Stádia a druhy alkoholismu

Kariéra pijáka má čtyři jakási typická období nebo vývojové fáze. Každá z nich se projevuje několika typickými příznaky, kterými se poměrně detailně definují jednotlivé etapy.

Stádia alkoholismu

Počáteční stádium

Piják poznal účinek alkoholu jako drogy. Má potřebu zvyšovat dávky alkoholu, aby se dostavily pocity dobré nálady. Alkohol mu „dává, ale nebere.“

Varovné stádium

Častá podnapilost a opilost. Nikdo (ani piják, ani okolí) neodhadují nebezpečnost častého pití. Opilost se dostavuje znovu a znovu. Pije častěji, přechází od méně koncentrovaných alkoholických nápojů (pivo a víno) k lihovinám. Zatím nemá alkoholická okna. Kdyby piják pil o samotě, byl by nápadný. To si uvědomuje. Hledá společníky se kterými pije a které v budoucnu pravděpodobně označí jako „špatnou společnost,“ která ho k pití přivedla.

Rozhodné stádium

Roste tolerance, jsou zde typická alkoholická okna (tím se odlišuje od předchozího stadia). Alkohol se dostává z periferie pozornosti do centra. Přestává ovládat alkohol, alkohol již ovládá jeho. Znovu a znovu slibuje sobě a svým blízkým (nejčastěji další den po tom co byl opilý), že již pít nebude a toto permanentně porušuje. Pokud však po delší dobu abstinuje, získá dojem, že ovládá pití. Stadium může to trvat týdny nebo měsíce. Neuvědomuje si, že vlivem častých a opakovaných dávek alkoholu se dostal jeho nervový systém do situace podobné té, kdy škrtnutím zápalky vybuchne celé skladiště trhavin. Pokud bude v tomto stadiu dále pít, jeho hranice se ztratí a už nepřestane.

Konečné stádium

Mění se tolerance na alkohol – k dosažení opilosti potřebuje větší množství alkoholu, frekvence opilostí roste. Opíjí se „do němoty“ i při nevhodné příležitosti (pohřeb, posezení s rodinou). Pije i několik dní v kuse – tzv. tahy. Pije již od rána. Dostavuje se debakl: BEZ ALKOHOLU TO NEJDE A S ALKOHOLEM TAKÉ NE. Tím se uzavírá kruh a může zde pomoci jen psychiatr v protialkoholní léčebně nebo ambulantní středisko pro alkoholismus a toxikomanii (AT středisko). V tomto stadiu jsou také typické alkoholické psychózy (např. delirium tremens, Korsakovova psychóza ad.).

Druhy alkoholismu

Nejenže rozdělujeme pijáky, ale máme i dělení na různé druhy a typy alkoholismu a to podle toho jak člověk pije a jak se chová při abstinenci, zda se skrývá v pozadí pití i nějaká skrytá duševní choroba a podobně.

Gama – zvýšená tolerance na alkohol, ztráta kontroly v pití, schopnost abstinence. Gama alkoholismus děláme dále na:
a)  normální společenské pití – (nepije „vše co mu přijde pod ruku“, ale vybírá si).
b)  prodromální fáze – (má okna, ještě může přestat, občas nejde do práce, těší se na alkohol, při absťáku se dostaví třes).

Delta – neschopnost abstinence, při vysazení alkoholu větší abstinenční příznaky, má stále „svou hladinku,“ (Francie – víno).

Epsilon – dipsománie – alkoholismus, který „nasedá“ na jiný typ nemoci (např. schizofrenie, mánie, epilepsie). Slovo dipsománie přesně znamená dle slovníku cizích slov: „občasné chorobné nutkání k několikadennímu pití alkoholu až do stavu otravy, kvartální pijáctví.“

Alfa – nedisciplinované pití, má kontrolu v pití (tento typ může trvat i desítky let). Většinou nepokračuje do III. stadia alkoholismu. Může přejít v gamu (nekontrolované pití).

Beta – osoba není přímo závislá, ale dochází u ní k sekundárním nemocem z pití – např. záněty močových cest, žaludku, cirhóza jaterní, poškození mozku z pití alkoholu ad.

Druhy alkoholismu dle druhu konzumovaného alkoholu

Alkohol je naše nejstarší droga a na našem území s ní máme dlouholeté zkušenosti. Kombinují se tu tři typy alkoholismu:

• Vinný (nejvíce na jihu Moravy)
• Pivní (téměř všude)
• Kořalečný (nejvíce na severu Moravy i Čech).

Poměrně dobré vyhlídky má léčení závislost na víně, kterou lze je v optimálním případě i zastavit na jisté úrovni konzumace.

Pivní a kořalečný alkoholismus je svízelnější a také následky bývají komplikovanější. Alkoholici si nechtějí přiznat následky. U piva je to obezita a problémy kardiální (srdeční nemoci), u kořalky účinek na mozek a rychle nastupující demence. U vína může být častější cirhóza jater. 

Léčba závislosti na alkoholu

Platí, že když někdo do závislosti propadne, je třeba postupovat systémem „něco za něco“, proto je léčba komplexní. Patří k ní psychoterapie, která vede  pacienta k poznání sebe sama a také vztahů, které má kolem sebe. Nevyjímaje ani partnerské nebo manželské vztahy. Systematickým individuálním anebo skupinovým léčením si mnohem snadněji člověk uvědomuje chyby, které dělá, a vzorce chování, které má zaběhlé, se s pomocí ostatních snaží zaměnit za lepší.

Pohled společnosti na alkoholismus mužů a žen

Společnost více toleruje alkoholismus mužů, ale u žen je přísnější a odsuzování je časté. Může se stát, že závislost ženy její muž vnímá jako své „vítězství“, protože je silnější a umí v tom lépe chodit. Takže alkoholismus partnerky je známkou její „méněcennosti“, a tak se k ní muž chová. Teprve když se postižená dostane zase nad hladinu, začíná jasně vnímat a uvědomovat si.

Vyléčit se může jen ten kdo sám chce

Dobrovolnost bývá základem úspěchu. Pomoci lze jen lidem, kteří si ji přejí a respektují rady odborníků. Pokud někdo tohle vše odmítá, nelze nic zásadního učinit.