Historické pivní pravdy, aktuální trendy a objevy

Přes stoupající oblibu vína, je Česko národem pivařů – v přepočtu na obyvatele nám patří dlouhodobě světové prvenství. V tomto opravdu nezpochybnitelně vedeme.

Vaření a konzumace piva má dlouhou historii – podle doložených písemných zpráv sahá až do starověké Mezopotámie. Proto nelze říct, že jsou české země jeho kolébkou, přesto je tu pití zlatavého moku hluboce zakořeněné.

Sládek pivo vaří, výčepní ho dělá

Všichni jistě víme, že není pivo jako pivo a jeho opravdový pivař dá za pravdu pivovarským znalcům, kteří tvrdí, že sládek sice pivo vaří, ale výčepní ho dělá.

Každá kdo viděl film Jiřího Menzela Postřižiny si jistě vybaví na scénu (teď nemám na mysli tu scénu, kdy paní správcová dostává výprask) kdy správce pivovar Francin objíždí na svém motocyklu hospody a nabádá hospodské, aby poctivě čistili trubky, jinak jim přestane dodávat pivo.

Protože uvařit dobré pivo sládkem je jedna věc, ale pro zachování kvality je důležité dodržet správné výčepní a hygienické postupy. A to už je na výčepním. Jeho nesprávným přístupem se dá degradovat i to nejlépe uvařené pivo na nechutný patok.

Historická pravda je tedy nechodit do podniků, kde nečistí trubky. A poctivá sanitace je záležitost na několik hodin práce kvalifikované obsluhy, proto je samozřejmostí podniků, kde se vytočí velké množství piva – prostě si na ní v tom objemu piva tzv. vydělají. Zato malé podniky, kde občas natočí nějaké to pivo jí často zanedbávají a dělají jen občas, pokud vůbec.

Nealkoholické pivo je na vzestupu

Za první čtvrtletí letošního roku české pivovary vyrobily o téměř 21 procent více nealkoholického piva než v loňském roce. Vyplývá to z dat Českého svazu pivovarů a sladoven. Výroba nealkoholického piva podle svazu každoročně roste a nejvíce se ho uvaří v letních měsících. Trend je patrný i ve světě.

Česko stále zemí, kde převládají hlavně ležáky a výčepní piva. Zhruba pět procent připadá na speciály, nealkoholická piva a další druhy. Snižování alkoholu v pivu je jednoznačně velkým světovým trendem, výroba nealkoholického piva a různých ochucených variant dává sládkům možnost vytvářet nové chuti.

Podle evropské normy se za nealkoholické pivo považuje sladový nápoj s obsahem alkoholu méně než 0,5 procenta. Podle dat svazu se v Česku nejvíce nealkoholického piva každoročně vyrobí během léta. V loňském roce se v červenci vyrobilo meziročně o více než 41 procent nealkoholického piva více než v roce 2020. V červnu byla loni meziročně výroba vyšší o téměř 26 procent.

Podle svazu jsou trendem také hořká piva, mezi kterými se objevily i nealkoholické varianty. Tuzemská piva mají také proti zahraničním značkám, které mají obsah alkoholu často nad hranicí pěti procent, zpravidla nižší hodnoty. U alkoholických novinek, které pivovary uvařily v za poslední rok, se obsah alkoholu pohybuje od 4,4 do pěti procent.

Podle svazu je i u velkých pivovarů trendem svrchně kvašené pivo, takzvaný Ale, při jehož výrobě se používají americké druhy chmele.

Pivo zlepšuje imunitu i paměť

Umírněné pití piva může mít na lidský organismus pozitivní účinky, poukazují poslední vědecké studie.

Střídmé pití piva by mohlo být prospěšné jako prevence některých infekčních chorob. Závěr jedné ze studií prezentovaných na sympoziu Pivo a zdraví v Bruselu 

Zásadní důraz je kladen na umírněné pití piva vždy společně se zdravou dietou. Zmíněná studie naznačuje, že lidé, kteří se takto stravují, mají méně záznamů o infekčních chorobách dýchacího systému.

To má imunologické efekty a podporuje obranyschopnost organismu. Umírněné pití znamená dvě sklenice piva denně u dospělého muže, jednu u ženy, vždy ovšem s jídlem. Nelze to však zcela zobecňovat, protože někteří lidé mohou být k chorobám náchylnější než jiní.

Pivo zlepšuje mozkovou činnost

Na pozitivní účinky piva poukazuje i studie, která tvrdí, že přírodní antioxidanty (flavonoidy) obsažené v pivu prospívají poznávacím funkcím mozku (paměť, pozornost, koncentraci, řeč nebo prostorovou orientaci). Vědci toto odvážné tvrzení dokládají na experimentech prováděných na myších. Ty během konzumace piva prokázaly zlepšení některých mozkových funkcí.

Aby došlo ke stejně pozitivnímu dopadu u dospělého člověka, musel by denně vypít asi dva tisíce litrů piva.

Pivo kromě přírodních antioxidantů obsahuje i další prospěšné minerály a vitaminy, například vápník a fosfor důležité pro tvorbu kostí a zubů, kyselina nikotinová a laktoflavín navíc pozitivně ovlivňující spánek a usínání.