Konzumace alkoholu v práci

Pití alkoholu v práci, v zaměstnání, pracovník alkoholik

Požívání alkoholických nápojů na pracovišti je zakázáno zákoníkem práce.

Jaká jsou specifika chování osoby závislé nebo holdující alkoholu? Kocovina při práci (bolest hlavy, nevýkonnost, ochablost, malátnost, deprese, neschopnost soustředění, touha po odpočinku a spánku), dále nervozita, podrážděnost, nevrlost, popudlivost, odkládání práce, přecitlivělost na názory o pití, třes, vyhýbání se ostatním pracovníkům a vedoucím. Typické je i vybírání absence po dnech, náladovost, pozdní příchody do práce, pití před nebo při práci, zanedbaný zevnějšek a špatně odvedená práce nebo její výsledky.

Obecně se nedoporučuje mít na rizikovém pracovišti pijáka alkoholu. Mohou s ním být problémy z toho důvodu, že porušuje nebo nedodržuje předpisy BOZP, nepoužívá pracovní pomůcky, ad. Doporučuje se takového člověka převést na méně rizikovou práci formou rekvalifikace. Pokud zaměstnanec pije, je možné jej propoustit pro zvláště závažné porušení pracovní kázně (viz část právní předpisy).

Pracovní profese predisponované k alkoholismu

Zde názorně několik profesí a důvody, proč by se zaměstnanec mohl stát potencionálním pijákem alkoholu. Jako modelový případ je lékař, učitel, novinář, dělník, řidič a číšník nebo barman.

Lékař v nemocnici
Ze stresu na odděleních, kde o životě a smrti rozhodují minuty, se lékař potřebuje uklidnit. Napětí zvyšují i časté noční služby s nedostatkem spánku, nepřetržitá práce s lidmi, nevděčnost pacientů i jejich mnohdy nepříjemných příbuzných. Od těch, kteří jsou mu vděční, pak lékař často dostává darem láhev něčeho ostřejšího.

Učitel
Znalost oboru nebo láska k dětem ještě neznamená, že má učitel pedagogické vlohy. Kantor, kterému děti přerůstají přes hlavu a jehož výuka se mění v každodenní boj o přežití, může hledat v alkoholu uklidnění a únik od reality. Úzkostný pedagog, kterého žáci nerespektují, čelí tlaku také ze strany jejich rodičů a svých nadřízených.

Řidič
Musí se celý den nepřetržitě soustředit. Dopravní firmy často neumožňují svým zaměstnancům dodržovat povinné přestávky. Řidiči přespávají v hotelích či v náklaďáku, daleko od rodiny. Mají nepravidelný životní styl, pracují na směny, jejich rodinné vztahy to mnohdy narušuje. Kolegové se pak scházejí, aby zapili své zážitky z cest.

Novinář
Je vystaven neustálému napětí. Základním znakem jeho práce je snaha stihnout termín. Sebekvalitnější článek či reportáž se změní ve velký průšvih, pokud ji autor nedokončí do uzávěrky. Stres zvyšují konflikty
s lidmi, kteří nechtějí, aby o jejich jednání novinář referoval. K alkoholu svádí i nepravidelná pracovní doba.

Číšník, barman
U této práce se závislost přímo nabízí. I když v luxusnějších podnicích není možné, aby obsluha popíjela, práce mezi lahvemi alkoholu činí z alkoholických nápojů běžnou součást života. V klasické vesnické hospodě nebývá zvykem, aby byl vrchní střízlivější než hosté. Samostatnou kapitolou je nebezpečí, které hrozí profesionálním ochutnávačům alkoholických nápojů.

Stavební dělník
Obvykle začíná pracovní den s pivem, na svačinu jde s kolegy do hospody nebo do obchodu pro „lahváče“. Pokud pracují dělníci na stavbách v horku, konzumují pivo často celý den. Zákoník práce nízkostupňové pivo v horkých provozech dovoluje, podle výkladu jde jen o takzvanou osmičku, nikoliv již desítku. Stavbyvedoucí často porušování předpisů tolerují.

Pití, požívání alkoholu na pracovišti a zákoník práce

Zákon ukládá „nepožívat alkoholické nápoje a nezneužívat jiné návykové látky na pracovištích zaměstnavatele a v pracovní době i mimo ně“ a „nevstupovat pod jejich vlivem na pracoviště zaměstnavatele“.

Dechová zkouška na alkohol provedená zaměstnavatelem

Podle § 106 odst. 4 písm. i) zákoníku práce je zaměstnanec dále povinen podrobit se na pokyn oprávněného vedoucího zaměstnance zjištění, zda není pod vlivem alkoholu nebo jiných návykových látek. Zaměstnavatel nebo vedoucí zaměstnanec je v případě pochybností o způsobilosti zaměstnance vykonávat práci oprávněn podle § 106 odst. 4 písm. i) zákoníku práce požadovat, aby se zaměstnanec podrobil zjištění, zda není pod vlivem. Zaměstnavatel má právo provést dechovou zkoušku (detalkoholovou zkoušku), například pomocí detekčních trubiček ALTEST. Jestliže zaměstnanec dechovou zkoušku bez vážných důvodů odmítne, porušuje povinnosti vyplývající z právních. Pokud je tomu opakovaně (nejméně třikrát), může být upozorněn na možnost rozvázání pracovního poměru výpovědí z důvodu soustavného méně závažného porušování povinností, event. může obdržet i výpověď podle § 52 písm. g) zákoníku práce.

