Vinařská encyklopedie – CH

Ve vinařské encyklopedii najdete slovník vína – výklad definic, pojmů a odborných termínů spojených s vínem, pěstováním odrůd vinné révy, vinařskými oblastmi, vinařstvím a vinohradnictvím.

  • Chablis –  Vinařské městečko v Horním Burgundsku. Také se takto označuje odrůda burgundské bílé. Je o něm známo že je v mládí živé a veselé, ve stáří vyrovnané a zdravě filozofické.
  • Chaptalizace – Přidání cukru do čerstvého hroznového moštu za účelem zvýšení alkoholu ve víně. Přidává 1,7 kg na hektolitr, aby se obsah alkoholu zvýšil o 1 %. Červené víno však ve skutečnosti vyžaduje 2 kg kvůli odpařování během přečerpávání moštu nad rmutový klobouk, kdy jde o maximální udržení kontaktu moštu ze slupkami. Chaptalizace nese jméno podle Antoine Chaptala, byl to výtečný chemik a technokrat, který v letech 1800 až 1805 působil pod Napoleonem jako ministr vnitra. Poučil vinaře o výhodách přidáváním cukru během lisování.
  • Chardonnay – původní francouzská bílá moštová odrůda z Burgundska, vzniklá pravděpodobně náhodným křížením ze starobylé odrůdy Heunisch (přivezenou do Evropy Huny) a Pinot Noir (Rulandské modré). V současné době je Chardonnay internacionální odrůda pěstovaná v celém světě (vinařském). Do Státní odrůdové knih ČR byla zapsaná v r. 1987. Odrůda je příbuzná burgundským odrůdám Pinot Blanc, Auxerrois, Pinot Gris, Pinot Noir. Hrozen je středně velký, středně hustý s krátkou stopkou, bobule malé, kulaté žlutozelené. Místní názvy a synonyma pro Chardonnay v Evropě a ve světě: Chardonnay blanc, Pinot Chardonnay, Gamay blanc, Chardennet, Chardenai, Chaudenay, Beaunois, Weißer Clevner, Melon d´Arbois, Epinette, Morillon, Aubaine, Beaunois, Feinburgunder, Melon blanc, Muscadet, Meroue, Obaideh.
  • Charmat je název pro technologii výroby šumivého vína, kdy druhotné kvašení probíhá v tlakové nádobě – ocelovém tanku. Všechny ostatní operace s vínem, nasyceným oxidem uhličitým, probíhají v uzavřených tlakových okruzích. Například i plnící stroje jsou upravené tak, aby CO2 z vína neunikl.  Proces výroby metodou Charmat je mnohem jednoduší a hlavně ekonomičtější než tradiční metodou champenoise. Tlakové nádrže pro výrobu šumivého vína jsou vybaveny ventilem pro docílení isobarických podmínek a dekantačním ventilem k odstranění sedimentů. Nádrže mají pojistný ventil, stavoznak, manometr, agitátor, teploměr a dvojitý plášť, což umožňuje efektivní chlazení nebo ohřívání. 
  • Charmatova metoda – Tuto metodu vynalezl v roce 1907 Eugéne Charmat. Jedná se o metodu výroby levného šumivého vína ve velkém prostřednictvím druhého kvašení uvnitř uzavřeného tanku. Také známá jako Tanková metoda nebo cuve close.
  • Chatéau – Výraz doslova znamená „zámek“ (šató) nebo „okázalý příbytek“. Zatímco mnohá vína lahvovaná v těchto statcích chateau skutečně pocházejí z nádherných budov, které lze bez přehánění označit jako zámky, mnohé mohou být skromné, některé nejsou nic víc, než účelové stavby a některé pouhé stodoly. Zákonná konotace je stejná, jako pro jakékoli víno lahvované na statku.
  • Château d´Yquem je jediným vinařstvím, které při legendárním přidělování apelací v r. 1855 získalo AOC „Premier cru supérieur“, přestože vyrábí bílá vína, ve Francii, zaslíbené červenému vínu. Château d´Yquem se proslavilo sladkými speciály z odrůd Sémillon, Sauvignon Blanc a Muscadelle z obce Sauternes, kde jsou hrozny pravidelně napadány Botritis cinerea a cibébovatí. Od roku 1996 vlastní vinařství Château d’Yquem francouzský výrobce luxusního zboží gigant LVMH Louis Vuitton, (Louis Vuitton Malletier nebo také Moët Hennessy Louis Vuitton), běžně označovaný jako Louis Vuitton, zkráceně LV. V současnosti /2020/ je většinovým vlastníkem akciové společnosti Bernard Arnault. Mimo jiné vlastní např. šampaňské domy Moët & Chandon, Ruinart, Mercier, Veuve Clicquot, Krug či vinařství Domaine Chandon California, Bodegas Chandon, Domaine Chandon Australia, Terrazas de los Andes, Newton, Cape Mentelle, Cloudy Bay, Cheval des Andes, Numanthia.
  • Château Lafite-Rothschild – jedním ze čtyř vinařství v Médocu, kterému byla přidělena již v roce 1855 legendární apelace (AOC) kategorie „Premier cru“ (z celé Francie byla ještě přidělena 11 vinařstvím v Sauternes a Barsacu). Vinařství obhospodařuje 112ti ha vinici „Lafite“, která zabírá štěrkové návrší v blízkosti ústí řeky Gironde. Půda se skládá z jemného hlubokého štěrku, ve směsi s eolickými písky v podloží terciárního vápence. Vinice Lafite zaujímá nejlepší sluneční expozici z okolních vinic. Průměrný věk keřů révy vinné ve vinici je 39 let, nejstarší keře jsou z r. 1886, průměrná obnova keřů (dle vinohradníka, „s těžkým srdcem“) je po 80 letech. Víno z keřů mladších než 10 roků není zahrnuto do kategorie „premier cru“. Vinařství produkuje, v kategorii premier cru, vína v objemu cca 450 tis. lahví ročně, která jsou jedna z nejdražších na světě. Jedná se o cuvée z odrůd Cabernet Sauvignon (70%), Merlot (25%), Cabernet Franc (3%) a Petit Verdot (2%). Dále produkuje vína pod značkou Carruades de Lafite, vyráběná z nakupovaných hroznů okolních vinic. Vinařství je ve vlastnictví bankéřské rodiny Rotshschildů.
