Perlivé versus šumivé víno

Šumivá a perlivá vína jsou oblíbená téměř po celém světě. Ať už se jedná o prosecco, cavu, crémant, šampaňské, či jiné sekty. Šumivá a perlivá vína jsou symbolem oslav, večírků a výročí, ale i příjemným zpestřením všedních dnů.

Člověk by si řekl, že jsou bubliny jako bubliny, ale není to tak úplně pravda. Jsou totiž jemně perlivé malé bubliny a pak velké šumivé bubliny.

Jak se vyznat mezi šumivými a perlivými víny, abyste přesně věděli, co si vlastně kupujete a proč a za co vlastně platíte, to si ukážeme v tomto článku.

Vinařský zákon a bublinky

Zákon č. 321/2004 Sb., o vinohradnictví a vinařství, přesně určuje, co je perlivé a co šumivé víno.

Tímto zákonem jsme vlastně převzali evropskou vinařskou legislativu, která na šumivá a perlivá vína nahlíží jinak. Zajímá-li vás toto téma hlouběji, více podrobností naleznete v Nařízení Rady (ES) č. 1493/1999 a č. 753/2002. Nový vinařský zákon totiž umožnil, aby i šumivá vína mohla být dosycena oxidem uhličitým (CO₂), což bývala dříve doména pouze vín perlivých. A jako šumivá vína jsou definována i ta, která perlí přirozeně.

Protože původní rozdíl se s novou legislativou setřel, šumivá a perlivá vína se dnes od sebe odlišují přetlakem v uzavřené lahvi při teplotě 20 °C způsobeným plynným CO₂ (tlak se uvádí v barech: 1 bar = 0,1 MPa). S tím souvisí i použitý uzávěr lahve.

Jaký je rozdíl mezi perlivým a šumivým vínem

Perlivé víno

• Jedná se o lehce perlící víno.
• Podle české legislativy musí splňovat tlak v lahvi mezi 1 a 2,5 bary, při 20 °C.
• Do perlivých vín se bublinky často dodávají umělým dosycením, což je pro tuto kategorii povolené.
• Láhev perlivého vína bývá obvykle uzavřena korunkovou zátkou či šroubovým uzávěrem.
• Část perlivých vín patří do kategorie tichých vín a má nulovou sazbu spotřební daně.
• Tato vína se také prodávají v plechovkách.

Šumivé víno

• Podléhá vždy dani podle zákona o spotřebních daních (353/2033 Sb.).
• Víno je plněno do silnostěnných lahví odolávajících tlaku.
• Víno je opatřeno hřibovitou zátkou pro šumivé víno.
• Zátka je upevněná zvláštním úchytným zařízením – agrafou.
• Přetlak v láhvi je 3 bary a více, při při 20 °C.
• Přetlak v láhvi se u šampaňského pohybuje mezi v rozmezí 5 -7 barů.
• Šumivá vína podléhají platbě spotřební daně, sazba je 2.340 korun za hektolitr.

Dělení šumivých a perlivých vín dle vinařského zákona

Možná budete překvapeni, kolik druhů šumivých a perlivých vín vinařský zákon ČR definuje.

Mezi šumivými víny rozlišuje tato:

• jakostní šumivé víno – sekt
• sekt vinařské oblasti (sekt s. o.)
• pěstitelský sekt
• aromatický sekt
• aromatický sekt vinařské oblasti (aromatický sekt s. o.)
• šumivé víno
• šumivé víno sycené CO₂

Perlivá vína se dále dělí takto:

• perlivé víno
• jakostní perlivé víno
• perlivé víno dosycené CO₂

Názorný příklad – italské prosecco

Italské prosecco patří k nejoblíbenějším vínům s bublinkami a to nejen u nás, v českých obchodech, ale prakticky celosvětově a to zejména díky chytrému marketingu a častým promo akcím. Rozdíl v ceně obou prodávaných variant vína je snadno vysvětlitelný.

Frizzante

Slovo frizzante je původem italské. V překladu znamená jemně perlivé a přesně tato slova tento typ vína dokonale vystihují. Frizzante většinou označuje nápoje s přidaným oxidem uhličitým, který vínu dodává osvěžující bublinky. Někteří vinaři používají svoje vlastní CO2, které v jejich vinařství vzniká přirozeně během kvašení vín.

Frizzante patří k levnějším vínům. Do lahví se plní pod tlakem, díky čemuž je jeho výroba oproti šumivým vínům rychlejší a tím i levnější. Tato technika plnění se používá většinou u mladého a lehkého vína, které tak má jemnou a osvěžující chuť.

Frizzante většinou poznáte už podle lahve, která má buď šroubový uzávěr nebo korek zajištěný provázkem. Pořídit si ho můžete také v plechovce – jedná se tak o ideálního společníka do kabelky či batohu na letní výlety nebo piknik. Uzávěr zároveň souvisí s příjemnou cenou, jelikož se na tahle vína nevztahuje spotřební daň.

Spumante

Spumante má výrazně intenzivnější perlení a je uzavřeno korkem s tzv. agrafou. Také láhev je mohutnější, silnostěnná, protože musí odolávat mnohem většímu tlaku v láhvi.

Tato vína bývají dražší, protože jsou nákladnější na výrobu a obal a také se z nich odvádí spotřební daň, která činí 17,55 Kč u jedné láhve.

Mezi výrobci se šíří podvody

Situace tak trochu připomíná trh s motorovou naftou a lehkými topnými oleji v devadesátkách, kdy obchodníci nakupovali celé vlaky cisteren s lehkými topnými oleji, a pouhou změnou označení cisteren na motorovou měli obrovské zisky na spotřebních daních, které byli povinni odvádět z motorové daně, ale nikoliv z lehkého topného oleje, třebaže technicky jde o identický produkt.

Mezi šumivými a perlivými víny je poměrně tenká hranice, zvláště v oblasti budgetových produktů. Francouzští výrobci šampaňského si vše ohlídají a spotřební daň na láhvi šampaňského je vzhledem k její prodejní ceně prakticky zanedbatelná.

Ovšem u levnějších produktů tato spotřební daň tvoří podstatnou část jejich prodejní ceny.

Spotřební dani tedy podléhá jen šumivé víno ve výši 17,55 Kč za běžnou láhev o objemu 750 ml. A to ještě jen to, které má v lahvi tlak přes 2,5 baru. Vše, co je pod touto hranicí, je z hlediska zákona považováno za perlivé víno, ze kterého se žádná daň neplatí.

Nedávno proběhl nezávislý test šumivé ho vína, kdy akreditovaná laboratoř pro věřila tlak u 15 lahví prosecca a dalších šumivých a perlivých vín a výsledky byly poměrně zarážející – z patnácti lahví se do deklarované kategorie, ze které se neplatí daň, nevešlo 11 vzorků, za které by se daň měla platit.

Kromě toho, že jde o klamání spotřebitele, je to regulérní daňový únik. Ale minimálně to poškozování spotřebitele je trochu sporné. Když vám někdo prodá smetanu za cenu mléka? Jste poškozeni? Asi ne a málokdo by si na to možná stěžoval.

Nicméně faktem zůstává, že dostáváte něco jiného, než je deklarováno na láhvi a výrobce tímto drobným trikem, tedy zvýšením tlaku při plnění vína, který ho prakticky nic nestojí, získává neférovou konkurenční výhodu před ostatními a okrádá stát na daních.