České opilecké celebrity 2/2
Roman Skamene
Herec, r. 1954.
Roman Skamene má dlouhodobě potíže s alkoholem. Z tohoto důvodu jej přestal uznávat a spolupracovat s ním jeho dlouholetý divadelní kolega Luděk Sobota. Sobota doslova říká na dotaz proč v dubnu 2006 Skamene nehrál ve hře s názvem Duševní hyena. I když byl v programu napsán toto: „Roman už poněkolikáté zklamal. Prostě se opil a nepřišel. Ještě krátce před představením jsem s ním mluvil, něco zablekotal, ale přesto slíbil, že dorazí. Bohužel, sliby chyby, čekali jsme zbytečně. S Romanem jsem nadobro skončil. Už dál prostě nemohu tolerovat jeho alkoholové výstřelky a čekat, zda se náhodou objeví, nebo ne. Nemám na to prostě nervy. Je to nezodpovědné nejen kvůli divákům, ale i kvůli mně a hereckým kolegům, “ kategoricky uzavřel Luděk Sobota. V aktivních letech hrál ve více než 30 filmech. Poslední dobou však pije již méně.
Igor Bareš
Herec, r. 1966, Olomouc.
Z poslední doby tohoto herce znáte např. ze seriálu Pojišťovna štěstí. Vidět jste jej mohli však i ve filmech Horákovi; Krev zmizelého; Poslední vlak; Výlet; Zítra to spustíme ad.
Pokusy o sebevraždu, psychiatrická léčebna, alkoholismus, ochrnutá ruka po rvačce v opilosti, zabavený řidičák… To není horor! To je život Igora Bareše. Své první potíže s alkoholem měl po vystudování JAMU, kdy si začal nekontrolovaně užívat života a také alkoholu, který po několika měsících přestal zvládat a pil denně. Dobrovolně šel na léčení. Přestože absolvoval tříměsíční protialkoholické léčení, pití se nezbavil.
„V podstatě mě tahle nemoc provází dodnes. Už nepiju jako kdysi, když jsem se dostal do ústavu v Brně. To jsem byl dost vyřízený. Nyní se snažím ctít heslo, že není důležité žít bez alkoholu, ale žít s alkoholem. Mám poměrně hodně práce, a pokud pracuju, nepiju. Před představením nepiju celý den a po něm si něco málo dám, “ říká Bareš. A právě v těchto alkoholických obdobích se několikrát pokusil i o demonstrativní sebevraždy.
„Dva tři pokusy jako řezání žil nebo otrava plynem tam byly. Bylo štěstí, že plyn, který jsem si večer pustil, netrávil. Byl totiž zemní. Ráno jsem vstal, kohoutky pozavíral, vyvětral a šel do práce. A žíly? Ty jsem si pořezal na zápěstí, když jsme hráli v severních Čechách divadlo pro studenty, kteří tam česali chmel. Našli mě kolegové, odvezli do Žatce, kde mě zašili, a druhý den jsem hrál dál.
Eva Jakoubková
Herečka nar. 1952, zemřela 2005.
Jakoubková žila opravdu naplno a pít jí chutnalo vždycky. Nejraději měla bílé víno, kterého dokázala vypít neuvěřitelné množství. Nejen vínu holdovali roky společně se svým mužem, zpěvákem Petrem Novákem. Eva manželův odchod nesla velmi těžko. Deprese a hektolitry alkoholu uzavřely bludný kruh, z kterého pro Jakoubkovou už nebylo cesty zpět. Musela opustit milovaný Činoherní klub, nebyl o ni zájem ve filmu ani v televizi. K tomu všemu se ještě navíc přidalo podezření, že trpí rakovinou.
Ani to jí však v pití nezabránilo. Všechny její i Novákovy úspory začal polykal alkohol. Musela si začít půjčovat od známých a bývalých kolegů, kteří ji opouštěli. Za svůj život natáčela asi v 15 filmech, mj. např. Synové a dcery Jakuba skláře, ad.“Strašná škoda, krásná a inteligentní ženská, ale bílé víno nad ní bohužel zvítězilo, “ lituje hereččina promarněného života a neuvěřitelných alkoholických konců textař Pavel Vrba. Měla cit a chtěla rozdávat radost. „Jenže měla ráda víno. A důvod, proč ho už před léty začala konzumovat taková kvanta, vůbec neexistoval. Prostě jí to jen chutnalo,“ řekl textař jejího bývalého manžela Petra Nováka, Pavel Vrba.
František Husák
Herec, narozen 1936 Praha, zemřel 1991 Praha.
Znáte jej např. z filmů: série filmů Homolků; Vlak dětství a naděje; Jako jed; Ostře sledované vlaky; 30 případů majora Zemana; Jáchyme, hoď ho do stroje ad.
Nenapodobitelný představitel mnoha posmutnělých upozaděných mužů nedokázal odolat alkoholu. Nakonec byl zřejmě i hlavním viníkem jeho předčasné smrti. „Můžu upřímně říct, že jsem pana Husáka střízlivého snad neviděla, “ přiznala vdova po legendárním starším Homolkovi, tedy Josefu Šebánkovi, Marie Šebánková. „Přitom na druhou stranu na Frantovi požívání alkoholu nebylo znát. Choval se pořád stejně, ať zrovna pil nebo ne,“ říkala.
