Konzumace alkoholu ve stáří 1/4 – Samá pozitiva

S přibývajícím věkem se zhoršují fyzické síly i mentální funkce. Střídmá konzumace alkoholu ve stáří je ale pro tělo pozitivní. Alkohol seniorům pomáhá jak po fyzické tak i duševní stránce.

Alkohol je také významný socializační faktor. A při jeho konzumaci také senioři zapomínají na své neduhy související s jejich věkem a prodlužuje jim život.

Možná si při čtení tohoto článku vzpomenete na známou filmovou hlášku:

„Tělo má jít do hrobu zhuntovaný.“

Pozitivní funkce konzumace alkoholu u seniorů

Pití alkoholu zlepšuje motorické a kognitivní funkce, příznivě ovlivňuje stres, upravuje náladu, brání vzniku deprese a zlepšuje socializaci. Kromě toho snižuje celkovou mortalitu až o 42 % a prodlužuje přežívání o více než pět let.

Většina studií prokazuje příznivý vliv střídmého pití na hustotu kostí. Při odchodu do důchodu se v prvním roce konzumace alkoholu zvyšuje, v dalších letech se většinou pije méně než dříve.

Příznivý účinek alkoholu byl prokázán ve všech etnikách a u obou pohlaví.

  • Muži ve věku do 54 let by měli pít denně 30 g čistého alkoholu.
  • Muži od 55 do 84 let 42 g čistého alkoholu.
  • Ženy do 74 let by měli pít 20 g čistého alkoholu denně.
  • Ženy od 75 let 30 g alkoholu denně.

Lidé, kteří konzumují alkohol 5–7 dnů v týdnu, mají ve srovnání s abstinenty o 47 % vyšší šanci přežívání.

Většina studií jednoznačně prokazuje, že nejlepší je pít víno.

Pití piva nebo alkoholických drinků není přínosné, nebo dokonce nebezpečí demence zvyšuje. K mechanismům příznivého účinku alkoholu patří zlepšení lipidového profilu, snížení srážlivosti krve, zlepšení endoteliální funkce a cévní elasticity a snížení koronární kalcifikace.

Střídmá konzumace alkoholu snižuje riziko kardiovaskulárních chorob, zejména infarktu myokardu, a to až o 60 %, snižuje riziko onemocnění periferních tepen, riziko vzniku cévní mozkové příhody ischemického typu, riziko hypertenzní choroby a také výskyt diabetu a riziko úmrtí na něj. 

Některé zprávy dokazují, že střídmé pití alkoholu je rovněž prospěšné u osteoporózy, artritid, včetně revmatoidní artritidy, osteoartrózy, artritidy, zvětšené prostaty a u různých druhů karcinomů. Příznivé účinky pravidelné konzumace malého množství alkoholu se projevují po celou dobu života, ale s pokročilým věkem jejich význam stoupá.

Na druhé straně je alkohol, i v malých dávkách, nevhodný a škodlivý u těhotných a kojících žen, u mladé generace nejméně do 18 let, u osob z rodiny alkoholiků, u dívek, v jejichž rodině se vyskytuje karcinom prsu.

Pití alkoholu nelze doporučit ani lidem, kteří prodělali cévní mozkovou příhodu hemoragického typu nebo trpí onemocněním jater či pankreatu, a nelze nutit pít ani dlouhodobé, zapřisáhlé abstinenty.

Fyzické a kognitivní funkce se s věkem zhoršují

O tom, že s pokračujícím věkem se zhoršují nejen fyzické síly, ale také mentální funkce, víme již dlouho, ale bylo to považováno za přirozenou součást stárnutí. Kdysi se tento soulad mezi úbytkem fyzických a duševních sil v pozdním věku zdál milosrdným ukončováním životní pouti. V současné době, kdy máme pro udržení dobré fyzické kondice aktivní i pasivní rehabilitaci a operace kloubů, jsme schopni zachovat dobrou motoriku až do pozdního věku.

Očekávalo se, že se této zlepšené fyzické kondici přizpůsobí také zpomalené stárnutí a odumírání buněk mozku, a že zlepšení životních podmínek i zdravotní péče bude prodlužovat život ve výborné fyzické kondici, s výtečnou pamětí a neporušenými kognitivními funkcemi mozku. Bohužel tomu tak není.

Mozek se prodloužení plnohodnotného lidského života nepřizpůsobil a naše mentální schopnosti klesají velmi brzy, již od 45 let. Při sledování úrovně paměti, slovní zásoby a chápání u 7 000 osob třemi desetiminutovými testy zjistili pokles mentální schopnosti u lidí mezi 45 až 49 lety o 3,6 %. Pokles postihoval všechny mozkové funkce, kromě slovní zásoby. U mužů ve věku 65–70 let byl pokles ještě daleko výraznější, až o 9,6 %. U žen v této věkové kategorii klesaly mozkové funkce o něco méně, pouze o 7,4 %.

Víme, že předčasné stárnutí mozku a zhoršování kognitivních funkcí můžeme úspěšně zpomalit trénováním.

