Podivný příběh vodky Stolichnaya
Vodka Stolichnaya je jednou z nejznámějších a nejstarších značek vodky v Rusku. Mnozí ji považují za synonymum absolutní kvality. Když se řekne Stolichnaya, je to zpravidla to nejlepší, co je možné mezi vodkami ochutnat.
Poněkud nejasná historie
Historie značky Stolichnaya není tak jemná a čistá jako sama vodka a má hned tři verze:
Existuje několik verzí toho, od kdy se datuje vznik vodky Stolichnaya. Podle ruského státního podniku Sojuzplodoimport vše začalo v roce 1938, kdy sovětští specialisté přišli na originální recept této prémiové vodky vyrobené z pšeničného a žitného zrna. První láhve Stolichnaya byly vyrobené v roce 1941 ještě v tehdejším obleženém Leningradu a k masové výrobě došlo až v roce 1943.
Proti tomu stojí moskevský podnik Moscow State Wine Warehouse №1, který tvrdí, že recept měl v roce 1941 na svědomí špičkový palírník Viktor Grigorijevič Sviridov.
Podle některých zdrojů pochází původní receptura už z roku 1901, kdy nechal car Mikuláš postavit v Moskvě a v Rize nejmodernější palírny vodky.
Prémiová vodka co dobyla svět
Vodka Stolichnaya byla již od počátku ve srovnání s jinými vodkami poměrně drahá. Velmi rychle si vybudovala jméno jako prémiová vodka, kterou si mohli dovolit pouze movitější zákazníci.
Ve slepém chuťovém testu uspořádaném v roce 1954 porazila tehdy úspěšnější a známější vodku Smirnoff. Pak Stolichnaya sbírala několik mezinárodních cen: V roce 1958 získala na světové výstavě v Bruselu zlatou medaili a stejný úspěch zaznamenala například v roce 1963 na veletrhu Leipziger Messe.
V roce 1972 se Stolichnaya stala první prémiovou vodkou dováženou na americký trh. Americká společnost PepsiCo získala monopol na prodej za Atlantikem díky barterové dohodě, kterou uzavřela se sověty výměnou za koncentrát a výrobní kapacity společnosti Pepsi. Znamenalo to skutečný vzestup společnosti Stolichnaya v USA, která ji propagovala nápaditým heslem:
„Pouze vodka z Ruska je ryzí ruská vodka!“ (“Only vodka from Russia is genuine Russian vodka!”).
Rozpad SSSR znamená válku o značku Stolichnaya
Druhá polovina 20. století byla pro vodku Stolichnaya obdobím rozkvětu. “Stoli” se stala hlavním symbolem Ruska, vyvážela se do 90ti zemí a přinášela pohádkové zisky v milionech dolarů.
Jenže s rozpadem Sovětského svazu a následným chaosem přestala ochranná známka Stolichnaya existovat. V roce 1991 ji Gospatent – patentní úřad odpovědný za duševní vlastnictví, nechal v podstatě bez jakékoliv ochrany. Ze značky Stolichnaya se stal pouhý název pro produkt, který mohl vyrábět prakticky každý – v různé kvalitě a s různými etiketami.
V polovině 90. let se úřady pokusily situaci napravit. Ochranná známka se vrátila společnosti Sojuzplodoimport (právnímu nástupci původního státního podniku). Vše se zdálo být zase při starém. Kdyby jeden z klíčových akcionářů Sojuzplodoimportu, Jurij Šefler, neměl se značkou další plány.
V roce 1997 založil firmu s téměř stejným názvem Sojuzplodimport (téměř totožný název, jen bez písmena „o“). Získal Stolichnaya s některými dalšími ochrannými známkami pod tržní cenou, za 300 tisíc dolarů (6,5 milionů korun). Většinu prodal jinému subjektu – společnosti Spirits International v Nizozemsku, jejíž jméno se později změnilo na SPI Group. Vodku pod tímto názvem od té doby vyrábí v Lotyšsku.
Jak roky plynuly, společnost SPI Group čelila právním obviněním v Rusku. V roce 2001 musel Jurij Šefler dokonce uprchnout ze země. Soud totiž rozhodl, že při prodeji byla hodnota značek více než 13x vyšší a transakci označil za protizákonnou. Veškerá práva značky tak v Rusku připadla Sojuzplodoimportu.
V roce 2010 se společnost SPI Group stala v Rusku nelegální a veškerou výrobu soustředila do Lotyšska – do palírny Balzams (kde výroba probíhá od roku 1948).
V roce 2018 nizozemský soud rozhodl, že práva na vodku Stolichnaya patří Sojuzplodoimportu a SPI Group musí splatit všechny zisky dosažené na trhu Beneluxu od roku 1999. Jurij Šefler se proti rozhodnutí odvolal, ale v lednu roku 2020 bylo odvolání zamítnuto.
Práva na značku Stolichnaya teď tedy vlastní Rusko i Lotyšsko. Obě vodky jsou chuťově stejné – receptura a tradiční postup výroby jsou prakticky totožné.
Rozdíl je v etiketě: Na ruské najdete “Stolichnaya Russian” vodka. Na lotyšské “Stolichnaya Premium” vodka. A také v tom, do jakých zemích obě společnosti dodávají. Sojuzplodoimport zásobuje například celé Rusko, Belgii nebo Slovensko. SPI Group se stará o český trh.
Ať si dáte vodku Stolichnaya u sousedů na Slovensku, nebo tady v ČR, stále je to ta pravá ruská vodka, kterou je radost pít. Je čtyřikrát destilovaná a filtrovaná, obsah alkoholu je 40%.
Chuť vodky
Křišťálově čistý, výjimečně jemný destilát, s vůní marshmallow, ovocné kůry a minerálních tónů. Na patře je Stolichnaya hebká, střední tělo přechází od tónů moučkového cukru přes minerální noty mastku až ke svěže nahořklým citrusovým kůrám. Závěr je čistý, jemně nasládlý, s dotykem jemně mletého cukru, vlhké slámy a pepře.
Kromě klasické varianty seženete tuto prémiovou vodku také v mnoha různých příchutích