Patroni vinařů 2/2
Vinaři odjakživa uctívali jako své patrony světce. V českých a moravských krajích byli a jsou uctíváni například svatý Urban, Vavřinec, Václav, Bartoloměj, Vincent, Jan Křtitel či Jan Evangelista.
Pojďme se na ně podívat blíže.
Čeští vinařští patroni
Sv. Václav (cca 907 – 28. září 935, ev. 929)
Kníže Václav, který vládl českým zemím před více než tisíci lety, je tradičně vnímán nejen jako patron vinařů, ale především jako hlavní patron celého českého národa. Během své vlády se mu dařilo zachovat suverenitu českých zemí, uctíván je však zejména díky své proslulé zbožnosti.
Legendy praví, že ve snaze rozšířit křesťanskou víru mezi své poddané dokonce začal pěstovat vlastní obilí a vinnou révu pro svaté přijímání.
Oblibu u vinařů si získal právě díky tomu, že i on sám vinnou révu pěstoval, sklízel a vyráběl z ní vlastní víno. Již od dob vlády krále Karla IV. se na něj vinaři obraceli s prosbami o lepší počasí. Tradičně připomínáno je i datum 28. září, kdy byl Václav zavražděn.
K němu se pojí následující pranostika: „Svatý Václav víno chrání, po něm přijde vinobraní.“ Jeho jméno je tedy spojeno i s tímto obdobím, které je pro vinaře nesmírně důležité.
Sv. Ludmila (cca 860 – 15. září 921)
S vínem je spojována také Václavova babička Ludmila, manželka českého knížete Bořivoje I.
Ta proslula zejména díky své zbožnosti. Přestože byla vychována jako pohanka, přijala roku 882 křest přímo od slovanského věrozvěsta Metoděje. Po smrti svého manžela se aktivně podílela na vládě svých synů, později se ujala výchovy vnuků Václava a Boleslava. Po její vraždě v roce 921 začínají být s jejím jménem spojovány legendy o zázracích, v roce 1143 je pak svatořečena.
Ludmilina víra stojí i za jejím spojením s vínem. Iniciovala totiž zakládání vinic, aby měli české církve snadný přístup k místnímu mešnímu vínu. Vinařská tradice se však pokojí i k místu jejího narození. Ludmila se pravděpodobně narodila ve městě Mělník (druhou možností je dnešní Lužice), kde začala být jako patronka vína významněji uctívána na přelomu 15. a 16. století. V 19. století zde byla založena vinice, jež jí je věnována.
Sv. Jan Nepomucký (1340 – 1350 – 20. března 1393)
Jan z Pomuka proslul jako generální vikář pražského arcibiskupa, což byla sice významná pozice, ocitl se však díky ní v pomyslném centru mocenských bojů mezi církví a králem Václavem IV. Kvůli tomu byl později mučen a jeho mrtvola byla shozena do Vltavy.
Traduje se, že důvodem těchto krutostí byla Janova neochota vyzradit zpovědní tajemství královny Žofie, ve skutečnosti však „jen“ dosadil na post opata kladrubského kláštera člověka, který se králi nehodil.
Navzdory tomu, že pověst o zpovědním tajemství byla vyvrácena, je dnes Jan Nepomucký považován za vzor mlčenlivosti. Je patronem českých zemí, přimlouvají se k němu pocestní a je ochráncem proti krupobití a bouřkám. Právě díky tomu je ostatně také patronem vinařů – chrání dosud nezralé vinné hrozny před nepříznivým počasím a krupobitím, které by je mohly nenávratně poškodit.
Moravští vinařští patroni
Papež sv. Urban I. (pontifikován 222 – 23. května 230)
Papež Urban I., který bývá často zobrazován s hroznem vína a se sudem, byl hlavou církve v poměrně klidném období, kdy prakticky nedocházelo k pronásledování Křesťanů. Navzdory tomu vzniklo mnoho legend, které vypráví o jeho údajné mučednické smrti. Ta se z pohledu dnešních historiků jeví jako značně nepravděpodobná, šíření jeho odkazu to však v ničem nebrání.
Papež Urban I. patří na Moravě mezi velmi oblíbené patrony vína. Zařadila jej tam legenda, podle které prchal před pronásledovateli přes vinici, která mu umožnila skrýt se před zraky nepřátel a zachránit si tak holý život.
