Jak si vypěstovat vlastní víno

Vinařství u nás nabývá na popularitě. Do jisté míry za to mohou vinařské komedie a televizní seriály a pak také moderní trendy, kdy u nás v souvislosti s popularizací gastronomie sílí poptávka po kvalitních vínech.

Pěstování a výroba vína je dnes do jisté míry populární koníček a také módní záležitost.

Ovšem vinařství to je zejména spousta a sousta náročné práce, která se musí provádět v ten správný čas. Když se řekne pěstování vína, většina lidí si představí lány dlouhých vinic. Malebná vinařská města, nádherný pohled na nekonečné vinice. Na každém stonku několik trsů krásných šťavnatých hroznů. Když se procházíme mezi nimi, cítíme tu přitažlivou vůni, která nás láká. Už si představujeme jaké vynikající víno z nich bude.

Mnoho lidí si každý rok vyhradí dny na to, aby se mohli za vínem vypravit a strávit několik dní ve vinařských obcích. Tam moc rádi nasáváme tu pravou atmosféru, která je s vínem spojena. Pravdou ale je, že za tím vším je mnoho práce. Sázení vinic, pěstování, sklízení a výroba vína.

Na vše je potřeba věnovat hodně času a úsilí. Navíc ne každý má možnost bydlet tam kde se víno pěstuje a mít svou vlastní vinici. Přesto pro nás milovníky vína není nereálné vypěstovat si víno třeba na své zahradě. Nebudeme mít ve sklepě sudy plné vína, ale jen několik desítek lahví. Ale především to bude víno, které jste si vypěstovali a vyrobili sami.

Réva se řadí mezi popínavé rostliny. Může nádherně obrůst například pergolu, nebo v horším klimatu se dá pěstovat i ve skleníku. No a není to nádherná představa, sedět si pod pergolou a mít na dosah ruky šťavnaté plody, které jsou výsledkem naší práce? Pojďme se tedy podívat na několik věcí, které nás navnadí se do toho pustit a staňme se malými zdejšími vinaři.

Pro pěstování na zahradě jsou vhodné takzvané stolní odrůdy. To je označení pro druhy révy určené především k přímé spotřebě. Ale i z nich se dají vyrábět lehká vína. Tak nejdřív se podíváme na to, jak si vybrat to správné místo.

Poloha vinic a výsadba révy vinné

Réva vinná patří mezi teplomilné rostliny. Musíme pro ni vybrat dobře osluněné místo. Jedině tak se jí bude dobře dařit. Když ji budeme sadit na zahradě je potřeba ji dát na jižní nebo jihovýchodní stranu zdi. Nebo taky plotu. Tam bude mít dostatek slunce a tepla a bude chráněná před studeným severním větrem.

Pokud ji budeme chtít nechat pnout podél pergoly nebo dělící stěny, aby nám vytvářela přirozenou optickou clonu, tak i v tom případě musíme najít dobře sluněné a chráněné místo. Ideální nadmořská výška, aby se révě dařilo, je tři sta metrů.

U hustoty výsadby révy vinné záleží na představě o velikosti úrody. Také na velikosti půdy, kterou můžeme révě poskytnout, případně velikosti skleníku. Když chceme révu pěstovat formou takzvané palmety, to znamená u zdi, musíme dodržet vzdálenost mezi jednotlivými sazenicemi čtyři až pět metrů. Pokud budeme chtít aby nám réva pnula kolem pergoly musíme se rozmýšlet podle toho jestli ji povedeme více do šířky nebo do výšky.

Možná že máme místo pro révu na volném prostranství. V tom případě nesmíme zapomenout na vytvoření opory. Základem pro prvních pár let je vypěstování rovného kmínku. K tomu potřebujeme opěrný kůl, aby rostlina měla možnost krásně vyrůst. Tuto oporu můžeme vyrobit. Pro pozdější růst je také důležité vytvořit pro rostliny podpůrné konstrukce. Po třetím roce se totiž budou po nich pnout.

Správný výběr odrůdy révy vinné

Nejlepší je nechat si poradit odborníkem. Je mnoho odrůd, ale ne všem se bude dařit na naší zahrádce. Závisí na tom nadmořská výška a jí dané klimatické podmínky. Uvedu pár příkladů, které patří mezi nejvhodnější.

• Do skleníku – Aron, Kardinál, Venuše.
• Do 300 m. n. m. – Diamant, Opál, Modrý Portugal.
• Do 500m. n. m. – Chrupka bílá, Jana, Chrupka červená.