  • Chateau Radyně – Bílý sekt původem ze Starého Plzence který se vyrábí zrychlenou klasickou metodou kvašení ve větších lahvích. Vyznačuje se zelenkavou barvou, jemným perlením, lehkou vůní a v chuti pikantní kyselinou.
  • Chateneuf du Pape – Výborné francouzské červené víno které dostal jméno podle letního sídla avignonských papežů. Ačkoliv pochází ze strání nad řekou Rhonou, neřadí se mezi pravá burgundská vína, která se rodí severněji. Nicméně svoji kvalitou se jim plně vyrovná a mnohé z nich dokonce i předčí. Je to hladké, tělnaté víno, nechybí mu tříslovina. Jeho chuť přetrvává v ústech i po polknutí. Vyrábí se scelováním 13 odrůd.
  • Chianti – Slavné italské červené víno, pocházející z Toskánska. Prodává se v oplétaných lahvích typu fiesco. Při jeho výrobě se asi 10% bobulí nechá zasychat na slámě. Běžné chianti je lehčí, avšak svěží a příjemné chuti. Podstatně vyšší jakosti dosahuje Chianti Classico, pocházející z přesně vymezených poloh na pahorcích stejnojmenné oblasti. Patří mezi nejlepší italská vína. Je harmonické, plné a prospívá mu ležení v láhvi. Značkou kontrolovaného původu je kohout na zlatém podkladu.
  • Chiaretto – Růžové víno z oblasti okolo jezera Garda.
  • China martini – Řadí se mezi kořeněné aperitivy, tmavočervené barvy s hnědavým nádechem, hořkosladké chuti. Jedná se o nejdražší a nejlepší italské aperitivy.
  • Chlebnatá příchuť – Tak se vyznačuje příchuť po chlebové kůrce, kterou mají starší, dobře vyzrálá jižní vína i některá dezertní vína. Chlebnatá příchuť je přiřazována zejména pro tokajské výběry, sherry, madeiru aj.
  • CHOP – zkratka pro termín označování vín s chráněným označením původu dle čl. 118a Rady /ES/ č. 1234/2007. Upravuje výrobu vína z hroznů jejichž 100% podíl má původ ve vinařské oblasti (regionu), nebo 85% pokud je uvedena na etiketě podoblast a zbylých 15% ze stejné podoblasti (jiná trať nebo obec ve stejné podoblasti).
  • Choroby vína – Jsou způsobené škodlivými mikroorganismy, které se do vína dostanou při jeho výrobě. K nejčastější choroby se vyskytují : křísovatění a octění, ne již tak časté jsou mléčné kvašení, manitové kvašení, máselné kvašení, vláčkovitost, hořknutí, zvrhnutí, myšina a mikrobiální zákaly vína. Ochrana před chorobami vína je hygiena a sanitace technologie a výrobních prostor. Dále pak správná dávka volného oxidu siřičitého ve víně t. j. 20 mg*l-1 – 40 mg*l-1 a včasné doplňování nádob.
  • Chorvát – přímoplodný hybrid révy vinné, vyšlechtěný křížením Vitis labrusca x Vitis riparia na americkém venkově pod názvem NOAH, odrůda byla známá již v r. 1869. Do Evropy odrůda přivezena jako náhrada za zničenou evropskou révu mšičkou révokazem, protože Chorvát je stoprocentně odolný proti kořenové formě révokazu.
  • Chuť a vůně čokoládová – Jedná se o subjektivní výraz, používaný při popisu chutě či vůně vín Cabernet Sauvignon nebo Pinot noir. Někdy je i využíván k popisu buketu slušně vyzrálého vína z oblasti Bordeaux. Hroznový charakter bývá také popisován jako čokoládový, dosáhne-li víno hodnotu pH nad 3,6.
  • Chuť hroznová kompaktní – Takto charakterizujeme dobrou váhu hroznové chuti přesně vyvážené s tříslovinami a kyselostí přítomnou ve vůni a chuti.
  • Chuť jablečná – Jedná se o degustační termín, který popisuje aroma zelených jablek a chuť nacházející se v některých mladých vínech v důsledku přítomnosti kyseliny jablečné, převládající kyseliny vyskytující se v jablkách.
  • Chuť následná – Chuť následná je pojem pro chuť a vůni, která zůstane v ústech po polknutí vína. Pokud je následná chuť přitažlivá, může to být příčinou, proč dáváte jednomu vínu přednost před jiným, které následnou chuť postrádá.
  • Chuť smetanová – Pojem používaný k vyjádření dojmu smetanové chuti, která může nepřímo ukazovat na odrůdu révy nebo metodu zpracování vína.
  • CHZO – zkratka pro termín označování vín s chráněným zeměpisným označením dle čl. 118b Rady /ES/ č. 1234/2007. Upravuje výrobu vína z hroznů jejichž 85% podíl má původ v zeměpisné oblasti, přičemž výroba musí proběhnout v této zeměpisné oblasti, zbylých 15% má původ v druhé oblasti v ČR (např. 85% Morava, 15% Čechy).

Všechny díly