Uvede-li zaměstnanec vážné důvody, které mu brání podrobit se dechové zkoušce, má zaměstnavatel právo požadovat, aby se podrobil lékařskému vyšetření ke zjištění, zda není pod vlivem alkoholu. Vyšetření krve nebo moči nemůže provádět zaměstnavatel sám. Pokud zaměstnanci brání vážné důvody v dechové zkoušce a odmítne rovněž lékařské vyšetření krve nebo moči, nemůže ho zaměstnavatel nějakým způsobem postihnout, protože nebylo prokázáno porušení. Současně se zde ale uplatňuje zákon č. 379/2005 Sb., říká: „Odmítne-li se osoba uvedená v odstavcích 1 a 2 vyšetření podle odstavce 4 podrobit, hledí se na ni, jako by byla pod vlivem alkoholu nebo jiné návykové látky.“ Věc by tedy v případě sporu musela být zřejmě  finálně řešena u soudu.

Požívání alkoholických nápojů není dovoleno ani na pracovní cestě

Zákaz požívat alkoholické nápoje je v zákoníku práce vymezen časově – v pracovní době vždy bez ohledu na to, zda je zaměstnanec na pracovišti, nebo není. Zaměstnanec má zákaz požívat alkoholické nápoje například i na pracovní cestě; nemůže tudíž tvrdit, že v té době nebyl na pracovišti.

Na pracovišti se nesmí pít ani mimo pracovní dobu

Na pracovišti je zakázáno požívat alkoholické nápoje i mimo pracovní dobu. Právě toto ustanovení si řada zaměstnanců, a to i vedoucích, nesprávně vykládá a domnívá se, že po pracovní době lze na pracovišti například oslavovat. Požívání alkoholických nápojů na různých oslavách, které se konají na pracovištích, a to i po pracovní době, je ovšem v rozporu se zákoníkem práce a jedná se o závažné porušování povinností se všemi možnými důsledky. Vedoucí zaměstnanci by proto měli, i ve vlastním zájmu, pořádání oslav na pracovištích i po pracovní době, kde je podáván alkohol, zakázat a dodržování zákazu kontrolovat a vyžadovat.

Určitý problém je s vymezením pojmu „alkoholický nápoj“. Pracovněprávní předpisy jej nevymezují, a proto je třeba použít pro tyto účely vymezení tohoto pojmu v zákoně č. 379/2005 Sb., o opatřeních k ochraně před škodami působenými tabákovými výrobky, alkoholem a jinými návykovými látkami a o změně souvisejících zákonů. Zde je v § 2 písm. g) uvedeno, že je „alkoholickým nápojem lihovina, víno a pivo; alkoholickým nápojem se rozumí též nápoj, který není uveden ve větě první, pokud obsahuje více než 0,5 objemového procenta alkoholu“. Rozhodující pro posouzení, zda se jedná o alkoholický nápoj, je tedy výše objemového procenta alkoholu.

Množství požitého alkoholu může mít význam pouze pro posouzení intenzity – závažnosti porušení povinností.

Výjimky za zákazu

Výjimky ze zákazu požívání alkoholických nápojů upravuje § 106 odst. 4 písm. e) zákoníku práce, který uvádí, že zákaz požívat alkoholické nápoje se nevztahuje jednak na „zaměstnance, kteří pracují v nepříznivých mikroklimatických podmínkách, pokud požívají pivo se sníženým obsahem alkoholu“. Nepříznivé mikroklimatické podmínky jsou definovány v nařízení vlády č. 361/2007 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví při práci (viz hlava II., zejména § 8, který upravuje bližší podmínky pro poskytování ochranných nápojů). Takové podmínky jsou např. v hutích, sklárnách, slévárnách; také na těchto pracovištích však platí zákaz požívat alkoholické nápoje v jiných případech, např. při různých oslavách atd. Pivem se sníženým obsahem alkoholu je pivo s obsahem alkoholu nejvýše 1,2 objemových procent (1,0 hmotnostního procenta). Vyplývá to z § 11 písm. m) vyhlášky č. 335/1997 Sb.

Zákaz se dále nevztahuje na „zaměstnance, u nichž požívání těchto nápojů je součástí plnění pracovních úkolů“. Jedná se např. o degustátory, tj. ochutnávače při výrobě alkoholických nápojů. Omezení zákazu se však vztahuje pouze na tyto činnosti, nikoliv například na požívání alkoholických nápojů k jinému účelu.

Zákaz se konečně nevztahuje na zaměstnance, u nichž je požívání alkoholických nápojů obvykle spojeno s plněním pracovních úkolů. Jedná se např. o přípitek při uzavření obchodní smlouvy, při účasti na slavnostních recepcích s obchodními partnery, při přijetí zahraniční delegace atd. Opět se však nemůže jednat o požívání alkoholických nápojů ve větší míře nebo např. při oslavě životního výročí spolupracovníka. Požívání alkoholu není dovoleno ani na pracovní cestě.