Mýty o šampaňském a o šumivých vínech

Šampaňské, to je celosvětový pojem. Je to synonymum pro něco originálního, tradičního, regionálního, je vnímáno jako symbol luxusu, přepychu a bohatství.

Šampaňské kolem sebe stříkají vítězové motoristických závodů, připíjejí si s ním vítězky soutěží krásy a podává se na těch nejokázalejších společenských akcích. Svůj výjimečný status si jistě zaslouží, protože je vyráběno tradiční, zdlouhavou a velmi pracnou originální metodou druhotného kvašení v láhvi, zatímco ostatní bublinky se vyrábějí ve velkém, mnohem levnější metodou v nerezových tancích.

Ještě před revolucí to u nás byla prakticky nedostupná komodita, ať už absolutně, nebo kvůli vysoké ceně originálního produktu.

V obchodech (pokud jste měli štěstí) jste sehnali sovětský sekt, kterému se sice říkalo šampus, ale s pravým francouzským šampaňským neměl nic společného. Rovněž tak čeští vinaři dodávali sekt Bohemia.

Po revoluci a zejména pak s příchodem velkých řetězců se do Česka začaly importovat různé bublinky. Ať už španělská cava, nebo italské prosecco – to se jako jedno z mála druhů šumivých vín na trhu uchytilo pod svým originálním názvem. Jinak se bublinkovým vínům tak nějak obecně říkávalo šampus, v horším případě šáňo. Nehledě na to, že s pravým francouzským šampaňským neměly co do činění.

Prosecco

Prosecco, to je opravdu český fenomén, který v našich zemích natolik zdomácněl, že se tomu diví i Italové. Pokud opomenete abstinenty a také zanícené pivaře, těžko mezi svými známými a přáteli najdete někoho, komu vyloženě nechutná prosecco. Dnes standardní nápoj na firemních večírcích a obligátní dárek pro narozeninové oslavence většina z vás ještě pár let zpátky vůbec neznala.

Boom kolem italského šumivého vína nastal po roce 2010. Vlivem několika povedených marketingových kampaní se prosecco dostalo do povědomí odborníků i laické veřejnosti. Vývoz do Evropy se pak v průběhu následujících pěti let více než zdesetinásobil. Za úspěch může výborná chuť a také příznivá cena.

Prosecco je přitom jen jedním z mnoha druhů šumivých vín, jako je třeba španělská cava nebo pověstné francouzské šampaňské. Pokud patříte mezi milovníky vín, bublinková nevyjímaje, čtěte dále. Dostaneme vám totiž z hlavy ty největší mýty o proseccu a šumivých vínech obecně…

Šampaňské není totéž co prosecco

Zatímco šampaňské pochází z Francie, stále oblíbenější prosecco má původ v Itálii. Víno s označením Champagne se může vyrábět jedině ve francouzské oblasti Champagne-Ardenne. Zatímco prosecco se vyrábí z odrůdy hroznů Glera a pěstuje se hlavně v italském kraji Treviso, regionu Conegliano-Valdobbiadene. Jeho jméno je odvozeno od vesnice v severní Itálii.

Ačkoli u nás již zdomácnělo slovní spojení bouchneme šampus, případně dáme šáňo, jinak řečeno otevřeme si šampaňské, je vlastně založeno na jednom velkém mýtu. Skutečně jen malá hrstka šumivých vín dostupných v českých obchodech je pravým francouzským šampaňským. Cena lahví s tímto nápojem je také znatelně vyšší, obvykle se pohybuje od 700 korun výše.

Šumivá vína a kalorie

Pokud držíte dietu, obvykle vám budou doporučována hlavně suchá bílá vína. Ale toto je jen další mýtus – i šumivá vína včetně prosecca mohou obsahovat jen málo cukru, tedy ani těch se nemusíte obávat. Pokud si hlídáte linii, měly byste sáhnout po sušší variantě šumivého vína, jako jsou extra brut, brut nature, popřípadě brut. Jestliže si chcete naopak život osladit nebo chcete bublinky podávat k dezertům, volte označení s vyšším obsahem zbytkového cukru extra dry nebo dry.

Chlazení v mrazáku

Když už si chcete dát skleničku bublinek, dáte si lahev předem na půl hodinky do mrazáku. Má být přece krásně ledové, tím nelze nic zkazit – ne, tohle není úplně ideální. Je to ale řešení v případě, že na vás čeká v posteli roztoužená modelka a vy nemůže přijít s prázdnou.

Velká změna teploty a rychlé vychlazení ale bublinkám škodí. Utrpí tím šok, který je poté poznat na chuti. V domácím prostředí je nejlepší šumivé víno chladit minimálně čtyřiadvacet hodin v lednici ve vodorovné poloze.

Tvar sklenice

Čím dražší produkt pijete, tím více bystě měli dbát na styl. Pokud si koupíte nějaké bublinky, například perlivé ovocní víno, můžete ho pít klidně z hrnku, ovšem pokud investujete do originálního produktu, hrnek prostě nestačí. Raději kupte levnější produkt a vhodné skleničky. Správný tvar sklenice totiž podtrhne chuť i vůni vína. Při podávání vína hraje sklenice důležitou roli.

Pro bublinky jsou nejvhodnější dva druhy sklenic

  • Flétna – moderní sklenice. Pro vína šumivá je určena takzvaná flétna – podlouhlá sklenice s tenkým sklem na dlouhé stopce, která zachová perlivost delší dobu.
  • Šampaňská miska – tradiční historická sklenice, která se používá hlavně při společenských příležitostech. Pro svojí stabilitu (oproti flétně) je vhodná především pro stavbu pyramid ze sklenic.

Lžička v láhvi

Lžička v láhvi je něco, co vymyslel nějaký patlal a od něj a následně od sebe navzájem to odkoukali barmani, servírky a dokonce i někteří someliéři.

Je to naprostý nesmysl, Není znám žádný mechanismus, který by přiměl unikající bublinku, která dorazí k lžičce v láhvi aby si to rozmyslela, otočila se a vrátila zpět do nápoje. Bublinka unikne, protože může. Pokud bychom tomu chtěli zabránit, musíme uzavřít láhev tak, aby bublinka uniknout nemohla.

K tomu se používá speciální uzávěr proti úniku bublin, který zachová víno po otevření v dobré kvalitě i několik dní.

Šampaňské v Rusku

V Rusku je zakázáno používat výraz šampaňské pro jakýkoliv importovaný produkt. Výrazem šampaňské se mohou nazývat pouze ruské produkty.

Proto se v místních prodejnách nenechejte zmást nízkou cenou „originálního produktu“, jedná se o nikoliv originální produkt, ale o státem posvěcený ruský padělek.