Vinařská oblast – Slovinsko

O Slovinském vinařství

Pro mnohé z nás je Slovinko jen tou malou zemičkou s předraženými dálnicemi, kterou co nejrychleji projedeme při cestě k moři do Chorvatska. Ale Slovinsko skýtá mnohem více, v tomto článku se podíváme co Slovinsko nabízí milovníkům vín, tedy na slovinská vína a slovinské vinařské regiony.

Slovinská vína jsou považována za vysoce kvalitní, což je dáno velkým množstvím drobných slovinských vinařů. Slovinské vinařství je  unikátní pěstováním mnoha místních prastarých odrůd. Maribor se může pochlubit nejstarší vinnou révou na světě, která stále plodí.

Ve Slovinsku se ročně vyprodukuje cca 90 milionů litrů vína na vinicích o rozloze více než 22 tisíc ha. Téměř  75 % produkce zahrnuje výrobu bílého vína. Téměř veškerá produkce vína je spotřebována na domácím trhu, pouze 6 milionu litrů vína se ročně vyváží do Spojených států, Bosny a Hercegoviny, Chorvatska a České republiky. Slovinsko má tři hlavní vinařské regiony: údolí Drávy, Dolní Sava a slovinské Přímoří.

Historie vinařství ve Slovinsku

Pěstování vinné révy a výroba vína na území Slovinska sahá až do dob starých Keltů a Ilyrů do 5. a 4. století př. n. l. Velký vliv na slovinské vinohradnictví měla Římská říše (2. a 1. století př. n. l.). Římané tuto oblast postupně osídlují a zakládají na území Slovinska nové vinice a zavádějí nové výrobní postupy pro výrobu vína. Pádem Římské říše dochází ve 4. století k postupnému odchodu římských obyvatel a úpadku kultury vína. V 6. století začíná vlna stěhování národů a území Slovinska osidlují Slované až z ruských stepí. Zmínky o pěstování vína na území Slovinska jsou známé až z 9. století. Pěstování vína je až do 12. století na okraji zájmu. Vlivem křesťanství se zakládají nové vinice. Rozvoj vinohradnictví pokračuje až do roku 1880, kdy byly slovinské vinice napadeny révokazem. Vliv na slovinské vinice měla i nadvláda Rakouska-Uherska. Nepříznivě se projevila také byla 2. světová válka a později pád Jugoslávie.

Odrůdy vín pěstovaných ve Slovinsku

Odrůdy vinné révy pěstovaných ve Slovinsku v sobě nesou vlivy italské, germánské i francouzské.

Nejrozšířenější bílé odrůdy

• Ryzlink rýnský
• Ryzlink vlašský
• Traminec (Tramín červený)
• Rizvanec (Muller Thurgau)
• Sivi Pinot (Rulandské šedé)
• Beli Pinot (Rulandské bílé)
• Radgonska Ranina
• Refosco
• Tokaj (Tai)
• Rebula (Ribolla)

Nejrozšířenější modré odrůdy

• Cabernet Sauvignon
• Merlot
• Carmenere
• Pinot Noir (Rulandské Modri).

Značení slovinských vín

• zelo suho – velmi suché, obdoba brut, používá se pouze pro šumivá vína
• suho – suché
• polsuho – polosuché
• polsladko – polosladké
• sladko – sladké

Stupně klasifikace vín

• pozna trgatev – pozdní sběr
• izbor – výběrová vína
• jagodni izbor – výběr z bobulí
• suhi jagodni izbor – výběr suchých bobulí, výběr z cibéb
• ledeno vino – ledové víno

Dělení Slovinských vín podle zeměpisného původu

• PGP – priznano geografsko poreklo – „zaručený zeměpisný původ“. Tato nejpoužívanější apelace původu vína vychází z největší vinařské jednotky země – z vinařského regionu. Hrozny pro PGP víno musí pocházet z jednoho vinařského regionu.
• ZKGP – zaščiteno in kontrolirano geografsko poreklo – „zaručený a kontrolovaný zeměpisný původ“. Víno musí vzniknout v jedné oblasti jednoho regionu. ZKGP vína musí odpovídat jak odrůdou, tak způsobem zpracování specifikám daného regionu. Apelace ZKGP je udělována vínům vysoké a nejvyšší jakosti.
• PTP – priznano tradicionalno poimenovanje – u nás by vína byla označena jako VOC – vína originální certifikace. Tato vína jsou svým zpracováním a vlastnostmi opravdu výrazně typická pro daný region. Jméno regionu se může objevovat i v názvu vína.

