Abstinence od alkoholu prý prodlužuje život

Publikováno: 16. 8. 202216. 2. 2023 Autor: Eva Komínková

Možná vám to zkazí náladu, ale i jedna večerní sklenička vína na zdraví nepřidá. Jsou to závěry výzkumu o alkoholu a jeho dopadech na lidské zdraví.

Po několika desetiletích zmatených a často docela protichůdných výsledcích výzkumů, jejich ž závěry se pohybovaly:

alkohol v malých dávkách neškodí
alkohol škodí vždy a za každých okolností

Je prý podle nové studie konečně jasno: Jakékoli množství alkoholu má negativní zdravotní účinky.

Odvolává se na výsledky amerického výzkumu a dokládají, že nadměrné pití alkoholu usmrtilo za posledních pět let jen ve Spojených státech 150.000 lidí ročně. Asi 40 procent těchto úmrtí mělo akutní příčinu. Tedy šlo o automobilovou nehodu, otravu nebo sebevraždu (pod vlivem alkoholu). Za většinou z nich ale stály chronické potíže způsobené alkoholem, jako jsou jaterní onemocnění, rakovina a srdeční onemocnění.

Když odborníci hovoří o zdravotních následcích spojených s nadměrnou konzumací alkoholu, lidé se často domnívají, že se to týká pouze alkoholiků. Zdravotní riziko ale prý představuje i mírné pití. Riziko je prý mnohem blíž, než si lidé myslí. Škodlivost alkoholu začíná na velmi nízké úrovni konzumace.

Pití alkoholu ovlivňuje lidskou DNA

Termín „nadměrné užívání alkoholu“ technicky neznamená nic. Avšak podle doporučené maximální denní dávky, je to víc než dva drinky denně pro muže a víc než jeden drink pro ženy.

Sílí rovněž důkazy, že existuje riziko i v případě této doporučené dávky, zvláště u určitých druhů rakoviny a kardiovaskulárních onemocnění.

Doporučená denní dávka není myšlena ani jako týdenní průměr. Jinými slovy, pokud abstinujete od pondělí do čtvrtka a dáte si dva nebo tři drinky během víkendu, pak jste se ocitli v kategorii nadměrné spotřeby alkoholu. Škodí tedy nejen celkový počet drinků v určitém čase, ale i hladina alkoholu dosažená v těle během jednoho večera. Obojí totiž poškozuje zdraví.

Z výzkumu plyne závěr, že hlavní příčinou škodlivosti alkoholu je skutečnost, že poškozuje DNA. Při konzumaci alkoholu ho tělo rozkládá na acetaldehyd, tedy chemikálii, která poškozuje buňky. Acetaldehyd poškozuje DNA a brání tělu, aby poškozené buňky opravilo.

Jakmile je poškozena DNA, buňka začne nekontrolovaně růst a vytvoří rakovinový nádor. Alkohol zásadně ovlivňuje DNA, a proto rovněž celý systém. To značí, že během celého života pití alkoholu tělo poškozuje.

Vliv alkoholu na kardiovaskulární systém

Naopak vliv alkoholu na srdce je stále nejasný. Některé studie uvádějí, že malé množství alkoholu, zvlášť červeného vína, mu může prospívat. Některé výzkumy potvrdily, že alkohol zvyšuje hladinu HDL „dobrého“ cholesterolu a také, že resveratrol, přírodní antioxidant vyskytující se například v grepech, ale i v červeném vínu, má na srdce příznivý účinek.

I taková zjištění vědců ale zpochybňují oponentní výzkumy, ty tvrdí, že alkohol prokazatelně příznivé účinky na kardiovaskulární systém nemá.

Názor, že malé množství alkoholu prospívá zdraví, pravděpodobně vyplývá ze skutečnosti, že lidé, kteří ho pijí střídmě, mají dobré zdravotní návyky, cvičí, jedí ovoce a zeleninu a nekouří. Studie ale přisuzovaly jejich dobrý zdravotní stav právě alkoholu. Jiný výzkum naopak zjistil, že i malé množství alkoholu zvyšuje riziko vysokého tlaku a srdečních potíží. A toto riziko je o to větší, čím více alkoholu člověk konzumuje.

Dobrou zprávou je, že pokud lidé přestanou pít alkohol nebo jeho spotřebu omezí, tlak jim opět klesne.

Alkohol je spojován i s poruchami srdečního rytmu, známými jako atriální fibrilace, která zvyšuje riziko vzniku krevní sraženiny a mozkové mrtvice.

