladené velké nároky, jinak hrdlo při zátkování praská.
Vinohradnictví je starobylý zemědělský obor, jehož počátky sahají do starověku. Zahrnuje všechny úkony spojené s pěstováním révy vinné, zejména: příprava půdy před výsadbou, množení, štěpování sazenic révy vinné, šlechtění a udržovací šlechtění, výsadba vinice, stavba a údržba opory, řez révy, zelené práce, ochrana proti chorobám a škůdcům, ekologie a architektura krajiny apod.. Hlavním cílem vinohradnictví je zajištění výroby hroznů pro zpracovatele hroznů a výrobce vína.
Vinotéka je specializovaná prodejna s lahvovým případně i stáčeným vínem. Od prodavačů ve vinotékách se očekává znalost prodávaných produktů, znalost výrobců a porada zákazníkovi k jaké příležitosti si má nakoupit správný typ vína. Běžným standardem je ochutnávka vína před nákupem.
Vínovice je na Moravě a na Slovensku všeobecné označení pro destilát z vína.
VIVC je evropská encyklopedická databáze pro révu vinnou. V roce 1984 byl v Institutu pro šlechtění révy vinné v německém Geilweilerhofu (Institut für Rebenzüchtung Geilweilerhof) založen Mezinárodní katalog odrůd Vitis (VIVC – Vitis International Variety Catalogue) a v současnosti obsahuje kolem 23 000 odrůd révy vinné (Vitis vinifera). Koncept databáze genetických zdrojů révy vinné podpořily IBPGR (dnes Bioversity) a Mezinárodní organizace pro révu a víno (OIV). Dnes je VIVC encyklopedickou databází s přibližně 23 000 odrůdami, šlechtitelskými liniemi a druhy Vitis, které existují v repozitářích révy vinné nebo jsou popsány v bibliografii. Je zdrojem informací pro šlechtitele, výzkumné pracovníky, správce repozitářů šlechtitelských ústavů a další zájemce. Kromě pasportních údajů o jednotlivých odrůdách zde naleznete údaje o genetických datech, obsáhlou bibliografii a fotografie.
Vláčkovatění je choroba vína způsobená slizotvornými anaerobními bakteriemi, které vytvářejí řetízky (vláčky) slizu. Tím se zdá být víno zahuštěné. Neprojevuje se výrazně ani v chuti, ani ve vůni. Odstraní se velmi lehko rozšleháním zahuštěného vína metlou, nebo přečerpáním čerpadlem přes růžici.
VOC – Zkratka pro označování vín originální certifikace v ČR, dle ustanovení vinařského zákona z r. 2004. Je to prvek zaváděný k nám ze systémů románských apelačních vinařských zákonů. Kontrolu vín VOC uváděných na trh neprovádí státní potravinářská inspekce, ale instituce k tomu místně vytvořená. Cílem tohoto systému je prosadit víno s kontrolovaným původem a charakterním výrazem odrážející terroir.
Vůně vína představuje prakticky nekonečnou směsici různých vůní, které člověk ve své nedokonalosti dokáže vnímat svým nosem. Aroma vína je tvořeno malými koncentracemi aromatických látek, které jsou těkavé. Rozeznávat vůně ve víně se dá částečně natrénovat podle základních aromat, které by se mohly ve víně nalézat.
Výběr z bobulí – Min. 27 st.ČNM: Velmi plná, extraktivní, polosladká či sladká vína.
Výběr z cibéb – Min. 32 st. ČNM: Hrozny obsahují zkoncentrovaný cukr a kyseliny. Část hroznů může být změněna na cibéby (Botritis cinerea). Většinou sladké extraktivní víno.
Výběr z hroznů – Min. 24 st. ČNM: Plné, extraktivní s vyšším obsahem alkoholu, často s vyšším obsahem zbytkového cukru.
Výlisnost – Termín, kterým se označuje množství litrů moštu vylisovaného z původních kg hmotnosti zpracovávaných hroznů. Do ztrát se v této fázi zpracování hroznů počítá rovněž hmotnost odstraněných stopek a třapin (pokud se před lisování provádí odstopkování hroznů). Výlisnost se pohybuje od 60 – 75%. U speciálních kontinuálních lisů lze dosáhnout výlisnost i vyšší, vždy však na úkor kvality vyrobeného vína.
Výnos – Množství hroznů vyprodukovaných z dané oblasti či pozemku . Vinaři v Evropě měří výnosy v hektolitrech na hektar čímž uvádějí, kolik moštu vylisovali z hroznů sklizených na určité rozloze. To je v pořádku tehdy, je-li objem moštu, který lze z hroznů vylisovat, kontrolován apelačním systémem evropského typu ale v Novém světě, kde se takový systém vyskytuje zřídka, mají vinaři sklon uvádět výnos v tunách na akr. Pokoušet se o přesné přepočty výnosů za účelem jejich porovnání může být obtížné, zejména po nějaké náročné degustační akci, kdy se dokonce i váha tuny nebo skutečný obsah galonu může stát prchavým pojmem. To je právě příčina toho, proč já pro hrubé přepočty násobím tuny resp. dělím hektolitry dvaceti, abych mohl převádět jedno na druhé. Je to skutečně taková praktická zásada, jakési pravidlo získané zkušenostmi, vycházející z průměrných hodnot extraktu v Kalifornii a v Austrálii. Postupujeme však obezřetně, protože bílá vína mohou z vyšších výnosů profitovat více než vína červená ( i když vína sladká by měla mít nejnižší výnosy ze všech) a vína šumivá mohou mít z relativně vysokých výnosů prospěch. Jako příklad uvádím výnosy známých oblastí: Sauternes 25 hl/ha, Bordeaux 50 hl/ha, Champagne 80 hl/ha.

Všechny díly

Napsat komentář Zrušit odpověď na komentář