Každé desáté úmrtí při dopravních nehodách v Česku má na svědomí alkohol
S nadsázkou by se dalo říci, že alkohol je největším hříchem českých řidičů a nejen řidičů, ale prakticky všech účastníků dopravního provozu.
Česká republika patří mezi pět zemí ze států Evropské Unie, které mají nulovou toleranci alkoholu při řízení.
Na tento jev lze pohlížet dvojí optikou:
- Podle jedněch je to pozůstatek komunistického režimu, který byl velmi striktní a vše zakazoval. Nutno dodat, že za tohoto režimu byla pro mnohé zvýšená konzumace alkoholu existenciální nutností. Protože někteří občané tento režim střízliví prostě nemohli vystát. Jsou také známé historky disidentů, kteří se scházeli zejména v hospodách a mnozí z nich pak položili svá játra na oltář revoluce, která se z tohoto pohled pak již nejeví jako úplně Sametová.
- Podle druhých je to jediné správné řešení a jakákoliv benevolence by vedla k dalšímu nárůstu nehodovosti pod vlivem alkoholu a k dalším obětem, protože by toho lidé zneužívali a jezdili ještě více nalití.
Situace s alkoholem v České republice
Alkohol je nebezpečný, dle statistik měj jen v roce 2022 alkohol na svědomí 46 mrtvých, celkově však zemřelo v důsledku dopravních nehod 454 osob, tedy každý desátý zemřel při nehodě s účastí alkoholu.
Paradoxem tak jen to, že Česká republika patří mezi pět států v Evropské unii, jež mají nulovou toleranci, ale dlouhodobě se pohybuje kolem 10 % úmrtí na vozovkách zaviněných alkoholem.
Nepij když řídíš
Češi mají poměrně problematický vztah k alkoholu, který by se dal nazvat jako Český paradox.
Je zajímavé, že když přijdete někam na návštěvu, hned vás zvou na panáka a pokud odmítnete, mají vás za netykavku, nebo v tom lepší případě za vyléčeného alkoholika, který by se neměl alkoholu ani dotknout.
Pokud ale někdo způsobí dopravní nehodu pod vlivem alkoholu, je to pro většinovou společnost také nepřijatelné a považují vás za nezodpovědného opilce.
Faktem ale zůstává, že alkohol a řízení nejdou kombinovat a provozovat úspěšně dohromady a tak je potřeba si vybrat, čemu se budete věnovat, protože jinak to nedopadá dobře.
Ve většině zemí Evropské unie je tolerance alkoholu při řízení 0,5 promile. Odborníci na dopravu z ostatních států, kde mají půl promile tvrdí, že Česko je pro ně inspirací a nulovou toleranci alkoholu by rádi prosadili do své národní legislativy také. A sami aktivně upozorňují, jak je hranice 0,5 promile problematická.
Ve většině zemí je hranice půl promile určena pro zkušené a vyježděné řidiče, ale pro začínající řidiče, řidiče kamionů nebo autobusů je také nulová.
Opilí bývají nejen řidiči, ale i cyklisté a chodci
Celkově v Evropské unii umírá při nehodách s alkoholem zhruba čtvrtina obětí dopravních nehod. To je docela dost a říká se, že vlastně by 80 % z těch mrtvých mohlo žít, pokud by byla nulová tolerance všude v rámci Evropské unie.
Cyklisté pod vlivem alkoholu – rozhodně jsou nebezpeční, navíc když vezmeme skupiny účastníků silničního provozu, cyklisté jsou skupinou, která má největší počet zaviněných nehod s podílem nebo s přítomnosti alkoholu, téměř 30 % nehod tady zaviní cyklisti s přítomností alkoholu, u chodců je to pak více než 12 %.
Člověk, který řídí jednostopé vozidlo pod vlivem alkoholu má problém udržet rovnováhu, a pokud se mu to nepovede, bude to nebezpečné nejenom pro něj, ale i pro ty, kteří ho budou míjet, protože spadne třeba do jízdní dráhy automobilu, který se bude snažit na poslední chvíli zabránit střetu, strhne řízení, může dojít k nějaké smrtelné dopravní nehodě.
Z tohoto pohledu se jeví naše nulová tolerance jako vítězství zdravého rozumu. Je to jediná věc, kterou se můžeme na světě pochlubit. Máme nulovou toleranci a udrželi jsme ji tradičně po celou dobu. Což lze chápat jako pokrok.
Dalším problémem, který stojí za změnu systému, je možnost odmítnutí dechové zkoušky na přítomnost alkoholu. Upravit by se měly výše trestů v případě takového jednání. Pokud odmítnete dát vzorek na přítomnost alkoholu nebo drog v krvi, spácháte přestupek. Pokud vám ale prokážou, že kdybyste vzorek dal, měl byste nad jedno promile, to už se bavíme o trestném činu a jeho postihy jsou neporovnatelně přísnější.
Policie setkává s tolika případy odmítnutí zkoušky. Jen za loňský rok to bylo více než 7000 řidičů, kteří se tak s velkou pravděpodobností vykoupili z trestního stíhání a soudního projednávání. Určitě k tomu měli dobrý důvod, protože za trestný čin je postih mnohem přísnější.
Není zde tedy žádný objektivní důvod, proč by výše uvedené odmítnutí dechové zkoušky na alkohol mělo být sankcionováno mírněji.
Byl by to jasný a důrazný vzkaz opilcům, že se to tolerovat nebude. Ale nejen opilcům, i vzkaz většinově veřejnosti:
Začínáme alkohol brát skutečně vážně a budeme lidi trestat a budeme vyslovovat dlouhodobý zákaz řízení. Případně si do budoucna říct: Jsou lidé, kteří za volant skutečně nepatří a měli by mít vysloven i zákaz doživotní.