Alkohol je prokázaný karcinogen

O úzké souvislosti mezi kouřením a rakovinou ví asi každý, ale jen málokdo si uvědomuje, že i alkohol je silně karcinogenní. Alkohol jen v USA zaviní více než 80.000 případů rakoviny ročně a 20 tisíc úmrtí na ni.

Je známo, že alkohol přímo ovlivňuje rozvoj sedmi druhů rakoviny, a to:

hlavy
krku (hltanu a hrtanu)
ústní dutiny
jícnu
jater
prsu
kolorekta

Vědci se však domnívají, že může mít vliv i na vývoj jiných druhů rakoviny. Například prostaty a slinivky, byť u nich dosud přímou souvislost vědci neprokázali.

Riziko rakoviny jater a kolorekta tedy tlustého střeva a konečníku, hrozí hlavně lidem, kteří konzumují nadměrné množství alkoholu. Riziko rakoviny prsu a jícnu hrozí i při jeho nízké konzumaci, ale roste s jeho vyšší spotřebou.

Pokud někdo pije méně, je vystaven nižšímu riziku ve srovnání s člověkem, který pije hodně. Dokonce i jeden drink denně zvyšuje riziko rozvoje rakoviny, to ve srovnání s člověkem, který alkohol nepije vůbec.

Alkohol má vliv na rakovinu jater

Rakovina jater je ve Spojených státech nejčastější příčinou úmrtí související s konzumací alkoholu. Ročně v USA zabíjí asi 24.000 lidí. Ačkoliv riziko strmě stoupá s věkem a množstvím zkonzumovaného alkoholu, ročně na karcinom jater umírá i přes 5.000 Američanů ve věku 30 až 40 let.

Onemocnění jater způsobené alkoholem má tři fáze: ztučnění, kdy se v játrech shromažďuje tuk, hepatitida, tedy zánět jater a cirhóza. První dvě fáze, pokud pacient přestane alkohol pít, jsou vratné, třetí už ale bohužel nikoliv.

Symptomy potíží jater spojených s pitím alkoholu jsou žaludeční nevolnosti, zvracení, bolesti břicha a žloutenka. Avšak příznaky se jen zřídka projevují dříve, než dojde k vážnému poškození jater.

V největším riziku onemocnění jater jsou právě silní pijáci. Některé výzkumy ale uvádějí, že i po pěti letech konzumace dvou drinků denně může játra alkohol vážně poškodit. Až 90 procent lidí, kteří vypijí denně čtyři sklenky nápoje s obsahem alkoholu, trpí v jeho důsledku ztučněním jater.

Riziková konzumace alkoholu

Avšak ne každému, kdo pije, hrozí podle vědců jenom nebezpečí. Ve hře jsou i ostatní faktory životosprávy, které buď snižují, nebo zvyšují tuto pravděpodobnost. Mluvíme o vyvážené stravě a cvičení na jedné straně a kouření na straně druhé.

Každý rizikový faktor se počítá, tím, že se sčítají se riziko zvyšuje. Roli hraje i výchozí stav, který se může v kombinaci s alkoholem podílet na zhoršení zdravotního stavu. Například lidé s vysokým tlakem by neměli pít vůbec, nebo jen velmi, velmi málo.

Svou roli sehrává také genetika. Například dvě genetické varianty, které jsou obvyklejší u potomků lidí z Asie, ovlivňují to, jak metabolizují alkohol na acetaldehyd. Jedna genová varianta způsobuje, že se alkohol mění na acetaldehyd rychleji a zaplavuje tělo toxinem. Druhá varianta zpomaluje metabolismus acetaldehydu. Což znamená, že se v těle udržuje déle a působí větší škody.

Omezit pití, nebo se ho zcela vzdát, je tedy vždy prospěšné. I malé omezení konzumace alkoholu je prospěšné, zejména přesahuje-li jeho konzumace doporučený limit. Riziko stoupá velmi rychle, pokud vypijeme víc než dvanáct drinků denně.

A tak lidé, kteří pijí pět až šest drinků denně, to mohou snížit na tři až čtyři a budou se cítit mnohem lépe.

Pít či nepít?

I ti kteří pijí alkohol denně, třeba jen v malých dávkách, by rovněž mohli omezit konzumaci a velmi by si polepšili. Je třeba zkusit strávit jen pár večerů bez alkoholu. Když se budete cítit lépe, asi vám tím chce tělo něco říci.

Není nutné trvat na úplné abstinenci, pokud už nemá dotyčný alkoholem narušené zdraví, či jde o těhotnou ženu. Není reálné aby lidé přestali pít úplně. Už jsme tu měli prohibici a ta také nefungovala.