• Přišel s opicí
• Má opici
• Přinesl si opici
• Skončil s opicí
• Leží s opicí
• Vyspává opici

Vybraná terminologie z oblasti opilectví a alkoholismu

Téma je to vděčné a taky bezbřehé – málokterá oblast lidské činnosti disponuje takovým rejstříkem frazeologismů, metafor a přirovnání jako právě opilectví. Je tady i slovo kocovina, to je některé dny opravdu klíčové.

Kocovina

Slovo kocovina je velice zajímavé. Jeho souvislost s kočkami, která zaznívá někde v hloubce tohoto slova, je prokazatelná. Termínem kocovina se v minulosti označovalo bouřlivé a bláznivé pijatiky provázené takovým nesourodým a nelibozvučným rámusem, jaký provází pověstná popelnicová setkání koček, vřeštících a mňoukajících.

Posunutí významu ve směru k dnešnímu významu kocoviny jako „nepříjemného fyzického stavu, který je výsledkem přehnané konzumace alkoholu“ nastalo až později, a to pravděpodobně po německém vzoru. V němčině 19. století fungovala jako jazyková hříčka záměna slov katar ve významu „zánět, nepříjemný tělesný stav“ a katter „kocour“.

Místo „nepřijde, má zase katar“ se říkalo, přeloženo doslova, „má kocoura“, což znělo ohleduplněji a zároveň to upomínalo na nějakou noční toulačku spojenou s různými společenskými zážitky, a to je pro kočky a kocoury přímo typické. Ekvivalent této německé slovní hříčky v češtině je právě naše kocovina.

Opice

„Přišel už ve slušné opici,“ říká se o někom, kdo přišel opilý. Vztah mezi slovy opilý a opice ve významu „opilost“ není tak jednoduchý a přímočarý, jak by se mohlo zdát.

Slovní obraty s odkazem na opici jako člověku nejpodobnější zvíře se totiž v souvislosti s požíváním alkoholu vyskytují i v řadě germánských a románských jazyků a dokonce i v arabštině, kde se jméno tohoto zvířete vůbec hláskově nepodobá slovesu, které označuje stav, kdy je někdo „pod vlivem alkoholu“.

Souvislost mezi rčením mít opici a neutrální formulací být opilý se někdy hledá ve zmíněné arabštině, kde se výraz pro opici silně podobá výrazu „šťastný“, a toho využívá také arabská frazeologie. Pod vlivem alkoholu se často cítí šťastný i člověk jinak zcela nešťastný. A jeho štěstí se v tu chvíli někdy projevuje tak, že je po stránce chování a projevů od opic téměř k nerozeznání.

Opilci se chovají všude stejně – v Arábii, ve Španělsku, ve Francii, v Německu i u nás. Na Silvestra i jindy.

Ostatní opilecké výrazy

Po jazykové stránce je tu mnoho výrazů s pitím spojených. Vesměs jsou to výrazy expresivní, citově zabarvené, je tu hodně obraznosti. Jak to probrat a vyložit? Výrazy toho druhu se totiž odlišují místně, generačně i podle sociálního zařazení uživatele. Jistě připomenu i takové, které jste nikdy neslyšeli. A hlavně mládež už má pro pití obraty další. Starší je například spojení ‚má špičku‘, doslovný překlad německého ‚eine Spitze haben‘ vyjadřující mírnou opilost a působí už trochu zastarale.

Bohatá je slovní zásoba, která se týká opilosti silnější. Kdy je člověk ‚nadrátovanej‘, ‚napálenej‘, ‚zrychtovanej‘, ‚zlinkovanej‘, ‚zkárovanej‘, ‚zhulákanej‘, prostě ‚ožralej‘. Můžeme se pozastavit nad tím, proč se u ‚ožrat‘ zaměňuje pít a jíst, respektive žrát. Ono se to trochu prolíná. Původní význam slova žrát je totiž obecný – hltat, polykat. Takový opilec je v češtině charakterizován nevybíravými přirovnáními. Průzračné je rčení ‚pije jako duha‘. Méně jasné může být ‚pije jako holendr‘ a to ‚holendr‘ bylo označení papírenského stroje, který při výrobě spotřeboval spoustu vody.

Často se též srovnávalo s příslušníky národů, kteří měli údajně k pití sklony. My říkáme: ‚Pije jako Dán.‘ Ale Němci říkají jako Švéd, Francouzi jak Polák. Ani zvířata tu srovnání neušla. Rusky se pije ‚jak kůň‘, anglicky ‚jak ryba‘. Tady připomeneme i starý výraz pro opilost ‚opice‘, který se dá vysvětlit hláskovou podobností s ‚opilý‘, ale etymologové upozorňují na to, že románské jazyky podobný význam u slova opice taky mají. A němčina obecné ‚mít opici‘ nebo ‚koupit opici‘ přejala v 19. století od nás.

Podle profesí je pozoruhodné srovnání německé: ‚pije jak starý námořník‘, ruské ‚jak švec, obuvník‘, americké ‚jak houslista, šumař‘.

Takové nemírné pití mívá následky. Piják je opilý ‚jak slíva‘, která je šťavnatá a padá ze stromu. Je ‚sťatej pod vobraz‘ připomene, že člověk byl stvořen k obrazu božímu a vyjadřuje, že už je míň než ten obraz. A nebo ‚je nalitej jak dělo‘. Novější rčení, že je ‚ji má jak z praku‘ snad nejde ani vysvětlit. Zajímavé je rčení ‚je namol‘, pro které jsme pravděpodobně sáhli k německému vzoru, i když už ve starší češtině bylo označení opilce ‚molek‘. Připomíná se tu německé slovo ‚molum‘, které je z argotu a znamená ‚opilý, opilost‘. Ukazuje také na výraz ‚mole‘, který v jidiš znamená ‚plný‘. Někdy se takové obrazné výrazy a přejímky málo liší a jsou velmi staré.

V této souvislosti vzpomeneme i na rčení ‚pít na sekyru‘, tj. na dluh, které souvisí se starým označováním zářezy nebo záseky do trámů v hospodě. Staré je i slovo, které označuje stav po propité noci ‚kocovina‘. Původně to slovo označovalo výtržnost a koncem 19. století převládl, původně ve studentském žargonu, význam dnešní. A tak výraz ‚kocovina‘ označuje vedle stavu morální deprese i únavu po alkoholickém pití. To přichází kocovina jako připomínka toho, že se někdo opil jako zvíře.