Vyznejte se v zahraničních vínech na svých cestách

Publikováno: Autor:

Nejen v zahraničí, ale i mnoha našich obchodech využijete znalost pojmů a označení z etiket zahraničních vín, už jen proto, že není zvykem zde uvedené informace běžně překládat.

Rakouský vinařský slovník

  • Tafelwein – stolní víno, min. 10,6°KMW
  • Landwein – zemské víno, min. 14°KMW
  • Qualitätswein bestimmter Anbaugebiete (QbA) – jakostní víno, min.15°KMW
  • Oualitätswein mit Prädikat (QmP) – přívlastková
  • Kabinett – kabinetní víno, min.17°KMW
  • Spätlese – pozdní sběr, min.19°KMW
  • Auslese – výběr z hroznů, min.21°KMW, botrytida
  • Beerenauslese – výběr z bobulí, min.25°KMW, botrytida
  • Trockenbeerenauslese – výběr ze suchých bobulí, min.30°KMW, botrytida
  • Strohwein – slámové víno, min.25°KMW, botrytida
  • Eiswein – ledové víno, min.25°KMW, botrytida
  • Ausbruch – speciální výběr z bobulí, min.27°KMW, botrytida

Rozdělení dle zbytkového cukru:

  • Trocken (suché) – do 9 g/l zbytkového cukru a nejméně o 2 g/l kyseliny méně něž cukru
  • Halbtrocken (polosuché) – do 12 g/l zbytkového cukru
  • Lieblich (polosladké) – do 45 g/l zbytkového cukru
  • Süss (sladké) – přes 45 g/l zbytkového cukru

Jakostní (Qualitätswein) – musí pocházet z jednoho vinařského kraje, z odrůdy, která je úředně povolena, bez přidaného moštu a dalších složek, harmonická a bezchybná, typická pro danou odrůdu. U této kategorie vín najdeme také doklad o úřední zkoušce vína (s údajem o čísle zkoušky). Jakostní vína mají obvykle mezi 15°a 19°KMW. Mezi jakostní vína je také podle rakouského vinařského zákona (na rozdíl od zákona německého) zařazováno víno kabinetní, vzniklé z moštů kolem 19 – 21°KMW. V Rakousku mají kabinetní vína podobný charakter a mají sklon k trpkosti. Podle pravidel v ČR patří kabinetní vína také již mezi přívlastková.

Přívlastková (Prädikatswein)- nejkvalitnější, vyráběna z nejlepších surovin, mají nejvyšší obsah alkoholu i neprokvašeného přírodního cukru (doslazování řepným i hroznovým cukrem je zakázáno).

Poznámka

  • KMW je zkratka používaná v Rakousku (ale i mnohde na Moravě) pro moštoměr typu Klosterneuburg. Tento hustoměr udává kg cukru na 100 kg moštu. Na rozdíl od československého normovaného moštoměru(NM), který udává kg cukru na 100 litrů moštu.

Italský vinařský slovník

  • Secco – suché
  • Abbocato (také Semisecco)- polosuché
  • Amabile – polosladké
  • Dolce – sladké
  • Bianco – bílé víno
  • Rosso – červené víno
  • Rosato – růžové víno (typ odstínu losos)
  • Chiaretto – temně růžové víno (typ odstínu bordó)
  • Frizzante – perlivé víno
  • Millesimato – šumivé víno, ročníkové
  • Spumante – šumivé víno
  • Fiore – (květ) bývá součástí názvu vína, znamená víno „lepší“ kvality
  • Riserva, Riserva Speciale – vína s DOC, která zrála nějakou dobu v sudu a v láhvi
  • Superiore – termín, který byl již italským vinařským zákonem zrušený, stále ale výrobci používaný, znamená vína DOC s vyšším obsahem alkoholu, nebo vyšší kvality (obdoba  vyšších přívlastků v ČR)
  • Vigneto – vinice, nebo také označení pro vína z jedné viniční trati
  • Uvaggio – cuvée, vždy z několika odrůd

Francouzský vinařský slovník

Roku 1935 vzniká klasifikace AOC (dnes AOP), která měla za cíl ochránit víno původem z Francie, ale taktéž jako zaručení garance kvality francouzských vín. Zavedení a správu systému kontroly původu a kvality vín měla a má za úkol INAO – Institut National des Appelation d´Origine, v překladu Národní institut potvrzování původu. V nejbližších letech se pak s klasifikací francouzskou (AOC, VDQS, Vin de Pays a Vin de Table) a s klasifikací evropskou (AOP, IGP a Vin de Francie).

1) AOP (AOC) – „Apellation d´origine protége“ = chráněné označení původu
– označení nejkvalitnějších francouzských vín
– víno pochází z přesně vymezené zeměpisné oblasti, podléhají velmi přísným pravidlům
– přísné kontroly původu, odrůdy, produkce, metod a technik vinifikace a kvality
– vinař, jenž vlastnil právo AOC, avšak neprošel kritérii AOP, ztrácí své označení

2) VDQS – „Vín délimité de Qualité supérieure“
– tato kategorie by měla postupem času zaniknout
– přísně kontrolovaná vína s vyššími limity produkce
– podíl na produkce cca 1% (řada vín přeřazována do kategorie AOP (AOC)

3) IGP (Vin de Pays) – „Indication géographique protégée“ = chráněné zeměpisné označení
– víno pochází z vymezené oblasti, avšak nepodléhají přísným výrobním pravidlům, jako víno AOP (AOC)
– vína mají vyznačený původ, typické individuálním charakterem
– vinaři, kteří experimentují využívají právě značení Vind de Pays, dnes IGP

