Jak pití alkoholu ovlivňuje ženský organismus

Že alkohol lidskému tělu až na specifické výjimky zrovna neprospívá, to ví asi každý.

Podívejme se ale na alkoholovou závislost z lékařského pohledu – co dlouhodobé pití dělá s tělem i myslí.

Ženské tělo a alkohol

Pro ženy a jejich tělo platí, že se s alkoholem vyrovnávají mnohem hůř než muži. Dlouhodobé pití má na jejich organismus rychlejší dopady. Je prokázáno, že ženy obecně jsou k poškození alkoholem náchylnější než muži.

Například cirhóza jater se při denní konzumaci víc než 130 gramů alkoholu rozvíjí u mužů podle klinických údajů po 10 až 20 letech. U žen to je už po pěti letech. Podobné výsledky přineslo i sledování úmrtnosti alkoholiků.

Ve věkové skupině 30 až 44 let byla úmrtnost u mužů alkoholiků 2 krát vyšší než u ostatní populace, kdežto u žen alkoholiček ve stejném věku 8 krát vyšší než u těch, které nepijí.

Ženy dosahují vyšší hladiny alkoholu v krvi při stejné dávce. Závislost se u nich rozvíjí po kratší době pití menšího množství. Zdravotní problémy jsou u žen častější a nastávají podstatně dříve než u mužů.

Ženy častěji sáhnou po lahvi, když se dostanou do stresové, zátěžové situace. Více si alkoholem léčí úzkost, deprese a další psychické stavy.

Žena pod vlivem alkoholu se stává častěji obětí násilí a sexuálního zneužití. Po této traumatické zkušenosti se navíc závislost na alkoholu u mnohých žen snadněji dál rozvíjejí.

Dvě hlavní skupiny alkoholiček

Ženy lze rozdělit na dvě základní skupiny alkoholiček. Ve zcela výjimečných případech se s alkoholismem začínají i ženy vyššího věku, ale je to opravdu výjimka, která souvisí například s úmrtím partnera, závažnou diagnózou, nebo ztrátou ubytování, dítěte, apod.

• Mladé ženy, které si závislost vypěstují už v relativně nízkém věku. Mnohdy je to v kombinaci s drogami.
• Ženy ve středním věku, u kterých pití mnohdy souvisí se stresem, osamělostí, popřípadě i s nastupujícím klimakteriem.

Co s tělem žen dělá dlouhodobé pití alkoholu

Seznam chorob a dalších zdravotních potíží, které způsobuje nadměrné dlouhodobé pití, by vydal na pořádně obsáhlou publikaci. Podívejme se aspoň na ty nejvýznamnější z nich:

• Alkohol bezprostředně i dlouhodobě poškozuje buňky mozku. Při soustavnějším pití alkoholu se nestačí obnovovat mozkové buňky, jsou ve zvýšené míře ničeny nebo nahrazovány méně funkčními.
• Dalším postiženým orgánem jsou játra, která se rozhodující měrou podílí na přeměně a zpracování alkoholu na méně škodlivé sloučeniny.
• Pitím alkoholických nápojů, zvláště koncentrovaných destilátů, je také poškozován žaludek a následně i sliznice střeva, které trpí nejen alkoholem samotným, ale produkty jeho rozkladu, jako je acetaldehyd a kyselina octová.
• Všechny orgány v lidském těle soustavným a dlouhodobým pitím alkoholu trpí. Alkohol způsobuje návykové onemocnění celého organismu. Stává se součástí chemických procesů těla, poškození způsobuje etanol i jeho metabolity. Alkohol navíc ovládne i chování a myšlení člověka.
• U chronických alkoholiček nastává postupně úbytek mozkové tkáně a mohou se objevit některé z alkoholických poruch, například delirium, poruchy paměti, alkoholová epilepsie nebo poškození mozečku, což se projeví pohybovými potížemi, nebo třeba třesem rukou.
• V konečném stadiu nastává alkoholická demence, jíž předcházejí typické povahové změny osobnosti.
• Z jaterních poruch je nejčastější ztučnění jater, takzvaná steatóza. Pokud člověk výrazně omezí přísun alkoholu, lze tuto změnu ještě napravit. V opačném případě nastává svraštění jater, neboli cirhóza, což je vážné onemocnění, které i při léčbě může skončit selháním jater a smrtí.
• Poškození zažívacího traktu se zase projevuje chronickým zánětem žaludku s možným rozvojem žaludečních a dvanácterníkových vředů. Je prokázáno i zvýšené riziko nádorů střev.
• Nadměrné pití také zvyšuje hladinu cholesterolu, krevní tlak a přispívá k rozvoji a urychlení arteriosklerózy s jejími dalšími následky, jako jsou infarkty a mozkové cévní příhody, tedy mrtvice.
• Převažující český pivní alkoholismus zatěžuje výrazně srdce a cévní systém vůbec a přispívá k rozvoji obezity i cukrovky. Překrvení plic rovněž přispívá k dechovým potížím a spolu s častějším kouřením u pijáků zvyšuje i riziko plicních nádorů včetně rakoviny.
• Alkohol poškozuje i ledviny a také pohlavní orgány. U mužů snižuje tvorbu spermií a působí poruchy potence, u žen vyvolává hormonální poruchy s nepravidelnou menstruací a urychluje nástup menopauzy.
• Riziko a záludnost alkoholu spočívá také v tom, že choroby se rozvíjejí postupně, mnohé plíživě a jejich příznaky se mohou projevit až po letech, někdy i po desítkách let. Obecně však platí, že v čím nižším věku a ve vyšším množství začne člověk pít alkohol, tím je rozvoj těchto poruch a chorob rychlejší.
• Lékaři se nezřídka setkávají s rozvinutým alkoholismem už u dvacetiletých a s jaterní cirhózou u třicetiletých pijáků.
• Dříve, než se projeví vliv alkoholu na tělesném zdraví, obvykle se vyskytnou problémy vztahové a sociální, případně i psychické poruchy – například jako agresivita, ale také úzkostné stavy a deprese.

Alkohol sebere až 15 let života

Je možné, aby se alkoholička po několikaletém intenzivním pití dal znovu dohromady a její orgány se uzdravily? A jak dlouho to od poslední skleničky může trvat?

• Každá žena je naprosto jedinečná bytost. Vzhledem k tomu, že alkohol mění duši i tělo člověka, je prakticky nemožné přesně stanovit kritérium uzdravení. Smyslem protialkoholní léčby je především osvobození od fenoménu závislosti, která ničí lidskou osobnost.
• Do jaké míry a za jak dlouho se podaří vyléčit člověka, není možné zobecnit. Existují případy, kdy se i závažná orgánová poškození podařilo vyléčit a při správné životosprávě umožnit nemocným ženám návrat do normálního života.
• Je však nezbytné, aby se nemocný sám chtěl vyléčit a přiměřeně při léčbě spolupracoval. Nelze léčit alkoholičku bez její účasti. Často se stává, že postižená přes veškerá lékařská varování a doporučení se nechce vzdát své závislosti a pokračuje v pití, čímž si většinou podstatně zkrátí život.
• Alkoholičky se v průměru dožívají o 10 až 15 let nižšího věku než ty které alkohol nepijí, nebo ho pijí v přiměřeném množství, přičemž jednou z nejčastějších příčin jejich konce bývá sebevražda.

Alkohol a těhotenství

Vůbec nejhorší co může žena svému dítěti udělat je že pije alkohol i v době, kdy je těhotná.

Děti matek alkoholiček často mívají fetální alkoholový syndrom (FAS).

Jejich děti mají nízkou porodní váhu, malou hlavu, úzké oční štěrbiny a plochou střední část obličeje. Dále je charakteristický nízký hřbet nosu, chybějící rýha mezi nosem a horním rtem.

Děti bývají nepokojné, podrážděné a hyperaktivní. U některých se může vyskytnout mentální retardace. Poruchy u novorozenců spojené s požíváním alkoholu jsou celoživotní a nelze je léčit.