František bohužel dozpíval a doplul příliš brzo. Na konci února 1991 o půl jedenácté večer se vracel z Mělnické restaurace. Pěkně to klouzalo, což bylo pro alkoholem už tak nejisté nohy peklo. Za pár minut ho kamarádi našli ležet na zemi, v prstech ještě držel zapálenou cigaretu. Nebylo to poprvé, co končil podobným horizontálním způsobem, takže parťáci bohužel ani vzdáleně neuvažovali o tom, že by měli zavolat sanitku. Naložili kamaráda do auta, odvezli domů k mamince a uložili do postele. Ráno už herec s nikým nekomunikoval a přivolaný lékař mohl jen konstatovat krvácení pod mozkové pleny následkem zranění způsobeného silným úderem do hlavy.
Eva Olmerová
Jazzová zpěvačka, narozena 1934, zemřela 1993.
Žila bouřlivý a klikatý život plný zpěvu, cigaret, alkoholu a drog. Podle očitých svědků dokázala za jeden večer vypít i dva litry vína. Jednou se pod vlivem alkoholu i nabourala v osobním automobilu.
Boris Hybner
Herec a mim nar. 1941, zemře 2016.
Borise Hybnera znáte např. z filmů Rafťáci, Čert ví proč, Pupendo, Pelíšky, Rozpuštěný a vypuštěný, ad.
Boris Hybner se netajil svou závislostí na alkoholu a především tím, že ji dokázal překonat. O tomto svém bývalém problému byla natočen také dokument.
Jiří Krampol
Herec, nar. 1938, Buštěhrad.
Na stránkách různých, a to nejen bulvárních, novin se objevovaly informace o tom, že má tento herec měl potíže s pitím alkoholu. Pil prý často, nadměrně a dělalo m u to v soukromém i veřejném životě potíže. Nicméně herec toto období úspěšně překonal. Abstinent není, ale neopíjí se minimálně na veřejnosti.
Roman Štolpa
Herec, ročník 1964.
Romana Štolpu můžete znát ze seriálu Rodinná pouta či velmi křehké vztahy, roli měl i ve filmu Líbáš jako Bůh. Herec se ke své závislosti hlásí a byl léčen v Psychiatrické léčebně v Kroměříži v prosinci 2009. Závislost na alkoholu víceméně překonal.
Rudolf Rokl
Klavírista, nar. 1941, zemřel 1997.
Ze své závislosti na alkoholu se léčil v Červeném dvoře u Českého Krumlova.
Rokl se kromě alkoholu potýkal s vážnými zdravotními problémy, kvůli celoživotní kuřácké vášni musel v roce 1986 podstoupit operaci hrtanu. Rakovina hrtanu jej nakonec přemohla a zemřel ve věku 55 let.
Yvetta Kornová
Herečka, r. 1961.
Poprvé byla v protialkoholní léčebně ve svých čtyřiadvaceti letech. „Tehdy jsem nechodila po hospodách, pila jsem doma sama. Normálně jsem propíjela svou osobnost. Navenek jsem asi vypadala jako fracek, ale uvnitř jsem se cítila opuštěná a zmatená, “ vysvětlovala Yvetta svojí závislost. A začal život jako jízda na kolotoči.
Mladá žena dost často spadla až na dno, aby se znovu vzchopila a zkusila jít dál.
Martin Frič
Režisér nar. 1902, zemřel 1968.
Velký režisér měl jen jednu chybu a tou byla slabost pro alkohol. Probouzel se kvartálně a pak vládl bez milosti, až oblíbený režisér několik dní vůbec nevěděl o světě. Tak se stalo, že Frič doslova „propil“ smrt vlastní milované manželky. Zhroutil se. Když pak konečně vystřízlivěl, požádal o pomoc odborníka docenta Skálu.
Tvůrce sto deseti nesmrtelných celovečerních filmů, jako byl například Kristián nebo Škola, základ života, dostal od lékařů přísný zakáz požívání alkoholu. Zabít ho totiž v posledních letech mohla i jediná sklenka.
„Jednou, až mi bude všecko fuk, si z toho báječnýho koňáčku naleju pořádnýho frťana, “ řekl Frič Miloši Formanovi, který u něj byl na návštěvě a v příborníku náhodně našel láhev koňaku.
Ta chvíle nastala 21. srpna 1968, když do Československa vtrhla okupační vojska. Martin Frič už nechtěl dál žít. Otevřel dlouho ukrývaný koňak a pomalu vypil celou láhev. Druhý den ho posluhovačka našla v bezvědomí. Zemřel po pěti dnech.
František Vláčil
Režisér, nar. 1924, Český Těšín, zemřel 1999, Praha.
Byl složitou a rozporuplnou osobností, zápasící po celý život s vnitřními sváry a pochybnostmi – jeho životním prokletím se stal alkohol, který mu podlomil zdraví a v posledním období zřejmě i tvůrčí schopnosti. Přesto se tento básník filmového obrazu zapsal do kulturních dějin jako jeden z největších českých filmařů a nedostižný vzor pro své následovníky. Již jako žijící klasik se stal objektem zájmu svých kolegů – Drahomíra Vihanová o něm natočila dokument Hledání (1979), kameraman František Uldrich medailon V síti času (1990) a režisér Karel Smyczek v rámci cyklu GENUS portrét Život režiséra Františka Vláčila (1995).
Všechny díly
