O slivovici

Slivovice je destilovaný alkoholický nápoj, který se vyrábí ze švestek a je oblíben především ve střední Evropě, ale tento čirý ovocný destilát se stává oblíbenější a hojně vyhledáván taktéž směrem na západ. Slivovice je oblíbená především díky své podmanivé vůní a čistotě.    

Jedná se o typický moravský destilát a po pivu je to náš další národní nápoj. Na Valašsku nebo Slovácku se tento alkohol pálí snad v každé rodině. Je ale překvapivě rozšířený i v zahraničí, kromě Slovenska má příznivce v Chorvatsku, v Bulharsku či v Srbsku. A našli bychom určitě i další země, kde lidé slivovici pravidelně pijí.

Tento moravský skvost známe hned v několika verzích. Pálenka je v dostání v klasické bílé verzi, ve zlaté, nebo v jubilejní. Opravdový speciál je tzv. košer 10-letá slivovice pro židovské milovníky švestek, na její výrobu dohlížel ve Vizovicích rabín z belgických Antverp. Většina z nich jde na export do USA, kde žije velká židovská komunita.

Vzhledem k tomu, že si tento nápoj pálí široké vrstvy obyvatel, během let se přišlo na řadu vychytávek, které vylepší chuť a kvalitu oblíbeného moku. Například se dávají do čerstvě vypálené tekutiny sušené švestky, které ji obohatí o silnější vůni i nažloutlý nádech.

V několika vesnicích na Valašsku se zase do kvasu přidávají švestky včetně pecek. Prý to dodá slivovici specifickou vůni. Všichni se však shodují na tom, že ihned po destilaci a naředění nemívá nápoj požadovanou jemnou chuť. Proto je lepší nechat vyrobenou pálenku ještě několik měsíců uležet. Jenže často to není v řádu měsíců, ale několika let. Mok se zbaví nežádoucí ostrosti – naopak získá svou typickou jemnost.

Správný výběr je základ

Pokud slivovici vybíráme v obchodě, ať už v kamenném nebo internetovém, je dobré se v první řadě podívat na složení slivovice. Kvalitní slivovice musí mít ve složení pouze švestkový destilát a vodu, která ředí slivovici. Pokud ve složení najdeme slovo jako líh případně jemný líh apod. zpravidla to znamená, že v slivovici nebude pouze švestkový destilát, ale i destilát z jiného levnějšího ovoce, nebo i z obilí apod. Zkušenější degustátor pozná kvalitní slivovici okamžitě po nalití do sklenky. Kvalitní slivovice po nalití vytváří pramínky alkoholu, které stékají zpět do sklenky. Ovšem největší znalci v oboru testují slivovici pomoci vlastních prstů. Kvalitní slivovice se totiž pozná stupněm drhnutí. Mistr oboru promne slivovici mezi palcem a ukazováčkem a dle odporu tekutiny charakterizuje obsah ovoce.  

Jak se slivovice vyrábí

V první řadě potřebujeme zralé švestky. Na 1 litr kvalitní slivovice potřebujeme 10 – 14 kg zralých sladkých švestek, záleží na cukernatosti. Pokud chceme vyrobit kvalitní slivovici, budeme potřebovat kvalitní švestky. Do kvalitní slivovice určitě nepatří červivé nebo nahnilé ovoce.

V další fázi výroby se švestky musí podrtit a poté se vloží do speciální uzavřené nádoby, kde kvasí po dobu 100 dnů při pokojové teplotě. Ovoce se vždy vkládá do pečlivě umyté nádoby, kterou naplníme do 90 % objemu. Po prvních dnech kvašení vzniká na povrchu tzv. deka, která tvoří přirozenou ochranu proti infekcím a také napomáhá proti ztrátám alkoholu. Kvas se nikdy nemíchá, pouze se hlídá, aby na povrchu nevznikla plíseň, která se musí vždy hned odstranit. Hotový kvas poznáme podle zdravé vůně a šťávy, která nesmí být sladká. V momentě, kdy se vytvořená deka začne propadat, musí se odstranit dříve, než se propadne úplně.

Po kvašení následuje destilace. Nakvašené švestky se vaří při teplotě 100°C. Výsledkem destilačního procesu je destilát o vysokém obsahu alkoholu, který potlačí chuť švestek. Abychom dosáhli co nejlepší chutě slivovice, ředíme ji čistou pramenitou vodou na obsah alkoholu 40% až 50%. Nakonec můžeme přidat i čerstvé ovoce, které přidá slivovici příjemnou vůni. Hotovou slivovici ještě uložíme a necháme dozrát po dobu několika měsíců.

