Jak vlastně chutná vodka?

Publikováno: Autor:

Asi nejpřesnější odpověď na otázku v názvu tohoto článku bude znít neutrálně.

Jak byste také chtěli popsat chuť vodky?

Všechny vodky jsou bezbarvé, vlastně ani nijak nevoní, postrádají výraznou chuť. Jsou docela stejné. Rozdíl mezi nimi vytváří zejména práce PR týmů jednotlivých brand managerů. Tak zní jeden z názorů, který lze považovat za nekompromisní.

Vodka je destilát bez chuti a zápachu. Vyznavači této pálenky jistě budou oponovat, že existují vodky dobré a také vodky špatné. Ty neuvěřitelně jemné, a pak ty, které chutnají jako ředidlo či technický benzín.

Tak samozřejmě, existují vodky ochucené, ale ty mají chuť právě po své příchuti, ať už se jedná o známou řadu Absolut cokoliv, nebo například ukrajinskou vodku vodku ochucenou koprem. Ale ty nechme pro účely tohoto článku stranou. Všechny neochucené vodky se zdají být neutrálním alkoholem, a je jedno, o jaké značce zrovna hovoříme.

Pokud pijete jakýkoliv jiný alkohol, ať už se jedná například o pivo, víno, whisky, rum nebo brandy, vše má unikátní specifickou chuť, něco čím je daný alkoholický nápoj zajímavý a jedinečný, a většina lidí ho podle této unikátní chuti také dokáže identifikovat. Ale u vodky je velmi těžké popsat její chuť a také identifikovat, čím konkrétně se jedna vodka liší od jiné.

Už jen kvůli této vlastnosti vodky je velmi těžké tento nápoj nějak marketingově uchopit.

Výrobci vodky tak v reklamních materiálech akcentují hrdost na historické dědictví a místní příslušnost. Ale jak už můžete z článků na tomto webu vědět, o původ vodky se dodnes přetahuje Polsko a Rusko.

V reklamních materiálech se nejčastěji zmiňují popisy různých technik destilace, kterým stejně většina spotřebitelů a konzumentů vodky pranic nerozumí. Jedna se destiluje pětkrát, druhá čtyřikrát. A po destilaci následuje filtrace a to opakovaná, třeba 7 krát přes aktivní uhlí. Což může být dobré, už jen proto, že se z vodky odstraní všechny nežádoucí příměsi. Ale pak není divu, že vše chutná velmi podobně, až identicky.

Až na nějaké výjimky a ochucené vodky jsou všechny vzorky zaměnitelné. Výrobci si proto konkurují, jak se dá. Bláznivý design lahví, třeba ve tvaru lebky, kterou navrhl nějaký významý designér. Smlouva s Hollywoodem a product placement v nejnovější bondovce. Označení se za nejprodávanější vodku. Za nejlépe chutnající vodku na světě. Za prémiový či dokonce ultra prémiový destilát.

Samozřejmě pořád platí ono známé „sto lidí, sto chutí“. A je faktem, že odborníci a profesionální degustátoři rozdíly mezi vodkami poznají. Ovšem to jsou profesionálové. A co běžní konzumenti, nevyhazují peníze z okna za prémiové destiláty? a poznali by vůbec rozdíl oproti nejlevnějším vodkám třeba při slepé degustaci? To je otázka.

Co vše má vliv na chuť vodky

Suroviny použité do kvasu

Použité suroviny jednoznačně ovlivňují výslednou chuť nápoje.

Vodku lze vyrobit z čehokoliv, co obsahuje zkvasitelné cukry nebo škroby. Všechny použité suroviny nějakým způsobem ovlivní výslednou chuť destilátu. Různé druhy obilí dodají vodce specifické chuťové náznaky.

Vodka se nejčastěji pálí z:

  • pšenice
  • kukuřice
  • ječmene
  • žita
  • špaldy – méně populární
  • prosa – méně populární
  • brambor
  • cukrové řepy
  • jablek
  • vinných hroznů
  • syrovátky
  • javorové mízy
  • atd.

Například ozimá pšenice se ve vodce postará o pepřový nádech a přirozenou sladkost. Výrobci ji však rádi používají spíše díky vyšším výnosům ve srovnání s jarní pšenicí a vyššímu obsahu škrobů a naopak nižšímu obsahu bílkovin, než je tomu u jiných obilnin. Prim tak hraje především ekonomika.

