Grappa – brandy z Itálie

Grappa je pálenka italského původu z vína nebo z matoliny (zbytky po lisování vína: slupky, semínka i třeba větvičky). Obsah alkoholu se zpravidla pohybuje mezi 37,5 – 60 %.

Chuť může být pokaždé jiná. Stejně jako u samotného vína záleží na odrůdě, místě pěstování i teplotě při které víno zrálo.

Historie grappy

Obecně se tvrdí, že název grappa vznikl podle městečka Bassano del Grappa, které leží pod horou Monte Grappa. Bylo by to pochopitelné, nicméně někteří italové tvrdí, že název Grappa vznikl podle slova rapus, jež v latině znamená hrozny.

Výraz pro zbytky po lisování hroznů má k názvu možná ještě blíž – grápo, rappe, rappe, ráspe , graspa. Jednou z variant je i možnost, že hora Monte Grappa dostala své jméno po této lihovině. Ať je to jakkoliv, grappa se měnila, zvyšovala svou prestiž a kvalitu a dnes je velmi oblíbenou lihovinou nejen v Itálii.

Výroba grappy

Grappa se vyrábí z z tzv. matolin což jsou vlastně výlisky z hroznů, jež zůstanou po vylisování moštu ze rmutu. Původně prý tyto slupky dostávali pracovníci na vinicích jako naturálie. Jelikož zákon nabídky a poptávky funguje odjakživa, nechávali je pak destilovat v pojízdných lihovarech na podomácku vyrobených přístrojích.

Zajímavostí určitě je i to, že se grappa používala i později. Začaly vznikat palírny, které vykupovaly matoliny přímo od vinařů a grappa se tím dostala mezi širokou veřejnost.

Technickou zajímavostí je i způsob pálení – destilovat grappu je daleko složitější než jiné destláty, většinou se destiluje kapalina, v tomto případě se destilují přímo slupky z vylisovaných hroznů . Proto destilace připomíná vaření pudinku ve vodní lázni.

Destilační přístroje jsou dvouplášťové, čímž je sice výroba daleko energeticky náročnější, ale bezpečná. Grappa vyrobená tímto způsobem se označuje distillata a bagnomaria, grappa označená jako distillata a vapore. Ta se destiluje jiným způsobem, používají se přístroje, ve kterých jsou slupky rozprostřeny na roštu a vše probíhá za pomoci páry.

Další věcí, která ovlivňuje výslednou kvalitu destilátu je cukernatost hroznů. Jak se vinaři snaží dosáhout vyšší cukernatosti, výrobci grappy potřebují pravý opak. Ostatně velké firmy produkující grappu na to šly od lesa a vysazují vlastní vinice. Kvalitu grappy ovlivňje tím pádem i region, obecně platí , že grappy ze severu Itálie bývají senzoricky hodnotnější než ty z jihu,

Druhy grappy

• Giovane (mladá) nebo Bianca (čirá) – lahvování probíhá hned po destilaci a během výrobního procesu nepřišla do kontaktu s dřevěným sudem
• Affinata (zralá) – láhvování probíhá po zrání do 12 měsíců v dřevěném sudu
• Invecchiata (zestárlá) nebo Vecchia (stará) – lahvování probíhá po 12 – 18 měsíčním zrání v dřevěném sudu
• Stravecchia (velmi stará) nebo Riserva (rezervní) – lehvování probíhá po zrání delším než 18 měsíců
• Aromatica (aromatická) – vyrábí se z aromatických hroznů typu Muscat blanc, Gewürztraminer, Müller Thurgau, Malvasia, atd.
• Monovitigno (jednoodrůdová) – vyrábí se z matoliny z jednoho druhu hroznů (ten je popsán na etiketě láhve)
• Polivitigno (víceodrůdová) – vyrábí se z matoliny z více druhů hroznů
• Aromatizzata (aromatizovaná) – vyrábí se s přidavkem jedné či více ovocných či bylinkových esencí

Konzumace grappy

S podávání grappy je to podobné jako s vínem, i když se oproti vínu jedná o destilát. Různé druhy chtějí různé teploty. Nízká teplota potlačí negativní vlastnosti, vyšší naopak zdůrazní.

Obecně, pokud se to tak dá říct , se pije mladá grappa při 8-12 C, zlatá a reserva pak od 15-18 C. Milovníci grappy jí pijí i při pokojové teplotě podobně jako koňak.

Ke Grappě patří sklenice s objemnějším dnem, ale uzavřenějším hrdlem, ideální je sklenička na koňak. Nápoj si nejlépe vychutnáte jako digestiv – tedy po jídle.

A dokonce si jej můžete dát i do kávy. Když si do kvalitního espressa vlijete cca 1-2 cl Grappy, vytvoříte nápoj, kterému Italové říkají „caffé corretto“.