Hodnocení vín 1/4
Jak postupovat při hodnocení vín, degustaci
O tom, jak provádět hodnocení vína, bylo napsáno již mnohé. Vždy je však nejdůležitější vlastní zkušenost, získaná degustací a porovnáním co největšího množství různých vín, výrobců, oblastí, zemí, porovnáním vlastního hodnocení s hodnocením odborníků v literatuře, na výstavách atd.
Důležité je vědět, co v kterém víně hledat a samozřejmě jej ochutnat a zapamatovat, člověk se musí kromě studia do vína prostě „propít“. Není to však jednoduchá záležitost, ale jsou-li vína dobrá, přátelé při sklence příjemní a znalí a přistupujeme-li k degustaci maximálně zodpovědně a soustředěně, je to činnost nanejvýše povznášející.
Obecně lze říci, že jsou hodnoceny tři základní vlastnosti vína
- Vzhled
- Vůně
- Chuť
Z těchto atributů vycházejí všechny systémy bodového hodnocení vína, ať již založené na udělování trestných bodů, nebo naopak na bodování směrem vzhůru, tj. čím více bodů, tím lépe. Tento druhý způsob je u nás užíván při většině degustací a soutěží a to 20-ti bodový systém nebo 100 bodový systém.
Při 20-ti bodovém hodnocení je víno hodnoceno na desetiny bodu, kdy 20 bodů je maximum, při stobodovém hodnocení potom na celé body s maximem 100 bodů. Ještě před několika lety byl u nás rozšířenější systém dvacetibodový, ale v poslední době se stále více prosazuje, především na větších akcích (Grand Prix Vinex, Top 77 atd.), systém 100 bodový.
Existuje několik různých 100 bodových systémů, některé odlišují bodování bílých a červených vín apod., ale tyto rozdíly nejsou podstatné.
Tabulka hodnocení vín
Způsob vlastního bodování je zřejmý z tabulky, kdy pro jednotlivé bodované vlastnosti vína je udělován zde popsaný počet bodů. Součet pak dává bodové hodnocení celého vína.
Podle počtu dosažených bodů lze vína rozdělit do následujících kategorií:
- 90 – 100 vynikající víno
- 82 – 89 velmi dobré víno
- 72 – 81 dobré víno
- 62 – 71 průměrné víno
- < 61 podprůměrné víno
Potřeby pro degustaci vína
- Sklenice
Základním požadavkem na sklenici je to, aby byla ve spodní části širší a směrem vzhůru se uzavírala. Používají se klasické degustační sklenice a to jak pro vína bílá, tak i červená, i když pro červená vína je možné a běžné používat sklenice širší i „baňatější“ zvláště pro starší ročníky.
Naprosto nevhodné jsou tzv. „koštovačky“, malé půldecové sklenky bez nožičky používané ve většině moravských sklepích, kde jsou spíše cítit prsty degustátora, než hodnocené víno. Při vlastní degustaci se sklenka naplní nanejvýše do 1/4 svého objemu, tak aby plocha vína byla ve sklence co největší. Proto aby se ještě zvýšila (a tím i množství vůně) se během degustace sklenkou krouží.
Tip pro začátečníky: zkuste se sklenkou kroužit tak, že je položená na stole – pravděpodobnost rozlití je podstatně menší, poté vnořte nos do sklenice a zhluboka nadechněte.
- Tabulka pro hodnocení
Pro vlastní hodnocení je dobré mít u sebe předtištěnou tabulku pro hodnocení vína.
Postup hodnocení vín
Při vlastním hodnocení po nalití vzorku je důležitý i pro celkové hodnocení první dojem ještě před ochutnáním, to znamená vzhled a vůně, jaký je „nástup“ vína. Víno by mělo být čiré, jiskrné, barva by pak měla odpovídat odrůdě a stáří (obecně čím starší víno, tím tmavší).Ve vůni opět vedle intenzity hodnotíme její čistotu, harmonii a odrůdovou typičnost.
Před hodnocením chutě k vínu krátce přivoníme (již bez hodnocení, jen pro doplnění chutě – dojem chuti je vždy ovlivněn vůní) a víno ochutnáme, přičemž vtáhneme přes víno do úst trochu vzduchu, aby se na zadní části hrdla zvýraznily těkavé vlastnosti vína. Zde hodnotíme opět především harmonii, ale také perzistenci chutě a dohromady celkový dojem.
Bodový systém hodnocení vín
Jak se hodnotí? Vzorky jsou členům komise podávány samozřejmě anonymně, pouze s čísly. Posuzuje se zvlášť vzhled, neboli čistota vína, poté jeho barva, dále důležitější vůně a pochopitelně i chuť, což je nejdůležitější vlastnost.
V tzv. dvacetibodovém hodnotícím systému, který se hojně používá, může víno dostat za vzhled nejvíce 2 body, přičemž se oceňuje známkou po jedné desetině bodu. Znamená to, že např. za vzhled může víno dostat známku 1,7.
Za barvu je stejné bodové ohodnocení, tedy 0 až 2 body. Protože vůně je vlastnost vína, která o jeho kvalitě vypovídá více, je také možná přidělená známka vyšší a to až 4 body.
Nejdůležitější je jistě chuť, protože víno pijeme a ne čicháme – za vůni může porotce přidělit nejvíce až 12 bodů. Ano, znamená to, že víno může skvěle vypadat, mít jiskru jako křesadlo, může hrát dokonalou odrůdově typickou barvou, vonět jako ďas, ale pokud chutná nevalně, má to marný.
A naopak – je-li víno skvělé a výrazné v chuti, může i s drobným prohřeškem v čistotě či barvě získat dobré hodnocení. Tento systém je považován za správný.
Hodnotitelé většinou vína opravdu pouze posuzují, nepijí je. Je-li např. v kategorii odrůdy Chardonnay přihlášeno 40 vzorků, moc by toho nevydrželi – chutnané doušky končí v plivátku.
Jednotlivé známky se pak u každého vzorku sečtou – tedy např. víme, že např. vzorek Tramínu č.8 získal hodnocení 1,6 (za vzhled) + 1,7 (za barvu) + 3,8 (za vůni) + 8,5 (za chuť) = dohromady 15,6.
Jsou-li v komisi čtyři degustátoři, jejich udělené známky se sečtou a vydělí jejich počtem. Tento aritmetický průměr je pak konečnou známkou, které víno na přehlídce získalo.
Jak se hodnotí?
Degustátoři zapojují všechny smysly. Zrakem se posuzují barva a čirost. Pak nastupuje vůně. Vinných aromat je řada a z jejich popisů se dají sepsat básně. V zásadě se hodnotí intenzita, čistota a harmonie.
Největší důraz se klade na chuť. Zde se opět hodnotí intenzita, čistota, největší váhu má harmonie. Do této části hodnocení patří i perzistence neboli dochuť, u níž se cení její délka po polknutí doušku. Nakonec zbývá celkový dojem.
Pokud víno získá 95–100 bodů, pak o něm hovoříme jako o mimořádném, s 90–95 body je vynikající, 85–89 označuje velmi dobré víno, 80–84 dobré, pod 80 bodů je již průměrné, pod 75 podprůměrné.
Všechny díly