Na kvalitu má vliv i použitá voda

Voda výslednou chuť vodky ovlivňuje, ve své původní podobě však ne vždy zcela ideálním způsobem. Proto, pokud chcete vyrobit co nejčistější vodku, musíte nejdříve z vody odstranit nečistoty, než ji smícháte s lihem.

Palírny obvykle vznikají na místech s dostupnými a objemnými zásobami vody. Ideálně měkké vody, s nízkým obsahem soli a iontů jako sodík, chlor, uhličitan vápenatý, síran vápenatý a hořčík. Destilerie běžně disponují vlastními artéskými studnami nebo přírodními prameny. Faktem zůstává, že dlouhé odstavce referující o čistotě použité vody jsou dílem marketingových oddělení.

Moderní technologie umožňují výrobcům pomocí reverzní osmózy demineralizovat vodu, což má za následek její čistotu a naprosto neutrální chuť, která nijak neovlivňuje aroma výsledného produktu. Někteří tuto vyčištěnou vodu ještě mineralizují tak, aby napodobili jinou vodu. Před objevením těchto vyspělých metod bylo pro producenty zásadní disponovat kvalitními zásobami vody. Nyní potřebují pouze rozsáhlé zásoby.

Odpočinek před lahvováním

Když smícháte vodu s vysokoprocentním alkoholem, vzniká ve směsi reakce a tak špičkoví výrobci proto nechávají vodku před lahvováním odpočinout, aby se voda a alkohol zcelily.

Více o ředění alkoholu vodou se dočtete zde:

Filtrace, opakovaná filtrace

Někteří výrobci se chlubí tím, že svou vodku šestkrát filtrují, zatímco jiní okázale zdůrazňují, že jejich destilační metody k výrobě čisté pálenky stačí, a že dřevěné uhlí, jež k filtraci běžně slouží, je dobré akorát tak ke grilování.

Pravdou je, že filtrace přes aktivní dřevěné uhlí může mít na chuť vodky vliv, zatímco použití inertních, tedy neaktivních látek jako filtračních médií je pozoruhodné spíše z hlediska marketingu než opravdového dopadu na chuťový profil nápoje.

Každá lahvovaná lihovina by měla projít alespoň skrz filtr zachycující jakékoliv částice, které si do nápoje našly cestu při výrobním procesu. Nejčastěji se k tomu používá filtrační papír, někdy bývá obohacený o vrstvu aktivního uhlí. Vodku také můžete prohnat kolonou aktivního uhlí, abyste odstranili všechny organické nečistoty, jež by jinak nápoj poznamenaly na barvě, vůni a chuti.

Výsledný efekt ovlivňuje také původ uhlí. Březové bude pracovat jinak než to, které vzešlo z kokosové skořápky. Nejběžnější je právě březové, ale přesné výrobní postupy filtračního uhlí si palírny bedlivě střeží.

Lze rozeznat různé vodky od sebe?

Oficiální americká definice vodky tvrdí, že jde o neutrální destilovanou lihovinu, která může být ošetřena filtrací přes dřevěné uhlí či jiné materiály tak, aby se vytratily její rozlišovací charakteristiky jako aroma, chuť nebo barva. Jenže to je nedorozumění.

Vodky různých značek se od sebe svým charakterem a chutí opravdu liší. Odborní degustátoři a znalci jsou schopni tyto rozdíly vnímat a vytipovávají si své oblíbené značky. Jasně, vodka je nejjednodušší a nejčistší lihovinou, takže nuance mezi jednotlivými značkami mohou být decentní až velmi lehounké. I při pití charakterem velice neutrálních vodek můžete postřehnout jejich drobné rozdíly. Jiné ale naopak dokážou být do jisté míry osobité.

Dalším faktorem je cena, které mnohdy nemusí vůbec odpovídat kvalitě, ale spíše marketingovým nákladům a tak například promovaná vodka známé značky může mít průměrnou chuť a neznačková vodka za poloviční cenu může být naopak excelentní.

Každá vodka je individuální a pokud pijete nějakou značku vodky, měli byste si sami zdůvodnit, proč tomu tak je, protože existují také lidé, kteří si doma přelévají levnou vodku do lahví od drahých značek vodky.

A jak vodku vlastně pít?

Ledově vychlazenou, nebo při pokojové teplotě?

O tom se dočtete zde: