Ačkoli je pivo historicky spojeno s kulturou a pohodovým setkáním s přáteli, jeho konzumace může mít vážné dopady na mozek, játra i psychiku. Zejména s přibývajícím věkem alkohol výrazně zvyšuje riziko ztráty kognitivních funkcí a chronických onemocnění.

Krátce o pivu

Pivo je jedním z nejstarších a nejoblíbenějších alkoholických nápojů na světě. Jeho stáří se odhaduje na více než 7 000 let a jeho původ je připisován starověké Mezopotámii, kde se vyrábělo z kvašených obilovin, jako je ječmen. Od té doby se v mnoha kulturách stalo symbolem společenského setkávání. V průběhu let se spotřeba piva exponenciálně zvyšovala a dnes je jedním z nejrozšířenějších alkoholických nápojů na světě.

Pivo obsahuje živiny, jako jsou vitaminy skupiny B a antioxidanty, a v malém množství je spojováno s pozitivními účinky na kardiovaskulární zdraví. Nicméně, Světová zdravotnická organizace (WHO) upozorňuje, že neexistuje bezpečná úroveň konzumace alkoholu, která by eliminovala zdravotní rizika.

Problémy však vznikají při jeho nadměrné konzumaci. Alkohol obsažený v pivu, stejně jako v jiných alkoholických nápojích, může mít negativní účinky na organismus, včetně poškození jater, zažívacích problémů, nárůstu hmotnosti a rizika chronických onemocnění. Odborníci upozorňují na nutnost uvědomit si rizika a v některých případech se piva zcela zdržet.

Negativní účinky alkoholu na mozek

Alkohol má negativní účinky na mozek, zejména na paměť a kognitivní funkce. Ačkoli má mozek schopnost se časem zlepšovat, tento proces může být narušen nadměrným užíváním alkoholu. Pravidelná a zejména nadměrná konzumace alkoholu ovlivňuje neurony a spojení mezi nimi, což může vést ke zhoršení schopnosti zapamatovat si a zpracovávat informace.

Lidský mozek je navržen tak, aby se přizpůsoboval a posiloval paměť opakováním a mentální stimulací. Nadměrné užívání alkoholu však tento proces narušuje tím, že ovlivňuje nervové oblasti odpovědné za soustředění, pozornost a paměť. Nadměrná konzumace alkoholu proto ovlivňuje schopnost zapamatovat si fakta a detaily a může také dlouhodobě změnit způsob, jakým lidský mozek zpracovává informace.

Jak alkohol ovlivňuje mozek

Alkohol ovlivňuje nejen paměť, ale zasahuje i do dalších základních kognitivních funkcí, jako jsou úsudek, rozhodování a schopnost učení. Vědecké studie prokázaly, že nadměrná konzumace alkoholu může vést ke zmenšování mozku, což zvyšuje riziko demence a dalších neurodegenerativních onemocnění.

Alkohol působí na mozkové buňky toxicky. Při konzumaci velkého množství se mozek nemůže správně regenerovat, což přímo ovlivňuje paměť, emoce a chování. Kromě toho může alkohol narušit komunikaci mezi neurony, což vede k potížím s motorickou koordinací, logickým myšlením a zpracováním informací. S přibývajícím věkem se účinky alkoholu mohou zhoršovat a poškození mozkových funkcí se stává nevratným.

Pravidelná konzumace alkoholu je také spojena se zvýšeným rizikem vzniku duševních onemocnění. Lidé, kteří nadměrně pijí, častěji trpí úzkostmi, depresemi a dalšími psychickými poruchami. Namísto zmírnění stresu nebo úzkosti může alkohol tyto problémy prohloubit, protože narušuje chemickou rovnováhu v mozku. Kromě toho se depresivní účinky alkoholu mohou časem zhoršovat a vytvářet negativní cyklus, v němž jedinec hledá útěchu v alkoholu, aby se vyrovnal se svým emočním strádáním, což následně problém prohlubuje.

Vliv věku konzumenta

Jedním z nejdůležitějších faktorů je věk, ve kterém by lidé měli přehodnotit svou konzumaci alkoholu. Brzký počáteční věk konzumace alkoholu je znepokojující, protože mozek se vyvíjí až do 25 let, což znamená, že pití alkoholu v mladém věku může mít dlouhodobé účinky na vývoj mozku a duševní zdraví.

Pro starší dospělé je doporučení ještě jasnější. Od cca 65 let věku je nezbytné snížit konzumaci alkoholu, protože v tomto věku začíná mozek zrychleně ztrácet neurony. Od 70 let věku se výrazně zvyšuje riziko poklesu kognitivních funkcí a onemocnění, jako je demence, a alkohol může být spouštěčem nebo urychlovačem těchto problémů. Nadměrná konzumace alkoholu u starších lidí může výrazně snížit kvalitu jejich života.

