Jak se vyhnout kocovině

Pokud konzumujeme alkohol, ten způsobuje opilost a pokud to přeženeme, tak nás čeká kocovina. Opilosti se tedy při konzumaci vyhnout úplně nelze, ale lze se vyhnout velké opilosti, která se druhý den projevuje zdravotními obtížemi, které se dají shrnout pod jedno slovo – kocovina.

Kocovina

Kocovinu zná asi každý. A začíná to vždy úplně nevinně. Většinou se s přáteli dobře bavíte a pak se to tak nějak zničehonic úplně zvrhne a druhý den je nám tak, že bychom se nejraději neviděli a nevíme co s tím. Pro kocovinu je typická zejména:

• bolest hlavy
• sucho v ústech
• nevolnost
• bolest žaludku
• problém s trávením
• …

Hluk u nás vyvolává neskutečnou úzkost. A na to, co jsme vyváděli nechceme ani pomyslet. Ležení v posteli považujeme za nejlepší variantu a dokážeme prospat celý den. A opravdu spánek v tomto stavu nejlépe pomáhá, protože čím méně si jej dopřejeme tím hůře nám bude. Ale ne každý si může tento komfort dopřát.

Jsou i dny, kdy máte druhý den důležité schůzky, které nejde odložit, nebo musíte někam daleko cestovat.

Pak si už jen můžeme říkat. že už nikdy nebudeme takto pít a když tak jen s mírou. Variant jak kocovině předejít je mnoho. Od kouzelného prášku na kocovinu (který ale funguje prakticky pouze jako placebo) až po babské recepty, kterých sami jistě asi mnoho znáte.

Pravdou je, že od jistého věku lidské tělo intoxikaci alkoholem mnohem hůře toleruje (ne nadarmo se říká, že nejlepší na rychlé vystřízlivění je mít 20 let), ale důležité je i to, v jaké jste zdravotní kondici a zda jste dříve něco jedli. 

Zbytečný výzkum

Pojďme se prioritně zabývat otázkou jako roli v tomto nešvaru hraje druh a kvalita alkoholu, abyste neskončili druhý den s těžkou kocovinou, přece jen je lepší mít lehkou lehkou, případně vůbec žádnou, než těžkou kocovinu.

Nový německý výzkum ukázal, že tím nejlepším víkendovým alkoholickým nápojem je pivo s velkým množstvím chmelu. Zjistilo se totiž, že právě chmel pomáhá snížit negativní vlivy po noci nadměrného pití. A to díky tomu, že právě chmel obsažený v pivu dokáže zmírnit škody napáchané alkoholem na játrech. Snižuje produkci toxinů i škodlivých tuků v tomto nejvíce zatěžovaném orgánu při konzumaci alkoholu a lihovin. 

Výzkum byl prováděn v laboratorních podmínkách na myších, které měli rozdělené na několik skupin. První skupince myší podávali speciálně uvařené pivo bez chmele. Další skupinka si holdovala na pivu s vysokým obsahem chmele. Pak tu byla skupinka myších vinařů a jako poslední skupině podávali čistý alkohol a destiláty. 

Zatímco myši na destilátech a lihovinách potřebovali delší čas na zotavení, myši pijící pivo bohaté na chmel měli hladinu toxinů a škodlivých tuků v játrech nižší, a tím i docházelo k jejich rychlejšímu zotavení. Myši na pivu s nižším obsahem chmelu na tom byli trochu hůře stejně jako myší vinaři. Dále se zjistili skutečnosti, že játra myší, které dostaly chmelové pivo prokazovala nižší stupeň zánětu než v ostatních případech a také měli nižší hladinu molekul, které vyvolávají bolesti hlavy.

Výzkum skončil nepřekvapivým tvrzením, a sice, že pití kvašených alkoholických nápojů jako je pivo je méně škodlivé než pití tvrdých lihovin, Nevíme, kolik celý tento výzkum stál a z čeho byl placen, ale i tak to byly vyhozené peníze.

Je to něco podobného, jako kdybychom letěli do Austrálie, abychom vyzkoušeli, zda tam také platí gravitační zákon, či nikoliv a předměty padají na opačnou stranu a pak bychom o tom zveřejnili výzkum.

