Konec hospod v Česku 2/3 – Spotřeba piva

S nižší návštěvností hospod souvisím také pokles spotřeby piva v Česku.

Spotřeba piva v Česku spadla v loňském roce na historické minimum 128 litrů na osobu. Snížila se i konzumace v hospodách a vývoz do zahraničí.

Spotřeba piva v Česku

Česko zůstává pivní velmocí, stále jsme na prvním místě, trend klesající spotřeby piva ale pokračuje. Podle údajů Českého svazu pivovarů a sladoven se loni v Česku vypilo celkem 15,2 milionu hektolitrů piva, o 300 tisíc hektolitrů méně než v roce 2022. Průměrná spotřeba klesla o 8 litrů na 128 litrů piva na obyvatele. To je stále nejvíc ze všech zemí světa.

Jde o kombinaci faktorů, vedle růstu cen je to hlavně změna spotřebitelského chování. Mladá generace už netráví tolik času vysedáváním po hospodách.

České pivovary loni uvařily celkem 20,05 milionu hektolitrů piva, což je o zhruba 2,5 procenta méně než v roce 2022. Příčinu lze hledat zejména v nepříznivé ekonomické situaci.

Výroba piva a pivní trendy

Nealka a ležáků vypijí Češi víc, zájem o desítku padá.

Celkový pokles spotřeby piva se projevuje i na preferencích českých pivařů. Ti stále více preferují silnější a dražší ležáky na úkor výčepního piva, dříve známého jako desítka. Jeho podíl se loni meziročně snížil o 1,6 procentního bodu na 38,2 procenta, zatímco podíl jedenácti- a dvanáctistupňového piva mírně zvýšil o 1,2 procentního bodu na 57,3 procenta.

Lidé hledají kvalitu, řemeslnost a autenticitu, zkrátka produkty s přidanou hodnotou. Když se zvedá cenová hladina, konzumenti chtějí vyšší kvalitu. Celková spotřeba klesá, protože lidé už nechtějí tolik chodit do hospod.

Naopak roste produkce nealkoholického piva a míchaných nápojů na bázi piva, tedy takzvaných beer mixů neboli radlerů. Výstav tohoto segmentu dosáhl v loňském roce úrovně 1,42 milionu hektolitrů, což představuje meziroční nárůst o 9,3 %. V porovnání s obdobím před Covidem se produkce tohoto typu pivních nápojů zvýšila o více než třetinu.

Zvyšuje se také spotřeba pivních speciálů z produkce minipivovarů. V tomto segmentu přitom roste obliba klasických řemeslných desítek. Minipivovary spadají do kategorie speciálů. Nejsilnější mezi minipivovary je pořád ležák, ale v posledních letech velmi posiluje desítka.

Češi už tolik nepijí v hospodě

Zatímco počátkem 20. let se prodej čepovaného piva mírně zvýšil, loni se trend znovu otočil. V roce 2023 se tak prodávaného v hospodách a restauracích vypilo 30 procent z celkového množství piva, o jeden procentní bod méně než v roce 2022. Tato situace dokládá pokračující příklon spotřebitelů ke konzumaci piva doma, v domácnostech. Přitom ještě před 15 lety se více než polovina českého piva vypila v hospodách a restauracích.

Česká pivní kultura se mění rychleji, než jak jsou na tyto změny schopni reagovat dodavatelé i provozovatelé hospod. Atraktivní budou pivovary s kvalitní a širokou nabídkou a hospodští, kteří umí hostům nabídnout nadstandardní zážitek. Tyto trendy platí i pro zahraničí. Spotřeba piva klesá v celé Evropě.

Po dvouletém růstu došlo loni také k poklesu exportu českého piva, který meziročně klesl o 4,3 procenta na 5,17 milionů hektolitrů, tedy na úroveň roku 2018. Nejvíce piva se vyvezlo na Slovensko, do Německa a do Polska. Naopak do Česka se dováží jen málo piva ze zahraničí. Import se loni meziročně snížil o 21 procent a na celkové domácí spotřebě se podílel pouhými 2,9 procenta.

Vratné láhve

I přes klesající spotřebu piva jsou Češi národem pivařů. Doma si zlatavý mok nejčastěji nalévají z vratných láhví. Ovšem vratné láhve nejsou ani zdaleka tak rozšířené, jak by se mohlo zdát.

Například v takové Itálii prodávají téměř všechna piva v lahvích o objemu 1/3 litru, každá láhev má jiný tvar a místo do přepravek je pak balí do kartonových krabic. Asi není potřeba dodávat, že tam nemají ani kontejnery na tříděný odpad a tak tyto láhve najdete úplně všude, nejčastěji v příkopech kolem cest.