Dělení Slovinských vín podle jakosti

• Namizno vino – stolní víno, které může být vyrobeno z hroznů pocházejících z různých vinic. Dále se dělí na dvě podkategorie: namizno vino – stolní víno bez deklarovaného zeměpisného původu. Smí být vyráběno z hroznů, pocházejících z různých poloh, nebo dokonce z různých oblastí. Namizno vino PGP – stolní víno PGP, tedy víno s určeným zeměpisným původem.
• Kakovostno vino ZKGP – jakostní víno se zaručeným a kontrolovaným zeměpisným původem. U těchto vín je kontrolován zeměpisný původ, tedy oblast, obec a trať. Tato vína musí být vyráběna z hroznů odrůd, které jsou specifikovány jako přednostně vhodné pro daný region.
• Vrhunsko vino – od slova „vrch“, tedy vrchol. Jde o nejvyšší skupinu vín, nejspíše obdobu našeho vína nedoslazovaného přívlastkového. Výroba těchto vín je poměrně přísně dozorována Slovinskou asociací vinohradníků a vinařů. Aby vínu byl udělen titul Vrhunsko vino, musí nejdříve plně splňovat nároky, kladené na víno stupně „kakovostno“.

Vinařské oblasti Slovinska

• Primorje

Plocha vinic je cca 6 500 ha, červená a bílá vína se zde pěstují ve stejném poměru. Slovinské Přímoří je nejznámější a prominentní vinařská oblast Slovinska. Je rozdělena do čtyř okresů. V oblasti se pěstují mezinárodní odrůdy Merlot, Cabernet Sauvignon, Chardonnay, Sauvignon blanc, Pinot gris (Sivi Pinot), Rulandské modré (Pinot Modri), Rebula, Refosco (Refošk) a Friulano. Okres Brda je proslulý produkcí bílého vína Rebula a červených směsí z odrůd  Merlot a Cabernet. Koper je nejteplejší vinařská oblast ve Slovinsku, kde se pěstuje odrůda Malvazija. Karst se nachází nedaleko italského města Terst a je známý červenými víny Teran. Region Vipavsku se specializuje na ostrá bílá vína. Ostatní odrůdy – Barbera, Beli pinot (Beli Burgundec), Cabernet Franc, Cipro, Glera, Klarnica, Laski Rizling, Maločrn, Rumeni Muškát, Syrah a Vítovská Grganja.

• Podravje

Plocha vinic je cca 10 200 ha, převážně se zde pěstují bílá vína. Region je rozdělen na tyto oblasti: Maribor, Haloze, Ljutomer-Ormož, Radgona-Kapela, Srednje Slovenske gorice, Šmarje-Virštajn a Prekmurske gorice. Údolí Drávy je největší vinařská oblast ve Slovinsku a je rozdělena do 7 okresů. Kapela Radgon – první vinařská oblast Slovinska s výrobou šumivého (Penina) vína.  Okres Ljutomer – Ormož zahrnuje vesnici Jeruzalém, která je vyhlášena bílým vínem z Dišeči Traminec a Ranina. Oblast Radgona-Kapela, Maribor a Ljutomer-Ormož produkuje jedny z nejlepších odrůd vína Drávy. Haloze, Prekmurje, Srednje Slovenske Gorice a Šmarje-Virštanj jsou známé vinařské oblasti malých vinařů. Téměř 97 % vín produkovaných v této oblasti jsou vína bílá. Ostatní odrůdy pěstované v údolí Drávy: Chasselas, Gamay, Kerner, Kraljevina, Muškát Otonel, Portugalka, Ranfol, Rizvanec, Rumeni Muškát, Zeleni Silvanec, Zlahtnina a Zweigeltrebe.

• Posavje

 Plocha vinic je cca 7 500 ha. Součástí jsou oblasti Dolenjska, Bela krajina a Bizeljsko-Sremič. Údolí Dolní Sávy je slovinská vinařská oblast, která produkuje více červených vín než bílých. Tato oblast je rozdělena do tří částí. Bizeljsko je oblast známá pro výrobu sektu a kyselých bílých vín vyrobených z hroznů Rumeni Plavec. Dolní Kraňsko je známé pro výrobu vín Cviček, což jsou směsi vyrobené z bílých a červených vinných hroznů (Kraljevina a Žametovka). Bela krajina je oblast známá pro své červené víno vyrobené z  odrůd Modra Frankinja a Rumeni Muškát. Ostatní pěstované odrůdy: Beli Pinot, Cabernet Sauvignon, Chardonnay, Gamay, Pinot, Neuburské, Ranina, Zlahtnin, Ryzlink rýnský, Šentlovrenka, Šipon, Sivi Pinot Traminec a Zweigeltrebe.