Vliv alkoholu na další oblasti zdraví

Kromě vlivu na mozek může mít nadměrné pití alkoholu negativní dopad i na další oblasti zdraví.

Jedním z nejvíce postižených orgánů jsou například játra. Nadměrné pití alkoholu může vést k jaterním onemocněním, jako je cirhóza, což je nevratný stav, který poškozuje jaterní tkáň a ovlivňuje její schopnost správně fungovat. Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) je onemocnění jater způsobené alkoholem jednou z hlavních příčin úmrtí na celém světě.

Ohrožen může být také kardiovaskulární systém. Ačkoli některé studie naznačují, že mírná konzumace alkoholu může mít pro srdce příznivé účinky, nadměrná konzumace alkoholu je jednoznačně spojena se zvýšeným rizikem hypertenze, mrtvice a srdečních onemocnění. Alkohol může zvyšovat krevní tlak a přispívat ke vzniku nepravidelného srdečního rytmu, což zvyšuje riziko srdečního infarktu.

Alkohol navíc ovlivňuje imunitní systém a oslabuje schopnost organismu bojovat s infekcemi. Silní pijáci častěji onemocní, protože alkohol může narušovat tvorbu imunitních buněk a snižovat účinnost obranných mechanismů organismu.

Doporučení pro zodpovědné pití alkoholu

Pro ty, kteří se rozhodnou konzumovat alkohol, je důležité, aby tak činili zodpovědně. Světová zdravotnická organizace doporučuje, aby muži nekonzumovali více než dva standardní nápoje denně a ženy ne více než jeden. 

Standardní nápoj je obecně definován takto:

• půllitr slabšího piva
• třetinka silnějšího piva
• dvě deci vína
• 0,4 dl sinějšího likéru nebo destilátu

Kromě toho se doporučuje mít během týdne dny zcela bez alkoholu, aby se tělo mohlo zregenerovat.

Zásadní je také uvědomit si příznaky nadměrného užívání alkoholu, mezi které může patřit potřeba pít pro uvolnění, pití alkoholu v nebezpečných situacích nebo neschopnost kontrolovat množství požitého alkoholu. Důležitým krokem pro ty, kteří se potýkají s nadměrnou konzumací alkoholu, může být vyhledání odborné pomoci.

Ačkoli pivo a další alkoholické nápoje mohou být součástí společenského a kulturního života, je nutné si uvědomit rizika spojená s jejich konzumací. Pro mnoho lidí, zejména pro ty s již existujícími zdravotními potížemi nebo v určitých fázích života, může být abstinence od alkoholu nejlepší možností, jak dlouhodobě chránit své zdraví.

A co jedno pivo denně?

Pivo je výborný zdroj vitamínů a minerálů, jen kdyby v něm nebyl ten alkohol. Jedno pivo denně se může zdát neškodné, ale mozek za něj platí vysokou daň.

Pravidelná konzumace alkoholu tiše ničí naší paměť, zmenšuje mozek a vede k nevratným změnám, které se projeví mnohdy dříve, než si jich stihnete všimnout.

Pravidelná konzumace i malého množství piva může mít vážné důsledky. Alkohol způsobuje nezvratné změny v mozku a nervovém systému, urychluje stárnutí mozku a vede i k trvalé ztrátě mozkových buněk.

Při pravidelné konzumaci dochází k odumírání buněk a postupnému zmenšování mozku, podobně jako je tomu při demenci. Škody se však netýkají jen centrálního nervového systému. Alkohol může poškodit i periferní nervy, což vede k necitlivosti prstů, senzorickým poruchám či polyneuropatii.

Studie ukazují, že konzumace cca 30 sklenic piva měsíčně urychluje demenci až o čtyři procenta. Vědci předpokládali, že jedna sklenička obsahuje minimálně 20 g alkoholu. Takže, pokud pijeme pivo každý den nebo i několikrát do týdne, je to určitě příliš. Existuje jen limit, při kterém je riziko škod minimální, a to je přibližně 150 gramů čistého alkoholu měsíčně.

Příznaky se mohou objevit už během několika měsíců a zahrnují zhoršenou koncentraci, problémy s myšlením či třes rukou. I malé a pravidelné množství alkoholu má na mozek a nervový systém trvalý dopad, a proto bychom měli přistupovat k jeho konzumaci zodpovědně a snažit se ho co nejvíce omezit.

Ze zdravotního hlediska je pak nejvhodnější alkohol zcela vyloučit. Ovšem tímto lze zase ohrozit zdraví duševní.