Z dlouholetého pozorování vyplynulo, že zhoršování mozkové funkce včetně Alzheimerovy choroby, probíhá pomaleji u lidí, kteří žijí aktivním životem, mají bohatý duševní život a trénují svůj intelekt. Nejlepším způsobem je neustálé učení se novým věcem, např. cizímu jazyku nebo práci na počítači, popř. i luštění křížovek nebo četba. Důležité je, abychom se touto činností bavili, probouzeli se s jasným cílem, kterého chceme v tomto dni dosáhnout, i když to mohou být pouze maličkosti, a abychom neupadali do depresivních nálad. Podrobný výzkum rovněž ukázal, že stárnutí mozku může ovlivnit také pití alkoholu.

Vliv konzumace alkoholu ve stáří

Pití alkoholu pozitivně ovlivňuje tělesnou kondici a příznivě působí i na kognitivní funkce; psychickou kondici zlepšuje tím, že příznivě ovlivňuje stres, upravuje náladu, brání vzniku deprese a zlepšuje socializaci.

Osoby ve vyšším věku jsou však vystaveny také negativním vlivům alkoholu, které nenacházíme u mladých, ale které vyplývají z pokročilého věku. V prvé řadě se u osob staršího věku projevuje řada různých chorob, které nenacházíme u mladých pijáků alkoholu a které vyžadují medikamentózní léčení, u něhož není pití alkoholu vůbec prospěšné. Nepříznivě mohou dále působit různé fyziologické změny projevující se až v pozdějším věku, jako je zvýšené množství tělesného tuku a snížení tělesné vody, které mohou interferovat jak s absorpcí alkoholu, tak s jeho metabolismem.

U starších osob to může mít za následek vyšší hladiny alkoholu v krvi, než jaké jsou nacházeny po stejné konzumaci u mladých jedinců. Účinek alkoholu mohou ovlivnit také změny provázející menopauzu. Starší lidé se často nacházejí v situacích, jako je například ukončení zaměstnání a snížení příjmů, úmrtí partnera, omezení společenské komunikace a řada závažných nebo méně závažných zdravotních problémů, které jsou těžko řešitelné a z nichž hledají cestu pitím nejen malého, ale i většího množství alkoholu.

Alkohol zlepšuje tělesnou vitalitu

U lidí pokročilého věku klesá fyzické aktivita a dovednost. Také mobilita vlastní chůzí nebo pohyb s asistencí se zhoršují s úbytkem vitality a kognitivní funkce, ale i psychických sil a chátráním smyslů. V mnoha studiích se ukázalo, že osoby, které střídmě konzumovaly alkohol, měly významně lepší motorické funkce než ty, které nepily buď vůbec, nebo pily nadměrné množství alkoholu.

Dle studí je u žen ve věku 65 let nebo starších bylo u abstinentek ve srovnání s konzumentkami alkoholu zhoršeno 12 funkcí, mezi nimi svalová síla, chůze, rychlost a koordinace pohybů a rovnováha. Lidé pokročilého věku se lišili také v každodenní aktivitě. Starší lidé, kteří pili malé množství alkoholu, vedli aktivnější život než abstinenti nebo silní pijáci. Studie provedená u 5 962 mužů ve věku 65 let a více zjistila, že pijáci jednoho až dvou drinků denně, čili 14–28 g alkoholu, měli lepší tělesnou dovednost a mentální kapacitu než abstinenti, ale také než konzumenti většího množství alkoholu, tj. více než tří drinků denně, tedy více než 42 g alkoholu. Měli silnější stisk ruky a lepší chůzi. Postavení ze sedu bylo snadnější, rychlejší a trvalejší než u abstinentů a pijáků většího množství alkoholu.

Studie také prokázala u 4 276 mužů a žen průměrného věku 60,4 let, že střídmé pití, tj. do 15 drinků týdně (210 g čistého alkoholu) neboli více než dvou drinků (28 g alkoholu) denně, zlepšilo schopnost vykonávat každodenní běžné domácí práce včetně uklízení. Konzumentky alkoholu lépe pečovaly o svůj zevnějšek a rychleji se oblékaly. Rychleji si také dokázaly stoupnout ze sedu, lépe chodily a byly schopny pevněji uchopovat předměty než abstinentky. Riziko úmrtí nebo riziko trvalé neschopnosti se o sebe postarat bylo u osob střídmě pijících 17,7 %, zatímco u abstinentů 26,7 % a u silných konzumentů alkoholu 21,4 %.

Mírná konzumace alkoholu u osob vyššího věku byla také schopna, díky uvolnění serotoninu v mozku, příznivě ovlivnit i psychický stav. Alkohol v nízkých dávkách navozoval příjemné pocity, uklidňoval a omezoval agresivitu. Staří lidé se cítili uvolněně, zbavili se úzkosti a získali dobrou náladu. Pravidelná konzumace malých dávek alkoholu dokáže zlepšit také sociální chování a zpříjemnit konverzaci.

Všechny díly