Opilecké legendy – Rudý alkoholik Klement Gottwald

Klement Gottwald byl beze sporu největší „alkáč“ mezi našimi prezidenty a dost možná patřil k největším alkoholikům i mezi všemi komunisty světa.

Klement Gottwald byl jediným z našich prezidentů, který se nedožil ani seniorského věku. Zemřel ještě ve funkčním období ve svých 57 letech pouhých devět dnů po sovětském vůdci J. V. Stalinovi.

Klement Gottwald byl notorický alkoholik, který ve vodce mimo jiné utápěl i černé svědomí z poprav někdejších kolegů ve straně v procesu s Rudolfem Slánským a spol.

Klement Gottwald

• 1986 -1953, dožil se 56 let.
• Vyučený truhlář a otec nemanželského dítěte, který se živil psaním příspěvků do komunistického tisku.
• V roce 1929 ovládl se svými soudruhy Komunistickou stranu a o pět let později už coby poslanec za KSČ neúspěšně kandidoval proti Masarykovi v prezidentských volbách.
• Po zákazu KSČ emigroval do Sovětského svazu, kde pak pobýval v exilu 1938 – 1941.
• Stává se poslancem Národního shromáždění 1945 -1948.
• Generálním tajemníkem ÚV KSČ 1945 – 1951.
• Předseda KSČ.
• Prezident Československa 1948 – 1953, kdy zemřel.

Alkoholismus Klementa Gottwalda

Zatímco první československý prezident T. G. Masaryk nepil tvrdý alkohol a od svých 50 se nedotknul ani piva a vína, zůstal první dělnický prezident Klement Gottwald až do své smrti notorickým alkoholikem. Z obavy, že mu alkohol dojde, dokonce odložil likvidaci živnostníků.

Silnou náklonnost k alkoholu projevoval Klement Gottwald už dlouho před válkou.

Gottwaldovy problémy s alkoholem se prohloubily v době jeho moskevského exilu (1938-45) natolik, že v roce 1943 znepokojení soudruzi z Komunistické internacionály krátce uvažovali o nahrazení Gottwalda Rudolfem Slánským.

Avšak s blížícím se koncem války se Gottwaldovy problémy s pitím trochu zmírňovaly, na což mohly mít vliv potíže se zásobováním, kvůli nimž se lahve s alkoholem sháněly v Sovětském svazu stále obtížněji.

Zkušenost z těchto nedostatků v zásobování vedla Gottwalda a jeho nejbližší stranické funkcionáře v diskusích o budoucím uspořádání republiky k názoru, že nedovolí likvidaci soukromých živnostníků, na něž zřejmě v této věci nejvíce spoléhali.

Gottwaldova závislost na alkoholu byla, stejně jako jeho syfilis, pečlivě střeženým státním tajemstvím.

Leopold Hofman, který byl velitelem Gottwaldovy ochranky v 60. letech vzpomínal, jak se prezidentův lékař Haškovec často ptal, zda Gottwald nepije. Hofman Gottwalda kryl, protože se obával, že jinak by se zprávy o jeho závislosti mohly dostat na veřejnost. Sám byl přitom svědkem scén, kdy se Gottwald tak opil, že pak ležel dva dny a nebyl schopen pracovat.

Podle vzpomínek bývalého interbrigadisty a pozdějšího vedoucího prezidentovy ochranky Leopolda Hofmana. Gottwaldův osobní lékař Vladimír Haškovec pak v roce 1968 vzpomínal, jak Gottwaldovi na recepcích odebíral sklenice s alkoholem, zatímco prezidentova žena Marta Gottwaldovi ředila pití vodou.

Obavy z prozrazení státního tajemství byly nejspíš natolik silné, že ve vězení skončil nejen Hofman, ale i Gottwaldův osobní lékař a přesvědčený komunista Haškovec. StB ho přepadla brzy ráno 17. května 1952 na ulici nedaleko jeho bydliště. Měl údajně záměrně špatně léčit Klementa Gottwalda a ve spolupráci s Rudolfem Slánským mnoha různými způsoby usilovat o Gottwaldovu smrt.

Gottwald tomu uvěřil a svého osobního lékaře a do značné míry blízkého člověka (léčil ho od roku 1945) vydal napospas komunistické výslechové mašinérii. Stejně jako desítky dalších obětí vykonstruovaných procesů čekaly Haškovce nekonečné výslechy, bití a výhrůžky, jejichž cílem bylo obviněného psychicky a fyzicky zlomit a přinutit k vymyšlenému a předem připravenému přiznání.

