Vinařská encyklopedie – CH

Publikováno: Autor:

Ve vinařské encyklopedii najdete slovník vína – výklad definic, pojmů a odborných termínů spojených s vínem, pěstováním odrůd vinné révy, vinařskými oblastmi, vinařstvím a vinohradnictvím.

  • Chablis –  Vinařské městečko v Horním Burgundsku. Také se takto označuje odrůda burgundské bílé. Je o něm známo že je v mládí živé a veselé, ve stáří vyrovnané a zdravě filozofické.
  • Chaptalizace – Přidání cukru do čerstvého hroznového moštu za účelem zvýšení alkoholu ve víně. Přidává 1,7 kg na hektolitr, aby se obsah alkoholu zvýšil o 1 %. Červené víno však ve skutečnosti vyžaduje 2 kg kvůli odpařování během přečerpávání moštu nad rmutový klobouk, kdy jde o maximální udržení kontaktu moštu ze slupkami. Chaptalizace nese jméno podle Antoine Chaptala, byl to výtečný chemik a technokrat, který v letech 1800 až 1805 působil pod Napoleonem jako ministr vnitra. Poučil vinaře o výhodách přidáváním cukru během lisování.
  • Charmatova metoda – Tuto metodu vynalezl v roce 1907 Eugéne Charmat. Jedná se o metodu výroby levného šumivého vína ve velkém prostřednictvím druhého kvašení uvnitř uzavřeného tanku. Také známá jako Tanková metoda nebo cuve close.
  • Chatéau – Výraz doslova znamená „zámek“ (šató) nebo „okázalý příbytek“. Zatímco mnohá vína lahvovaná v těchto statcích chateau skutečně pocházejí z nádherných budov, které lze bez přehánění označit jako zámky, mnohé mohou být skromné, některé nejsou nic víc, než účelové stavby a některé pouhé stodoly. Zákonná konotace je stejná, jako pro jakékoli víno lahvované na statku.
  • Chateau Radyně – Bílý sekt původem ze Starého Plzence který se vyrábí zrychlenou klasickou metodou kvašení ve větších lahvích. Vyznačuje se zelenkavou barvou, jemným perlením, lehkou vůní a v chuti pikantní kyselinou.
  • Chateneuf du Pape – Výborné francouzské červené víno které dostal jméno podle letního sídla avignonských papežů. Ačkoliv pochází ze strání nad řekou Rhonou, neřadí se mezi pravá burgundská vína, která se rodí severněji. Nicméně svoji kvalitou se jim plně vyrovná a mnohé z nich dokonce i předčí. Je to hladké, tělnaté víno, nechybí mu tříslovina. Jeho chuť přetrvává v ústech i po polknutí. Vyrábí se scelováním 13 odrůd.
  • Chianti – Slavné italské červené víno, pocházející z Toskánska. Prodává se v oplétaných lahvích typu fiesco. Při jeho výrobě se asi 10% bobulí nechá zasychat na slámě. Běžné chianti je lehčí, avšak svěží a příjemné chuti. Podstatně vyšší jakosti dosahuje Chianti Classico, pocházející z přesně vymezených poloh na pahorcích stejnojmenné oblasti. Patří mezi nejlepší italská vína. Je harmonické, plné a prospívá mu ležení v láhvi. Značkou kontrolovaného původu je kohout na zlatém podkladu.
  • Chiaretto – Růžové víno z oblasti okolo jezera Garda.
  • China martini – Řadí se mezi kořeněné aperitivy, tmavočervené barvy s hnědavým nádechem, hořkosladké chuti. Jedná se o nejdražší a nejlepší italské aperitivy.
  • Chlebnatá příchuť – Tak se vyznačuje příchuť po chlebové kůrce, kterou mají starší, dobře vyzrálá jižní vína i některá dezertní vína. Chlebnatá příchuť je přiřazována zejména pro tokajské výběry, sherry, madeiru aj.
  • Choroby vína – Jsou způsobené škodlivými mikroorganismy, které se do vína dostanou při jeho výrobě. K nejčastější choroby se vyskytují : křísovatění a octění, ne již tak časté jsou mléčné kvašení, manitové kvašení, máselné kvašení, vláčkovitost, hořknutí, zvrhnutí, myšina a mikrobiální zákaly vína. Ochrana před chorobami vína je hygiena a sanitace technologie a výrobních prostor. Dále pak správná dávka volného oxidu siřičitého ve víně t. j. 20 mg*l-1 – 40 mg*l-1 a včasné doplňování nádob.
  • Chuť a vůně čokoládová – Jedná se o subjektivní výraz, používaný při popisu chutě či vůně vín Cabernet Sauvignon nebo Pinot noir. Někdy je i využíván k popisu buketu slušně vyzrálého vína z oblasti Bordeaux. Hroznový charakter bývá také popisován jako čokoládový, dosáhne-li víno hodnotu pH nad 3,6.
  • Chuť hroznová kompaktní – Takto charakterizujeme dobrou váhu hroznové chuti přesně vyvážené s tříslovinami a kyselostí přítomnou ve vůni a chuti.
  • Chuť jablečná – Jedná se o degustační termín, který popisuje aroma zelených jablek a chuť nacházející se v některých mladých vínech v důsledku přítomnosti kyseliny jablečné, převládající kyseliny vyskytující se v jablkách.
  • Chuť následná – Chuť následná je pojem pro chuť a vůni, která zůstane v ústech po polknutí vína. Pokud je následná chuť přitažlivá, může to být příčinou, proč dáváte jednomu vínu přednost před jiným, které následnou chuť postrádá.
  • Chuť smetanová – Pojem používaný k vyjádření dojmu smetanové chuti, která může nepřímo ukazovat na odrůdu révy nebo metodu zpracování vína.

Všechny díly