Výsadba vinic

Nejvhodnějším obdobím pro sázení révy je jaro, přesněji duben a květen, ale lze to realizovat i na podzim. Když už máme vybrané místo a nejvhodnější prostředí pro naši rostlinu, tak si vytvoříme v zemi vzdálenost jednotlivých sazenic a zatlučeme zde kolíky. Při sázení podél pergoly musí od nich být jáma alespoň 60 cm. Vyhloubíme je hluboké přibližně čtyřicet cm a široké na šířku rýče. Z hlíny odstraníme vše přebytečné. Tím rostlině pomůžeme.

Připravíme sazenice. Musíme jim upravit kořeny. Seřízneme je na osm až deset centimetrů. A ten nejsilnější na jedno až dvě očka. Pak je namočíme do vody nebo do hliněné kaše a to velmi řídké.

Takto je necháme několik hodin. Po té co jsou dobře namočené a nachystané dáme sazenice do jam. Tak aby koneček s očky vyčníval pár centimetrů. Kořínky rozložíme opatrně v hlíně a zasypeme jemně zeminou. Tu pečlivě stlačíme. Poté zalijeme asi pěti litry vody.

Dáme další vrstvu zeminy a opět stlačíme. Navrch dáme poslední vrstvu nakypřené zeminy. Bude z ní jakoby kopeček. Ten budeme postupně kypřit dokud neuvidíme výhonek. Pak zeminu opatrně odhrneme a postupně rostlinku budeme ořezávat a dostatečně zalévat.

Péče o révu vinnou

O révu vinnou je potřeba pečovat a to třemi způsoby:

• Ořezávání – řezy se neprovádějí určitě v zimě nebo na podzim. V chladném období réva odpočívá. Až jak je fyziologicky odpočatá a připravená rašit, tak tehdy můžeme začít s ořezáváním. Tímto druhem péče sice docílíme toho, že nám dá réva menší počet hroznů, ale o to větší a vyvinutější. Každý řez má vliv na plodnost révy. Tak ho musíme provádět svědomitě.
• Osečkování – jde o zkracování letorostů. Toto zkracování provádíme v období července asi tak dvakrát až třikrát. Tehdy letorosty neukončily svůj růst a mohou se ohýbat či převěsit. Musíme je nad horním drátem zalomit. Osečkováním dosáhneme kvalitního tvaru, kdy listová stěna není příliš hustá a listová plocha keře a hroznů je krásně osluněná. Provádíme to zahradnickými nůžkami nebo srpem.
• Vylamování – nesmíme zapomínat i na odstraňování neplodných letorostů na starém dřevě a na dodatečné vylamování zálistků. Ty se odstraňují v oblasti hroznů, aby révu příliš nezahušťovaly. Nejlepší je, když se vylamují ručně. Zálistky jsou choulostivé na napadení různými houbovými chorobami a tak je důležité o ně pečovat až do konce vegetace.

Jen na pergole se réva stříhá trochu jinak. Je lepší, když se nechá pěkně plazit, aby mohla růst na námi stanovených místech. A hlavně aby hrozny rostly na správných místech. Časem se musí samozřejmě vyřezávat a vystřihávat, ale tvar si udržujeme jiný, než když roste jen podél opory.

Choroby napadající vinnou révu

Réva je velmi citlivá rostlina, která se neobejde bez péče a bez biologické nebo chemické ochrany. Mezi nejčastější nemoci patří padlí (oidium), plíseň révy a někdy taky šedá hniloba hroznů.

• Padlí – může se na keřích objevit už v květnu. Napadá vše zelené. Od lístků až po nezralé hrozny. Nemocné části porůstají šedým a bílým podhoubím. Proti padlím působí nejlépe zimní mrazy. Může se taky použít postřik.
• Plísně – ty můžeme pozorovat na listech. Vypadají jako světlezelené až žlutozelené skvrny. Můžou napadnout i hrozny, kdy stopkami prorůstají plísně až do bobulí. Proti plísním můžeme bojovat provzdušněním keře, řezem, nebo postřikem.
• Šedá hniloba hroznů – projevuje se při deštivém počasí. Napadá všechny části keře, které jsou nad zemí. Nejvíc ji můžeme vidět na bobulích. Poznáme ji podle šedých porostů podhoubí. Jakákoliv nemoc, která révu napadne má vliv na výsledný produkt a to na víno. Proto je důležité se o révu starat. Ze špatných hroznů se dobré víno udělat nedá.

O révu vinnou je třeba se starat a pravidelně o ní pečovat. Je to poměrně časově náročná záležitost, a to už od sazenic. Bohatě se nám to vyplatí a můžeme si sami zkusit vyrobit vlastní víno.