Dvě piva denně mohou prý snížit riziko vzniku demence

Pozitivních zpráv není nikdy dost.

A tak zatímco lidstvo trápí degenerativní civilizační choroby, se kterým si lékaři zatím nedokážou poradit, vědci zjistili, že lék již existuje a Češi a patří k národům, které tuto terapii podstupují úplně nejvíce na světě.

Australští vědci zjistili, že konzumace alkoholu může přispět ke snížení rizika vzniku demence. Výsledky jejich studie ukazují, že lidé, jejichž spotřeba alkoholu by se dala přepočítat na zhruba dvě piva denně, mají o více než třetinu nižší pravděpodobnost na vznik této mozkové choroby než abstinenti.

Tým vědců z australské University of New South Wales v Sydney, který během studie porovnával data z 15 starších studií obsahujících údaje o návycích v konzumaci alkoholu a míře demence u celkem 24 478 lidí nad 60 let, své výsledky publikoval ve vědeckém časopise Addiction.

Účastníci studie byli rozděleni na:

• abstinenty
• příležitostné konzumenty alkoholu (1,3 g etanolu za den)
• lehké až středně těžké konzumenty (1,3 g až 25 g)
• středně těžké až těžké konzumenty (25 g až 45 g)
• těžké konzumenty alkoholu (více než 45 g)

Kolik obsahují běžné alkoholické nápoje čistého alkoholu

• velké výčepní pivo (dříve 10°) obsahuje asi 16 g etanolu
• 2 dl vína asi 20 gramů etanolu
• velký panák tvrdého alkoholu asi 13 gramů etanolu

Výsledky studie ukázaly, že lidé konzumující alkohol čelí nižšímu riziku vzniku demence než ti, kteří se alkoholu zcela vyhýbají.

Co se týče konkrétních čísel, tak příležitostní konzumenti a tzv. lehcí až středně těžcí konzumenti alkoholu mají o 22 procent nižší pravděpodobnost rozvoje demence než abstinenti. Středně těžcí až těžcí konzumenti, jejichž spotřeba alkoholu by se dala přepočítat na zhruba dvě piva denně, pak v porovnání s abstinenty čelí dokonce o 38 procent nižší pravděpodobnosti vzniku nemoci.

Nejhůře dopadli abstinenti

Nejvyšší hrozbě vzniku nemoci, která způsobuje ztrátu paměti, čelí podle studie právě abstinenti. Nižší pravděpodobnost vzniku demence má podle výsledků v porovnání s nimi dokonce i skupina tzv. těžkých konzumentů alkoholu, a to o 19 procent.

Vědci uvedli, že abstinence podle jejich zjištění nepřináší žádné výhody, co se snížení rizika vzniku demence týče. Zároveň ale varují, že nadměrná konzumace alkoholu člověku zcela nepochybně škodí.

Server Daily Mail uvádí, že celosvětová míra demence se za poslední tři desetiletí téměř ztrojnásobila, a to z 20,2 milionu případů v roce 1990 na 57,4 milionu případů v roce 2019. 

Předpokládá se přitom, že nárůst bude pokračovat. Odborníci podle britského deníku odhadují, že v roce 2050 bude demencí trpět celkem 152 milionů lidí.

Podoby demence

Stařeckou demencí rozumíme specifickou skupinu chorob mozku, z níž nejčastější je Alzheimerova choroba.

Příčina vzniku Alzheimerovy choroby není známa, ví se však, že jde o postupný rozpad nervových vláken a nervových buněk. Alzheimerovou chorobou se mění také látková činnost mozku.

S prodlužujícím se průměrným věkem přibývá i stařecké demence. Alzheimerovou chorobou podle statistik trpí v současné době více než jedna čtvrtina populace nad 85 let.

Závěr

Ke všeobecně známému pořekadlu, které na alkohol docela sedí – „všeho moc škodí“ lze tedy doplnit „zdrženlivost škodí také“.

Asi si každý z nás dokáže vybavit například moravské kmety, kteří se dožívají ve zdraví i vysokého věku přes 90 let a jako recept na dlouhověkost uvádějí, že si každé ráno dávají panáka slivovice, aby vypálili červa.