Opilecké legendy – František „Ludánek“ Husák

„Hele, Ludvo, to tě řikám, jestli si ten fotbal neprosadíš, tak jsi u mě mrtvej muž!“

František Husák (1936 – 1991) patřil k nejtalentovanějším hercům své generace.

Rodiče z něj chtěli mít úředníka a tak nebyli moc nadšeni, když se přihlásil do hornického učiliště. Po roce ale přechází na vojenskou školu Jana Žižky z Trocnova v Moravské Třebové. Po maturitě se chtěl věnovat studiu medicíny, jenže nebyl přijat. Na vojně se pomalu začal věnovat divadlu a recitaci a rozhodne se pro herectví, které v roce 1959 absolvoval na DAMU.

Se svými spolužáky pod vedením J. Kačera nastoupil do ostravského divadla Petra Bezruče, kde působil následujících 6 let. V roce 1965 odchází do Prahy, do nově vznikajícího Činoherního klubu a přicházejí i první filmové role, konkrétně ve filmu Ostře sledované vlaky (1966).

V roce 1969 je Jaroslavem Papouškem obsazen do role Ludvy (Ludánka) v komediální trilogii o Homolkových:

  • ECCE HOMO HOMOLKA (1969)
  • HOGO FOGO HOMOLKA (1970)
  • HOMOLKA A TOBOLKA (1972)

Tyto filmy patří k jeho nejslavnějším.

V roce 1971 hraje v úspěšném televizním filmu REVIZOR. V roce 1974 hraje ve filmu JÁCHYME, HOĎ HO DO STROJE pracovníka blázince, který se marně společně s Josefem Hlinomazem a Václavem Lohniským snaží dostat Luďka Sobotu….

Herec František Husák umírá předčasně 8. listopadu 1991 v jedné z pražských nemocnic na následky zranění neznámých útočníků. Česká televize o něm a dalších českých hercích natočila cyklus NEVYJASNĚNÁ ÚMRTÍ. Jeho portrét je zachycen v knize Nekončící potlesk aneb Galerie nezapomenutelných.

Alkohol a deprese Františka Husáka

Herce, mezi jehož nejznámější role patří bezesporu Ludánek ze série filmů o rodině Homolkových, prakticky po celý život stíhaly nejrůznější stíny. Jednou to byly deprese, jindy zase propadal alkoholu, případně se všechno spojilo do doslova vražedného koktejlu.

Pomoc okolí vytrvale odmítal. Kromě toho, že později žil, stejně jako v mládí, v bytě se svojí matkou, která se o něho starala, měl v průběhu života dokonce čtyři manželky. Soužití s ním ale nebylo jednoduché a ani jedna z nich to nakonec nevydržela.

Postupem času se František Husák propracoval mezi profesionální alkoholiky. Střízlivý nebýval prakticky nikdy, dokonce se napil i při natáčení, ale kolegové mu to tolerovali. Věděli, že je na tom špatně, a navíc nějaká ta sklenička ho nemohla rozhodit natolik, aby nepodal bravurní výkon. Jenomže pak to s ním začalo jít už opravdu a rychle z kopce. K alkoholu se přidaly léky na deprese a František Husák se začal potápět čím dál hlouběji do problémů a zdravotních potíží.

Častokrát se stalo, že se opil doslova do němoty a domů nedorazil, protože usnul po cestě z hospody. Kdekoliv, třeba na ulici. Problém byl v tom, že si na to lidé, kteří ho znali, postupně zvykli. Herec František Husák (†55), který se už navždy stal Ludánkem z trilogie o rodině Homolkových, předčasně zemřel v roce 1991. Jeho smrt obestírá záhada. Našli ho s rozraženou lebkou.

Našli ho ležícího na ulici s mnoha ranami po těle. Protože se ale domnívali, že jen znovu přebral, sebrali ho a odvedli domů. Než přijel lékař, který ho dal odvézt do nemocnice, zhoršil se Husákův stav natolik, že vlivem dlouhodobého otoku mozku ochrnul, a do konce života zůstal v nemocnici. Bylo to dlouhých devět měsíců mezi životem a smrtí, které skončily 8. listopadu 1991, v jeho pouhých pětapadesáti letech. 

Jak ale vlastně ke svému, jak se později ukázalo, smrtelnému úrazu přišel, to nebylo nikdy zjištěno. Jednou z variant bylo i přepadení, které skončilo vraždou. Ačkoliv se tehdy nepodařilo prokázat, že by na něj někdo zaútočil, protože se všechno seběhlo za chladné noci, kdy mnoho lidí venku nebylo, není ani vyloučeno, že mu tak závažné poranění hlavy mohl způsobit další člověk za pomoci nějakého těžkého předmětu. Zrovna tak se ale mohlo jednat o opilecký úraz, který si způsobil sám.

Pravdou je, že Husák se díky své zálibě v alkoholu domů často vracel uválený a potlučený, sotva se držel na nohou. „Snad nikdy jsem ho neviděla střízlivého,“ prozradila o něm manželka Josefa Šebánka, který hrál v Homolkových jeho tátu.

Ani ostatní herci z filmu se rozhodně nevyhýbali alkoholu

  • Helena Růžičková (1936 -2004)

Ráda se napila alkoholu, který kombinovala s léky, které brala na snížení váhy a svými depresemi. Dokázala se změnit v běsnící tajfun, kterého se báli i příslušníci Stb. Svůj živočišný naturel se nebála ventilovat veřejně a chovala se v opilosti jako naprosto šílená. Podle tajného spisu Stb kvůli ní bylo přerušeno i jedno z představení, před kterým se s kolegy posilnila v nedaleké vinárně. Vše probíhalo normálně až do doby, kdy na jeviště vstoupila Růžičková. Ta se na jevišti potácela, blábolila neustále něco o prdeli a jiné nesrozumitelné nadávky. Nakonec upadla do klavíru a herci ji museli podpírat.

  • Jiří Hrzán (1939 – 1980)

Jiří Hrzán měl oblibu se pohybovat po nejrůznějších vysokých římsách, okapech a hromosvodech, při natáčení nebezpečných scén se nenechával zaskakovat kaskadéry, miloval představu jakéhosi lítání vzduchem. Den 22. září mu byl v životě osudný. Večer odešel z divadla pod vlivem alkoholu za svou přítelkyní. Tu noc v pražské ulici spadl z výšky, když nebezpečně šplhal po budově za ženou, kterou miloval. Zemřel 23. září 1980 ve věku 41 let. Byl malý vzrůstem, ale velkým hercem, bonvivánem a milovníkem plného života.

  • Marie Motlová (1918 – 1985) – babi Homolková

Její kariéru ale poznamenalo nízké sebevědomí, vadilo jí, jak vypadá, a tak často sahala po alkoholu, ve kterém utápěla svůj žal. Kvůli problémům s pitím byla odejita z Národního divadla a musela se vrátit zpět do menších divadel. Podle mnohých, kteří herečku znali, jí alkohol zničil život a zejména pak to, že byla nešťastná ze svého vzhledu. Uvědomovala si, že nemá hezký obličej, je příliš malá a korpulentní. A jistý podíl na jejím smutku měl zřejmě i fakt, že ačkoliv byla vdaná, neměla děti. Dle slov její přítelkyně, herečky Antonie Hegerlíkové, navíc neuměla hospodařit s penězi a vše, co měla, ihned utratila za alkohol.