Hodnocení vín 3/4

3 Chuťová zkouška

zapojí do hry chuťové pohárky na jazyku, které umožňují rozlišovat čtyři základní chutě

  • sladkou
  • slanou
  • kyselou
  • hořkou

Jejich vzájemnou kombinací dokážeme rozlišit obrovskou šálu chuťových vjemů.

V ústech také vnímáme

  • trpkost
  • plnost
  • pružnost
  • pěnivost
  • perlivost
  • chlad
  • teplo

Chutí se hodnotí sladkost a víno je

  • suché
  • polosuché
  • polosladké
  • sladké
  • velmi sladké 

Kyseliny

  • fádní
  • nízké
  • vyvážené
  • osvěžující
  • živé
  • rázné
  • ostré
  • kyselé
  • trpké 

Tělo

  • hubené
  • tenké
  • lehké
  • střední,
  • plné
  • opulentní
  • těžké 

Alkohol

  • lehký
  • dostatečný
  • velkolepý
  • opojný
  • ohnivý

Intenzita

  • slabá
  • střední
  • výrazná 

Doznívání

  • krátké
  • přijatelné
  • dlouhé
  • nebere konce 

Zralost

  • mladé víno
  • nezralé
  • na vrcholu
  • za vrcholem
  • přezrálé 

Víno může být v chuti i vůni

  • slabé
  • svěží a hebké
  • půvabné
  • vyvážené
  • elegantní
  • plné
  • kulaté 

Podávání vína

  • Víno podáváme v optimální teplotě.
  • Vína šumivá, dezertní a lehká bílá mají mít mezi 5 až 9 °C.
  • Většina bílých vín je nejkrásnější mezi 10 až 12 °C, kdy už uvolňují v dostatečné míře vůni, otevírají se, ale neztrácejí svěžest.
  • Velká zralá suchá bílá vína a čerstvá šťavnatá červená vína podáváme při teplotě 12 až 14 °C.
  • Pro červená vína literatura předepisuje pokojovou teplotu, měřenou ale někde ve studených hradních síních.
  • Většina červených vín se podává při teplotě 14 až 16 °C.
  • Velká zralá červená vína při teplotě 16 až 18 °C.

 Degustace vín

Rozlišujeme čtyři hlavní chutě

  • slanou
  • sladkou
  • kyselou
  • hořkou.

Sladkou chuť vnímáme na špičce, dojem sladkosti způsobuje např. fruktóza, sacharóza, glukóza a také glycerin.

Slanou vnímáme na patře a uprostřed jazyka, tato chuť se nám u vína může zdát atypická, ale víno obsahuje některé minerální soli, které pochází z půdy.

Po stranách jazyka a úst vnímáme chuť kyselou, kterou způsobují různé kyseliny (vinná, jablečná, mléčná, ad.). Jejich přítomnost je pro víno velmi důležitá, ovlivňují stupeň svěžesti a možnost zrání v láhvi. Velký obsah kyselin vytváří tóny agresivní a „zelené“ a většinou ani zráním vína se chuť nezjemní, proto je nutné obsah kyselin pečlivě analyzovat.

Hořkou chuť objevíme na kořeni jazyka, způsobují ji třísloviny, alkohol, anthokyaniny a polyfenoly.

Vyhodnocením vlastností a chutí vína analýza nekončí, ještě je třeba prověřit délku a dochuť vína. Délka se měří na kodálie = časový úsek (měříme v sekundách), při kterém vnímáme víno po spolknutí (vyplivnutí) v ústech. O dochuti můžeme zjednodušeně hovořit jako o příjemné a nepříjemné. Chuť vína také charakterizujeme jako plnou, hutnou, prázdnou, bohatou, extraktivní, to vše nám buňky v ústech dovolí rozeznat.  

Všechny díly