Na rozdíl od Slánského a jeho „spikleneckého centra“ si ale docent Haškovec na svůj proces počkal ve vězení ještě 1,5 roku, než byl v dubnu 1954, tedy rok po Gottwaldově smrti, za údajné spolčení k útoku na ústavního činitele odsouzen k pětiletému těžkému žaláři. Po roce byl sice propuštěn a v roce 1960 rehabilitován, na akademickou půdu už se však nikdy nevrátil.

Sovětský tlak přivedl Gottwalda k naprosté závislosti na alkoholu. Sovětskými poradci zinscenované politické procesy, kdy si dokonce ani Gottwald nemohl být jist životem, jej proměnily v alkoholickou trosku.

V hlavní roli vodka

A co vlastně první dělnický prezident Klement Gottwald pil?

Asi nepřekvapí, že to byla vodka, přesněji řečeno jedna z nejznámějších polských značek tohoto pro západní média „komunistického“ nápoje, tedy Wyborowa wodka.

Prezident Gottwald ctil vychlazenou dobrou vodku a za časů svého prezidentování zřídil dokonce na Pražském hradě komisi pro dovoz wodky wyborowe, dle vzpomínek tehdejšího politika Zdeňka Hrabici, který se v 60. letech stal tajemníkem ústředního výboru Československého svazu mládeže.

Klement Gottwald však nepohrdnul ani kvalitním koňakem.

Sovětský tlak a strach ze Stalina přivedl komunistického prezidenta Klementa Gottwalda k naprosté závislosti na alkoholu. Když potřeboval ministr obrany Alexej Čepička k ožehavému rozhodnutí jeho podpis, bral s sebou pokaždé lahev koňaku či vodky.

Náměstek tehdejšího předsedy vlády, Zdeněk Fierlinger uvedl, že vůdci československých komunistů Klementovi Gottwaldovi stačilo přinést láhev vodky a on poté podepsal vše, co si Moskva přála. Gottwald se ještě vzpíral, ale Čepička přinesl v aktovce lahev koňaku nebo lahev vodky, zpil ho a dostal podpis na všechno…

Všechny podobné dokumenty i ty, které se týkaly Gottwaldova pití, nesly označení přísně tajné. Čepička byl podle něj lump takového ražení, že mohl Gottwaldovi podstrkovat cokoliv. Třeba dokumenty legalizující perzekuce vojáků, kteří bojovali za druhé světové války na Západě.

Anebo povyšování dělnických kádrů do nejvyšších hodností. Nebylo výjimkou, že pětadvacetiletý komunista se stal ze dne na den plukovníkem.

Komunistický převrat v únoru 1948 znamenal začátek utrpení pro tisíce lidí. Že to byl osobní triumf Klementa Gottwalda, se však i jemu samému mohlo zdát jen zpočátku. Brzy zjistil, že rozpoutané násilí neřídí on a že naprosto nemá kontrolu nad řáděním tajné policie ovládané sovětskými poradci.

Děsivý strach, který se Gottwalda zmocňoval, zaháněla hlava státu stále častěji alkoholem. Musel ho vypít ohromné množství, protože během několika málo let jeho osobnost zcela rozložil. Z energického a všeho schopného politika, kterým bezesporu byl v únoru 1948, se Gottwald za pět let, které mu zbývaly, změnil v opuchlou trosku.

Stalina přežil o 9 dní

Klement Gottwald odmítl doporučení lékařů necestovat kvůli problémům s aortou letadlem na Stalinův pohřeb.

Po návratu z pohřbu generalissima Stalina 11. března 1953 si Klement Gottwald stěžoval, že mu není moc dobře. V Moskvě nebylo moc vlídné počasí a Gottwald se domníval, že si přivezl nějakou chřipku.

Ve skutečnosti se těžký alkoholik a dlouholetý syfilitik Gottwald právě vrátil ze své poslední cesty. Nediagnostikovaná výduť srdeční tepny se cestou letadlem zhoršila a tepna po třech dnech praskla. Za příčinu smrti lékaři určili prasklou výduť aorty, což způsobilo krvácení do hrudníku.

Aby se dodržela tradice poslušného následování Moskvy, bylo Gottwaldovo tělo balzamováno a uloženo v mauzoleu narychlo vyrobeném uvnitř památníku na Vítkově. Spěch a krušné chvíle pod dohledem sovětských soudruhů však vedly k chybám a způsobily, že se tělo začalo rozkládat.

První dělnický prezident tak byl nakonec v roce 1962 zpopelněn a urna po revoluci v roce 1989 skončila spolu s urnami dalších členů KSČ ve společném hrobě č. 137 na Olšanských hřbitovech v Praze.