Ovocné pálenky, nejen česká tradice
Ovocné pálenky řadíme v širším smyslu slova mezi brandy. Tento název je tedy poměrně široký, pokud bychom ho chtěli zúžit, považovali bychom za brandy pouze pálenky z révy vinné a pokud bychom pokračovali, dále, dostali bychom se ke koňakům a armaňakům.
Ovocné pálenky
Ovocné pálenky mají nejen u nás dlouhou tradici a patří mezi nejoblíbenější alkoholické nápoje. V minulosti se používaly nejdříve jako lék, ale časem lidé zjistili, že i výborně chutnají po použitém ovoci. Pálenky docenili zejména Evropané pro jejich rozmanité aroma. Vzhledem k jejich všestranností se tyto destiláty hodí nejen jako aperitiv či digestiv, ale také pro takové to pravidelné ranní popíjení, kdy je potřeba takzvaně vypálit červa.
Mnoho lidí, zejména na Moravě si dodnes spojuje svojí dlouhověkost s pravidelnou ranní konzumací panáku slivovice, která jim prý utuží zdraví, zažene nemoci a dodá energii na celý den. Něco na tom bude, protože střídá konzumace alkoholu může být pro lidské zdraví prospěšná.
Opravdu, vytříbená chuť ovocných složek destilátů s originální vůní vám doslova vlije do žil chuť svěží přírody. A vypaluje se skutečně kde co. Stačí jen, že je to sladké a dá se to utrhnout. Kromě všeobecně známých nápojů, jako je slivovice či meruňkovice se pálí například malinovice, ale také destilát z horských jeřabin (dopomáhá se lihem) nebo z jahod – jahodovice.
Kořalka se vyrábí i z takového ovoce, jako je ostružina, rybíz, angrešt či lesní borůvky. Řada z posledně jmenovaných surovin obsahuje velké množství cukru, nicméně destiluje se jenom zřídka, protože se zpravidla využijí jiným způsobem – ať už na zavařeniny, nebo jednoduše k přímé konzumaci.
Tabulka obsahu zkvasitelných cukrů v jednotlivých druzích ovoce
Druh ovoce | Množství cukru (%) | Průměrné množství cukru (%) |
Švestky | 11-16 | 13,5 |
Meruňky | 7-12 | 9,5 |
Broskve | 8-13 | 10,5 |
Jablka | 8-11 | 9,5 |
Hrušky | 9-14 | 11,5 |
Višně | 6-11 | 8,5 |
Hrozny | 15-22 | 18,5 |
Druhy různých bobulí | 4-8 | 6,5 |
Kořen hořce | 8-13 | 10 |
Základní druhy ovocných pálenek
- Slivovice
Nezpochybnitelné prvenství mezi českými ovocnými pálenkami zaujímá v velkou převahou slivovice. Kromě skvělé chuti je rozšířená především proto, že švestky obsahují velmi vysoké procento cukru, v průměru až 14 %, takže se z nich dá vyrobit poměrně efektivně velké množství alkoholu. Není tedy divu, že ji najdeme téměř v každém sklepě na Moravě a v každém supermarketu.
- Hruškovice
Neméně známá je také hruškovice. V Česku není ze zvláštního důvodu příliš rozšířená, ale u našich západních sousedů je značně oblíbenější. Milují jí především pro její čistotu a charakteristickou podmanivou vůni. Kvalitní kořalka neobsahuje žádný líh – jen hruškový destilát. Nejlépe se vychutná mírně vychlazená, kdy se plně rozvine její chuť.
- Jablkovice
Dalším oblíbeným nápojem především v zahraničí je jablkovice, například ve Francii známá pod jménem calvados. Také jablka obsahují poměrně hodně cukru, v průměru až 10 % a dají se tedy dobře zužitkovat. Nicméně u opravdu kvalitních značek se na jeden litr pálenky dává až osmnáct kilogramů jablek, destilát potom dozrává několik let v dubových sudech. Výsledná chuť je ale prvotřídní – calvados tak s přehledem dokáže konkurovat dobrému koňaku.
- Višňovice
Podobně zajímavou chuť má višňovice. Navzdory poměrně kyselé chuti mají totiž višně poměrně vysoký obsah cukru (8,5 %). Výsledný produkt z nich je opravdu vynikající. Je charakteristický středně intenzivní vůní a na rozdíl od jiných ovocných destilátů zde necítíme žádnou tříslovinu – pouze dokonalé ovocné aroma. Řadí se tak mezi nejkvalitnější kořalky.
- Vínovice
Pálenka se dělá také z vína. V Evropě je známá pod jménem Brandy, ve Francii pod názvem koňak a armańak, v Itálii jí nazývají grappa, ale u nás se jí říká zkrátka vínovice. Má svoje specifické aroma a je zajímavé, že vůně i chuť jednotlivých destilátů je až překvapivě totožná s různými odrůdami. Pokud si tedy chceme koštnout, můžeme hádat druh révy také podle kořalky. Na její destilaci se hodí hlavně mladá, čirá, vykvašená vína.
- Broskvovice a meruňkovice
V úrodných nížinách české a moravské kotliny je zase mezi místními populární broskvovice a meruňkovice. Není úplně známá, ale lidé z moravských vesnic znají její kouzlo. Vše začíná kvalitními vyzrálými broskvemi a meruňkami, měkkými tak, že téměř prasknou, když se jich někdo zlehka dotkne, sladkými jako včelí med – to je ta správná surovina pro kořalku. Ačkoliv mívá kolem 50 % alkoholu, vyniká zároveň velkou jemností lahodně se projevující na patře.
- Jeřabinka
V podhůří Čech a Moravy se také odedávna pálí destilát z červených bobulí jeřabiny. Místní této kořalce říkají jeřabinka. Snoubí v sobě ojedinělou, trochu pikantnější chuť s léčivými účinky. Pomáhá při zánětech dýchacích cest, jako lék proti nachlazení, ale i proti zažívacím potížím. Jeřabinka je průtahový destilát, tedy něco mezi likérem a pálenkou. Protože plody jeřabiny hůře kvasí, po dlouhou dobu se louhují v lihu. Hned poté se celá směs destiluje. Výsledný produkt se vyznačuje výraznou jemností, jeřabinovou vůní a lehce tříslovitou chutí. Je navíc zdravý – popíjí se tedy s dobrým pocitem vyvážené životosprávy.
- Kořen hořce
Je známo, že lidé vysoko v horách mají tuhý kořínek, jsou vynalézaví, odjakživa zvyklí si s lecčím poradit. Není proto náhoda, že se to projevilo i ve výrobě destilátů. Nejen, že horalé snadno naložili s jeřabinou. Na vysokých svazích neroste skoro žádné ovoce a tak hledali jiné cesty. Zjistili, že se dá pálit z kořene lučních rostlin – například z hořce. Navzdory názvu obsahují jeho kořínky kolem 10 % cukru, jsou tedy přímo ideální k výrobě výborné pálenky. Ta oplývá charakteristickou aromatickou, mírně nahořklou chutí. Velmi často se pije v horských vesničkách v Alpách, kde ulevuje místním lidem jak na těle, tak na duši.
- Ostatní pálenky z exotického ovoce
Ovocné pálenky se však vyrábějí i z exotičtějších surovin. V jižních krajích je obvyklá pálenka z fíků, citronů, pomerančů, granátového jablka nebo melounů. Tyto plody navíc obsahují značné množství cukru, nejen proto je výroba destilátu velice výhodná. Například zmíněné fíky rostou ve středomoří téměř všude, berou se tam skoro jako plevel. Jejich pálení je tak do určité míry logické.