4) Vin de France (Vin de Table) – „Vins sans indication géographique“
– víno bez značení odrůdy i místa původu
– vína vyrobena z hroznů z Francie, minimální obsah alkoholu 8,5%
– takřka 40% veškerých vín Francie
– změnou může být možnost uvádění odrůdy i ročníku u vín Vin de France

Základní údaje z etiket francouzských vín

1. Assemblage
– scelování, kupážování, blendování, cuvée a další názvy spadají pod pojem assemblage
– jedná se o různé odrůdy, ročníky, vinařské tratě

2. Barrique
– dubový sud o objemu 225 l v Bordeaux (226 l v Bourgogne)
– sud z dubu bílého rodu Genus Quercus
– dochází k ovlivnění chuti i charakteru vína

3. Cépagé
– doslovný překlad „odrůda révy vinné“
– v množném čísle „cépagés“ odkazuje na odrůdové složení cuvée

4. Château
– doslovný překlad „zámek“
– vinařství, kde se lahvují určité typy vín
– termín užívaný zejména v oblasti Bordeaux

5. Domaine
– vinařská usedlost
– termín užívaný zejména v oblasti Bourgogne

6. Cotes/Coteaux
– první termín označuje stýkající se svahy či úbočí
– druhý termín označuje nestýkající se svahy či úbočí

7. Mis en Bouteilles au Châteaux
– značení pro víno plněné v konkrétním Châteaux

8. Terroir
– velmi často vzpomínaný pojem ve vinařské terminologii
– v doslovném překladu „půda“
– odkazuje na souhrn podmínek na vinici (sluneční svit, nadmořská výška, poloha, klimatické podmínky, půda a další faktory), které působí na kvalitu révy vinné a potažmo kvalitu vín

9. La mise en bouteilles – plněno do lahví
– mis en bouteille dans la région de production – plněno do lahví v regionu produkce
– mis en bouteille au château/domaine/a la proprietě – plněno na zámku, v oblasti, ve vinařství
– mis en bouteille par… – plněno do lahví… (3. osobou)

10. La degré alcoolique – stupně alkoholu

11. Le millésime – ročník
– ročník uveden – shodný s rokem sklizně hroznů
– ročník neuveden – víno ze sklizní různých let

12. l´appellation – apelace

13. Le nom du cépage – název odrůdy
– uvedení odrůdy není povinné
– pokud je uvedena odrůda, víno je vinifikováno pouze z této odrůdy

Španělský vinařský slovník

Ve Španělsku na rozdíl od nás neexistuje označení dle cukernatosti vína na jakostní a přívlastkové, protože prakticky všechny španělské odrůdy dosahují vysoké cukernatosti.  

Značení dle původu vína

  • Vino de Mesa (VdM) – jedná se o stolní vína a jsou rozdělena pouze na červené a bílé víno; neuvádí se u nich odrůda. Neznamená to snad, že by musela postrádat kvalitu. Patří sem totiž i vína, která se produkují na vinicích o malé rozloze.
  • Vino de Mesa de… (VdMde…)- vyšší „podkategorie“ (VdM), u které se uvádí i původ.
  • Vino Comarcal – označují vína regionálního nebo krajového charakteru.
  • Vinos de la Tierra (VdlT)- označení podobné francouzskému Vin de Pays. Víno má specifické vlastnosti charakteristické jen pro region, v němž bylo vypěstováno. Musí mít dostatečnou kvalitu, i když u nich není tak přísná kontrola jako u D. O.
  • D.O. (Denominacion de Origen) –  je to obdobná klasifikace k francouzskému apelačnímu AOC nebo italskému DOC. Regionů DO je ve Španělsku přes padesát a každý používá na etiketě svou vlastní pečeť. 
  • DOCa (Denominación de Origen Calificada) V oblasti Rioja a Priorat (Tarragona) existuje nejvyšší klasifikace, která náleží přibližně třiceti nejlepším územím s přísně kontrolovanými podmínkami produkce. Každá láhev z tohoto území je na zadní etiketě očíslována. Další oblasti, které aspirují na zisk DOC jsou Ribera del Duero, Penedés nebo Navarra. 

Značení dle zrání vina

Můžeme se také setkat se stupnicí kvality oznamující dobu a podmínky zrání, jako je Crianza, Reserva a Gran Reserva. Doba zrání se u těchto kategorií v jednotlivých regionech mírně liší a také záleží na barvě vína. Obecně déle se nechávají zrát vína červená a vyšší nároky na dobu zrání jsou kladeny na vína z oblasti Rioja. Záleží i na jednotlivých producentech, kteří často nechávají svá vína zrát déle, než předepisují zákony. 

  •  Joven – vína prodávaná v následujícím roce po sklizni, někdy částečně zrají v sudech, jsou lehká, ovocná, určená pro okamžitou spotřebu. 
  • Crianza – vína zrající minimálně 6 měsíců v dubových sudech a dalších 18 měsíců v láhvi. Na trh se tato vína dostávají po 2 letech od sklizně (vína Crianza z oblasti Rioja a Ribera del Duero zrají v sudech minimálně 12 měsíců, u řady výrobců ještě déle). Vína označená Sin Crianza nezrají v sudech. 
  • Reserva – tato vína zrají minimálně 3 roky, přičemž nejméně 12 měsíců musí zrát v dubových sudech, 12 měsíců v tancích a alespoň jeden rok v láhvi. Také zde platí, že řada výrobců nechává svá vína zrát mnohem déle. Reserva se vyrábí pouze v dobrých letech z nejlepších vín. 
  • Gran Reserva – vína takto označená zrají nejméně 5 let ve sklepích výrobce, z toho 24 měsíců v dubových sudech a další 3 roky v láhvi. V praxi se tato doba opět často prodlužuje. Pro výrobu Gran Reserva se používají pouze vína z nejlepších ročníků, nejkvalitnějších hroznů a deklarovaných vinic.