Vinaři také tradičně vítají jeho svátek, který připadá na 25. května, protože tímto dnem je prakticky zažehnána obava z toho, že by ještě mohl mráz poškodit vinnou révu. Ku příležitosti tohoto svátku také dochází k žehnání vinohradů.
Sv. Jan Evangelista
Mezi patrony vína je počítán i apoštol a evangelista Jan. Právě on je považován za autora čtvrtého evangelia, které je nazýváno Evangeliem podle Jana. Byl významným církevním vůdcem, který přežil kruté mučení a podle pověsti je také jediným apoštolem, který zemřel přirozenou smrtí.
S vinaři je spojován kvůli tomu, že jeho nepřátelé se jej pokusili zavraždit pohárem otráveného vína. Jan jej sice vypil, jed však na něj neměl žádné účinky. Díky tomu se v den jeho svátku, který tradičně připadá na 27. prosince (v moderním kalendáři je to 6. května), světí víno.
S tím je spojena formule: „Piji lásku svatého Jana.“ Ta se pronáší před samotným pitím posvěceného moku a odkazuje k Janovu tvrzení, že „Bůh je láska.“ (4,9.16).“
Sv. Bartoloměj
Dalším apoštolem, který je s vinaři spojován, je sv. Bartoloměj, někdy též označovaný jménem Nathanael. Putoval s Ježíšem a byl tak svědkem jeho zázračných činů. Později v Arménii zbavil prostřednictvím své víry princeznu prokletí a přivedl tak k víře všechny královi poddané. Za tento čin ale zaplatil životem, protože se znelíbil tamním pohanským kněžím. Ti ho mučili a nakonec také ukřižovali.
S vinaři je Bartoloměj spojován kvůli datu svého svátku. Ten se slaví 24. srpna, což je zároveň datum, kdy na mnoha vinicích začíná rušné období vinobraní. Další zajímavostí je, že sv. Bartoloměj bývá zobrazován, jak stojí a v ruce svírá nůž, který je velmi podobný noži vinařskému.
Sv. Martin z Tours (316 – 8. listopadu 397)
Martin, který byl původně římským vojákem, patří mezi významné křesťany zejména díky své misijní činnosti. Během svého života založil mnoho klášterů na území dnešní Francie, zároveň se ale nezdráhal používat vůči pohanům násilí. Nechvalně proslul např. vykácením megalitické řady stromů v Bretani. V jeho prospěch naopak hovoří legenda, ve které se nezdráhal se podělit se špinavým žebrákem o svůj plášť.
Co se týče vinařství, všichni si jistě vybavíme Svatomartinská vína, které už k oslavám sv. Martina patří stejně neodmyslitelně, jako pečená husa. Tato tradice má svoji dlouhou historii. Martinův svátek totiž předchází šestiměsíčnímu předvánočnímu půstu, proto si v tomto období lidé naposledy hojně dopřávali.
Jedná se o první vína ročníku. Zrají tedy jen několik týdnů a z tohoto důvodu by se také měla vypít nejpozději do Velikonoc, protože déle si neuchovají svoji svěžest. Naopak první otevření Svatomartinských vín se koná tradičně 11. listopadu v 11:00. Vždy se přitom musí nalévat z lahve, která je zdobená právě etiketou se sv. Martinem na bílém koni.
Sv. Vavřinec (kolem 230 – 10. Srpna 258)
Tento římský duchovní bohužel proslul zejména svojí smrtí. Patřil mezi sedm diákonů Sixta II., kteří přednášeli o křesťanství, předčítali náboženské texty a šířili víru. To se však nelíbilo císaři Valerianovi, který křesťany pronásledoval. V roce 258 jej zajmul, mučil a nakonec ho nechal krutě usmrtit, když jej přikázal upéci zaživa.
10. srpna, kdy slaví Vavřinec svátek, se pomalu začíná počasí kazit. K tomuto datu se tak váže řada pranostik, mezi jinými např. i: „Když o svatém Vavřinci slunce svítí, budem dobré víno míti.“ Vinaři se tak ke svatému Vavřince modlí o dobrou úrodu a prosí o zdravé vinice.
Všechny díly