Jak nejlépe vychutnat kvalitní slivovici

V této otázce nejsou znalci za jedno, někteří tvrdí, že se slivovice konzumuje při pokojové teplotě, kdy nejlépe vynikne její chuť. Jiní tvrdí, že nejlepší je slivovici vychladit, protože se jedná o letní až podzimní ovoce, které rozvíjí svojí chuť při nižší teplotě. Je tak jen na vás, zda už budete pít slivovici chlazenou, nebo při pokojové teplotě.

Pozitivní účinky slivovice na lidské zdraví

Slivovice má v přiměřeném množství velmi příznivý vliv na naše zdraví. Věděly to už naše babičky, které využívaly obklady z této pálenky na bolest kloubů. Destilát dobře poslouží při velkých bolestech a otocích kolenních, loketních i ramenních kloubů. Osvěžující švestková tekutina prý dokonce rozpouští tuky. Pokud si tedy pravidelně hlídáte štíhlou linii, bude panák po ránu správní volba.

Jak říká stará lidová moudrost, moravský švestkový mok není jen lahodný, ale i velmi léčivý. Něco na tom bude – pálenka má skutečně dezinfekční účinky. Můžete ji použít proti chřipce či nachlazení. V daném případě ji zkuste buď samotnou, nebo přidejte slivovici do čaje. Opravdu výborná je kombinace s medem a citronem.

Tento nápoj má pozitivní účinek také na rozšíření cév nebo na ušní či oční nemoci. Pokud potřebujete oživit svůj zrak, dát mu zase svěžest i ostrost, doporučujeme vyzkoušet zajímavý trik. Kápněte si trochu tekutiny na obě dlaně a chvíli je o sebe třete. Potom si přiložte dlaně k očím. Slivovice se začne odpařovat, čímž vybudí k aktivitě oční orgány. Můžete si představit absolutní tmu, která ještě umocní pocit uvolnění zrakových nervů. Máte potom zrak jako ostříž. Tento destilát se dokonce osvědčil při léčbě zeleného zákalu.

Jaké je však její přiměřené množství? Každý si to může představovat jinak. Podle odborníků je ideální konzumovat jednu štamprličku ráno, abychom vypálili červa. Jeden malý panák totiž dokáže divy. Po probuzení vám dodá spousty energie do nového dne, ale také podpoří trávení s metabolickými procesy. Jako doplněk můžeme uvést desinfekci ústní dutiny a v podstatě celého organismu.

Švestka – základ každé slivovice

Slivoň švestka neboli švestka domácí je strom či keř z rodu slivoň. Plody jsou švestky, které se u nás nazývají různě. Záleží dle umístění a konkrétního nářečí. V Čechách se jim občas říká slíva, na Moravě trnky a ve Slezsku slivka. Mají modrou až fialovou barvu a nasládlou chuť.

Plody se dají využít různě. Zralé je můžeme konzumovat v syrové formě, udělat z nich kompot, sušit, uvařit z nich povidla anebo po nakvašení a destilaci nápoj zvaný slivovice. Slivovice je u nás dobře známá především na Moravě. Jinak také na Slovensku, Polsku a na Balkáně.

Ve střední Evropě má pěstování švestky domácí, stromovité dřeviny nižšího vzrůstu, dlouhou tradici. Švestka bývá součástí ovocných sadů. Snadno se množí vegetativně, výmladky. Je spíše teplomilná a daří se jí v mírném podnebí. Je známo mnoho různých šlechtěných forem domácí švestky. Většinou se jedná o odrůdy krajového významu.

Švestka pochází z Kavkazu, odkud se pak rozšířila do celého světa. Lidé jí při rozšiřování pomáhali přenášením odkopků a slivoň se stala často pěstovanou rostlinou. Jedny z nejstarších pecek našly archeologové už v předhistorických sídlištích a ve vykopávkách z doby Římské říše. Původní švestky měly drobnější plody, které se spíše podobaly dnešním trnkám. Na naše území se švestka dostala již v 5. st. se Slovanskými kmeny.

Švestky musí být sklizeny několik dní před tím, než jsou dokonale zralé, a čím větší je vzdálenost na kterou mají být odeslány, tím nezralejší musí být sklizeny. Švestky, pokud plně dozrají na stromě, jsou mnohem náchylnější k napadení moniliózou, než když jsou sklizeny nezralé. Mnoho odrůd druhu lze sklidit 6-10 dnů před tím než plody zcela dozrají, a mohou rozvíjet barvu a chuť po sklizni. Neexistuje žádná vyhovující mechanické zařízení pro sběr švestek, a práce musí být provedena ručně. Stopky by měly být ponechány na švestkách, protože při jejich odstranění je poškozena pokožka a ovoce může předčasné hnít.