My jsme tedy v tomto směru opravdu pokrokoví. Pojďme se podívat, jaký je životní cyklus jedné takové láhve a kolik jich v Česku koluje.

V blízké budoucnosti budeme zřejmě vracet zálohované PET láhve a plechovky. V současné době je však jediným a osvědčeným systémem zálohování skleněných láhví, jimž naprosto dominují láhve od piva.

Životní cyklus pivní láhve

Životní cyklus vrtné láhve není nijak složitý.

Nová láhev putuje ze skláren do pivovaru, kde je naplněna pivem. Až jej zákazník zkonzumuje, s velkou pravděpodobností ji vrátí do obchodu, protože za ni zaplatil zálohu 3 koruny. Prázdná láhev putuje zpět do pivovaru, kde je umyta a znovu natočena. Během této cirkulace samozřejmě může dojít k jejímu rozbití nebo nevrácení, nicméně pivovarům se dle statistiky vrací 98 – 99 % vratných pivních láhví.

Většinu skleněných láhví tak likvidují samotné pivovary poté, co jejich zaměstnanci nebo automatizované systémy usoudí, že jsou poškozeny a tudíž nevhodné k dalšímu použití. Většinou jde o praskliny, drobné závady na hrdle, uštípnuté okraje, případně do nich někdo nalil nějakou chemikálii, třeba ředidlo, nebo benzín, což čidla detekují. Taková láhev je vyřazena ještě na lince a putuje do skláren k recyklaci a celý životní cyklus se znovu opakuje.

Žádná statistika kolik je momentálně lahví v oběhu neexistuje, ale tuzemské pivovary odhadují, že by jich mohlo být okolo půl miliardy. Jedna taková láhev pak během svého životního cyklu vykoná v průměru více než deset naplnění, některé z nich toho zvládnou i mnohem více.

Sklo je osvědčený nadčasový materiál

Sklo je z hlediska funkce velice praktický materiál. Neuvolňují se z něj žádné škodlivé a nebezpečné látky, což se spolehlivě nedá říci o PET láhvích. Je také ekologičtější než plast, a to i přesto, že na výrobu láhví a jejich opětovné mytí je potřeba velké množství vody. Nespornou výhodou vratných láhví je předcházení vzniku odpadu a také znečištění prostředí pohozenými obaly. Láhve nekončí na černých skládkách a pokud jsou někde pohozené, vždy se najde někdo, kdo sklo vezme a vrátí jej do oběhu.

Lahváč – jeho výhodou je určitě fakt, že do světa piva přináší jakousi pivní kulturu. Pivo ve skleněné lahvi celkově dobře vypadá, dá se z ní rovnou pít, ale i nalít do sklenice. Má však řadu nevýhod. Tou první je nutnost mít u sebe stále otvírák, stejně jako je třeba řešit, co s víčkem. Nevýhodou pivní lahve je samozřejmě její křehkost. Pokud spadne, pravděpodobně se rozbije a obsah navždy znehodnocen.

Pivní lahve jsou i s přepravkami krásně stohovatelné, což usnadňuje jejich transport. Každá pivní lahev je zálohovaná. V ceně tří korun a každá pivní přepravka je zálohovaná v ceně sto korun. Cena piva v lahvi + záloha, bývá často nižší, než je tomu u piva v plechovce.

Ostatní pivní obaly

Plechovky

Jeden z nejpopulárnějších obalů pro cestovatele. Plechovka je pevná a běžný pád na zem jí často nic neudělá. Je neprůhledná, takže nehrozí problémy, které může způsobit sluneční svit. Plechovky na pivo nejsou zatím zálohované a na jejich otevření nepotřebujeme otvírák. Dají se snadno stohovat, mají dobrý tvar lze je nacpat kamkoliv. Po vypití stačí zmačkat nebo sešlápnout a plechovka zabere minimum místa.

Ale jsou tu samozřejmě i negativa. Mnozí mohou vyčítat hliníkové plechovce, že to není úplně ekologický materiál. Hlavním negativem může být nakonec cena. Plechovky jsou prostě dražší než lahve. A to může v rozhodování konzumentů hrát značnou roli.

Sudy

Klasický pivní sud, který lze sehnat v různých objemech, od nějakých 15 litrů, až po padesátilitrové, ve kterých je celých 100 piv. Na rozdíl od plechovek a lahví je ale se sudem poměrně dost práce, je těžký na manipulaci, a potřebujete také spoustu dalšího vybavení. Neobejdete se bez chlazení a dále kompresoru nebo alespoň pumpičky, aby pivo teklo.

Pozitivem je pochopitelně skvělá, asi nejlepší chuť piva, protože je to prostě pivo čepované. Negativem však bude trvanlivost naraženého sudu, a také v porovnání s plechovkou nejvyšší cena jednoho piva.

Všechny díly