Je alkohol alespoň trochu zdravý nebo jen nezdravý?

Alkoholické nápoje mohou mít své místo ve výživě a ve zdraví, ale jen pokud se užívají střídmě. Je nesporné, že silné pití alkoholu působí zdravotní obtíže a předčasná úmrtí.

Ovšem najdou se i opačné názory, které tvrdí, že alkohol škodí v jakémkoliv množství.

Pojďme se podívat na důvody pro obě stanoviska.

Pohled na alkohol očima lékaře

Pokud konzumujete alkohol, nebo se pohybujete mezi lidmi, kteří si ho rádi dopřejí, možná jste byli svědky mnohých mýtů a nepravd, které se o něm šíří. Alkohol je považován mnohými za metlu lidstva a nejčastější dohady se týkají skutečnosti, jestli je alkohol zdravý nebo nezdravý.

Alkohol je z vědeckého hlediska řazen mezi drogy, ale stal se již natolik společensky přijatelný, že se v praxi již za drogu ani nepovažuje. Přesto je to droga a dlouho asi ještě bude, jelikož se jedná o návykovou látku, což je hlavní charakteristika každé drogy.

Každý alkoholik velice těžko snáší, když se mu jejich droga odebírá. Pokud se podíváme na alkohol ze zdravotního hlediska, některé nápoje mohou mít v malém množství skutečně pozitivní účinky, například červené víno. Pokud však shrneme alkoholické nápoje jako celek, mají na lidské zdraví spíše negativní vliv.

Kdy alkohol konzumovat a kdy raději ne

Velice důležité je, kdy alkohol pijeme. Traduje se, že sklenka slivovice po ránu člověka povzbudí, rozproudí krev a roztáhne cévy. Pravdou ovšem je, že sklenička alkoholu před snídaní je nebezpečnější, než dvě skleničky večer.

Mnohem důležitější než co pijeme, je kolik a kdy. Je zjištěno, že doba, po kterou alkohol koluje v krvi a ničí mozkové buňky, kolísá v průběhu dne. Doba mezi ránem a polednem je nebezpečnější než pozdní odpoledne a večer. Alkohol vypitý při večeři tělo spálí mnohem rychleji, než ten, který vypijeme ráno. Rovněž je zajímavé, že poslední sklenička vypitá před ochodem z mejdanu po půlnoci, zůstává v krvi déle, než ta před půlnocí, a navíc vyvolává větší vzestup alkoholu v krvi.

Alkohol se vyskytuje v různých nápojích v různých koncentracích. Pravdou je, že například pivo obsahuje pouze cca 4% alkoholu, víno 12% a destilovaný alkohol asi 40%.

Ovšem ať pijete to jakýkoliv alkohol a je jedno zda pivo, nebo naopak destiláty, vždy se počítá množství čistého alkoholu. A tady jeden panák destilátu odpovídá cca jednomu pivu. Takže vypití dvou piv znamená 40 ml alkoholu, což je stejné množství jaké je zhruba ve 100 ml vodky.

Alkohol v malém množství neškodí

Pivo

Pivo obsahuje mnoho minerálních látek a vitamínů, které jsou pro tělo prospěšné a pomáhají při trávení.

Červené víno

Ze zdravotního hlediska může být určitým přínosem. Mylný je však názor, že alkohol snižuje hladinu cholesterolu v krvi. Výzkumy prokázaly, že tři nebo čtyři sklenky červeného vína denně udržují v krvi vysokou hladinu cholesterolu, která je jednou z příčin aterosklerózy.

Naproti tomu tři skleničky červeného vína denně údajně zvyšují hladinu antioxidantů v krvi, čímž organismus před vznikem aterosklerózy chrání. Červené víno také snižuje riziko vzniku krevních sraženin.

Kalorie v alkoholu

V první řadě je alkohol zdrojem prázdných kalorií, i když v některých nápojích je i nepatrné množství živin. Zejména ve víně a v některých druzích piva, které obsahují minerální látky a vitaminy skupiny B.

Alkohol je sice plný kalorií, které organismu okamžitě dodávají energii, ale chybí v něm základní živiny a vitaminy. Proto se při častém a nadměrném pití cítí člověk nasycen a tím se vystavuje nebezpečí nedostatečné výživy.

Přílišné pití navíc poškozuje játra, neboť snižuje jejich schopnost vstřebávat bílkoviny a ukládat vitaminy rozpouštějící tuky. Všechny alkoholické nápoje přispívají k obezitě, zvláště ale pivo. I když nemá tolik kalorií jako víno či destiláty, nebezpečí tkví v tom, že se pije ve větším množství.

Alkoholismus

Alkoholici přijímají většinu kalorií z alkoholických nápojů a v opilosti si na jídlo obvykle ani nevzpomenou. Je to návyková choroba, jejímiž následky jsou snížená vnímavost mozku na tuto látku a změny v chování. Nízká hladina základních živin, zejména vitaminu B12 a tiaminu poškozuje nervový systém, přičemž výrazný nedostatek tiaminu má za následek dezorientaci, selhávání paměti a vymýšlení, které paměť nahrazuje.

Při notorickém pití se játra zvětšují a ukládá se v nich tuk. Každý pátý alkoholik onemocní cirhózou, která je nejčastější příčinou rakoviny jater a jejich smrtelného selhání. Riziko cirhózy zvyšuje strava chudá na bílkoviny a základní živiny (zejména mastné kyseliny, vitaminy A, C a E, tiamin a zinek), které pomáhají rozkládat alkohol a odklízet tuk z jater.

Fakta o alkoholu

• Alkohol působí tlumivě na funkce centrálního nervového systému.
• Je mylné se domnívat, že alkohol zahřeje. Opak je pravdou, konzumace alkoholu způsobuje roztahování cév a zvyšuje výdej tepla pocením, tedy tělo se ochlazuje.
• Poškozuje metabolismus celé řady vitamínů, kyseliny listové, zinku, hořčíku a draslíku, které jsou pro organismus velmi důležité.
• Pokud člověk vypije již čtyři sklenky koncentrovaného alkoholu denně, může si silně poškodit některý důležitý orgán.
• Alkohol snižuje schopnost jater metabolizovat tuk.
• Alkohol dehydratuje organismus
• Alkohol narušuje spánek