• Alkohol je jen jeden neexistuje tvrdý a měkký. Rozdíl je pouze v koncentraci alkoholu a obsahu vody v nápoji.
• Rozdíl u výzkumu je dán především tím, že v pivu a víně je podstatně více vody. Pokud tedy vypijete půllitr piva ležáku, obsah alkoholu je cca 5% (0,025 l), zbytek objemu nápoje, tedy 0,475 litru je prakticky voda. Pokud vypijete panáka běžného destilátu 0,5 dl a obsah alkoholu je 50% (0,025 l) a zbytek, tedy také 0,025 l je zase voda.

Z příkladu je zřejmé, že v obou případech vypijete stejně alkoholu, ale pouze v tom prvním případě dodáte tělu společně s alkoholem i velké množství vody, která mu pomáhá s jeho odbouráváním. Pokud bychom tedy pití destilátů doplnili i o konzumací nealkoholických nápojů ve stejném množství jako je tomu u koncentrace piva, žádný rozdíl bychom nepozorovali.

Jaký je lék na kocovinu

Nejlépe je kocovině předcházet. To se ovšem snadno řekne a už těžko zařídí. Pokud pijeme alkoholické nápoje, je důležité dodržet pár základních rad a kocovina by nastat neměla vůbec, nebo být pouze velmi lehká.

• Před konzumací alkoholu se dobře najezte a napijte nealkoholických nápojů.
• Nepijte alkohol nalačno a žízniví (tzv. na žízeň).
• Volte z alkoholických nápojů v pořadí (výčepní pivo, silnější pivo, vinný střik, víno, koktejly, likéry a destiláty).
• Vynechte bublinky, nebo si dejte pouze jednu skleničku na přípitek, po šumivém vínu se mnohem rychleji opijete.
• Pijte alkohol pouze z oficiální distribuce (při nedokonalé amatérské destilaci vznikají velmi škodlivé látky, které mohou v tom lepším případě způsobit velmi těžkou kocovinu).
• Nepřekračujte svou míru, nebo alespoň ne o moc.
• Hýbejte se (ideálně tanec na večírku).
• Alkohol prokládejte vodou, či jiným nealkoholickým nápojem (čím více tím lépe).
• Pokud je to možné, běžte domů pěšky, nebo alespoň kus cesty (pohyb pomáhá odbourat alkohol).
• Doma se opět napijte – toto je velmi důležité a rozhodující pro to, v jakém stavu se ráno vzbudíte. Vypijte kolik zvládnete, nejlépe čisté vody doplněné několika šumivými tabletami s vitamíny a minerály (nemusíte do lékárny, seženete je v běžném supermarketu).
• Teprve poté jděte spát.

Co je to vlastně kocovina

Jedná se o stav, kdy při konzumaci alkoholu vzniká v játrech sloučenina zvaná acetaldehyd (který je alfou a omegou celé kocoviny). Jde o metabolit, cytotoxického charakteru (jedovatý vůči buňkám) a který poškozuje játra.  Acetaldehyd se také podílí na kancerogenním (rakovinotvorném) účinku alkoholických nápojů. Čím více alkoholu pijete, tím více se tento toxin v těle hromadí a tím je i horší kocovina.

Kocovina vzniká jako následek složitá chemická reakce organismu na odbourávání alkoholu v těle.  Při tomto procesu dochází k procesům při kterých tělo využívá velké množství vody, minerálů a vitamínů (převážně vitamínu C) a tělu se odčerpává značné množství energie. Oslabuje se sekrece antidiuretického hormonu a vylučování těch látek, které udržují rovnováhu v lidském těle. To vede k dehydrataci. Což má za následek vzniku již zmiňovaného acetaldehydu. Jaterní buňky se snaží odbourávat alkohol z organismu, a během tohoto procesu nevyrábějí glukózu, což vede k poklesu hladiny krevního cukru – hypoglykémii.

Výsledkem kocoviny je deprese a špatná nálada, jako výsledek biochemických poměrů v mozku, následkem poklesu až zastavení neuroneogeneze. Alkohol je osmoticky působící látka, což vede k „vtahování“ vody do všech buněk v lidském těle, a to včetně buněk v mozku. Dochází ke změně jejich objemu – roztahují se a zapříčiní rozpínaní mozkové tkáně – bolestí hlavy (buňky uzavřeny v menším prostoru). V ruku v ruce se projevuje i dehydratace organismu. Acetaldehyd je posléze přeměňován acetaldehyddehydrogenázou na dále snadno metabolizovatelnou kyselinu octovou  (acetát). Překyselení organismu je proto úplně běžným doprovodným pocitem. To vysvětluje ten nepříjemný octový zápach, nejen z úst, lidí trpících kocovinou.